Sagunto (ve valencijštině Sagunt) je přístavní město nacházející se ve východním Španělsku. Sagunto, které přináleží do Valencijského společenství a provincie Valencia, se nachází 30 kilometrů na sever od hlavního města provincie i celého Valencijského společenství, Valencie. Ve městě žije přibližně 65 000 obyvatel.

Sagunto
Sagunt
Pohled na večerní Sagunto z hradu
Pohled na večerní Sagunto z hradu
Sagunto – znak
znak
Sagunto – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška42 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
autonomní společenstvíValencijské společenství
provincieValencia
comarcaCamp de Morvedre
Sagunto
Sagunto
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha132 km²
Počet obyvatel65 003 (2014)
Hustota zalidnění492,4 obyv./km²
Správa
StarostaJosep Francesc Fernández Carrasco (Compromís)
Oficiální webwww.aytosagunto.es
Označení vozidelV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sagunto je známé díky zachovalým památkám, které zde ve starověku vystavěli Iberové, Řekové či Římané. Města bylo v řečtině známé jako Zakynthos a v latině bylo později označováno jako Saguntum. Mezi 8. a 13. stoletím, kdy město obývali Maurové, bylo známé jako Morvedre. Vedle historického centra, které se nachází pod kopcem, na němž se rozkládá starověké a středověké opevnění, se městská zástavba soustřeďuje především okolo zdejšího přístavu.

Historie

editovat
 
Dochované amfory, vystavené v místním historickém muzeu

Zdejší kopec byl osídlen a záhy opevněn Keltibery, čili smíšenými kmeny Keltů a Iberů, patrně již v průběhu 5. století př. n. l.. Pod vlivem řeckých a fénických obchodníků se zde ve starověku razily mince. Rozvoji města, v němž byl založen přístav, velmi přispěl příchod řeckých kolonistů. Ti město pojmenovali Zakynthos, protože patrně pocházeli ze stejnojmenného ostrova.

Významnou roli hrálo Sagunto během konfliktu mezi starověkými mocnostmi, Římem a Kartágem, známým jako punské války. Město stálo na straně římské republiky, avšak v roce 219 př. n. l. se jej po osmiměsíčním obléhání zmocnilo kartaginské vojsko vedené slavným vojevůdcem Hannibalem Barkasem. Právě pád města se pro Řím stal záminkou k vypovězení války, která trvala až do roku 201 př. n. l. a přes počáteční Hannibalovy úspěchy skončila krutou porážkou Kartága.

Město obsadili Římané a přejmenovali jej na Saguntum. V prosperujícím městě, které se stalo municipiem, bylo vystavěno divadlo či amfiteátr a údajně zde bydlelo na 50 000 obyvatel. Pozvolným úpadkem Saguntum prošlo po pádu Západořímské říše, kdy čelilo invazi germánských kmenů.

V průběhu 8. století, kdy Pyrenejský poloostrov obsadili Arabové, se Sagunto, které bylo tehdy známé jako Morvedre či Morviedro, stalo součástí Córdobského chalífátu. Ve městě byly v maurském stylu vystavěny paláce, lázně a mešity, avšak jeho význam začal vedle nedaleké rychle rostoucí Valencie postupně upadat. Město v roce 1098 dobyl slavný kastilský rytíř El Cid, avšak krátce poté se jej znova zmocnili Mauři. Definitivně se Sagunto dostalo pod křesťanskou nadvládu v roce 1238, kdy jej dobyla vojska krále Jakuba I. Aragonského.

Během španělské války za nezávislost došlo v blízkosti města 25. října 1811 k bitvě, v níž byly španělské oddíly poraženy Francouzi, jež vedl maršál Louis Gabriel Suchet.

Díky rozvoji zdejšího strojírenského průmyslu se město v průběhu 19. století rozšířilo z území historického centra nacházejícího se pod zdejším kopcem až k nedalekému přístavu.

Památky

editovat
 
Část zdejšího hradu
  • Zřícenina zdejšího hradu, tvořená zbytky římského a maurského opevnění
  • římské divadlo, které bylo na konci 20. století z části zrestaurováno
  • Esglèsia de Santa Maria - gotický kostel sv. Marie
  • Palau Municipal - městská radnice s neoklasicistní fasádou z 18. století
  • Esglèsia del Salvador - raně gotický kostel sv. Salvadora
  • Juderia - úzké uličky bývalé židovské čtvrti
  • Historické muzeum - obsahuje

Galerie

editovat

Externí odkazy

editovat

Související články

editovat