Étienne Arago: Porovnání verzí
m unifikace úvodu |
typo |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Během [[červencová revoluce|Červencové revoluce]] v roce [[1830]] se Arago zapojil ke svržení Bourbonů. Byl zvolen jako [[poslanec]] za [[francouzské departementy|departement]] [[Pyrénées-Orientales]] do [[Národní shromáždění (Francie)|Národního shromáždění]]. Při revoluci roku [[1848]] sympatizoval Arago s povstalci a vyhnul se zatčení pouze útěkem do [[Belgie]]. Poté pobýval ve [[Spojené království|Velké Británii]] a v [[Turín]]ě, až se v roce [[1859]] usadil opět ve Francii v Paříži. |
Během [[červencová revoluce|Červencové revoluce]] v roce [[1830]] se Arago zapojil ke svržení Bourbonů. Byl zvolen jako [[poslanec]] za [[francouzské departementy|departement]] [[Pyrénées-Orientales]] do [[Národní shromáždění (Francie)|Národního shromáždění]]. Při revoluci roku [[1848]] sympatizoval Arago s povstalci a vyhnul se zatčení pouze útěkem do [[Belgie]]. Poté pobýval ve [[Spojené království|Velké Británii]] a v [[Turín]]ě, až se v roce [[1859]] usadil opět ve Francii v Paříži. |
||
Když byl 4. září [[1870]] svržen císař [[Napoleon III.]], jmenovala jej provizorní vláda (začátek [[třetí Francouzská republika|Třetí |
Když byl 4. září [[1870]] svržen císař [[Napoleon III.]], jmenovala jej provizorní vláda (začátek [[třetí Francouzská republika|Třetí republiky]]) [[seznam starostů Paříže|starostou Paříže]]. Arago se úřadu neprodleně ujal a slíbil vypsat volby do nové [[Pařížská rada|městské rady]]. Protože ale tento slib nedodržel, vypukly 31. října nepokoje a Arago složil k 15. listopadu funkci. Rovněž svůj mandát v Národním shromáždění, do kterého byl zvolen 8. února 1871, složil několik dní poté a stáhl se do ústraní. |
||
Až v roce [[1878]] se vrátil do veřejného života, když nastoupil na místo [[archivář]]e na [[École nationale supérieure des beaux-arts]] v Paříži, kde setrval až do konce svého života. |
Až v roce [[1878]] se vrátil do veřejného života, když nastoupil na místo [[archivář]]e na [[École nationale supérieure des beaux-arts]] v Paříži, kde setrval až do konce svého života. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|de|Étienne Arago|79709931}} |
{{Překlad|de|Étienne Arago|79709931}}<references /> |
||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
| Řádek 24: | Řádek 23: | ||
}} |
}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Francie|Lidé|Literatura|Politika}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Arago, Étienne}} |
{{DEFAULTSORT:Arago, Étienne}} |
||
Aktuální verze z 17. 6. 2024, 15:24
| Étienne Arago | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Étienne Vincent Arago |
| Narození | 9. února 1802 Perpignan |
| Úmrtí | 6. března 1892 (ve věku 90 let) 6. pařížský obvod |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Povolání | dramatik, politik, novinář, kurátor sbírky, archivář, spisovatel, básník a úředník |
| Rodiče | François Bonaventure Arago[1] a Marie Arago[1] |
| Příbuzní | Dominique François Jean Arago[1], Jean Arago, Jacques Arago, Victor Arago a Joseph Arago (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Étienne Arago (9. února 1802 Perpignan – 7. března 1892 Paříž) byl francouzský spisovatel a politik.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Arago byl čtvrtý a nejmladší syn Bonaventura Araga. Jeho bratrem byl Dominique François Jean Arago (1786-1853), matematik, fyzik, astronom a politik. Jeho otec řídil mincovnu v Perpignanu. Během Restaurace Bourbonů dostal práci jako chemický laborant na École Polytechnique v Paříži. Zajímal se sice o politiku, ovšem prosadil se nejprve jako spisovatel. Psal estrády a komedie a založil několik časopisů, které však dlouho nevydržely.
Během Červencové revoluce v roce 1830 se Arago zapojil ke svržení Bourbonů. Byl zvolen jako poslanec za departement Pyrénées-Orientales do Národního shromáždění. Při revoluci roku 1848 sympatizoval Arago s povstalci a vyhnul se zatčení pouze útěkem do Belgie. Poté pobýval ve Velké Británii a v Turíně, až se v roce 1859 usadil opět ve Francii v Paříži.
Když byl 4. září 1870 svržen císař Napoleon III., jmenovala jej provizorní vláda (začátek Třetí republiky) starostou Paříže. Arago se úřadu neprodleně ujal a slíbil vypsat volby do nové městské rady. Protože ale tento slib nedodržel, vypukly 31. října nepokoje a Arago složil k 15. listopadu funkci. Rovněž svůj mandát v Národním shromáždění, do kterého byl zvolen 8. února 1871, složil několik dní poté a stáhl se do ústraní.
Až v roce 1878 se vrátil do veřejného života, když nastoupil na místo archiváře na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži, kde setrval až do konce svého života.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Étienne Arago na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Étienne Arago na Wikimedia Commons
| Starosta Paříže | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Armand Marrast (1848-1870 úřad neobsazen) |
4. září – 15. listopadu 1870 Étienne Arago |
Nástupce: Jules Ferry |
