Chirurgie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (robot přidal: zh-min-nan:Goā-kho-ha̍k |
→Historie chirurgie: přepis (sanskrtu) v Sušruta značka: editor wikitextu 2017 |
||
| (Není zobrazeno 46 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
[[Soubor:Michael DeBakey.jpg|
[[Soubor:Blinddarm-01.jpg|náhled]]
'''Chirurgie''' je pojem pocházející ze [[starořečtina|starořeckého]] termínu ''cheirourgia'', vzniklého kombinací slov ''cheir'' (ruka) a ''ergein'' (pracovat) (doslova tedy „ruční práce“). Je to lékařský obor, který léčí [[nemoc]]i a úrazy operativně manuálním a instrumentálním ošetřením. Profesionálové chirurgie se nazývají ''chirurgové''.
Chirurgie také označuje místo, kde se konají chirurgické úkony, nebo jednoduše pracovna lékaře – chirurga, [[Stomatologie|zubního lékaře]], nebo [[veterinář]]e, zpravidla se takto označuje chirurgické pracoviště jako celek.
== Historie chirurgie ==
Nejstarším prováděným chirurgickým výkonem je patrně [[trepanace]]. Nejstarší známý nález trepanované [[lebka|lebky]] z oblasti [[Kyjev]]a na [[Ukrajina|Ukrajině]] je datován do období 7300–6220 př. n. l. V pravém slova smyslu se však chirurgie rozvinula poprvé patrně ve starém [[Egypt]]ě. Nález [[lidská dolní čelist|dolní čelisti]] se dvěma otvory pod kořeny první [[stolička (zub)|stoličky]], datované přibližně do roku [[2750 př. n. l.]], ukazuje na cílenou [[drenáž]] [[absces|abscedovaného]] [[zub]]u. Tzv. [[papyrus Edwina Smithe]], datovaný kolem roku [[1600 př. n. l.]], je nejstarším známým chirurgickým textem. Obsahuje také informace datovatelné zpět až do r. [[3000 př. n. l.]] Jde o staroegyptskou učebnici chirurgie popisující do detailu diagnostiku, léčbu a prognózu u řady onemocnění.
'''Sušruta''' (kolem 400 př. n. l.), anglicky přepisován jako ''Sushruta'', představuje významnou postavu v dějinách chirurgie. Žil, vyučoval a praktikoval chirurgii na březích Gangy v místech dnešního [[Váránasí]] v severozápadní [[Indie|Indii]]. Prfo své četné a zásadní příspěvky k chirurgické vědě bývá také označován za ''otce chirurgie''. Poznatky o tomto chirurgovi jsou založeny především na jeho pracích, obsažených ve svazcích zvaných souhrnně ''Sušruta''.
I když jsou chirurgové nyní považováni za [[lékař]]e – specialisty, profese chirurga a lékaře má různé historické kořeny. Klíč k tomuto dočasnému oddělení chirurgie od ostatní medicíny je třeba hledat již ve [[starověk]]u v starořecké a římské medicíně. Např. [[Hippokratova přísaha]] varuje lékaře před praktikováním chirurgie (zvlášť chirurgie na odlehčení od [[ledvinový kámen|ledvinových kamenů]]), což měli dělat specializovaní řemeslníci. V období středověku byla praktická (tj. manuální, instrumentální) medicína provozována především [[lazebník]]y
(lázeňskými, holiči) a ranhojiči, tedy profesemi řemeslnými, a to i v době, kdy lékaři již získávali univerzitní vzdělání. Tito lékaři však byli zaměřeni pouze na snahu o diagnostikování chorob podle tehdejšího stupně poznání a předpis příslušných léků, praktickou chirurgii považovali tehdejší lékaři za práci podřadnou.
Prvními opravdovými chirurgy se stávali ranhojiči z četných válek, které se odehrávaly v tehdejší Evropě. Mezi nimi vyčnívá jméno [[Ambrois Paré|Ambroise Parého]] ([[1510]]
[[Soubor:Operating theatre.jpg|
Určitý rozvoj válečné chirurgie znamenaly bezesporu [[
Od poloviny [[19. století]] dochází v chirurgii k zásadním změnám. Především je to zavedení [[anestezie]] do klinické praxe, k němuž docházelo postupně kolem roku [[1846]] s využitím prchavých chemických látek s tlumivým účinkem na [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]] jako [[oxid dusný]], [[
Posledním zásadním objevem, na němž dnešní chirurgie stojí, byl objev [[antibiotikum|antibiotika]] [[penicilin]]u [[Alexander Fleming|Alexandrem Flemingem]] v roce [[1928]]. Zavedení antibiotik do klinické praxe umožnilo konečně do značné míry zamezit či léčit obávané infekční komplikace operačních výkonů s relativně minimálními [[Vedlejší účinky|vedlejšími účinky]].
== Vývoj moderní chirurgie ==
[[Soubor:Skalpell.JPG|
[[Soubor:Acquapendente - Operationes chirurgicae, 1685 - 2984755.tif|náhled|[[Hieronymus Fabricius]], ''Operationes chirurgicae'', 1685]]
Ve Velké Británii a některých jiných místech, [[chirurg]]ové – muži jsou odlišeni od lékařů oslovením [[Mister]] (pan). Tato tradice má svůj původ v 18. století, kdy chirurgové byli i [[holič]]i a neměli akademický titul (nebo skutečnou formální kvalifikaci), na rozdíl od [[lékař]]ů, kteří měli univerzitní titul doktora. Začátkem 19. století chirurgové získali vysoké postavení, a v roce 1800 [[Královská akademie chirurgů]] (Royal College of Surgeons – RCS) v Londýně začala nabízet chirurgům formální status přes členství v akademii. Titul ''Mister'' se stal znakem hodnosti a dnes jen chirurgové, kteří mají členství v jedné z královských akademií chirurgie, mohou se nechat titulovat [[Mister]], [[Miss]], [[Mrs]] nebo [[Ms.|Ms]].
Na rozdíl od Británie lékaři a chirurgové v Americe jsou vždy titulováni „Doctor.“
===
Zavedení [[anestetikum|anestetik]] zvýšilo počet chirurgických operací, avšak současně způsobilo víc pooperativních infekcí. Koncept [[Infekční onemocnění|infekce]] byl v té době neznámý. Do průlomové práce britského chirurga [[Joseph Lister|Josepha Listera]] v 60. letech 19. století si většina mediků myslela, že infekce způsobuje "špatný vzduch" (''bad air'') a možnost mytí rukou nebo ran pacienta nebyla dostupná.<ref name="storyof medicine">{{cite book | url=https://books.google.com/books?id=WKkCwqDEI9QC&q=%22good+old+surgical+stink%22&pg=PA420 | title=The Story of Medicine | publisher=Kessinger Publishing | author=Robinson, Victor | page=420| isbn=978-1-4191-5431-7 |year=2005 }}</ref>
Lister znal práci francouzského [[chemie|chemika]] [[Louis Pasteur|Louise Pasteura]], který dokázal, že kvašení probíhá i bez přístupu kyslíku, pokud jsou přítomné mikroorganismy. Navrhl tři metody na eliminaci patogenů způsobujících [[gangréna|gangrénu]]:
* filtraci
* vystavení vysoké teplotě (provaření)
* použití (antiseptických) chemických roztoků.<ref>''The Lancet'', "On a new method of treating compound fracture, abscess, etc.: with observation on the conditions of suppuration".<br>Five articles running from:<br>Volume 89, Issue 2272, 16 March 1867, pp. 326–29 (Originally published as Volume 1, Issue 2272)<br>to:<br>Volume 90, Issue 2291, 27 July 1867, pp. 95–96 Originally published as Volume 2, Issue 2291</ref>
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=chirurgie}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Medicína}}
[[Kategorie:Chirurgie| ]]
[[Kategorie:Lékařské obory]]
| |||