Hostomice (okres Beroun)

Hostomice
	Tyršovo náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hořovice
Obec s rozšířenou působností	Hořovice; (správní obvod)
Okres	Beroun
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°49′31″ s. š., 14°2′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 914 (2024)
Rozloha	28,26 km²
Nadmořská výška	361 m n. m.
PSČ	267 24
Počet domů	760 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Tyršovo náměstí 165; 267 24 Hostomice ; [email protected]
Starosta	Ing.Jan Bomba, Ph.D.
	Oficiální web: www.hostomice.cz
	Hostomice
Další údaje
Kód obce	531201
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostomice (německy Hostomitz) jsou město v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 10 km východně od Hořovic. Město má i s místními částmi přibližně 1 900^[1] obyvatel

Město se nachází v široké kotlině na potoce Chumavě pod severozápadním úpatím Hřebenů.

Historie

První písemná zmínka o sídle (Hostomicz) pochází z roku 1343, kdy pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé potvrdil práva a výsady nedávno založeného městečka. Hostomice náležely od roku 1357 až do zrušení poddanství ke karlštejnskému panství. V roce 1563 město dostalo právo na honby. Pole a Hostomice pustly. Právo bylo zrušeno.

Hostomice se městem staly za Karla VI. roku 1738 a dostaly i městský znak. V roce 1742 byly Hostomice postiženy tyfem. Pozoruhodné je určitě to, že v Hostomicích byla velmi silně zakořeněná protestantská víra, neboť ještě roku 1755 sem byli voláni na pomoc misionáři na proces rekatolizace. V roce 1817 bylo založeno divadlo. V roce 1836 Hostomice zachvátil požár. Statutu města může ve své novodobé historii sídlo požívat od roku 1992.

Město je také známé díky svým cvočkařských bouřím v 19. století, jež byly později velmi často interpretovány jakožto předzvěst bojů dělnické třídy. Nějaký čas zde žil (a v roce 1964 zemřel) JUDr. Jiří Havelka – od roku 1938 kancléř, ministr dopravy a místopředseda vlády, který byl v roce 1941 společně s generálem Eliášem gestapem zatčen a až do konce války držen v domácím vězení. Po roce 1948 byl komunisty perzekvován a byl nucen přestěhovat se z Prahy do Hostomic. Hostomice drží i jeden okresní primát, neboť 19. října 1913 se tam zásluhou Sokola uskutečnil první letecký pokus. Pilotem byl aviatik Šimůnek, kterému sice den předtím praskla vrtule, ale následujícího dne o 4. hodině odpoledne krátký let úspěšně provedl. Vztah k Hostomicím měl i slavný konstruktér letadel Alois Šmolík, jehož otec byl koželuh v tomto městě.

Hostomice se mohou pochlubit rozsáhlým náměstím, jeho délka je téměř půl kilometru. Toto náměstí prošlo v letech 2015-2018 revitalizací.

Obecní správa

Části města

Bezdědice (k. ú. Bezdědice u Hostomic)
Hostomice (k. ú. Hostomice pod Brdy)
Lštěň (k. ú. Hostomice pod Brdy)
Radouš (k. ú. Radouš)

Součástí města je také základní sídelní jednotka Zátor. K městu patří také Hadovna, Hájovna Zátor, Na Pile, Nouzov, Podbaba, Rokle a Šiberna.

Sousedními obcemi sídla jsou Velký Chlumec, Pičín, Dobříš, Jince, Čenkov, Buková u Příbramě, Neumětely, Lhotka, Skřipel, Lochovice a Běštín.

Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Běštín.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice^[4]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice^[5]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice^[6]
1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice^[7]
1949 Pražský kraj, okres Hořovice^[8]
1960 Středočeský kraj, okres Beroun
2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Společnost

Rok 1932

Ve městě Hostomice pod Brdy (přísl. Lštěň, 1964 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[9]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 cihelny, hospodářské družstvo, výroba kovaných hřebíků, koželužna, 4 mlýny, 2 pily, pivovar, výroba kožených rukavic, včelařský spolek, velkostatek.
Služby (výběr): 2 lékaři, nákladní autodoprava, 2 biografy (Sokol, Městský), 3 cukráři, drogerie, fotoatelier, 3 hodináři, 6 hostinců, 2 hotely (Krása, Občanská záložna), 2 knihaři, konsum Včela, lékárna, 2 modistky, obchodní dům, Hospodářsko-živnostenská záložna, Občanská záložna, 2 tesařští mistři, 2 zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství.

Současnost

V posledních letech se do města nastěhovalo mnoho nových obyvatel, nové rodinné domy se staví především za hřbitovem směrem k Bezdědicím.

V obci funguje mateřská i základní škola, knihovna a hasičský sbor.

Ve městě působí i několik místních organizací celostátních spolků, například Český zahrádkářský svaz a Svaz tělesně postižených. Jedním z nejstarších spolků ve městě je Základní organizace Českého svazu včelařů, která byla založena již roku 1898.

V obci působí římskokatolická, husitská i evangelická církev.

Město vydává zpravodaj Hostomické listy.

Dále zde najdeme pivovar, který vaří oblíbené pivo Fabián, prodejnu COOP na náměstí, bar Záložna nebo restauraci a cukrárnu u Frajerů (dříve hotel Krása).

Osobnosti

Pavel Lisý (1912–1990) akademicky malíř
Václav Treitz (1819–1872), lékař, patolog
Jaroslav Sedláček (1860-1925), katolický kněz a profesor biblického studia a semitských jazyků
František Polák (1889–1971), právník, autor publikací o pracovním právu, vězeň gulagu
František Dušek (1920–1940), pilot RAF^[10]
JUDr. Jiří Havelka (1892–1964), právník a politik, v době protektorátu ministr dopravy a vedoucí kanceláře prezidenta Háchy

Pamětihodnosti

Mariánský sloup na Tyršově náměstí

Kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii, barokní, na místě staršího kostela doloženého od 14. století. Jednolodní (1762) obdélná stavba s obdélným presbytářem (1743) ukončeným polokruhovou apsidou, obdélnou sakristií po severní straně a věží (1855) nad západním průčelím.
Mariánský sloup na náměstí, barokní z roku 1714, obnoven 1924
Výklenková kaple při silnici do Bezdědic
Výklenková kaple při cestě na Skřipel
Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí, z roku 1871
Židovský hřbitov zhruba 2 km jihozápadně od města na sv. úbočí vrchu Chlumek (49° 48′ 38″, 14° 01′ 38″). Hřbitov byl založen někdy v letech 1833 či 1837 a sloužil početné židovské obci v Hostomicích. Na ploše 0,20 ha se dochovalo kolem 160 náhrobků od 30. let 19. do 30. let 20. století.^[11]
Pomník padlým v 1. světové válce, dílo Emanuela Kodeta z roku 1923
Pomník partyzánům na hřbitově
Rekonstruovaný pivovar s pivem Fabián
Stará škola (dnes pošta), z roku 1822
Nová škola (ZŠ Pavla Lisého), z let 1899 až 1900
Fabiánovo lože, pověstmi opředený skalní útvar na vrchu Velká Baba

Pošta na náměstí, v pozadí restaurace U Frajerů

Židovský hřbitov poblíž Hostomic

Hostomický pivovar

Dům čp. 64 v Hostomicích

Dům čp. 71 v Hostomicích

Kultura a sport

V roce 1994 se zde uskutečnil první taneční festival techna – Teknival Hostomice 1994, později známý jako CzechTek.

Zdejší fotbalový klub je pravidelným účastníkem 1. B třídy.

V Hostomicích vznikla kniha Pepánek Nezdara spisovatele Franty Župana.

Doprava

Dopravní síť

Městem vedou silnice II/114 Cerhovice – Hořovice – Hostomice – Dobříš – Nový Knín – Neveklov – Jírovice a II/115 Jince – Hostomice – Řevnice – Černošice – Praha-Radotín. Do města dále vedou silnice III. třídy

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu ve městě Hostomice zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Město je součástí Pražské integrované dopravy (PID). Ve městě se nacházejí zastávky Hostomice,nám., Hostomice,odb.Zátor, Hostomice,škola a Hostomice,žel.st. Mezi další zastávky spadající pod město jsou Hostomice,Bezdědice, Hostomice,Lštěň, Hostomice,Lštěn,rozc., Hostomice,Radouš a Hostomice,Radouš,u křížku. Město obsluhují autobusové linky 632, 634, 639 a 640. Linka 632 spojuje město s Malým Chlumcem, Velkým Chlumcem, Osovem, Osovcem, Vižinou, Všeradicemi, Nesvačily, Podbrdy, Drahlovicemi, Skuhrovem, Hatěmi, Svinařemi, Halouny a Řevnicemi. Linka 634 zajišťuje spojení mezi Hostomicemi a obcemi Neumětely, Skřipel, Osov, Lážovice, Vižina, Podbrdy a Všeradice. Linka 639 propojuje Dobříš, Malý Chlumec, Velký Chlumec, Osov, Skřipel, Hostomice, Bezdědice, Radouš, Neumětely, Libomyšl, Lochovice a Hořovice. Linka 640 propojuje Čenkov, Jince, Běštín, Hostomice, Lhotku, Lochovice, Libomyšl, Chodouň a Zdice.

Železniční doprava 2024

Městem prochází jednokolejná regionální železniční trať 172 Zadní Třebaň–Lochovice, která byla uvedena do provozu v roce 1901. Ve městě se nachází železniční stanice Hostomice pod Brdy a v místní části Radouš se nachází železniční zastávka Radouš. Na území města se také nachází železniční zastávka Neumětely. Na všech třech místech zastavují osobní vlaky linky S76. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Lochovic do Zadní Třebaně.

Turistika

Do města vede cyklotrasa i turistické trasy (modrá, zelená, žlutá).

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 367. (česky a německy)
↑ Hrdina František Dušek z Hostomic [online]. [cit. 2015-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 153.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostomice na Wikimedia Commons
Hostomice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Popis města Archivováno 8. 4. 2008 na Wayback Machine.
Hostomice na brdy.info

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[5] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[6] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[7] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.

[8] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.

[9] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 367. (česky a německy)

[10] Hrdina František Dušek z Hostomic [online]. [cit. 2015-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

[11] ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 153.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]