Josef Koutecký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: Pořadí kategorií |
malé rozšíření, -nadbytečné linky, lit. |
||
Řádek 4:
| ocenění = [[Medaile Za zásluhy]] [[Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 2st (1994) BAR.svg |50px|mzz]] II. stupeň (1996)
}}
'''Josef Koutecký''' ([[31. srpen|31. srpna]] [[1930]] [[Praha]] – [[5. červenec|5. července]] [[2019]]<ref name="Deník N, 2019-07-06"/>) byl český
V roce 2010 obdržel hlavní [[Česká hlava#Držitelé Národní ceny|Národní cenu]] projektu [[Česká hlava]] za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie. V roce 2015 převzal [[Cena Neuron|Cenu Neuron]] za přínos světové vědě v oboru medicína.
== Život ==
Josef Koutecký se narodil 31. srpna 1930.<ref name="idnes"/> Po [[maturita|maturitě]] na [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademickém gymnáziu v Praze]] se rozhodl pro studium
V roce [[1964]]
{{Citát|Zakládal jsem to z ničeho, řekl bych až s pohrdáním některých kolegů. Neměl jsem nic. Místo, přístroje, léky ani lidi. Nic. Téměř všechny děti tehdy umíraly.|Josef Koutecký, srpen 2018<ref name="idnes"/><ref name="idnes2"/>}}
1. listopadu [[1978]] bylo jeho pracoviště Stanice dětské onkologie na Dětské chirurgické klinice přesunuto do [[Fakultní nemocnice v Motole]], kde vzniklo samostatné oddělení dětské onkologie s 18 a později 25 lůžky, a Koutecký zde byl jmenován primářem.<ref name="motol"/> Pod jeho vedením bylo oddělení v roce 1983 dále transformováno na samostatnou Kliniku dětské onkologie,<ref name="idnes"/> kde byl přednostou až do roku 2004<ref name="2LF"/> a která se rozšířila na 60 lůžek.<ref name="motol"/> Jmenovací řízení profesorem v oboru dětská onkologie úspěšně zakončil v roce [[1987]], stal se tak prvním profesorem onkologie v Československu.<ref name="idnes"/>
V nově vytvořeném oboru se Koutecký snažil prosazovat komplexní péči zahrnující kromě diagnostiky a léčby také rehabilitaci a psychologickou pomoc, jelikož onkologické nemoci i jejich léčba
V letech
Koutecký měl renesanční duši, miloval obrazy a hru na klavír
Měl mimořádný rozhled po celé kultuře, humanistické ideje, které v životě uplatňoval svou lidskostí, mravností a neutuchající snahou sloužit všemu dobrému a krásnému.<ref name="2LF"/>
Řádek 27:
{{Citát|Každý den končím s viržinkem, štamprlí a hudbou. Abych se s ním rozloučil a vyrovnal. Až se jednou ráno neprobudím, tak odejdu vyrovnán a smířen.|Josef Koutecký, srpen 2018<ref name="idnes"/><ref name="idnes2"/>}}
* {{Citace monografie▼
| jméno = Veronika▼
| příjmení = Sailerová▼
| jméno2 = Josef▼
| příjmení2 = Koutecký▼
| titul = Josef Koutecký: zůstal jsem klukem▼
| vydání = 1▼
| rok = 2005▼
| místo = Praha▼
| vydavatel = Akropolis▼
| isbn = 80-86903-04-4▼
| počet stran = 264▼
}}▼
== Výbor z díla ==
Řádek 160 ⟶ 145:
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* RIEBAUEROVÁ, Martina, ''Josef Koutecký. Osm múz mého života''. Praha: Vyšehrad ²2018
▲* {{Citace monografie
▲ | jméno = Veronika
▲ | příjmení = Sailerová
▲ | jméno2 = Josef
▲ | příjmení2 = Koutecký
▲ | titul = Josef Koutecký: zůstal jsem klukem
▲ | vydání = 1
▲ | rok = 2005
▲ | místo = Praha
▲ | vydavatel = Akropolis
▲ | isbn = 80-86903-04-4
▲ | počet stran = 264
▲}}
=== Externí odkazy ===
|