Serie A 1949/1950

ročník italské fotbalové ligy Serie A

Soutěžní ročník Serie A 1949/1950 byl 48. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 18. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 11. září 1949 do 28. května 1950 a skončila vítězstvím Juventusu, který vyhrál po 15 letech již osmý titul.

Serie A 1949/1950
Mistr ligy Juventus
Mistr ligy Juventus
ZeměItálieItálie Itálie
Informace
Ročník48. ročník (18. ročník Serie A)
VítězJuventus (8. titul)
Nejlepší střelec Gunnar Nordahl (35 branek)
SestupujícíBari
Benátky

Nejlepším střelcem se stal švédský fotbalista Gunnar Nordahl (Milán), který vstřelil v sezoně 35 branek.

Události

editovat

Před sezonou

editovat

Do 2. ligy sestoupili dva kluby: Modena a Livorno. Nováčci z 2. ligy bylo Como a Benátky. Como se představilo poprvé od založení Serie A. Novinkou sezony byla páska. To zavedla FIGC, což znamenalo že na levé paži měl nosit kapitán mužstva pásku, aby byl lehce identifikovatelný.[1]

Po tragédii Superga se prezident Turína, Ferruccio Novo, pokusil přestavět tým. Ze zvučných jmen přišel brankář Giuseppe Moro (Bari) a útočník Riccardo Carapellese (Milán). Vedení Juventusu vyměnila trenéra a povolala z Anglie Carvera a vyměnila půlku týmu a nový hráči jako Vivolo (Cremonese), Piccinini (Palermo), Mari (Atalanta), Præst (Østerbro), Viola, Bertuccelli (oba Lucchese), Bizzotto (Verona) a Mariani (Empoli) vystřídali Sentimentiho (Lazio), Caprileho (Atalanta), Locatelliho který ukončil kariéru ve 33 letech a po 16 letech hraní a 369 utkání také Depetriniho (Turín). Také Milán se posílil. K Nordahlovi přišli krajani Liedholm (Norrköping) a Gren (Göteborg) a založili skvělou trojku Gre-No-Li. Dále přišel brankář Buffon (Portogruaro).

Další změny byli: Héctor Puricelli (MilánLegnano), Giovanni Giacomazzi (Luparense → Inter), Giuseppe Chiappella (PisaFiorentina), Gino Colaussi (PadovaTernana), Béla Sárosi (BoloňaBari), Július Korostelev (AtalantaReggina), Carlo Galli (Cascina → Palermo), Rino Ferrario (ArezzoLucchese), Zeffiro Furiassi (FiorentinaLazio), Karl Aage Hansen (HuddersfieldAtalanta) a Eugen Vinnyei-Prošovský (Sokol KošicePro Patria).

Během sezony

editovat

Titul zůstal v Turíně, i když ne u býků, kteří po tragédii Superga, se nakonec umístilo na 6. místě. Jejich rival Bianconeri totiž odolal útoku švédského tria Gre-No-Li, z Milána, které vstřelilo 71 branek z celkem 118. Již od začátku sezony se Bianconeri dostali do vedení a vyhrálo ligu o 5 bodů před Milánem a 3. místo získal Inter, který ztratil na mistra 13 bodů.

Celá sezona byla velmi gólová, protože celkem bylo vstřeleno 1265 branek, což je rekord v italské nejvyšší soutěži (nepřekonáno). Milán vstřelil 118 branek a skóroval nejvíce v jediné sezóně Serie A s 20 týmy a také nejlepší střelec Nordahl, který vstřelil 35 branek byl v té době rekord v historii jednoskupinové Serie A a rekord vydržel až do sezóny 2015/16 kdy ho jej překonal Gonzalo Higuaín (36 branek).

Velké zklamání bylo v Boloni, Janově a také v Římě, které se zachránilo o dva body. Nováček Benátky FC|Benátky se 16 body stal prvním sestupujícím. V posledním kole se rozhodlo o druhým sestupujícím, které se stalo Bari.

Účastníci

editovat
Lokalizace italských klubů hrající 1949/50
Klub Město Stadion Trenér Nejlepší střelec
Atalanta Bergamo Stadio Comunale   Giovanni Varglien   Karl Aage Hansen (18)
Bari Bari Stadio della Vittoria   György Sárosi   Mihály Vörös (14)
Benátky Benátky Stadio Pierluigi Penzo   Astro Galli +   Giuseppe Girani (1.–4. kolo)
  Astro Galli (5. kolo)
  Astro Galli +   Ivo Fiorentini
  Pietro Degano,
  Vinko Golob (5)
Boloňa Boloňa Stadio Comunale   Tony Cargnelli (1.–6. kolo)
  Tony Cargnelli +   Pietro Genovesi (7.– 14. kolo)
  Edmund Crawford
  István Mike Mayer (14)
Como Como Stadio Giuseppe Sinigaglia   Mario Varglien   Vittorio Ghiandi (18)
Fiorentina Florencie Stadio Comunale   Luigi Ferrero   Alberto Galassi (24)
Janov Janov Stadio Luigi Ferraris   David John Astley (1.–15. kolo)
  Manlio Bacigalupo
  Mario Boyé (12)
Inter Milán Stadio San Siro   Mariano Tansini +   Giulio Cappelli   István Nyers (30)
Juventus Turín Stadio Comunale di Torino   Jesse Carver   John Hansen (28)
Lazio Řím Stadio Nazionale   Mario Sperone   Norberto Höfling (13)
Lucchese Lucca Stadio Porta Elisa   Ottavio Barbieri† (1.–17. kolo)
  Federico Allasio
  Mihály Kincses (19)
Milán Milán Stadio San Siro   Lajos Czeizler +   Antonio Busini   Gunnar Nordahl (35)
Novara Novara Stadio Comunale   Edmondo Mornese +   Nereo Marini   Umberto Renica (11)
Padova Padova Stadio Silvio Appiani   Béla Guttmann (1.–33. kolo)
  Pietro Serantoni
  Giancarlo Vitali (19)
Palermo Turín Stadio La Favorita   Remo Galli +   Giuseppe Viani   Dante Di Maso,
  Čestmír Vycpálek (10)
Pro Patria Busto Arsizio Stadio Comunale   Pál Szalay (1.–2. kolo)
  Pál Szalay +   Giuseppe Meazza (3.–37. kolo)
  Giuseppe Meazza
  Alfonso Borra,
  Umberto Guarnieri (8)
Řím Řím Stadio Nazionale   Fulvio Bernardini (1.–35. kolo)
  Luigi Brunella
  Aleksandar Aranđelović (12)
Sampdoria Janov Stadio Luigi Ferraris   Adolfo Baloncieri   Adriano Bassetto (20)
Turín Turín Stadio Filadelfia   Giuseppe Bigogno +   Roberto Copernico   Benjamín Santos (27)
Triestina Terst Stadio Comunale   Nereo Rocco   Enore Boscolo (9)

Tabulka

editovat
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1.   Juventus   38 28 6 4 100 43 62
2.   Milán 38 27 3 8 118 45 57
3.   Inter 38 21 7 10 99 60 49
4.   Lazio 38 18 10 10 67 43 46
5.   Fiorentina 38 18 8 12 76 57 44
6.   Turín 38 17 7 14 80 76 41
7.   Como 38 15 11 12 59 59 41
8.   Atalanta 38 17 6 15 66 60 40
9.   Triestina 38 14 12 12 50 59 40
10.   Padova 38 13 9 16 61 65 35
11.   Pro Patria 38 11 12 15 50 61 34
12.   Janov 38 13 8 17 45 64 34
13.   Sampdoria 38 13 7 18 62 70 33
14.   Palermo 38 13 7 18 47 64 33
15.   Boloňa 38 8 16 14 54 63 32
16.   Lucchese 38 11 10 17 65 79 32
17.   Novara 38 11 9 18 51 64 31
18.   Řím 38 12 7 19 52 70 31
19.   Bari 38 11 7 20 38 74 29
20.   Benátky 38 5 6 27 25 89 16
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
     Mistr ligy
     Účast v Latinském poháru
     Sestup do Serie B

Statistiky

editovat

Výsledková tabulka

editovat
  Atalanta Bari Benátky Boloňa Como Fiorentina Janov Inter Juventus Lazio Lucchese Milán Novara Padova Palermo Pro Patria Řím Sampdoria Turín Triestina
Atalanta 2:1 3:1 1:1 0:2 3:2 4:0 2:1 2:2 1:0 1:1 5:2 0:2 4:0 3:0 2:1 3:2 3:1 0:0 0:1
Bari 1:0 4:0 3:2 1:0 1:0 2:0 2:3 0:0 2:1 2:1 2:0 0:0 1:0 1:2 1:1 1:1 3:1 1:5 1:1
Benátky 1:2 2:1 1:1 1:2 1:2 3:1 1:1 1:4 1:0 1:0 1:4 0:1 0:8 1:1 0:0 2:1 3:7 0:1 0:1
Boloňa 2:6 2:0 6:1 2:2 2:1 0:0 2:3 0:4 0:0 1:1 0:1 1:1 0:0 1:1 3:1 2:1 1:0 5:2 1:1
Como 4:0 4:1 0:0 2:2 4:1 0:0 1:5 2:6 1:0 4:0 1:4 2:2 1:2 1:0 1:0 0:0 3:1 1:3 3:1
Fiorentina 2:1 3:0 5:0 3:0 0:1 3:1 4:2 0:0 2:2 2:0 1:3 5:0 3:0 0:0 4:1 4:1 4:1 4:1 2:1
Janov 1:0 1:0 1:0 2:2 3:1 2:0 1:1 1:2 2:1 1:1 1:0 2:0 0:1 1:0 2:1 2:1 0:1 3:2 6:2
Inter 3:1 4:0 7:0 2:1 1:2 4:2 4:2 2:4 2:1 6:3 6:5 1:1 1:1 1:1 2:0 3:1 2:0 2:0 6:1
Juventus 2:0 4:0 1:0 3:2 2:2 5:2 6:1 3:2 1:2 1:2 1:7 1:1 4:0 6:2 3:1 3:0 1:0 4:3 3:0
Lazio 1:1 4:2 2:0 3:2 3:2 1:1 1:0 3:2 1:3 4:2 3:2 4:0 4:0 5:0 1:0 3:1 1:0 2:2 2:0
Lucchese 4:2 3:0 2:0 1:1 3:1 1:3 2:2 0:5 1:2 2:2 0:2 2:1 6:3 2:1 1:3 3:1 3:0 2:2 7:2
Milán 2:1 9:1 2:0 2:0 1:1 4:1 5:0 3:1 0:1 0:0 2:0 5:0 4:2 4:1 7:1 6:2 5:1 7:0 5:2
Novara 5:2 0:0 5:1 1:2 1:1 3:0 2:1 0:0 2:3 0:1 5:0 1:3 1:1 2:1 3:2 0:2 1:2 5:2 1:2
Padova 2:0 3:1 3:0 0:0 5:2 3:4 2:2 2:2 0:2 2:1 3:2 1:2 0:1 2:1 1:1 4:1 1:2 4:1 0:1
Palermo 3:2 2:0 1:0 2:1 3:2 0:1 3:2 4:2 0:0 2:1 1:1 0:1 3:1 3:0 0:0 3:0 2:3 2:1 0:2
Pro Patria 1:2 2:1 1:0 3:3 0:0 3:0 2:0 0:3 0:3 1:0 2:2 2:4 1:0 2:1 2:0 2:1 1:1 6:1 0:0
Řím 1:3 6:0 3:2 3:1 0:1 1:1 3:0 1:3 1:0 0:0 2:2 1:0 2:1 0:1 2:1 2:0 2:1 3:1 0:0
Sampdoria 2:2 3:0 0:0 2:1 0:1 1:1 1:1 0:2 0:4 2:5 3:1 1:3 3:0 1:1 4:0 3:3 4:1 4:0 3:1
Turín 3:1 1:1 3:0 3:1 4:0 2:2 2:0 1:0 1:3 2:2 3:1 3:2 5:1 2:0 5:1 1:1 5:0 4:1 3:1
Triestina 0:1 1:0 2:0 0:0 1:1 1:1 3:0 4:2 2:3 0:0 2:0 0:0 1:0 2:2 1:0 2:2 2:2 3:2 3:0

Střelecká listina

editovat
Pořadí Jméno Klub Branky
1.   Gunnar Nordahl Milán 35
2.   István Nyers Inter 30
3.   John Hansen Juventus 28
4.   Benjamín Santos Turín 27
5.   Alberto Galassi Fiorentina 24
6.   Giampiero Boniperti Juventus 21
  Renzo Burini Milán 21
8.   Amedeo Amadei Inter 20
  Adriano Bassetto Sampdoria 20
10.   Mihály Kincses Lucchese 19
  Giancarlo Vitali Padova 19

Vítěz

editovat
Serie A
Vítěz pro rok 1949/50
Juventus FC
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serie A 1949-1950 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat

Šablona:Evropský fotbal 1949/50