Andrea Gritti (17. dubna 1455 Bardolino28. prosince 1538 Benátky) byl sedmdesátým sedmým benátským dóžetem.

Andrea Gritti
Andrea Gritti (1523)
Andrea Gritti (1523)
Narození17. dubna 1455
Bardolino
Úmrtí28. prosince 1538 (ve věku 83 let)
Benátky
PohřbenBenátky
PotomciLodovico Gritti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval na Padovské univerzitě a doprovázel svého dědečka na diplomatických cestách po Evropě. Od roku 1476 žil v Konstantinopoli a stal se úspěšným obchodníkem s obilím. Jeho přítelem byl velkovezír Hersekzade Ahmed Paša. V roce 1492 získal úřad baila. V roce 1499 ho Turci obvinili z vyzvědačství a uvěznili v pevnosti Yedikule. Na přímluvu vlivných příznivců unikl popravě a po složení výkupného byl v roce 1502 propuštěn.[1]

Po návratu do Benátek vstoupil do armády a vyznamenal se jako vojevůdce za války ligy z Cambrai, když se mu podařilo dobýt Padovu. V roce 1512 byl zajat a vězněn na milánském hradě Sforzesco, po propuštění vyjednal mír mezi Benátkami a Francií. V roce 1514 se stal nejvyšším velitelem loďstva, zasedal také ve finanční komisi. Dóžetem byl zvolen 20. května 1523. Podařilo se mu uzavřít smlouvu s Karlem V., díky níž se Benátky nemusely zapojit do italských válek.[2] Pokoušel se spojit evropské státy k boji proti Turkům, oprávněnost jeho obav se ukázala v roce 1537, kdy napadla Osmanská říše ostrov Korfu.

Byl patronem vzdělanců jako Pietro Bembo a Gasparo Contarini. Neúspěšná snaha o posílení dóžecích pravomocí a omezení korupce vedla k jeho neoblíbenosti.[3] Jeho heslem bylo „Sustinet nec fatiscit“ („Vydržet a nepolevit“).

Podobu Andrey Grittiho zachytili na portrétech Tizian a Tintoretto. Jeho rezidencí byl Palazzo Pisani Gritti u kostela Santa Maria della Salute, sloužící od roku 1895 jako hotel. Pohřben je v kostele San Francesco della Vigna.

Jeho syn Lodovico Gritti byl po bitva u Moháče krátce uherským regentem

Reference

editovat
  1. www.movio.beniculturali.it [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  2. GRITTI, Andrea in "Enciclopedia Italiana". www.treccani.it [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (italsky) 
  3. I Dogi di Venezia: storie di avventure e giochi di potere | Visitvenezia.eu. https://www.visitvenezia.eu/venezianita/racconti-di-venezia/i-dogi-di-venezia-storie-di-avventure-e-giochi-di-potere [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

editovat