Oběhová soustava: Porovnání verzí

S kardiovaskulárním systémem úzce souvisí i [[lymfatická soustava]]. O embryonálním vývoji oběhové soustavy referuje článek [[embryonální vývoj kardiovaskulární soustavy člověka]]. Oběhová soustava je tvořena srdcem a cévami.

U mnoha skupin bezobratlých se vyvinuly různé jednoduché, nebo i důmyslné oběhové systémy. K nejjednodušším patří např. oběhová soustava [[pásnicePásnice (živočich)|pásnic]], která se omezuje na několik dutin (lakun) vzniklých odškrcením od [[coelom|tělní dutiny]]. Promyšlenější systém cév vzniká v rámci uzavřené oběhové soustavy [[kroužkovci|kroužkovců]], u nichž krev proudí na břišní straně těla dozadu a na hřbetní straně směrem dopředu. Příčné spojky mezi břišní a hřbetní cévou jsou stažitelné a plní funkci [[srdce|srdcí]]. Oběhová soustava kroužkovců představuje základní schéma oběhové soustavy vůbec: ostatní cévní systémy vznikají vlastně úpravou tohoto základního schématu s ohledem na tvar a velikost těla.<ref name="rocek13" />

Všichni obratlovci mají určité společné rysy ve stavbě své (uzavřené) oběhové soustavy. Tyto rysy nejvíce vyniknou u primitivních zástupců, jejichž oběhová soustava si zachovává většinu původních znaků. Krev je pumpována srdcem do ventrální (břišně umístěné) [[aorta|aorty]]. Z ní se odštěpuje řada cév směřujících do [[žaberní oblouk|žaberních oblouků]], kde dochází k okysličování. Část okysličené krve putuje [[vnějšími karotida]]mi do hlavy. Cévy žaberních oblouků se spojují do párové [[dorzální aorta|dorzální aorty]], která směřuje posteriorním směrem („směrem k ocasu“). Ještě předtím se nicméně z dorzální aorty odštěpují bohatě okysličené [[vnitřní karotida|vnitřní karotidy]], které vedou do hlavy a obvykle zásobují [[mozek]]. Párová dorzální aorta se přibližně v úrovni jater spojuje do jedné cévy a následně zásobuje tkáně na ocasním konci těla. V průběhu dorzální aorty se ovšem odštěpuje celá řada malých či větších tepen – například [[tepna podklíčková]], jež zásobuje krví horní končetiny či přední [[ploutev|ploutve]], či [[kyčelní tepna|tepna kyčelní]], která vede do dolních končetin. Krev se vrací do srdce systémem předních a zadních kardinálních [[véna|žil]], které se sbíhají ze všech částí těla do [[žilní splav|žilního splavu]]. Důležitou složkou oběhové soustavy obratlovců je jaterní [[portální oběh]], který přivádí krev ze střev.<ref name="kardong">{{citace monografie| titul = Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution| vydání=5| vydavatel=The McGraw−Hill Companies|rok= 2009| příjmení=Kardong| jméno=Kenneth V}}</ref>

U plazů byl doveden do dokonalosti suchozemský způsob života, čemuž odpovídá i stavba cévní soustavy. Ve srovnání s obojživelníky dochází ke vzniku výraznějších přepážek uprostřed původní srdeční komory, čímž se postupně vyvíjí pravá a levá komora srdeční. Krev však stále může mezi komorami proudit a zpravidla dochází ke značnému míšení okysličené krve (z levé komory) s krví odkysličenou (v komoře pravé). Výjimkou jsou [[krokodýli]]: u nich je vytvořena mezi komorami úplnámikroskopická šterbina přepážka a krev se již nemůžemísí mísitminimálně.<ref name="linzey" /> Pokračuje přestavba původních žaberních oblouků v souvislosti s tím, že plazi nemají [[žábry]]. Krev opouští srdce hned třemi cévami, které jsou deriváty původní ventrální aorty ryb: těmito třemi cévami jsou [[pravá aorta]], [[levá aorta]] a [[plicní kmen]]. Pravá aorta zásobuje krví pravou část těla, levá aorta směřuje do levé části těla.<ref name="linzey" /> V typickém případě je pravá aorta poněkud větší, než ta levá.<ref name="kardong" /> V krvi putují oválné [[červené krvinka|červené krvinky]] obsahující [[buněčné jádro|buněčná jádra]].<ref name="linzey" />

[[Ptáci]] jsou blízcí příbuzní plazů (zejména krokodýlů) a oběhová soustava tomu jen nasvědčuje. Dochází k úplnému rozdělení komory na levou a pravou část. Levá síň je spojena s levou komorou, pravá síň s pravou komorou. Z pravé komory vychází plicnice směřující do plic. Z levé komory vychází aorta – jedná se vlastně o původní levoupravou aortu plazů. Původní praválevá aorta plazů je u ptáků zcela redukována. Červené krvinky ptáků jsou oválné a obsahují jádra.<ref name="linzey" />

[[Soubor:GrafikHuman blutkreislaufcirculatory system.jpgsvg|200px|vpravoalt=|náhled|Kardiovaskulární326x326pixelů|Schematický systémnákres plicního a tělního krevního oběhu člověka:. Cévy s okysličenou krví jsou [[arterie]]znázorněny červeně, [[žílas (biologie)|žíly]]odkysličenou modře.]]

Lidská oběhová soustava je uzavřená a je složená ze dvou hlavních okruhů: tzv. [[malý srdečníplicní oběh]] („malý“) cirkuluje krev meziz srdcempravé komory do plicního řečiště a plícemiokysličená zpět do levé srdeční předsíně , zatímco vev [[velký srdečníSystémový oběh|velkém srdečním oběhusystémovým]] koluje(„velkém“) teče krev meziz srdcemlevé asrdeční komory do všech tělních oblastí, odkud se vrací zpět do celýmpravé tělempředsíně, aby byly [[Živina|živiny]] a kyslík dopraveny k buňkám.

Přibližně uprostřed třetího týdne [[embryo]] již není schopné dodávat živiny do všech částí těla pomocí prosté pasivní [[Difuze|difúze]] a objeví se potřeba vytvořit specializovaný [[cévní systém]]. Buňky, které jsou určeny pro vznik cévní soustavy, se rekrutují z řad [[mezoderm]]u [[laterální destička|laterální destičky]]. Některé se postupně mění v [[myoblast]]y budoucího [[srdce]], jiné se oplošťují a vytváří tzv. [[krevní ostrůvek|krevní ostrůvky]] – duté útvary, které postupně dávají vzniknout prvním [[céva|cévám]] i [[krvinka|krevním buňkám]]. Srdce prochází velmi komplikovaným embryonálním vývojem samo o sobě, je potřeba správně vytvořit všechny základní vrstvy a dutiny, [[chlopeň (anatomie)|chlopně]] mezi nimi, ale i třeba [[převodní srdeční systém]]. Co se týče cévního řečiště, to v podstatě kopíruje evoluční historii. V určité fázi je tak v lidském embryu možno najít artérie vedoucí k jednotlivým [[žaberní oblouk|žaberním obloukům]]. Během dalšího vývoje však samozřejmě většina těchto tepen (tzv. [[aortální oblouk|aortálních oblouků]]) zakrňuje či podléhá značným změnám a dává vzniknout některým z nejdůležitějších cév v lidském těle (například z nich vznikají [[karotida|karotidy]] nebo [[podklíčková tepna|podklíčkové tepny]]).<ref name="Langmann">{{citace monografie | příjmení = Sadler | jméno = Thomas W. | titul = Langman's Medical Embryology | url = https://archive.org/details/langmansmedicale00sadl_655 | rok = 2009 | vydavatel = Lippincott Williams & Wilkins | strany = [https://archive.org/details/langmansmedicale00sadl_655/page/n84 73]}}</ref>