Chirurgie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografické úpravy |
→Historie chirurgie: přepis (sanskrtu) v Sušruta značka: editor wikitextu 2017 |
||
| (Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 3:
'''Chirurgie''' je pojem pocházející ze [[starořečtina|starořeckého]] termínu ''cheirourgia'', vzniklého kombinací slov ''cheir'' (ruka) a ''ergein'' (pracovat) (doslova tedy „ruční práce“). Je to lékařský obor, který léčí [[nemoc]]i a úrazy operativně manuálním a instrumentálním ošetřením. Profesionálové chirurgie se nazývají ''chirurgové''.
▲'''Chirurgie''' může být místo, kde se konají chirurgické úkony, nebo jednoduše pracovna lékaře – chirurga, [[Stomatologie|dentisty]], nebo [[veterinář]]e, zpravidla takto ale označujeme chirurgické pracoviště jako celek.
== Historie chirurgie ==
Nejstarším prováděným chirurgickým výkonem je patrně [[trepanace]]. Nejstarší známý nález trepanované [[lebka|lebky]] z oblasti [[Kyjev]]a na [[Ukrajina|Ukrajině]] je datován do období
'''
▲Nejstarším prováděným chirurgickým výkonem je patrně [[trepanace]]. Nejstarší známý nález trepanované [[lebka|lebky]] z oblasti [[Kyjev]]a na [[Ukrajina|Ukrajině]] je datován do období 7300-6220 př. n. l. V pravém slova smyslu se však chirurgie rozvinula poprvé patrně ve starém [[Egypt]]ě. Nález [[lidská dolní čelist|dolní čelisti]] se dvěma otvory pod kořeny první [[stolička (zub)|stoličky]], datované přibližně do roku [[2750 př. n. l.]], ukazuje na cílenou [[drenáž]] [[absces|abscedovaného]] [[zub]]u. Tzv. [[papyrus Edwina Smithe]], datovaný kolem roku [[1600 př. n. l.]], je nejstarším známým chirurgickým textem. Obsahuje také informace datovatelné zpět až do r. [[3000 př. n. l.]] Jde o staroegyptskou učebnici chirurgie popisující do detailu diagnostiku, léčbu a prognózu u řady onemocnění.
▲'''Susrutha''' (kolem 400 př. n. l.), také přepisován jako ''Susruta'' nebo ''Sushrutha'', představuje významnou postavu v dějinách chirurgie. Žil, vyučoval a praktikoval chirurgii na březích Gangy v místech dnešního Benaresu v severozápadní [[Indie|Indii]]. Pro své četné a zásadní příspěvky k chirurgické vědě bývá také označován za ''otce chirurgie''. Poznatky o tomto chirurgovi jsou založeny především na jeho pracích, obsažených ve svazcích zvaných souhrnně ''Susrutha Samhita''.
I když jsou chirurgové nyní považováni za [[lékař]]e – specialisty, profese chirurga a lékaře má různé historické kořeny. Klíč k tomuto dočasnému oddělení chirurgie od ostatní medicíny je třeba hledat již ve [[starověk]]u v starořecké a římské medicíně. Např. [[Hippokratova přísaha]] varuje lékaře před praktikováním chirurgie (zvlášť chirurgie na odlehčení od [[ledvinový kámen|ledvinových kamenů]]), což měli dělat specializovaní řemeslníci. V období středověku byla praktická (tj. manuální, instrumentální) medicína provozována především [[lazebník]]y
(lázeňskými, holiči) a ranhojiči, tedy profesemi řemeslnými, a to i v době, kdy lékaři již získávali univerzitní vzdělání. Tito lékaři však byli zaměřeni pouze na snahu o diagnostikování chorob podle tehdejšího stupně poznání a předpis příslušných léků, praktickou chirurgii považovali tehdejší lékaři za práci podřadnou.
Prvními opravdovými chirurgy se stávali ranhojiči z četných válek, které se odehrávaly v tehdejší Evropě. Mezi nimi vyčnívá jméno [[Ambrois Paré|Ambroise Parého]] ([[1510]]
[[Soubor:Operating theatre.jpg|náhled|Operační sál]]
Řádek 24 ⟶ 20:
Od poloviny [[19. století]] dochází v chirurgii k zásadním změnám. Především je to zavedení [[anestezie]] do klinické praxe, k němuž docházelo postupně kolem roku [[1846]] s využitím prchavých chemických látek s tlumivým účinkem na [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]] jako [[oxid dusný]], [[Ethery|éter]] a [[chloroform]]. To umožnilo provádění i rozsáhlejších operačních výkonů, trvajících delší dobu, které byly do té doby jen stěží proveditelné pro bolest nemocného při výkonu. Dalším pokrokem, který umožnil vznik chirurgie tak jak ji známe dnes, bylo zavedení opatření, zabraňujícím vzniku pooperační infekce, které dnes shrnujeme pod pojmy [[asepse]] a [[antisepse]], spojené se jmény [[Ignác Fülöp Semmelweis]], resp. [[Louis Pasteur]] a [[Joseph Lister]].
Posledním zásadním objevem, na němž dnešní chirurgie stojí, byl objev [[antibiotikum|antibiotika]] [[penicilin]]u [[Alexander Fleming|Alexandrem Flemingem]] v roce [[1928]]. Zavedení antibiotik do klinické praxe umožnilo konečně do značné míry zamezit či léčit obávané infekční komplikace operačních výkonů s relativně minimálními [[Vedlejší účinky
== Vývoj moderní chirurgie ==
Řádek 32 ⟶ 28:
Na rozdíl od Británie lékaři a chirurgové v Americe jsou vždy titulováni „Doctor.“
=== Infekce a antisepse ===
Zavedení [[anestetikum|anestetik]] zvýšilo počet chirurgických operací, avšak současně způsobilo víc pooperativních infekcí. Koncept [[Infekční onemocnění|infekce]] byl v té době neznámý. Do průlomové práce britského chirurga [[Joseph Lister|Josepha Listera]] v 60. letech 19. století si většina mediků myslela, že infekce způsobuje "špatný vzduch" (''bad air'') a možnost mytí rukou nebo ran pacienta nebyla dostupná.<ref name="storyof medicine">{{cite book | url=https://books.google.com/books?id=WKkCwqDEI9QC&q=%22good+old+surgical+stink%22&pg=PA420 | title=The Story of Medicine | publisher=Kessinger Publishing | author=Robinson, Victor | page=420| isbn=978-1-4191-5431-7 |year=2005 }}</ref>
Lister znal práci francouzského [[chemie|chemika]] [[Louis Pasteur|Louise Pasteura]], který dokázal, že kvašení probíhá i bez přístupu kyslíku, pokud jsou přítomné mikroorganismy. Navrhl tři metody na eliminaci patogenů způsobujících [[gangréna|gangrénu]]:
* filtraci
* vystavení vysoké teplotě (provaření)
* použití (antiseptických) chemických roztoků.<ref>''The Lancet'', "On a new method of treating compound fracture, abscess, etc.: with observation on the conditions of suppuration".<br>Five articles running from:<br>Volume 89, Issue 2272, 16 March 1867, pp. 326–29 (Originally published as Volume 1, Issue 2272)<br>to:<br>Volume 90, Issue 2291, 27 July 1867, pp. 95–96 Originally published as Volume 2, Issue 2291</ref>
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
Řádek 37 ⟶ 44:
* {{Wikislovník|heslo=chirurgie}}
{{Portály|Medicína}}▼
{{Autoritní data}}
▲{{Portály|Medicína}}
[[Kategorie:Chirurgie| ]]
| |||