Přeskočit na obsah

Češi v Argentině

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V Argentině žije početná menšina vystěhovalců z českých zemí a jejich potomků.

Český spolek na festivalu v argentinském Oberá (2005)

Historie přistěhovalectví

[editovat | editovat zdroj]

Ve třech vlnách po roce 1900 dorazilo do Argentiny, složené převážně z přistěhovalců z Evropy, i zhruba 40 tisíc krajanů převážně z Moravy, ale také z Čech a Slovenska. To ji učinilo nejvýznamnějším cílem české emigrace v Latinské Americe, i tak však v mnohamilionové populaci hostitelské země patřili k menším skupinám. Mnozí z vystěhovalců do Argentiny se později vrátili zpět do vlasti, malá část se naopak stěhovala dál. Ti, kteří zůstali, zakládali ve své nové domovině krajanské spolky, v nichž s sdružovaly a které i dnes v podobě občanských sdružení pomáhají lidem udržovat pouto k vlasti svých předků.

Začátek spolkové činnosti

[editovat | editovat zdroj]

Spolky sdružující české a slovenské krajany vznikaly v Argentině již před vznikem Československa. Nejvíce jich fungovalo mezi válkami, po 2. světové válce část byla z politických důvodů uzavřena, část pak zanikla. Nejznámější z nich byly:

  • Československý klub Achaval v Buenos Aires, zal. 1908
  • T. J. Sokol v Buenos Aires
  • Československá sdružení, pobočky v Avellaneda, Villa Dominico, Rosario, Santa Fe, Mendoza, Pres. Roque Saenz Peña
  • Dělnické sdružení československé
  • Československý kulturní spolek Svornost
  • Slovenský kulturní spolek Berisso
  • Kulturní spolek „Komenský“ ve Villa Devoto
  • T. J. Sokol Villa Dominico
  • Kulturní a sportovní spolek Slavia Temperley
  • Čsl. katolické sdružení, Glew
  • Slovenský robotnický spolok
  • Slovenský spolek Štefanik
  • Čsl. klub Olivos
  • Čsl. domov v Rosario

Soupis všech spolků včetně základních informací je k dispozici na portálu Lamigrace http://lamigrace.ff.cuni.cz/argentina/spolky/

Některé spolky pak vydávaly krajanská periodika, např. Jihoameričan, Věštník Československý, Nová doba, Venkov čakeňský, Slovenský Lúd, Tábor aj.[1]

Současné spolky

[editovat | editovat zdroj]
  • Union Checoslovaca, Pres. Roque Saenz Pena, Chaco
  • spolek Všichni Bratři, Resistencie
  • Čeští a slovenští krajané v Las Breňas, Chaco
  • Sportovní klub Morava v Chacu
  • Sportovní klub Sokol v Chacu
  • Český spolek v Santa Fe
  • Československý domov v Rosario
  • Český spolek Sparta ve Villa Dominico, provincie Buenos Aires
  • Český dům v Argentině, Buenos Aires
  • České kulturní centrum v Argentině, Buenos Aires
  • Kulturní centrum Komenského, Buenos Aires
  • České a slovenské sdružení v Chubutu
  • Český spolek v Misiones
  • V argentinské provincii Misiones, jeho téměř stotisícovém městě Obera byl v roce 2001 založen Český spolek v Misiones paní Sylvou Berkovou, potomkyní starobylého rodu Berků z Dubé. Koncem roku 2008 měl spolek 130 členů a díky přispění našeho velvyslanectví od 14. dubna 2007 i svůj Český dům v Parku národů. Češi se ve městě zviditelňují např.jako součást slavnosti Fiesta Nacional de Inmigrantes, kde v průvodu pochoduje zdejších 15 krajanských spolků národností celého světa.

Velvyslanectví v Argentině

[editovat | editovat zdroj]

V Buenos Aires provozovala Česká republika v letech 2008–2010 České centrum.

Do Argentiny ČR vysílá od roku 2003 české učitele, které vyučují roční kurzy češtiny pro krajany. Jeden učitel působí v Buenos Aires (na univerzitě J. F. Kennedyho, Don Bosco 3729), v Rosariu, Santa Fe a druhý pak v Chaco, v Resistencii, Roque Saenz Pena a v Pampa Indio.

Zázemí v Česku

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká republika, její Ministerstvo zahraničí ČR vydává České listy, které naše krajany ve světě informuje o dění v České republice.
  • V Mimoni vzniklo v roce 2007 občanské sdružení CHACO CHECO s cílem spojovat obyvatele Česka s krajany v Argentině, zejména v provincii Chaco, a v Paraguayi. Členy sdružení jsou například město Velké Bílovice, novinář Adolf Vodrážka nebo cestovatel Jindřich Krous.
  1. HINGAROVÁ V., Vendula. Česká a slovenská periodika v Argentině. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, 2021. 248 s. ISBN 978-80-7571-078-9. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]