Oběhová soustava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost) #IABot (v2.0.7) (GreenC bot
Bez shrnutí editace
značky: ruční vrácení zpět editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
 
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 2:
'''Oběhová soustava''' ('''kardiovaskulární systém''', '''cévní soustava''') je jedna z [[orgánová soustava|orgánových soustav]] [[Živočichové|živočichů]]. Slouží zejména k transportu [[Živina|živin]], [[plyn]]ů a [[odpadní látka|odpadních látek]] z [[tkáň|tkání]] nebo do tkání. Transportním médiem je [[krev]] nebo [[hemolymfa]]. Člověk a ostatní [[obratlovci]] mají uzavřenou oběhovou soustavu. Někteří jiní [[živočichové]] však mají otevřenou oběhovou soustavu. Primitivní [[kmen (biologie)|kmeny]] nemají vůbec žádnou.
 
S kardiovaskulárním systémem úzce souvisí i [[lymfatická soustava]]. O embryonálním vývoji oběhové soustavy referuje článek [[embryonální vývoj kardiovaskulární soustavy člověka]]. Oběhová soustava je tvořena srdcem a cévami.
 
== Funkce ==
 
Hlavním účelem oběhové soustavy živočichů je rozvádět živiny, dýchací plyny a hormony. Soustava bývá často úzce spjata se soustavou [[trávicí soustava|trávicí]] a [[dýchací soustava|dýchací]], ale navazuje na ni i [[vylučovací soustava|soustava vylučovací]].<ref name="rocek13">{{citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie13def.pdf | titul= Obecná morfologie živočichů, Oběhová soustava |jméno=Zbyněk |příjmení=Roček}}</ref>
 
== Evoluce oběhové soustavy ==
 
=== Živočichové bez oběhové soustavy ===
Oběhovou soustavu nemají jednobuněčné organismy podobné živočichům, jako jsou [[prvoci]] – u nich funkci cévní soustavy obstará pouhá [[difuze]] látek v buněčné [[cytoplazma|cytoplazmě]]. Také někteří mnohobuněční živočichové nemají cévní soustavu: např. [[žahavci|žahavcům]] a [[ploštěnci|ploštěncům]] stačí tzv. [[gastrovaskulární dutina|gastrovaskulární soustava]], kde se odehrává trávení i rozvod látek. Touto dutinou se látky určitým způsobem distribuují po celém těle a pronikají do tkání, kde následuje jejich difuze [[mimobuněčná tekutina|mimobuněčnou tekutinou]]. U hlístů je to vyřešeno jinak: mají tzv. [[pseudocoel]]om, což v podstatě znamená, že se živiny mohou volně pohybovat celým tělem vyjma uzavřené trávicí soustavy.<ref name="rocek13" />
Řádek 14:
=== Oběhová soustava bezobratlých ===
[[Soubor:Oligochaeta anatomy.svg|náhled|Řez tělem [[kroužkovci|kroužkovců]]: červeně jsou vyznačeny cévy. Kroužkovci mají hřbetní a břišní cévu. Tyto cévy jsou spojeny příčnými spojkami]]
U mnoha skupin bezobratlých se vyvinuly různé jednoduché, nebo i důmyslné oběhové systémy. K nejjednodušším patří např. oběhová soustava [[pásnicePásnice (živočich)|pásnic]], která se omezuje na několik dutin (lakun) vzniklých odškrcením od [[coelom|tělní dutiny]]. Promyšlenější systém cév vzniká v rámci uzavřené oběhové soustavy [[kroužkovci|kroužkovců]], u nichž krev proudí na břišní straně těla dozadu a na hřbetní straně směrem dopředu. Příčné spojky mezi břišní a hřbetní cévou jsou stažitelné a plní funkci [[srdce|srdcí]]. Oběhová soustava kroužkovců představuje základní schéma oběhové soustavy vůbec: ostatní cévní systémy vznikají vlastně úpravou tohoto základního schématu s ohledem na tvar a velikost těla.<ref name="rocek13" />
 
U [[členovci|členovců]] však je uzavřená část cévní soustavy redukována na malé úseky cév a tekutina (tzv. [[hemolymfa]]) se rozlévá do tkání, takže se jedná spíše o otevřenou cévní soustavu. Srdce členovců je velmi velké, což umožňuje pumpovat hemolymfu s dostatečnou silou, aby mohla proudit po celém těle i bez potřeby cév. Podobnou (otevřenou) cévní soustavu mají však i (jinak spíše nepříbuzní) [[měkkýši]]: srdce opět pumpuje hemolymfu přímo do tkání a ta se až následně sbírá pomocí cév zpátky do srdce. Výjimkou jsou v tomto ohledu [[hlavonožci]], kteří mají druhotně uzavřené cévní řečiště.<ref name="rocek13" />
Řádek 30:
 
==== Ryby ====
 
Srdce [[ryby|ryb]] je sinusovitě zahnutá céva přepažená [[chlopeň|chlopní]] a obklopená svalovinou. Má jednu síň a jednu komoru. Krev je z něj vytlačována do žaberních tepen, kde dochází k okysličování. Okysličená krev se sbírá do dalších tepen a rozvádí se po celém těle, načež se [[vlásečnice|kapilární systémy]] spojují do žil, jimiž krev odchází [[žilní splav|žilním splavem]] do srdeční síně.<ref name="rocek13" />
 
Řádek 39 ⟶ 38:
==== Plazi ====
[[Soubor:Blutkreislauf Reptilien.svg|náhled|vlevo|Oběhová soustava plazů (německy)]]
U plazů byl doveden do dokonalosti suchozemský způsob života, čemuž odpovídá i stavba cévní soustavy. Ve srovnání s obojživelníky dochází ke vzniku výraznějších přepážek uprostřed původní srdeční komory, čímž se postupně vyvíjí pravá a levá komora srdeční. Krev však stále může mezi komorami proudit a zpravidla dochází ke značnému míšení okysličené krve (z levé komory) s krví odkysličenou (v komoře pravé). Výjimkou jsou [[krokodýli]]: u nich je vytvořena mezi komorami úplnámikroskopická šterbina přepážka a krev se již nemůžemísí mísitminimálně.<ref name="linzey" /> Pokračuje přestavba původních žaberních oblouků v souvislosti s tím, že plazi nemají [[žábry]]. Krev opouští srdce hned třemi cévami, které jsou deriváty původní ventrální aorty ryb: těmito třemi cévami jsou [[pravá aorta]], [[levá aorta]] a [[plicní kmen]]. Pravá aorta zásobuje krví pravou část těla, levá aorta směřuje do levé části těla.<ref name="linzey" /> V typickém případě je pravá aorta poněkud větší, než ta levá.<ref name="kardong" /> V krvi putují oválné [[červené krvinka|červené krvinky]] obsahující [[buněčné jádro|buněčná jádra]].<ref name="linzey" />
 
==== Ptáci ====
{{podrobně|oběhová soustava ptáků}}
[[Ptáci]] jsou blízcí příbuzní plazů (zejména krokodýlů) a oběhová soustava tomu jen nasvědčuje. Dochází k úplnému rozdělení komory na levou a pravou část. Levá síň je spojena s levou komorou, pravá síň s pravou komorou. Z pravé komory vychází plicnice směřující do plic. Z levé komory vychází aorta – jedná se vlastně o původní levoupravou aortu plazů. Původní praválevá aorta plazů je u ptáků zcela redukována. Červené krvinky ptáků jsou oválné a obsahují jádra.<ref name="linzey" />
 
==== Savci ====
Řádek 50 ⟶ 49:
== Oběhová soustava člověka ==
[[Soubor:Human circulatory system.svg|alt=|náhled|326x326pixelů|Schematický nákres plicního a tělního krevního oběhu člověka. Cévy s okysličenou krví jsou znázorněny červeně, s odkysličenou modře.]]
Lidská oběhová soustava je uzavřená a je složená ze dvou hlavních okruhů: tzv. [[malý srdečníplicní oběh]] („malý“) cirkuluje krev meziz srdcempravé komory do plicního řečiště a plícemiokysličená zpět do levé srdeční předsíně , zatímco vev [[velký srdečníSystémový oběh|velkém srdečním oběhusystémovým]] koluje(„velkém“) teče krev meziz srdcemlevé asrdeční komory do všech tělních oblastí, odkud se vrací zpět do celýmpravé tělempředsíně, aby byly [[Živina|živiny]] a kyslík dopraveny k buňkám.
 
=== Funkce ===
 
Oběhová soustava má v lidském těle celou řadu různých funkcí. Přenáší [[kyslík]] do [[tkáň|tkání]] a odvádí CO<sub>2</sub>. Rozvádí [[Živina|živiny]] z [[trávicí soustava|trávicí soustavy]] do [[játra|jater]] ([[vrátnicový oběh]]) a z jater do orgánů celého těla. Odvádí [[odpadní látky]] do [[Ledvina|ledvin]] (vznik [[moč]]i) a do [[kůže]] (vzniká [[pot]]). Rozvádí po těle [[hormon]]y z endokrinních žláz ([[žlázy s vnitřní sekrecí]]) a teplo (čímž řídí [[termoregulace|termoregulaci]]). Zprostředkovává [[imunita (biologie)|obranu organismu]] proti [[patogen|choroboplodným zárodkům]] – tvorbou [[protilátka|protilátek]] a mechanickým zničením. Oběhová soustava konečně vytváří a udržuje stálé vnitřní prostředí.
 
Řádek 63 ⟶ 61:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Circulatory system|175738145}}
Řádek 79 ⟶ 78:
{{Oběhová soustava}}
 
{{Portály|Biologie|Medicína|Živočichové}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Biologie|Medicína|Živočichové}}
 
[[Kategorie:Oběhová soustava| ]]