Josef Koutecký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: Pořadí kategorií
malé rozšíření, -nadbytečné linky, lit.
Řádek 4:
| ocenění = [[Medaile Za zásluhy]] [[Soubor:CZE Medaile Za zasluhy 2st (1994) BAR.svg |50px|mzz]] II. stupeň (1996)
}}
'''Josef Koutecký''' ([[31. srpen|31. srpna]] [[1930]] [[Praha]] – [[5. červenec|5. července]] [[2019]]<ref name="Deník N, 2019-07-06"/>) byl český [[lékařství|lékař]], [[chirurgie|chirurg]] a zakladatel [[dětská onkologie|dětské onkologie]] v [[Československo|Československu]]. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] zastával čtyři funkční období post [[děkan]]a [[2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|2. lékařské fakulty UK]], v mezidobí byl [[prorektor]]em [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy v Praze]]. Byl také literárně činný. BylKoutecký byl věřící katolický [[křesťan]]em.<ref>M. Riebauerová, ''Josef Koutecký''. ²Praha 2018</ref><ref name="show-jana-krause"/><ref name="www.academia.cz"/>
 
V roce 2010 obdržel hlavní [[Česká hlava#Držitelé Národní ceny|Národní cenu]] projektu [[Česká hlava]] za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie. V roce 2015 převzal [[Cena Neuron|Cenu Neuron]] za přínos světové vědě v oboru medicína.
 
== Život ==
Josef Koutecký se narodil 31. srpna 1930.<ref name="idnes"/> Po [[maturita|maturitě]] na [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademickém gymnáziu v Praze]] se rozhodl pro studium [[lékařství]]. [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|Fakultu všeobecného lékařství UK]] vystudoval v roce [[1955]] s výbornými výsledky a nastoupil jako lékař do dětské léčebny v [[Nový Bydžov|Novém Bydžově]], posléze v [[Janské Lázně|Janských Lázních]]. V roce [[1957]] přestoupil do Prahy na Kliniku dětské chirurgie [[2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|FDL UK]] na Karlově.<ref name="2LF"/>
 
V roce [[1964]] založilve vesvých 34 letech založil v Československu dětskou onkologii, a to v době, kdy na onkologická onemocnění umíralo 97 procent dětí s touto diagnózou. Přispěl k tomu, že se toto číslo postupně snížilo na 17 procent.<ref name="idnes"/>
{{Citát|Zakládal jsem to z ničeho, řekl bych až s pohrdáním některých kolegů. Neměl jsem nic. Místo, přístroje, léky ani lidi. Nic. Téměř všechny děti tehdy umíraly.|Josef Koutecký, srpen 2018<ref name="idnes"/><ref name="idnes2"/>}}
 
1. listopadu [[1978]] bylo jeho pracoviště Stanice dětské onkologie na Dětské chirurgické klinice přesunuto do [[Fakultní nemocnice v Motole]], kde vzniklo samostatné oddělení dětské onkologie s 18 a později 25 lůžky, a Koutecký zde byl jmenován primářem.<ref name="motol"/> Pod jeho vedením bylo oddělení v roce 1983 dále transformováno na samostatnou Kliniku dětské onkologie,<ref name="idnes"/> kde byl přednostou až do roku 2004<ref name="2LF"/> a která se rozšířila na 60 lůžek.<ref name="motol"/> Jmenovací řízení profesorem v oboru dětská onkologie úspěšně zakončil v roce [[1987]], stal se tak prvním profesorem onkologie v Československu.<ref name="idnes"/>
 
V nově vytvořeném oboru se Koutecký snažil prosazovat komplexní péči zahrnující kromě diagnostiky a léčby také rehabilitaci a psychologickou pomoc, jelikož onkologické nemoci i jejich léčba způsobujezpůsobují u dětí těžké tělesné i duševní komplikace.<ref name="idnes"/>
 
V letech [[1990]], [[1991]]-[[1997]] a [[2000]]–[[-2006]] byl děkanem 2. LF UK. V období [[1997]]–[[-2000]] pakbyl [[prorektor]]em pro vnější vztahy [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy v Praze]]. V letech 1998–2002 byl předsedou Učené společnosti ČR.<ref name="2LF"/>
 
Koutecký měl renesanční duši, miloval obrazy a hru na klavír a obrazy.<ref name="idnes"/> Na ten hrál od 8 let, od 7 na housle, ve 14 zkusil skládat sonatiny. Od roku 1991 pořádal koncerty ve velké aule Karolina.<ref name="2LF"/> Byl také členem Rady Národního divadla, Nadace Národní galerie a Nadace Českého svazu výtvarných umělců grafiků Hollar.<ref name="idnes"/> Život člověka i společnosti podle něj stojí na třech hlavních pilířích – na poznání (v nejširším slova smyslu), na schopnosti (lépe řečeno požehnání) vnímat krásu a na vztazích. Velký význam pro něj mělmělo ovšem také křesťanství,<ref name="show-jana-krause"/> byl silně věřícím.<ref name="idnes"/>
 
Měl mimořádný rozhled po celé kultuře, humanistické ideje, které v životě uplatňoval svou lidskostí, mravností a neutuchající snahou sloužit všemu dobrému a krásnému.<ref name="2LF"/>
Řádek 27:
 
{{Citát|Každý den končím s viržinkem, štamprlí a hudbou. Abych se s ním rozloučil a vyrovnal. Až se jednou ráno neprobudím, tak odejdu vyrovnán a smířen.|Josef Koutecký, srpen 2018<ref name="idnes"/><ref name="idnes2"/>}}
 
== Biografie ==
* {{Citace monografie
| jméno = Veronika
| příjmení = Sailerová
| jméno2 = Josef
| příjmení2 = Koutecký
| titul = Josef Koutecký: zůstal jsem klukem
| vydání = 1
| rok = 2005
| místo = Praha
| vydavatel = Akropolis
| isbn = 80-86903-04-4
| počet stran = 264
}}
 
== Výbor z díla ==
Řádek 160 ⟶ 145:
}}</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
* RIEBAUEROVÁ, Martina, ''Josef Koutecký. Osm múz mého života''. Praha: Vyšehrad ²2018
* {{Citace monografie
| jméno = Veronika
| příjmení = Sailerová
| jméno2 = Josef
| příjmení2 = Koutecký
| titul = Josef Koutecký: zůstal jsem klukem
| vydání = 1
| rok = 2005
| místo = Praha
| vydavatel = Akropolis
| isbn = 80-86903-04-4
| počet stran = 264
}}
 
=== Externí odkazy ===