Přeskočit na obsah

Doupov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
IB
odstranění šablony Pahýl - text postačuje, je ozdrojovaný
Řádek 180: Řádek 180:
* [http://www.youtube.com/watch?v=37Fa6_2J5sc Ukázka z filmu] [[Konec srpna v hotelu Ozón]], natáčeného v Doupově roku 1967
* [http://www.youtube.com/watch?v=37Fa6_2J5sc Ukázka z filmu] [[Konec srpna v hotelu Ozón]], natáčeného v Doupově roku 1967
* [http://prirodakarlovarska.cz/?clanky/obrazem-doupov-historicke-snimky Historické snímky Doupova na webu Příroda Karlovarska]
* [http://prirodakarlovarska.cz/?clanky/obrazem-doupov-historicke-snimky Historické snímky Doupova na webu Příroda Karlovarska]

{{Pahýl}}
{{Portály|Česko|Geografie|Historie}}
{{Portály|Česko|Geografie|Historie}}


Verze z 5. 10. 2018, 11:44

Šablona:Infobox - sídlo Doupov (německy Duppau) bylo město v okrese Kadaň v severozápadních Čechách v Doupovských horách, zaniklé roku 1953 v důsledku založení vojenského výcvikového prostoru Hradiště. Části městské zástavby však stály ještě ve druhé polovině 60. let 20. století. Jeho zrušené katastrální území zahrnovalo části následujících moderních katastrálních území: Bražec u Hradiště, Doupov u Hradiště, Radošov u Hradiště, Tureč u Hradiště, Žďár u Hradiště. Jeho zástavba se rozkládala na soutoku Pustého potoka s potokem Libocem; katastrem města protéká i Luční potok.

Název

Náměstí v Doupově (A. Lewý 1896)
Klášterní kostel (A. Lewý 1896)
Doupov na pohlednici z roku 1941

Původní český název Dúpov byl odvozen ze staročeského slova dúpa ve významu dutina. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Tuppowe (1281), de Dupow (1289), de Tupaw (1359), in Tuppa (1361), in Tupaw (1364), in Tuppaw (1367), Dupow (1369), de Dupouza (1384), de Dupowa (1402), de Dupaw (1403), de Dupow (1470), z Dupowa (1470), z Daupova (1503), na Doupově (1512), z Daupowa (1541), zu Tuppau (1600), Toppau (1631) a Duppau, Tuppau, Daupow nebo Dupow (1847).[1]

Historie

První zmínky pocházejí z roku 1012. Ze 13. století pocházejí první potvrzené zprávy o rodu Doupovců z Doupova (Benessius de Tuppowe), kteří v blízkosti své tvrze v sousedství obchodních cest vybudovali městečko. Roku 1421 se Doupov stal obětí křižáckého tažení. Místní obyvatelé se jim vzdali výměnou za slib, že zůstanou naživu; křižáci tento slib porušili poukazem na to, že slovo dané kacíři není pro katolíka závazné, a většinu obyvatel pobili. Hrad, o který se mělo tehdy bojovat, stál pravděpodobně na hoře Hradiště.

V novější době popsal Doupov spisovatel Bedřich Bernau v Ottově vlastivědném průvodci Čechy (vydáno 1896). Město mělo v té době 261 domů se zhruba 1600 obyvateli. Na horním konci náměstí pozoruje radnici s letopočtem 1576 a městským znakem. Ještě výše stál barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěný v roce 1745. K dalším památkám patřil doupovský zámek, jehož předchůdcem byl hrad ze 13. století,[2] a bývalá kolej piaristů,[p 1] velká čtverhranná budova s kostelem svaté Alžběty. Původně byla vystavena pro jezuity, v době spisovatelovy návštěvy sloužila jako obuvnická škola. Po klášteru tu zbyla i knihovna s 1500 svazky. Bernau vzpomíná i nejstarší stavbu – kostelík svatého Volfganga na severním okraji u kadaňské silnice – a svou reportáž uzavírá konstatováním, že městečko má velmi chudý ráz, z někdejší slávy (v 16. století byli místní soukeníci na 6. místě v zemi) příliš nezbylo a nyní se obyvatelstvo živí jen běžnými řemesly a nepříliš výnosným zemědělstvím. Bernau si kupodivu nevšímá dalších památek na náměstí - například sloupu Panny Marie, soch svatého Antonína Paduánského, svatého Jana Nepomuckého a svatého Rocha z 18. století, ačkoliv v jeho knize jsou alespoň některé z nich vidět na ilustraci Antonína Lewého.

Podle Batovcova místopisu z roku 1907 byl Doupov městem, položeným 578 metrů nad mořem, na ploše 709 hektarů, s 267 domy a 1621 obyvateli, z nichž bylo 1606 Němců; pokud jde o náboženství, byli všichni katolíky s výjimkou 8 evangelíků a 21 židů. Administrativně náležel k okresnímu hejtmanství Kadaň, soudní okres byl v místě. Sídlilo tam okresní zastupitelstvo, okresní soud, berní úřad, římskokatolická fara, filiální kostel, byl zde řád milosrdných sester svatého Kříže. Dále mělo město školu čtyřtřídní, pokračovací školu průmyslovou, arcibiskupské nižší gymnázium se studentským konviktem, poštu a telegrafní stanici, nádraží, notáře, lékárnu, ordinaci lékaře a veterináře, nemocenskou pokladnu, hnaneckou stanici, stravovnu, tři četnické stanice, záložnu, hasičský sbor, továrnu, velkostatek a zámek (Doupov a Zakšov) s allodiálním (nezávislým, nikoliv poddanským) velkostatkem o rozloze 1563 ha, majitelem byl Kurt hrabě Zedtwitz).

Roku 1930 měl 1524 obyvatel (1506 Němců, 18 Čechů), končila zde místní dráha společnosti Kadaňské místní dráhy z Vilémova u Kadaně.

Koncem května a počátkem června 1945 bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru, celkem zde dle přímých svědků bylo zabito více než 40 osob). Hrob se má nacházet na školním hřišti. (Staněk, T., Perzekuce 1945, Praha, 1996). Po odsunu německého obyvatelstva se město nepodařilo dosídlit, jeho chátrání ukončilo zřízení vojenského výcvikového prostoru Hradiště roku 1953, které znamenalo definitivní zánik města i soudního okresu Doupov.

Před svým zrušením s Doupovem sousedila katastrální území Oleška, Prachomety, Řednice, Trmová, Víska a Zakšov.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1605 obyvatel (z toho 816 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 26 cizinců a zbytek patřil k německé národnosti. Kromě osmi evangelíků a šesti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1524 obyvatel: třináct Čechoslováků, 1482 Němců, 22 cizinců a dva obyvatelé jiné národnosti. Až na šest židů a tři lidi bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 1752 1722 1591 1621 1637 1605 1524 588
Domy 245 260 261 267 276 269 272 272

Rodáci

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Po zániku své koleje v Doupově přešli doupovští piaristé do Kadaně, kde od roku 1802 začali působit ve své řádové koleji

Reference

  1. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 398. 
  2. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Doupov, s. 121. 
  3. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  6. ↑ a b KARELL, Viktor. Das Duppauer Land. Reichenberg: Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus, 1931. 32 s. (německy) 
  7. ↑ a b KARELL, Viktor. Kaaden-Duppau. Ein Heimatbuch der Erinnerung und Geschichte des Landkreises. Frankfurt am Main: Verlag Das Viergespann, 1965. 433 s. (německy) 
  8. ↑ FISCHEL, Alfred. Studien zur Österreichischen Reichsgeschichte. Wien: Alfred Hölder, 1906. 352 s. Dostupné online. S. 137–305. (německy) 

Literatura

  • BERNAU, Bedřich. Čechy. Krušné hory a Poohří. Svazek 10. Praha: J. Otto, 1896. 362 s. Dostupné online. S. 205. 
  • BATOVEC, František Bohuslav. Batovcův příruční místopis zemí koruny české – Čech, Moravy a Slezska, zpracovaný na základě sčítání z r. 1900 a nejnovějších úředních udání a pro praktickou potřebu zvláště upravený. Praha: F. B. Batovec, 1907. 514 s. Dostupné online. S. 54. Online pouze z USA. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doupov&oldid=16509560“