Fjord: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 8. 12. 2022, 01:05

*Fjord à Christiania*, Claude Monet (1895)

Fjord je úzký mořský záliv, zasahující hluboko do pevniny, vytvořený ledovcem. Fjordy jsou typické svými strmými svahy, které jsou ledovci často erodovány až pod mořskou úroveň, kde dno moře může dosahovat značných hloubek netypických pro šelfové oblasti. V některých případech se můžeme setkat s fjordy, které jsou ohraničeny oproti moři podmořským skalním svahem. Název pochází ze staronorského slova fjörðr.

Vznik

Fjordy vznikají v dobách glaciálního zalednění, kdy postupující ledovec sestupuje z karových oblastí po svahu do oblastí položených níže. Během cesty se led pohybuje v lokálních sníženinách, které vlivem brázdění prohlubuje a zaobluje podloží. Vzniká tak typické ledovcové údolí zvané trog. Na konci cesty se ledovec dostane až k moři, do kterého se snaží nasouvat, vlivem rozdílné teploty, viskozity a hloubky se však začínají jednotlivé ledové části odlamovat a dochází k tzv. telení ledovců.

Po skončení ledové doby začne ledový krunýř vlivem odtávání pozvolna ustupovat. Po určité době zůstane v oblasti pouze typické ledovcové údolí. Vlivem roztání většího množství ledovcové pokrývky dochází ke zvednutí světové hladiny oceánů a dochází k částečnému zatopení přímořských údolí. K tomu se přidává ještě odlehčení litosférické desky, jelikož na ni již netlačí ohromná tíha ledu, což má za následek, že se určité části desky začnou ponořovat do astenosféry a další část desky se nadlehčuje a vystupuje.

Podobné procesy se nyní dějí ve Skandinávii, kde se poloostrov vyzvedává nad hladinu moře, ale jeho přímořské oblasti v okolí Atlantiku se oproti tomu pozvolna ponořují pod hladinu, což má (a mělo) za následek vznik fjordů v oblasti Norska. Vznik fjordů je tedy spojen se změnou polohy litosférických desek a změnou hladiny světového oceánu.

Fjordy ve světě

Fjordy se vyskytují hlavně v oblastech, kde se v glaciálních dobách nacházel kontinentální ledovec, které se nacházejí blízko mořské hladiny a v oblastech, ve kterých je větší výškový rozdíl. Fjordy jsou typické pro pobřeží Norska, další fjordy lze objevit na území Kanady, Dánska a několik jich je možno spatřit i v Irsku (hrabství Mayo u města Westport). Na jižní polokouli se mnoho fjordů nachází v chilské Patagonii, v Kerguelenu (Francie) a v oblasti Fiordland na Jižním ostrově Nového Zélandu.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu fjord na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo fjord ve Wikislovníku

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Geirangerfjord (6-2007).jpg|náhled|[[Geirangerfjord]], [[Norsko]]]]
 [[Soubor:Monet banks fjord christiania 1895.jpg|náhled|''Fjord à Christiania'', [[Claude Monet]] (1895)]]
-'''Fjord''' je pozůstatek po [[ledovec|ledovcové činnosti]] v [[doba ledová|dobách ledových]]. Jedná se o dlouhý (občas desítky až stovky [[kilometr]]ů) a úzký mořský [[záliv]], který vzniká v hornatých oblastech v blízkosti moří a [[oceán]]ů prohloubením říčních [[říční údolí|údolí]] vlivem [[tlak]]ů postupujících ledovců. Fjordy jsou typické svými strmými [[svah]]y, které jsou ledovci často erodovány až pod mořskou úroveň, kde dno moře může dosahovat značných hloubek netypických pro [[kontinentální šelf|šelfové]] oblasti. Tvar údolí se uvádí jako '''U'''. V některých případech se můžeme setkat s fjordy, které jsou ohraničeny oproti moři podmořským skalním svahem.
+'''Fjord''' je úzký mořský [[záliv]], zasahující hluboko do pevniny, vytvořený [[ledovec|ledovcem]]. Fjordy jsou typické svými strmými [[svah]]y, které jsou ledovci často erodovány až pod mořskou úroveň, kde dno moře může dosahovat značných hloubek netypických pro [[kontinentální šelf|šelfové]] oblasti.  V některých případech se můžeme setkat s fjordy, které jsou ohraničeny oproti moři podmořským skalním svahem. Název pochází ze staronorského slova '''fjörðr'''.
-Název pochází ze staronorského slova '''fjörðr''', které se přepisovalo jako ''fjorthr'' a z výslovnosti se později utvořilo světové slovo fjord. nech ti nejebe
 == Vznik ==
+Fjordy vznikají v dobách [[glaciál]]ního zalednění, kdy postupující ledovec sestupuje z [[kar]]ových oblastí po svahu do oblastí položených níže. Během cesty se [[led]] pohybuje v lokálních sníženinách, které vlivem brázdění prohlubuje a zaobluje podloží. Vzniká tak typické ledovcové údolí zvané [[trog]]. Na konci cesty se ledovec dostane až k moři, do kterého se snaží nasouvat, vlivem rozdílné teploty, viskozity a hloubky se však začínají jednotlivé ledové části odlamovat a dochází k tzv. [[telení ledovců]].
-Fjordy vznikají v dobách [[glaciál]]ního zalednění, kdy postupující ledovec sestupuje z [[kar]]ových oblastí po svahu do oblastí položených níže. Během cesty se [[led]] pohybuje v lokálních sníženinách (depresích), které vlivem brázdění prohlubuje a zaobluje podloží. Vzniká tak typické ledovcové údolí zvané [[trog]]. Na konci cesty se ledovec dostane až k moři, do kterého se snaží nasouvat, vlivem rozdílné teploty, viskozity a hloubky se však začínají jednotlivé ledové části odlamovat a dochází k tzv. [[telení ledovců]].
 Po skončení ledové doby začne ledový krunýř vlivem odtávání pozvolna ustupovat. Po určité době zůstane v oblasti pouze typické ledovcové údolí. Vlivem roztání většího množství ledovcové pokrývky dochází ke zvednutí [[světová hladina oceánů|světové hladiny oceánů]] a dochází k částečnému zatopení přímořských [[údolí]]. K tomu se přidává ještě odlehčení [[Tektonická deska|litosférické desky]], jelikož na ni již netlačí ohromná tíha ledu, což má za následek, že se určité části desky začnou ponořovat do [[Astenosféra|astenosféry]] a další část desky se nadlehčuje a vystupuje.
-Podobné procesy se nyní dějí ve [[Skandinávie|Skandinávii]], kde se poloostrov vyzvedává nad hladinu moře, ale jeho přímořské oblasti v okolí Atlantiku se oproti tomu pozvolna ponořují pod hladinu, což má (a mělo) za následek vznik fjordů v oblasti [[Norsko|Norska]].
+Podobné procesy se nyní dějí ve [[Skandinávie|Skandinávii]], kde se poloostrov vyzvedává nad hladinu moře, ale jeho přímořské oblasti v okolí Atlantiku se oproti tomu pozvolna ponořují pod hladinu, což má (a mělo) za následek vznik fjordů v oblasti [[Norsko|Norska]]. Vznik fjordů je tedy spojen se změnou polohy litosférických desek a změnou hladiny světového oceánu.
-Vznik fjordů je tedy spojen se změnou polohy litosférických desek a změnou hladiny světového oceánu.
 == Fjordy ve světě ==
 [[Soubor:Kerguelen islands (closer).jpg|náhled|Fjordy v Kerguelenu]]
-Fjordy se vyskytují hlavně v oblastech, kde se v&nbsp;glaciálních dobách nacházel kontinentální [[ledovec]], které se nacházejí blízko mořské hladiny a v oblastech, ve kterých je větší výškový rozdíl. Nejznámější oblastí světa je typické pobřeží [[Norsko|Norska]] (vyhlášené rybáři), ale není jedinou lokalitou, kde se s nimi můžeme setkat. Další fjordy lze objevit na území [[Kanada|Kanady]], [[Dánsko|Dánska]] a několik jich je možno spatřit i v&nbsp;[[Irsko|Irsku]] ([[hrabství Mayo]] u města [[Westport]]). Na jižní polokouli se mnoho fjordů nachází v chilské [[Patagonie|Patagonii]], v [[Kergueleny|Kerguelenu]] ([[Francouzská jižní a antarktická území|Francie]]) a v oblasti [[Fiordland]] na [[Jižní ostrov (Nový Zéland)|Jižním ostrově]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]].
+Fjordy se vyskytují hlavně v oblastech, kde se v&nbsp;glaciálních dobách nacházel kontinentální [[ledovec]], které se nacházejí blízko mořské hladiny a v oblastech, ve kterých je větší výškový rozdíl. Fjordy jsou typické pro pobřeží [[Norsko|Norska]], další fjordy lze objevit na území [[Kanada|Kanady]], [[Dánsko|Dánska]] a několik jich je možno spatřit i v&nbsp;[[Irsko|Irsku]] ([[hrabství Mayo]] u města [[Westport]]). Na jižní polokouli se mnoho fjordů nachází v chilské [[Patagonie|Patagonii]], v [[Kergueleny|Kerguelenu]] ([[Francouzská jižní a antarktická území|Francie]]) a v oblasti [[Fiordland]] na [[Jižní ostrov (Nový Zéland)|Jižním ostrově]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]].
 == Externí odkazy ==
@@ Řádek 23: / Řádek 18: @@
 * {{Wikislovník|heslo=fjord}}
+{{Autoritní data}}
 {{Portály|Geografie}}
-{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Fjordy| ]]