Ruánáápiäippáin
| Ruánáápiäippáin Chloris chloris (Linnaeus, 1758) |
|
|---|---|
 |
|
| Tile | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
| Tile Suomâst | EN (uhkevuálásâš)[2] |
 |
|
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Varbuslodeh Passeriformes |
| Hiäimu | Piäippáineh Fringillidae |
| Suuhâ | Ruánáápiäippáineh Chloris |
| Šlaajâ | chloris |
Ruánáápiäippáin lii piäippáinij čeerdân kullee varbuslodde.
Stuárudâh já tobdomeerhah
Ruánáápiäippáin lii 14-16 cm kukke já tiäddá 25-35 g. Pyeremuuh tobdomeerhah láá fiskis sárgáh suájáin já pottâšist. Kossâ njune lii kuovgisruopsâd. Ores lii ruánáá já ton sárgáh láá šerisfiskâdeh. Niŋálâs lii ránásub ko ores já ton sárgáh láá kuovgâduboh.[3]
Lavdâm já eellimpiirâs
Ruánáápiäippáin iälá masa ubâ Euroopâst já meiddei Tave-Afrik já Alda-nuortâ kuávluin.[4] Suomâst tot pessee masa ubâ enâmist, eromâšávt kulttuurpirrâsijn. Suomâ pessimnääli lii áárvu mield 170 000 - 400 000 ohtâgâssâd.[3] Ruánáápiäippáin lii kuittâg uhkevuálásâš Suomâst tondiet, ko ton nääli lii uccánâm Trichomonas gallinae -algâellee tovâttem taavdâ tiet.[5] Ruánáápiäippáin tálvástâl Uárji-Euroopâst, mut uási luudijn pääcih pessiđ Suomân. Čohčâvarrim lii čohčâ-roovvâdmáánust já kiđđâvarrim njuhčâ-cuáŋuimáánust.[3]
Lasanem
Ruánáápiäippáin piervâld muorân teikkâ miestui. Niŋálâs mannee njuhčâ-cuáŋuimáánust 3-7 manneed já láálá taid 13-14 peivid. Uđâgááh vyelgih piervâlist 18 peeivi ahasâžžân. Ruánáápiäippáin sáttá monniđ joba kulmâ piäsáduv keessiv.[3]
Raavâd
Ruánáápiäippáin porá raasij siemânijd já iälá távjá loddeluovdijn. Keessiv uđâgááh poreh meiddei tiivrijd.[3]
Käldeeh
- ↑ IUCN Red List Čujottum 27.6.2021 (eŋgâlâskielân)
- ↑ BirdLife Suomi Čujottum 23.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Luontoportti.fi (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintuatlas (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintujen uhanalaisuus (suomâkielân)