Kostel svatého Jakuba apoštola (Hřivice): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ibox clean |
novější fotografie, malé úpravy textu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 32:
| adresa =
}}
'''Kostel svatého Jakuba apoštola v Hřivicích''' je [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] [[farní kostel]]<ref name="Macek">{{Citace monografie | příjmení = Macek | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Macek | titul = Katalog litoměřické diecéze AD 1997 | url = | vydavatel = Biskupství litoměřické | místo = Litoměřice | rok = 1997 | počet stran = 430 | kapitola = Přehled jednotlivých farností diecéze | strany = 71–72 | isbn = | jazyk =}}</ref> zasvěcený [[Jakub Starší|svatému Jakubovi]] v [[Hřivice|Hřivicích]] v [[Okres Louny|okrese Louny]]. Od roku 1964 je chráněn jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Kostel sv. Jakuba Apoštola|ID=155066|datum=2019-07-29}}</ref> Stojí na úpatí údolního svahu potoka [[Hasina (potok)|Hasiny]] v jihozápadním cípu návsi.<ref name="mapa"/>
== Historie ==
[[Soubor:Hřivice interiér kostela.jpg|thumb|left|upright|Interiér kostela]]
Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1355. Dne 3. července odkázala vdova po [[Louny|lounském]] [[konšel]]u Mikuláši Vlčkovi hřivickému faráři Velislavovi jednu kopu [[groš]]ů ročně.<ref>Státní okresní archiv Louny, fond Archiv města Loun, soudní kniha sign. I C 1, fol. 47b</ref> Až do roku 1425 pak následuje nesouvislá řada pěti dalších duchovních správců, z nichž Rudolf z [[Hořany (Zbrašín)|Hořan]] (1397) byl rytířského stavu.<ref name="stedry-stydl"/> Hřivický kostel byl vybavený slušným nemovitým majetkem. V předhusitském období platil ze žateckého [[Děkanát a vikariát|děkanátu]] pátý nejvyšší [[desátek]].<ref name="roedl"/> Ze
Součástí kostelního areálu je zděná zvonice. Je patrně starší než dnešní budova kostela.<ref name="kuca"/> Profilace ostění oken v horní části věže se zdá naznačovat vzniku stavby ve druhé polovině
| příjmení1 = Ivanega
| jméno1 = Jan
Řádek 49:
}}</ref> Stavbu financoval [[Schwarzenbergové|schwarzenberský]] [[Patron|patronátní úřad]].<ref>Roedl 2016, s. 32.</ref>
Ve čtyřicátých letech
:''Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: [[Římskokatolická farnost Hřivice#Duchovní správcové vedoucí farnost|Římskokatolická farnost Hřivice]]''.
== Stavební podoba ==
[[Soubor:Hřivice
Jednolodní kostel má obdélníkový půdorys se zaoblenými nárožími a polokruhově zakončený [[Kněžiště|presbytář]], k jehož jižní straně je připojena [[sakristie]] zaklenutá [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. Boční fasády jsou rozčleněné [[Lizéna|lizénovými]] rámci a obdélnými okny. Dominantní částí kostela je vstupní průčelí rozdělené lizénovými rámci. Ve střední části je vstupní [[Portál (architektura)|portál]] a výklenky v užších bočních částech obsahují sochy [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]] a [[Svatý Prokop|svatého Prokopa]] z roku 1746 od Františka Rottera. Další socha ([[svatý Kryštof]]) ze stejné doby, jejímž je pravděpodobným autorem, stojí ve výklenku v nejzazší části presbytáře. Průčelí je dále zdůrazněno vysokým [[kladí]]m, nad kterým je [[Štít (architektura)|štít]] s [[Voluta|volutovými]] křídly a trojúhelníkovým nástavcem.<ref name="poche"/>
Řádek 60 ⟶ 59:
== Zařízení ==
Uvnitř převažuje [[rokoko]]vé zařízení, ale hlavní portálový oltář z první čtvrtiny
Od roku 1742 jsou v kostele uváděny varhany, zřejmě malý [[Pozitiv (hudba)|pozitiv]]. Roku 1768 vyrobil [[varhanář]] z [[Loket (okres Sokolov)|Lokte]] Josef Pleyer pro Hřivice nový, větší nástroj. Ten roku 1896 do současné podoby upravila [[Praha|pražská]] firma Rejna a Černý.<ref name="horak"/>
Řádek 66 ⟶ 65:
== Galerie ==
<gallery>
</gallery>
| |||