Orchestr: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 22. 5. 2014, 12:32 editovat Brozicek (diskuse \| příspěvky) 10 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 9. 6. 2024, 09:11 editovat zrušit editaci 109.81.87.75 (diskuse) Opraveno info. o xylofonu. Není to klávesový nástroj, ale bicí melodický nástroj. značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
(Není zobrazeno 48 mezilehlých verzí od 33 dalších uživatelů.)
Řádek 1: '''Orchestr''' je označení pro početnější [[hudba\|hudební]] [[hudební nástroj\|instrumentální]] těleso, v němž jsou alespoň hlavní nástroje zastoupeny více než jedním hráčem. Na rozdíl od menších těles (duo, kvarteto atd.) orchestr většinou řídí [[dirigent]]. [[Soubor:Orchestr.png\|right\|thumb\|Rozesazení symfonického orchestru]]▼ Háček a malý 22(z [[řečtina\|řeckého]] ὀρχήστρα, tedy půlkruhový prostor mezi [[proscénium\|proscéniem]] a hledištěm, na němž při [[divadlo\|divadelních]] představeních vystupoval [[Chór (sbor)\|chór]]) je dnes označení pro [[hudba\|hudební]] [[hudební nástroj\|instrumentální]] těleso, v němž jsou alespoň některé nástroje zastoupeny více než jedním hráčem. == Název a původ == == Vývoj v jednotlivých stylových obdobích == Žirafa▼ V tomto významu se slovo ''orchestr'' poprvé objevuje v [[baroko\|baroku]] ([[Johann Mattheson]]: ''Das neu-eröffnete Orchestre'', [[Hamburk~~\|Hamburg]]~~ [[1713]]). VSlovo ~~pozdním~~pochází z [[~~středověk]]u a [[renesance~~řečtina\|~~renesanci~~řeckého]] ~~se užívalo slova~~ὀρχήστρα (''~~cappella~~orchéstra''), ~~označujícího~~což byl v antickém divadle půlkruhový ~~zpočátku~~prostor mezi [[~~zpěvák~~Předscéna\|~~vokalisty~~předscénou]] ~~spolu~~(proscéniem) a hledištěm, skde ~~jejich~~při [[~~nástroj~~divadlo\|~~instrumentálním~~divadelních]] ~~doprovodem.~~představeních ~~Teprve s rozvojem instrumentální hudby v~~vystupoval [[~~16.~~Chór ~~století~~(sbor)\|~~16.~~chór]]). aKdyž ~~[[17~~se v 16. století]] ~~byl~~evropské ~~výraz~~divadlo ~~přenesen~~obnovovalo, naumístili ~~samostatný~~sem ~~instrumentální~~soubor ~~[[ansámbl]]~~doprovázejících ~~(odtud~~hudebníků, "ana ~~cappella"~~něž vese ~~významu~~pak ~~"bez~~označení ~~doprovodu~~„orchestr“ ~~nástrojů")~~rozšířilo. ~~Autobusak jeho tata smrdi hajzl jeden tlusta a Renata ta ma v kalhotach pero.~~ Barokní orchestr se skládal ze dvou složek: [[Basso continuo\|fundamentu]] ([[violoncello]], [[fagot]], [[loutna]], [[cembalo]], [[varhany]]) a vrchních [[melodie\|melodických]] nástrojů ([[housle]], [[flétna]], [[hoboj]] apod.). [[dirigent\|Kapelník]] dirigoval obvykle od cembala, ale podílel se na provedení skladby také například jako houslista ([[Antonio Vivaldi]]) nebo používal podle [[Francie\|francouzského]] [[úzus\|úzu]] dirigentské hole ([[Jean-Baptist Lully\|Jean-Baptiste Lully]]). Orchestry mívaly kolem dvaceti [[hudebník\|instrumentalistů]], ale dochovaly se již také záznamy o příležitostném vystoupení mnohem početnějších uskupení (kolem sta hráčů).▼ ▲== Vývoj v jednotlivých stylových obdobích == ~~Žirafa~~ Ve druhé polovině [[18. století]] přispěly k rozvoji nové podoby orchestru např. [[Berlín]] a především [[Mannheim]] a [[Paříž]]. Všude se výrazně uplatňovali [[Čechy\|čeští]] hudebníci (bratři [[František Benda\|František]] a [[Jiří Antonín Benda\|Antonín Bendové]], [[Jan Václav Stamic]], [[Karel Stamic]], [[František Xaver Richter]] a další). Čtyřhlasé obsazení [[smyčcové nástroje\|smyčců]] (1. housle, 2. housle, [[viola\|violy]] a [[violoncello\|cella]] s [[kontrabas]]y) a zdvojení [[dřevěné nástroje\|dřev]] ( 2 [[flétna\|flétny]], 2 [[hoboj]]e, 2 [[klarinet]]y, 2 [[fagot]]y; v raném [[klasicismus\|klasicismu]] 2 hoboje, 2 [[lesní roh\|horny]]) vytvořilo novou [[zvuk]]ovou [[norma\|normu]], která byla postupně obohacována o další nástroje (v období [[romantismus\|romantismu]] zejména ve skupině [[žesťový nástroj\|žesťů]], ve [[20. století]] především ve skupině [[bicí nástroj\|bicích]]). Zároveň rostl i počet členů orchestru.<br />▼ V pozdním [[středověk]]u a [[renesance\|renesanci]] se užívalo slovo ''capella'' (kaple), které zpočátku znamenalo [[zpěvák\|vokalisty]] spolu s jejich [[nástroj\|instrumentálním]] doprovodem čili celý soubor hudebníků, doprovázejících bohoslužbu. Teprve s rozvojem instrumentální hudby v [[16. století\|16.]] a [[17. století]] byl výraz přenesen na samostatný instrumentální [[ansámbl]] (odtud „a capella“ ve významu „bez doprovodu nástrojů“). V [[moderní dějiny\|moderní]] hudbě se aktuální nástrojové složení orchestru zcela podřizuje dané [[partitura\|partituře]], která může předepisovat například [[elektrická kytara\|elektrofonické nástroje]], [[digitální\|digitálně]] produkovaný zvuk apod.▼ ▲Barokní orchestr se skládal ze dvou složek: [[Basso continuo\|fundamentu]] ([[violoncello]], [[fagot]], [[loutna]], [[cembalo]], [[varhany]]) a vrchních [[melodie\|melodických]] nástrojů ([[housle]], [[flétna]], [[hoboj]] apod.). [[dirigent\|Kapelník]] dirigoval obvykle od cembala, ale podílel se na provedení skladby také například jako houslista ([[Antonio Vivaldi]]) nebo používal podle [[Francie\|francouzského]] [[úzus\|úzu]] dirigentské hole ([[Jean-Baptist Lully\|Jean-Baptiste Lully]]). Orchestry mívaly kolem dvaceti [[hudebník\|instrumentalistů]], ale dochovaly se již také záznamy o příležitostném vystoupení mnohem početnějších uskupení (kolem sta hráčů). ▲Ve druhé polovině [[18. století]] přispěly k rozvoji nové podoby orchestru např. [[Berlín]] a především [[Mannheim]] a [[Paříž]]. Všude se výrazně uplatňovali [[Čechy\|čeští]] hudebníci (bratři [[František Benda\|František]] a [[Jiří Antonín Benda\|Antonín Bendové]], [[Jan Václav Stamic]], [[Karel Stamic]], [[František Xaver Richter]] a další). Čtyřhlasé obsazení [[smyčcové nástroje\|smyčců]] (1. housle, 2. housle, [[viola\|violy]] a [[violoncello\|cella]] s [[kontrabas]]y) a zdvojení [[dřevěné nástroje\|dřev]] ( 2 [[flétna\|flétny]], 2 [[hoboj]]e, 2 [[klarinet]]y, 2 [[fagot]]y; v raném [[klasicismus\|klasicismu]] 2 hoboje, 2 [[lesní roh\|horny]]) vytvořilo novou [[zvuk]]ovou [[norma\|normu]], která byla postupně obohacována o další nástroje (v období [[romantismus\|romantismu]] zejména ve skupině [[žesťový nástroj\|žesťů]], ve [[20. století]] především ve skupině [[bicí nástroj\|bicích]]). Zároveň rostl i počet členů orchestru.~~<br />~~ ▲V [[moderní dějiny\|moderní]] hudbě se aktuální nástrojové složení orchestru zcela podřizuje dané [[partitura\|partituře]], která může předepisovat například [[elektrická kytara\|elektrofonické nástroje]], [[~~digitální~~Digitální data\|digitálně]] produkovaný zvuk apod. == Klasifikace orchestrů == Klasifikace základních typů orchestru vycházejí obvykle z toho, z jakých [[Hudební nástroj\|hudebních nástrojů]] se těleso skládá (například [[smyčcový orchestr]] nebo [[dechový orchestr]]), jak velkým počtem instrumentalistů jsou nástroje zastoupeny ([[komorní orchestr]], [[symfonický orchestr]] apod.) nebo jakému druhu hudby se těleso věnuje (například [[jazz]]ový, [[Tanec\|taneční]], [[Divadlo\|divadelní]], [[film]]ový, [[Wolfgang Amadeus Mozart\|mozartovský]], [[barokní hudba\|barokní]], scénický orchestr atd.). Tato základní kritéria se často prolínají a při specifikaci nových druhů hudebních těles k nim přistupují další hlediska. {{Kotva\|Symfonický orchestr}} == Symfonický (filharmonický) orchestr == ▲[[Soubor:Orchestr.png\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|~~Rozesazení~~ upright=1.3\|Typické rozesazení (dislokace) symfonického orchestru]] Největší počet instrumentalistů (více než sto) sdružuje symfonický orchestr, označovaný často také jako filharmonický ([[filharmonie]]). Jednotlivé nástroje jsou v něm zastoupeny vždy větším počtem instrumentalistů, tvořících [[nástrojová skupina (orchestr)\|nástrojové skupiny]] (sekce). Obsazení orchestru se obvykle uvádí v ustálené posloupnosti, odpovídající pořadí [[hudební nástroj\|instrumentálních hlasů]] v partituře. * [[dřevěný nástroj\|Dechové dřevěné nástroje]]: [[příčná flétna\|flétny]] a [[pikola]], [[hoboj]]e a [[anglický roh]], [[klarinet]]y, [[fagot]]y a [[kontrafagot]] * [[žesťový nástroj\|Dechové žesťové nástroje]]: [[lesní roh~~\|horny~~]]y (~~corny~~horny), [[trubka\|trubky]], [[pozoun]]y, [[tuba]] * [[bicí nástroj\|Bicí]]: [[~~kotel\|kotle~~tympány]] (kotle), ~~[[basový~~velký buben]], [[malý buben]], [[činely]], [[Triangl (hudební nástroj)\|triangl]] * [[harfa\|Harfy]] * [[smyčcový nástroj\|Smyčce]]: první [[housle]], druhé housle, [[viola\|violy]], [[violoncello\|violoncella]], [[kontrabas]]y Podle potřeb konkrétní partitury mohou k těmto nástrojům přistupovat i další, např. [[drnkací nástroj\|drnkací]] nebo [[klávesový nástroj\|klávesové]] ([[klavír]], [[cembalo]], [[varhany]], [[celesta~~]], [[xylofon~~]]), [[jazz]]ové ([[saxofon]]), melodické bicí nástroje (xylofon) atd. Také jednotlivé nástrojové skupiny v orchestru mají svou [[hierarchie\|hierarchii]]. První (a druhý první) hráč každé skupiny hraje [[sólo\|sóla]] předepsaná pro jeho nástroj v partituře. Obvykle je zároveň také [[vedoucí skupiny (orchestr)\|vedoucím skupiny]] (nástrojové sekce) s povinností vést dílčí [[zkouška (orchestr)\|zkoušky]] své skupiny a slaďovat její způsob [[hudební interpretace\|interpretace]] s požadavky [[dirigent]]a (včetně techniky hry typické pro jednotlivé nástroje, např. u smyčců tak zvané smykování apod.). Tento [[sóloinstrumentalista (orchestr)\|sóloinstrumentalista]] (např. sólohobojista, sólovioloncellista apod.) je jmenován na základě svého vítězství v konkurzu, vypsaném na tuto pozici. Konkurzní komisi tvoří obvykle [[šéfdirigent]] a první hráči jednotlivých nástrojových skupin. Sóloví hráči smyčcových sekcí se označují jako [[koncertní mistr (orchestr)\|koncertní mistři]]. Zvláštní postavení má koncertní mistr skupiny prvních houslí, který je podřízen přímo dirigentovi a tvoří při studiu skladby spojovací článek mezi ním a orchestrem. V renomovaných orchestrech procházejí instrumentalisté konkurzem často vícekrát, např. ucházejí-li se o přijetí do orchestru (jako tzv. [[tutti hráč (orchestr)\|tutti hráči]]) a poté ucházejí-li se o místo vedoucího hráče nástrojové skupiny. Základní pracovní povinnost orchestrálního hráče specifikuje smlouva obvykle počtem tak zvaných výkonů (například 250 čtyř- až pětihodinových výkonů za sezónu). Uměleckým vedením orchestru je pověřen jeho [[šéfdirigent]]. Způsobem své práce významně spoluutváří úroveň orchestru a formuje jeho [[repertoár]] (členy umělecké rady, která spolurozhoduje o [[dramaturg]]ii sezóny, jsou krom něj také první hráči jednotlivých nástrojových sekcí). Krom šéfdirigenta mají velké symfonické orchestry také své stálé a hostující [[dirigent]]y. Osobnost dirigenta se projevuje nejen v nastudování skladeb (tatáž partitura může být interpretována různě), ale – při dlouhodobé spolupráci – i ve stylu práce samotného orchestru a jeho specifickém způsobu interpretace. Osobnost dirigenta se projevuje nejen v nastudování skladeb (tatáž partitura může být interpretována různě), ale - při dlouhodobé spolupráci - i ve stylu práce samotného orchestru a jeho specifickém způsobu interpretace. == Literatura == * Bernard Lehmann : ''L'orchestre dans tous ses éclats. Ethnographie des formations symphoniques'', La Découverte, 2005. ISBN 2-7071-4610-2▼ * ''Konzertbuch Orchestermusik'', vydavatel Malte Korff, Breitkopf und Härtel, Wiesbaden 1991. ISBN 3-423-03023-2 (dtv)/ ISBN 3-7618-3023-8 (Bärenreiter)▼ * Ulrich Michels: ''Atlas zu Musik'', DTV, Bärenreiter 1985▼ * Mirko Očadlík: ''Svět orchestru'', Panton, Praha 1961▼ * Gracian Černušák: ''Dějepis hudby'', Brno 1930 ▲* Mirko Očadlík: ''Svět orchestru'', Panton, Praha 1961 * ''Ottův slovník naučný'', heslo Orchestr. Sv. 18, str. 859 ▲* Bernard Lehmann : ''L'orchestre dans tous ses éclats. Ethnographie des formations symphoniques'', La Découverte, 2005. {{ISBN \|2-7071-4610-2}} ▲* ''Konzertbuch Orchestermusik'', vydavatel Malte Korff, Breitkopf und Härtel, Wiesbaden 1991. {{ISBN \|3-423-03023-2}} (dtv)/ {{ISBN \|3-7618-3023-8}} (Bärenreiter) ▲* Ulrich Michels: ''Atlas zu Musik'', DTV, Bärenreiter 1985 * Johann Mattheson: ''Das neueröffnete Orchester'', Hamburg 1713 == Související články == * [[Hudební soubor~~\|hudební skupina~~]] == Externí odkazy == * {{Commonscat~~\|Orchestras~~}} * {{Wikicitáty\|téma=Orchestr}} * {{Wikislovník\|heslo=orchestr}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Hudba}} [[Kategorie:~~Hudební~~Orchestry\| ~~soubory~~]] [[Kategorie:Hudební terminologie]] [[Kategorie:Typy hudebních souborů]]