Přeskočit na obsah

Doupov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplnění v IB, odkazy, typografie
lepší verze Lewého obrázků, letecká fotka z 50. let, hrobka Zedwitzů
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo
{{Infobox - české sídlo
| název = Doupov
| název = Doupov
| obrázek = Náměstí v Doupově, Antonín Lewý, Čechy, díl X. Krušné hory a Poohří 1896.jpg
| obrázek = Doupov nádražní budova 2019.jpg
| popisek = Náměstí v Doupově
| popisek = Dochovaná budova skladu na doupovském nádraží
| charakter = zaniklé město
| charakter = zaniklé město
| obec = [[Vojenský újezd Hradiště]]
| obec = [[Vojenský újezd Hradiště]]
| okres = Karlovy Vary
| okres = Karlovy Vary
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| katastrální území = Bražec u&nbsp;Hradiště<br />Doupov u&nbsp;Hradiště<br />Radošov u&nbsp;Hradiště<br />Tureč u &nbsp;radiště<br />Žďár u&nbsp;Hradiště
| katastrální území = Bražec u&nbsp;Hradiště<br />Doupov u&nbsp;Hradiště<br />Radošov u&nbsp;Hradiště<br />Tureč u &nbsp;Hradiště<br />Žďár u&nbsp;Hradiště
| nadmořská výška = 578
| PSČ = ''žádné''
}}
}}
'''Doupov''' ({{Vjazyce2|de|''Duppau)''}} bylo město v&nbsp;okrese [[Kadaň]] v&nbsp;severozápadních [[Čechy|Čechách]] v&nbsp;[[Doupovské hory|Doupovských horách]], zaniklé roku 1953 v&nbsp;důsledku založení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského výcvikového prostoru Hradiště]]. Části městské zástavby však stály ještě ve druhé polovině šedesátých let 20.&nbsp;století. Jeho zrušené [[katastrální území]] zahrnovalo části následujících moderních katastrálních území: Bražec u&nbsp;Hradiště, Doupov u&nbsp;Hradiště, Radošov u&nbsp;Hradiště, Tureč u&nbsp;Hradiště, Žďár u&nbsp;Hradiště. Jeho zástavba se rozkládala na soutoku Pustého potoka s&nbsp;potokem Libocem; katastrem města protéká i&nbsp;Luční potok.
'''Doupov''' ({{Vjazyce2|de|''Duppau)''}} je zaniklé město v&nbsp;[[Okres Karlovy Vary|okrese Karlovy Vary]]. Stávalo v&nbsp;[[Doupovské hory|Doupovských horách]] v&nbsp;údolí říčky [[Liboc (řeka)|Liboc]]. Založeno bylo nejspíše na přelomu dvanáctého a třináctého století a tvořilo přirozené centrum oblasti. Zrušeno bylo v&nbsp;roce 1954 v&nbsp;důsledku zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského újezdu Hradiště]]. Ze zástavby města se dochovalo jen několik osamocených budov.


== Název ==
== Název ==
Původní český název ''Dúpov'' byl odvozen ze [[Staročeština|staročeského]] slova ''dúpa'' ve významu dutina. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Tuppowe (1281), de Dupow (1289), de Tupaw (1359), in Tuppa (1361), in Tupaw (1364), in Tuppaw (1367), Dupow (1369), de Dupouza (1384), de Dupowa (1402), de Dupaw (1403), de Dupow (1470), z&nbsp;Dupowa (1470), z&nbsp;Daupova (1503), na Doupově (1512), z&nbsp;Daupowa (1541), zu Tuppau (1600), Toppau (1631) a Duppau, Tuppau, Daupow nebo Dupow (1847).<ref name="profous"/>
Původní český název ''Dúpov'' byl odvozen ze [[Staročeština|staročeského]] slova ''dúpa'' ve významu dutina. V&nbsp;historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Tuppowe (1281), de Dupow (1289), de Tupaw (1359), in Tuppa (1361), in Tupaw (1364), in Tuppaw (1367), Dupow (1369), de Dupouza (1384), de Dupowa (1402), de Dupaw (1403), de Dupow (1470), z&nbsp;Dupowa (1470), z&nbsp;Daupova (1503), na Doupově (1512), z&nbsp;Daupowa (1541), zu Tuppau (1600), Toppau (1631) a Duppau, Tuppau, Daupow nebo Dupow (1847).<ref name="profous"/>


== Historie ==
== Historie ==
Doupov vznikl v&nbsp;době na přelomu dvanáctého a třináctého století. [[První písemná zmínka]] o&nbsp;něm pochází z&nbsp;roku [[1281]], ale německojazyčná vlastivědná literatura z&nbsp;první poloviny dvacátého století uvádí také roky 1261, a dokonce i&nbsp;1012.<ref name="binterova"/> Počátky města jsou spojeny se šlechtickým rodem [[Doupovcové z Doupova|Doupovců z&nbsp;Doupova]],<ref name="binterova"/> jejichž prvním sídlem byl nejspíše [[Hradiště (hrad)|hrad na vrchu Hradiště]].<ref name="durdik"/> Teprve ve druhé polovině třináctého století si postavili [[Doupov (zámek)|nový hrad]] u&nbsp;městečka. První zmínka o&nbsp;něm je z&nbsp;roku 1295 a nachází se v&nbsp;[[Přídomek|predikátu]] Oldřicha z&nbsp;Doupova.{{Sfn|Durdík|2002|s=121}}
[[První písemná zmínka|První zmínky]] pocházejí z&nbsp;roku [[1012]]. Ze 13.&nbsp;století pocházejí první potvrzené zprávy o&nbsp;rodu [[Doupovcové z Doupova|Doupovců z&nbsp;Doupova]] (''Benessius de Tuppowe''), kteří v&nbsp;blízkosti své [[tvrz]]e v&nbsp;sousedství obchodních cest vybudovali městečko. Roku 1421 se Doupov stal obětí [[Druhá křížová výprava proti husitům|křižáckého]] tažení. Místní obyvatelé se jim vzdali výměnou za slib, že zůstanou naživu. Křižáci tento slib porušili poukazem na to, že slovo dané kacíři není pro katolíka závazné, a většinu obyvatel pobili. [[Hrad]], o&nbsp;který se mělo tehdy bojovat, stál pravděpodobně na hoře [[Hradiště (Doupovské hory)|Hradiště]].


[[Soubor:Doupov. Klášterní kostel, Antonín Lewý, Čechy, díl X. Krušné hory a Poohří 1896.jpg|náhled|vlevo|Klášterní kostel ([[Antonín Lewý|A.&nbsp;Lewý]] 1896)]]
[[Soubor:Winteritz-Lapidarium-07.jpg|náhled|Vojenský zátaras z Doupova v [[Lapidárium zaniklých obcí Doupovských hor|lapidáriu ve Vintířově]]|vlevo]]
[[Soubor:Lewy Doupov Namesti.jpg|náhled|Náměstí v Doupově ([[Antonín Lewý|A.&nbsp;Lewý]] 1896)]]
[[Soubor:Duppau 1941.jpg|náhled|vlevo|Doupov na pohlednici z&nbsp;roku 1941]]
[[Soubor:Lewy Doupov KlasterniKostel.jpg|náhled|Klášterní kostel ([[Antonín Lewý|A.&nbsp;Lewý]] 1896)]]
[[Soubor:Duppau 1941.jpg|náhled|Doupov na pohlednici z roku 1941]]


Roku 1421 se Doupov stal obětí [[Druhá křížová výprava proti husitům|křižáckého]] tažení. Místní obyvatelé se jim vzdali výměnou za slib, že zůstanou naživu. Křižáci tento slib porušili poukazem na to, že slovo dané kacíři není pro katolíka závazné, a většinu obyvatel pobili. Trvalo téměř sto let, než se Doupov vzpamatoval ze škod způsobených [[Husitské války|husitskými válkami]]. Teprve v&nbsp;roce 1514 král [[Vladislav Jagellonský]] vesnici povýšil znovu na [[Městys|městečko]].{{Sfn|Binterová|1998|s=12}}
V&nbsp;novější době popsal Doupov spisovatel [[Bedřich Bernau]] v&nbsp;[[Jan Otto|Ottově]] vlastivědném průvodci ''Čechy'' vydaném roku 1896. Město mělo v&nbsp;té době 261 domů se zhruba 1600 obyvateli. Na horním konci náměstí uvádí radnici s&nbsp;letopočtem 1576 a městským znakem. Ještě výše stál barokní farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] přestavěný v&nbsp;roce 1745. K&nbsp;dalším památkám patřil [[Doupov (zámek)|doupovský zámek]], jehož předchůdcem byl hrad ze 13.&nbsp;století,<ref name="durdik"/> a bývalá kolej [[Řád zbožných škol|piaristů]],<ref group="p" name="piaristé">Po zániku své koleje v&nbsp;Doupově přešli doupovští [[Řád zbožných škol|piaristé]] do [[Kadaň|Kadaně]], kde od roku 1802 začali působit ve [[Piaristická kolej (Kadaň)|své řádové koleji]]</ref> velká čtverhranná budova s&nbsp;kostelem svaté Alžběty. Původně byla vystavena pro [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]], ale v&nbsp;době spisovatelovy návštěvy sloužila jako obuvnická škola. Po klášteru tu zbyla i&nbsp;knihovna s&nbsp;1500 svazky. Bernau zaznamenal i&nbsp;nejstarší stavbu – kostelík svatého Volfganga na severním okraji u&nbsp;kadaňské silnice – a svou reportáž uzavřel konstatováním, že městečko má velmi chudý ráz, z&nbsp;někdejší slávy příliš nezbylo (v&nbsp;16.&nbsp;století byli místní soukeníci na šestém místě v&nbsp;zemi) a nyní se obyvatelstvo živí jen běžnými řemesly a nepříliš výnosným zemědělstvím. Bernau nezaznamenal další památky na náměstí – například sloupy Panny Marie, sochy [[Antonín z Padovy|svatého Antonína Paduánského]], [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] a [[Roch z Montpellieru|svatého Rocha]] z&nbsp;18.&nbsp;století, ačkoliv v&nbsp;jeho knize jsou alespoň některé z&nbsp;nich vidět na ilustraci [[Antonín Lewý|Antonína Lewého]].


V&nbsp;šestnáctém století krajinu Doupovských hor kolonizovali němečtí osadníci, se kterými se zde rozšířil [[protestantismus]]. Kryštof [[Šlikové|Šlik]] v&nbsp;té době potvrdil a rozšířil stará městská práva. Mimo jiné městu povolil zřídit [[Radnice|radnici]]. Rozvoj města byl 29.&nbsp;září 1599 narušen rozsáhlým požárem, při němž shořel [[farní kostel]], [[fara]], radnice, škola a šestnáct domů. Přestože sídlem [[vrchnost]]i byl v&nbsp;té době [[Sokolov (zámek)|sokolovský zámek]], podílel se Kryštof Šlik na obnově města.{{Sfn|Binterová|1998|s=12}}
Podle [[František Bohuslav Batovec|Batovcova]] místopisu z&nbsp;roku 1907 byl Doupov městem, položeným 578 metrů nad mořem, na ploše 709 hektarů, s&nbsp;267 domy a 1621 obyvateli, z&nbsp;nichž bylo 1606 Němců; pokud jde o&nbsp;náboženství, byli všichni katolíky s&nbsp;výjimkou 8 evangelíků a 21 židů. Administrativně náležel k&nbsp;okresnímu hejtmanství [[Kadaň]], soudní okres byl v&nbsp;místě. Sídlilo tam okresní zastupitelstvo, [[okresní soud]], berní úřad, římskokatolická fara, [[filiální kostel]], byl zde řád milosrdných sester svatého Kříže. Dále mělo město školu čtyřtřídní, pokračovací školu průmyslovou, arcibiskupské nižší gymnázium se studentským [[konvikt]]em, poštu a telegrafní stanici, nádraží, notáře, lékárnu, ordinaci lékaře a veterináře, nemocenskou pokladnu, hnaneckou stanici, stravovnu, tři četnické stanice, záložnu, hasičský sbor, továrnu, velkostatek a zámek s&nbsp;[[Allodium|allodiálním]] velkostatkem o&nbsp;rozloze 1563 hektarů. Majitelem byl [[hrabě]] Kurt [[Zedtwitzové|Zedtwitz]].


Na začátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se novými majiteli města stali [[Verdugové]], kteří neuznali městská práva. Roku 1624 zakázali [[Měšťanstvo|měšťanstvu]] vařit pivo v&nbsp;panském [[pivovar]]u, takže město o tři roky později vybudovalo vlastní. Vrchnost jej však v&nbsp;roce 1631 zabavila. Doupovská privilegia neuznala ani hrabata z&nbsp;Lützau, a měšťané se o&nbsp;ně dlouho soudili. Spor mezi městem a vrchností vyvrcholil jednáními v&nbsp;letech 1738–1745 a pro město skončil úspěšně. Byla uznána jeho práva na samosprávu a soudní pravomoc. Jedinou povinností vůči vrchnosti se stal roční poplatek ve výši 300 zlatých. S&nbsp;rozvojem obchodu a řemesel město ve druhé polovině osmnáctého století bohatlo a v&nbsp;roce 1795 mu byl povolen [[magistrát]].{{Sfn|Binterová|1998|s=12}}
Ve městě končila místní dráha společnosti [[Kadaňské místní dráhy]] z&nbsp;[[Vilémov (okres Chomutov)|Vilémova u&nbsp;Kadaně]].


[[Soubor:Winteritz-Lapidarium-07.jpg|náhled|Vojenský zátaras z&nbsp;Doupova v&nbsp;[[Lapidárium zaniklých obcí Doupovských hor|lapidáriu ve Vintířově]]]]
Koncem května a počátkem června 1945 bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru). Hrob se má nacházet na školním hřišti.<ref name="stanek"/> Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo dosídlit, jeho chátrání ukončilo zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského výcvikového prostoru Hradiště]] roku 1953, které znamenalo definitivní zánik města i&nbsp;soudního okresu Doupov.
[[Soubor:Doupov nádražní budova 2019.jpg|náhled|Dochovaná budova nádražního skladu]]


Významným hospodářským odvětvím v&nbsp;Doupově bývalo [[soukenictví]]. V&nbsp;osmnáctém století se řemeslu ve městě věnovalo až sedmdesát [[soukeník]]ů. Během devatenáctého století však byly do výroby sukna ve světě zaváděny stroje, kterým nemohla zdejší drobná výroba konkurovat, a odvětví ve městě ztrácelo na významu. Koncem devatenáctého století už ve městě působili jen dva soukeníci. Textilní výroba však přetrvávala. Dílnu zde mělo čtrnáct [[Pláteník|plátenických]] mistrů, jedenáct [[koželuh]]ů, ve městě se pletly punčochy a vyráběly [[pozament]]y a [[Prýmek|nášivky]]. Stavební materiál se vyráběl v&nbsp;[[Cihelna|cihelně]].{{Sfn|Binterová|1998|s=13}}
Před svým zrušením s Doupovem sousedila katastrální území [[Oleška (vojenský újezd Hradiště)|Oleška]], [[Prachomety (vojenský újezd Hradiště)|Prachomety]], [[Řednice]], [[Trmová]], [[Víska (vojenský újezd Hradiště)|Víska]] a [[Zakšov]].

Doupov se roku 1850 stal sídlem soudního okresu,{{Sfn|Binterová|1998|s=12}} ke kterému patřilo 24 vesnic.{{Sfn|Binterová|1998|s=13}} Město v&nbsp;té době provozovalo [[chudobinec]] a [[špitál]]. Zdravotnické služby zajišťoval lékař, lékárník a tři porodní báby. Podle adresáře z&nbsp;roku 1924 ve městě byla pošta a [[Telegrafie|telegrafní]] stanice, [[Četnictvo|četnická]] stanice, městská [[spořitelna]], záložna, dva hotely, dvě vinárny, šest hostinců, pět cukráren, výrobna limonád, parní [[Pila (provoz)|pila]], čtyři [[Vodní mlýn|mlýny]], výrobna [[šindel]]ů a řada dalších obchodů. Dopravní spojení kromě cest umožňovala [[Železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov|železniční trať z&nbsp;Vilémova]].{{Sfn|Binterová|1998|s=13}}

Koncem května a počátkem června 1945 bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru). Hrob se má nacházet na školním hřišti.<ref name="stanek"/> Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo dosídlit, a počet obyvatel v&nbsp;roce 1947 byl jen třetinou předválečného stavu.{{Sfn|Binterová|1998|s=14}}

Chátrání města ukončilo zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského výcvikového prostoru Hradiště]], kvůli kterému se museli všichni obyvatelé vystěhovat. Město bylo úředně zrušeno během třetí etapy rušení sídel k&nbsp;15.&nbsp;květnu 1954.{{Sfn|Binterová|1998|s=13}}

Před svým zrušením s&nbsp;Doupovem sousedila katastrální území [[Oleška (vojenský újezd Hradiště)|Oleška]], [[Prachomety (vojenský újezd Hradiště)|Prachomety]], [[Řednice]], [[Trmová]], [[Víska (vojenský újezd Hradiště)|Víska]] a [[Zakšov]].

== Přírodní poměry ==
Doupov stával na rozhraní [[Katastrální území|katastrálních území]] Bražec u&nbsp;Hradiště, Doupov u&nbsp;Hradiště, Radošov u&nbsp;Hradiště, Tureč u&nbsp;Hradiště a Žďár u&nbsp;Hradiště v&nbsp;okrese Karlovy Vary, asi deset kilometrů západně od [[Mašťov]]a. Nacházel se v&nbsp;nadmořské výšce okolo 578 metrů na levém břehu [[Liboc (řeka)|Liboce]] mezi Trmovským vrchem (744&nbsp;metrů) na severozápadě a [[Pustý zámek (Doupovské hory)|Pustým zámkem]] (933&nbsp;metrů) na jihovýchodě. Oblast leží v&nbsp;centrální části Doupovských hor, konkrétně v&nbsp;jejich okrsku [[Hradišťská hornatina]], který severozápadně od města přechází do [[Jehličenská hornatina|Jehličenské hornatiny]].<ref name="aopk-arcgis"/> [[Půda|Půdní]] pokryv tvoří [[Kambizem|kambizem eutrofní]].<ref name="geoportal"/>

V&nbsp;rámci [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittovy klasifikace podnebí]] stál Doupov v&nbsp;mírně teplé oblasti MT3,<ref name="aopk-arcgis"/> pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4&nbsp;°C v&nbsp;lednu a 16–17&nbsp;°C v&nbsp;červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet [[Letní den|letních dnů]] je 20–30, počet [[Mrazový den|mrazových dnů]] se pohybuje mezi 160–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v&nbsp;roce.<ref name="quitt"/> Západně od města přechází mírně teplá oblast do chladné oblasti CH7.<ref name="aopk-arcgis"/>


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Doupov, historická ortofotomapa (50. léta).jpg|náhled|Letecký snímek města z 50. let 20. století]]
Při sčítání lidu v&nbsp;roce 1921 zde žilo 1605 obyvatel (z&nbsp;toho 816 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 26 cizinců a&nbsp;zbytek patřil k německé národnosti. Kromě osmi evangelíků a&nbsp;šesti židů se hlásili k římskokatolické církvi.<ref name="sldb1921"/> Podle sčítání lidu z&nbsp;roku 1930 mělo město 1524 obyvatel: třináct Čechoslováků, 1482 Němců, 22 cizinců a&nbsp;dva obyvatelé jiné národnosti. Až na šest židů a&nbsp;tři lidi bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.<ref name="sldb1930"/>
Při sčítání lidu v&nbsp;roce 1921 zde žilo 1&nbsp;605 obyvatel (z&nbsp;toho 816 mužů), z&nbsp;nichž bylo sedm Čechoslováků, 26 cizinců a&nbsp;zbytek patřil k&nbsp;německé národnosti. Kromě osmi evangelíků a&nbsp;šesti židů se hlásili k&nbsp;římskokatolické církvi.<ref name="sldb1921"/> Podle sčítání lidu z&nbsp;roku 1930 mělo město 1524 obyvatel: třináct Čechoslováků, 1&nbsp;482 Němců, 22 cizinců a&nbsp;dva obyvatelé jiné národnosti. Až na šest židů a&nbsp;tři lidi bez vyznání patřili k&nbsp;římskokatolické církvi.<ref name="sldb1930"/>


{| class="wikitable" style="text-align:right;"
{| class="wikitable" style="text-align:right;"
Řádek 48: Řádek 63:
|}
|}


== Rodáci ==
== Obecní správa ==
Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] byl Doupov městem v&nbsp;politickém okrese Kadaň, ve kterém zůstal až do roku 1960, kdy bylo správní území města s&nbsp;rozlohou 709 hektarů převedeno do okresu Karlovy Vary.{{Sfn|Binterová|1998|s=13}}

== Školství ==
Koncem šestnáctého století ve městě fungovala katolická a [[Luteránství|luteránská]] škola.{{Sfn|Binterová|1998|s=12}} V&nbsp;roce 1924 ve městě byly čtyřtřídní škola, arcibiskupské gymnázium a živnostenská pokračovací škola s&nbsp;obuvnickým oddělením. Přestože ve městě tehdy žilo jen osmnáct Čechů, byla roku 1926 otevřena jednotřídní česká škola.{{Sfn|Binterová|1998|s=13}} Gymnázium bylo uzavřeno na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref name="binterova"/>

== Pamětihodnosti ==
[[File:Valeč zámek transfer fresky z Doupova.jpg|thumb|Kristus Bolestný s Pannou Marií, sv. Kateřinou a klečícím donátorem, kolem 1400, transfer gotické fresky z kostela svatého Volfganga v Doupově, nyní v zámku Valeč]]
[[Soubor:Doupov - panoramio.jpg|náhled|Hrobka Zedwitzů]]
* Nedochovaný [[Doupov (zámek)|doupovský zámek]] vznikl okolo roku 1580 přestavbou gotického hradu, stával na jihozápadním okraji města.
* Kostel svatého Volfganga stával asi 800 metrů severozápadně od náměstí. Postaven byl okolo roku 1380 a v&nbsp;jeho okolí se patrně nacházelo nejstarší osídlení. Později kostel sloužil jako [[hřbitovní kaple]].{{Sfn|Binterová|1998|s=12}} Měl osmistěnný [[kněžiště|presbytář]] opatřený [[opěrák]]y a uvnitř oddělený od [[Loď (architektura)|lodi]] hrotitým [[Vítězný oblouk (kostel)|vítězným obloukem]].<ref name="bernau"/>
* Kolej [[Řád zbožných škol|piaristů]] s&nbsp;kostelem svaté Alžběty bývala dominantou východní strany města. Založil ji soukeník Antonín Josef Clement pro [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Stavba byla dokončena roku 1770 a po zrušení jejich řádu připadla piaristům. Po zániku doupovské koleje Doupově přešli piaristé do [[Kadaň|Kadaně]], kde od roku 1802 začali působit v&nbsp;[[Piaristická kolej (Kadaň)|tamní řádové koleji]]. Ještě koncem devatenáctého století v&nbsp;budově zůstávalo asi 1&nbsp;500 svazků bývalé klášterní knihovny.<ref name="bernau"/> V&nbsp;té době budovu koleje využívala obuvnická škola.<ref name="binterova"/>
* Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie stál na horním konci náměstí na místě staršího kostela, zmíněného k roku 1361. [[Rokoko]]vá stavba pocházela z&nbsp;roku 1745.<ref name="bernau"/>
* Dochovanou stavbou je hrobka Zedwitzů z&nbsp;devatenáctého století.{{Sfn|Binterová|1998|s=13}}

== Osobnosti ==
* [[Vincenz Brehm]] (1879–1971), rakouský biolog
* [[Vincenz Brehm]] (1879–1971), rakouský biolog
* [[Viktor Karell]] (1898–1979), spisovatel, germanista
* [[Viktor Karell]] (1898–1979), spisovatel, germanista
* [[Richard Schwager]] (1822–1880), malíř
* [[Richard Schwager]] (1822–1880), malíř
* [[Anton Josef Klement]] Edler von Clement (1701–1783), zakladatel zdejšího gymnázia<ref name="karell-1"/><ref name="karell-2"/>
* [[Anton Josef Klement]] Edler von Clement (1701–1783), zakladatel zdejšího gymnázia<ref name="karell-1"/><ref name="karell-2"/>
* Christian Julius Schierl von Schierendorff (1661–1726), [[Komorník (úřad)|komorník]] [[vídeň]]ského dvora<ref name="fischel"/><ref name="karell-1"/><ref name="karell-2"/>
* Christian Julius Schierl von Schierendorff (1661–1726), [[Komorník (úřad)|komorník]] vídeňského dvora<ref name="karell-1"/><ref name="karell-2"/><ref name="fischel"/>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />

=== Reference ===
=== Reference ===
<references>
<references>
<ref name="binterova">{{Citace monografie
| příjmení = Binterová
| jméno = Zdena
| titul = Zaniklé obce Doupovska
| svazek = V bývalém okrese Kadaň
| vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově
| místo = Chomutov
| rok = 1998
| počet stran = 94
| kapitola = Doupov
| strany = 11
| isbn = 80-238-2668-9
| ref = harv
}}</ref>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I
| svazek = I. Čechy
| vydavatel = Státní úřad statistický
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| místo = Praha
Řádek 72: Řádek 113:
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Země česká
| svazek = I
| vydavatel = Státní úřad statistický
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| místo = Praha
Řádek 111: Řádek 152:
| isbn = 80-7277-003-9
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| počet stran = 736
| kapitola = Doupov
| strany = 193–194
| typ kapitoly = heslo
| ref = harv
| strany = 121
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="karell-1">{{Citace monografie
<ref name="karell-1">{{Citace monografie
Řádek 159: Řádek 199:
| strany =
| strany =
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="bernau">{{Citace monografie
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Bernau
| příjmení = Bernau
| jméno = Bedřich
| jméno = Bedřich
| odkaz na autora = Bedřich Bernau
| odkaz na autora = Bedřich Bernau
| titul = Čechy. Krušné hory a Poohří
| titul = Čechy
| svazek = 10. Krušné hory a Poohří
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=4395
| svazek = 10
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2794949&idpi=19757453
| vydavatel = J. Otto
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1896
| rok = 1896
| počet stran = 362
| počet stran = 362
| strany = 205
| strany = 206
}}
}}</ref>
<ref name="geoportal">{{Citace elektronické monografie
| titul = Katastrální mapy a půdní mapa ČR
| korporace = CENIA
| url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=5f515e3bd4d9cf40254cf81cb7f80bbc
| datum přístupu = 2021-04-01
| vydavatel = Národní geoportál INSPIRE
| místo = Praha
}}</ref>
<ref name="aopk-arcgis">{{Citace elektronické monografie
| titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti
| url = https://arcg.is/0iOnqO
| datum přístupu = 2021-04-01
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
}}</ref>
<ref name="quitt">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vondráková
| jméno = Alena
| příjmení2 = Vávra
| jméno2 = Aleš
| příjmení3 = Voženílek
| jméno3 = Vít
| titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000
| periodikum = Journal of Maps
| datum vydání = 2013-05-13
| datum přístupu = 2020-07-22
| číslo = 3
| url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf
| formát = PDF online
| vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého
| doi = 10.1080/17445647.2013.800827
| strany = 427
| jazyk = anglicky
}}</ref>
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Batovec
| příjmení = Batovec
Řádek 188: Řádek 261:
| poznámka = Online pouze z USA
| poznámka = Online pouze z USA
}}
}}

=== Související články ===
* [[Železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov|Doupovská dráha]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{commonscat}}
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=14 Doupov na webu Zaniklé obce]
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=14 Doupov na webu Zaniklé obce]
* [http://www.youtube.com/watch?v=37Fa6_2J5sc Ukázka z filmu] [[Konec srpna v hotelu Ozón]], natáčeného v Doupově roku 1967
* [http://www.youtube.com/watch?v=37Fa6_2J5sc Ukázka z filmu] [[Konec srpna v hotelu Ozon]], natáčeného v Doupově roku 1967


{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie|Historie}}
{{Portály|Česko|Geografie}}


[[Kategorie:Zaniklá města v Česku]]
[[Kategorie:Zaniklá města v Česku]]
[[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Karlovy Vary]]
[[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Karlovy Vary]]
[[Kategorie:Zaniklá sídla v Doupovských horách]]
[[Kategorie:Doupovské panství]]
[[Kategorie:Vojenský újezd Hradiště]]
[[Kategorie:Vojenský újezd Hradiště]]
[[Kategorie:Doupovské panství]]
[[Kategorie:Zaniklá sídla v Doupovských horách]]

Aktuální verze z 17. 2. 2024, 20:22

Doupov
Náměstí v Doupově
Náměstí v Doupově
Lokalita
Charakterzaniklé město
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°15′26″ s. š., 13°8′37″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíBražec u Hradiště
Doupov u Hradiště
Radošov u Hradiště
Tureč u  Hradiště
Žďár u Hradiště
Nadmořská výška578 m n. m.
PSČžádné
Doupov
Doupov
Další údaje
Zaniklé obce.cz14
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doupov (německy Duppau) je zaniklé město v okrese Karlovy Vary. Stávalo v Doupovských horách v údolí říčky Liboc. Založeno bylo nejspíše na přelomu dvanáctého a třináctého století a tvořilo přirozené centrum oblasti. Zrušeno bylo v roce 1954 v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště. Ze zástavby města se dochovalo jen několik osamocených budov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní český název Dúpov byl odvozen ze staročeského slova dúpa ve významu dutina. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Tuppowe (1281), de Dupow (1289), de Tupaw (1359), in Tuppa (1361), in Tupaw (1364), in Tuppaw (1367), Dupow (1369), de Dupouza (1384), de Dupowa (1402), de Dupaw (1403), de Dupow (1470), z Dupowa (1470), z Daupova (1503), na Doupově (1512), z Daupowa (1541), zu Tuppau (1600), Toppau (1631) a Duppau, Tuppau, Daupow nebo Dupow (1847).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doupov vznikl v době na přelomu dvanáctého a třináctého století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1281, ale německojazyčná vlastivědná literatura z první poloviny dvacátého století uvádí také roky 1261, a dokonce i 1012.[2] Počátky města jsou spojeny se šlechtickým rodem Doupovců z Doupova,[2] jejichž prvním sídlem byl nejspíše hrad na vrchu Hradiště.[3] Teprve ve druhé polovině třináctého století si postavili nový hrad u městečka. První zmínka o něm je z roku 1295 a nachází se v predikátu Oldřicha z Doupova.[4]

Klášterní kostel (A. Lewý 1896)
Doupov na pohlednici z roku 1941

Roku 1421 se Doupov stal obětí křižáckého tažení. Místní obyvatelé se jim vzdali výměnou za slib, že zůstanou naživu. Křižáci tento slib porušili poukazem na to, že slovo dané kacíři není pro katolíka závazné, a většinu obyvatel pobili. Trvalo téměř sto let, než se Doupov vzpamatoval ze škod způsobených husitskými válkami. Teprve v roce 1514 král Vladislav Jagellonský vesnici povýšil znovu na městečko.[5]

V šestnáctém století krajinu Doupovských hor kolonizovali němečtí osadníci, se kterými se zde rozšířil protestantismus. Kryštof Šlik v té době potvrdil a rozšířil stará městská práva. Mimo jiné městu povolil zřídit radnici. Rozvoj města byl 29. září 1599 narušen rozsáhlým požárem, při němž shořel farní kostel, fara, radnice, škola a šestnáct domů. Přestože sídlem vrchnosti byl v té době sokolovský zámek, podílel se Kryštof Šlik na obnově města.[5]

Na začátku třicetileté války se novými majiteli města stali Verdugové, kteří neuznali městská práva. Roku 1624 zakázali měšťanstvu vařit pivo v panském pivovaru, takže město o tři roky později vybudovalo vlastní. Vrchnost jej však v roce 1631 zabavila. Doupovská privilegia neuznala ani hrabata z Lützau, a měšťané se o ně dlouho soudili. Spor mezi městem a vrchností vyvrcholil jednáními v letech 1738–1745 a pro město skončil úspěšně. Byla uznána jeho práva na samosprávu a soudní pravomoc. Jedinou povinností vůči vrchnosti se stal roční poplatek ve výši 300 zlatých. S rozvojem obchodu a řemesel město ve druhé polovině osmnáctého století bohatlo a v roce 1795 mu byl povolen magistrát.[5]

Vojenský zátaras z Doupova v lapidáriu ve Vintířově
Dochovaná budova nádražního skladu

Významným hospodářským odvětvím v Doupově bývalo soukenictví. V osmnáctém století se řemeslu ve městě věnovalo až sedmdesát soukeníků. Během devatenáctého století však byly do výroby sukna ve světě zaváděny stroje, kterým nemohla zdejší drobná výroba konkurovat, a odvětví ve městě ztrácelo na významu. Koncem devatenáctého století už ve městě působili jen dva soukeníci. Textilní výroba však přetrvávala. Dílnu zde mělo čtrnáct plátenických mistrů, jedenáct koželuhů, ve městě se pletly punčochy a vyráběly pozamenty a nášivky. Stavební materiál se vyráběl v cihelně.[6]

Doupov se roku 1850 stal sídlem soudního okresu,[5] ke kterému patřilo 24 vesnic.[6] Město v té době provozovalo chudobinec a špitál. Zdravotnické služby zajišťoval lékař, lékárník a tři porodní báby. Podle adresáře z roku 1924 ve městě byla pošta a telegrafní stanice, četnická stanice, městská spořitelna, záložna, dva hotely, dvě vinárny, šest hostinců, pět cukráren, výrobna limonád, parní pila, čtyři mlýny, výrobna šindelů a řada dalších obchodů. Dopravní spojení kromě cest umožňovala železniční trať z Vilémova.[6]

Koncem května a počátkem června 1945 bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru). Hrob se má nacházet na školním hřišti.[7] Po odsunu německého obyvatelstva se město nepodařilo dosídlit, a počet obyvatel v roce 1947 byl jen třetinou předválečného stavu.[8]

Chátrání města ukončilo zřízení vojenského výcvikového prostoru Hradiště, kvůli kterému se museli všichni obyvatelé vystěhovat. Město bylo úředně zrušeno během třetí etapy rušení sídel k 15. květnu 1954.[6]

Před svým zrušením s Doupovem sousedila katastrální území Oleška, Prachomety, Řednice, Trmová, Víska a Zakšov.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Doupov stával na rozhraní katastrálních území Bražec u Hradiště, Doupov u Hradiště, Radošov u Hradiště, Tureč u Hradiště a Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi deset kilometrů západně od Mašťova. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 578 metrů na levém břehu Liboce mezi Trmovským vrchem (744 metrů) na severozápadě a Pustým zámkem (933 metrů) na jihovýchodě. Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina, který severozápadně od města přechází do Jehličenské hornatiny.[9] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[10]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Doupov v mírně teplé oblasti MT3,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[11] Západně od města přechází mírně teplá oblast do chladné oblasti CH7.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Letecký snímek města z 50. let 20. století

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 605 obyvatel (z toho 816 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 26 cizinců a zbytek patřil k německé národnosti. Kromě osmi evangelíků a šesti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1524 obyvatel: třináct Čechoslováků, 1 482 Němců, 22 cizinců a dva obyvatelé jiné národnosti. Až na šest židů a tři lidi bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů[14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 1752 1722 1591 1621 1637 1605 1524 588
Domy 245 260 261 267 276 269 272 272

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy byl Doupov městem v politickém okrese Kadaň, ve kterém zůstal až do roku 1960, kdy bylo správní území města s rozlohou 709 hektarů převedeno do okresu Karlovy Vary.[6]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Koncem šestnáctého století ve městě fungovala katolická a luteránská škola.[5] V roce 1924 ve městě byly čtyřtřídní škola, arcibiskupské gymnázium a živnostenská pokračovací škola s obuvnickým oddělením. Přestože ve městě tehdy žilo jen osmnáct Čechů, byla roku 1926 otevřena jednotřídní česká škola.[6] Gymnázium bylo uzavřeno na konci druhé světové války.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kristus Bolestný s Pannou Marií, sv. Kateřinou a klečícím donátorem, kolem 1400, transfer gotické fresky z kostela svatého Volfganga v Doupově, nyní v zámku Valeč
Hrobka Zedwitzů
  • Nedochovaný doupovský zámek vznikl okolo roku 1580 přestavbou gotického hradu, stával na jihozápadním okraji města.
  • Kostel svatého Volfganga stával asi 800 metrů severozápadně od náměstí. Postaven byl okolo roku 1380 a v jeho okolí se patrně nacházelo nejstarší osídlení. Později kostel sloužil jako hřbitovní kaple.[5] Měl osmistěnný presbytář opatřený opěráky a uvnitř oddělený od lodi hrotitým vítězným obloukem.[15]
  • Kolej piaristů s kostelem svaté Alžběty bývala dominantou východní strany města. Založil ji soukeník Antonín Josef Clement pro jezuity. Stavba byla dokončena roku 1770 a po zrušení jejich řádu připadla piaristům. Po zániku doupovské koleje Doupově přešli piaristé do Kadaně, kde od roku 1802 začali působit v tamní řádové koleji. Ještě koncem devatenáctého století v budově zůstávalo asi 1 500 svazků bývalé klášterní knihovny.[15] V té době budovu koleje využívala obuvnická škola.[2]
  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie stál na horním konci náměstí na místě staršího kostela, zmíněného k roku 1361. Rokoková stavba pocházela z roku 1745.[15]
  • Dochovanou stavbou je hrobka Zedwitzů z devatenáctého století.[6]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 398. 
  2. ↑ a b c d BINTEROVÁ, Zdena, 1998. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Doupov, s. 11. 
  3. ↑ DURDÍK, Tomáš, 2002. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 193–194. 
  4. ↑ Durdík 2002, s. 121.
  5. ↑ a b c d e f Binterová 1998, s. 12.
  6. ↑ a b c d e f g Binterová 1998, s. 13.
  7. ↑ STANĚK, Tomáš. Perzekuce 1945. Praha: ISE – Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996. 234 s. ISBN 80-85241-99-4. 
  8. ↑ Binterová 1998, s. 14.
  9. ↑ a b c Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c BERNAU, Bedřich. Čechy. Svazek 10. Krušné hory a Poohří. Praha: J. Otto, 1896. 362 s. Dostupné online. S. 206. 
  16. ↑ a b KARELL, Viktor. Das Duppauer Land. Reichenberg: Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus, 1931. 32 s. (německy) 
  17. ↑ a b KARELL, Viktor. Kaaden-Duppau. Ein Heimatbuch der Erinnerung und Geschichte des Landkreises. Frankfurt am Main: Verlag Das Viergespann, 1965. 433 s. (německy) 
  18. ↑ FISCHEL, Alfred. Studien zur Österreichischen Reichsgeschichte. Wien: Alfred Hölder, 1906. 352 s. Dostupné online. S. 137–305. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BATOVEC, František Bohuslav. Batovcův příruční místopis zemí koruny české – Čech, Moravy a Slezska, zpracovaný na základě sčítání z r. 1900 a nejnovějších úředních udání a pro praktickou potřebu zvláště upravený. Praha: F. B. Batovec, 1907. 514 s. Dostupné online. S. 54. Online pouze z USA. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doupov&oldid=23670294“