Ferit α: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
klkllk značky: možný vandalismus vulgarity editace z Vizuálního editoru |
Funkce návrhy odkazů: Přidány 3 odkazy. |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Slitiny železa a uhlíku|obrázek=Fe-C (Ferrite).svg|popis=oblast výskytu feritu α}} |
|||
'''Ferit α''' nebo '''alfa ferit''' je intersticiální [[tuhý roztok]] [[uhlík]]u v [[Alotropické modifikace železa|železe α]] s krychlovou prostorově středěnou krystalovou mřížkou. V základní krystalové buňce feritu, kde je 8 [[atom]]ů [[železo|železa]] umístěných v rozích krychle, může být jeden atom uhlíku umístěn uprostřed. Maximální koncentrace uhlíku ve feritu je 0,022 hm. %. |
'''Ferit α''' nebo '''alfa ferit''' je intersticiální [[tuhý roztok]] [[uhlík]]u v [[Alotropické modifikace železa|železe α]] s krychlovou prostorově středěnou [[Krystalová mřížka|krystalovou mřížkou]] (BCC). V základní krystalové buňce feritu, kde je 8 [[atom]]ů [[železo|železa]] umístěných v rozích [[krychle]], může být jeden atom uhlíku umístěn uprostřed. Maximální koncentrace uhlíku ve feritu je 0,022 hm. %. |
||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
Ferit α je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa. To znamená, že atomy uhlíku se nacházejí v meziatomových prostorách krystalové mřížky železa α. Rozpustnost uhlíku v alfa železe je funkcí teploty (při konstantním tlaku). Nejvyšší rozpustnost uhlíku je při [[eutektoid]]ní teplotě, což je teplota eutektoid polymorfní přeměny oceli – odpovídá teplotě asi 723 °C při normálním tlaku. Ferit α je při této teplotě nasycený při koncentraci uhlíku 0,022 hm. %.<ref name="IronCarbon-3">[[#IronCarbon|''Iron-Carbon Phase Diagram'']], str. 3</ref>. Při ochlazování oceli se rozpustnost uhlíku v alfa železe ještě zmenšuje a při teplotě 20 °C je obsah uhlíku řádově 10<sup>−7</sup> %, tedy zanedbatelný. Přebytečný uhlík se při ochlazování z feritu vylučuje jako terciární [[cementit]] Fe<sub>3</sub>C. Krystaly feritu jsou světlé, za studena měkké a tvárné, těmito vlastnostmi se vyznačují i oceli s větším podílem feritu (nízkouhlíkové oceli). |
Ferit α je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa. To znamená, že atomy uhlíku se nacházejí v meziatomových prostorách krystalové mřížky železa α. Rozpustnost uhlíku v alfa železe je funkcí teploty (při konstantním tlaku). Nejvyšší [[rozpustnost]] uhlíku je při [[eutektoid]]ní teplotě, což je teplota eutektoid polymorfní přeměny oceli – odpovídá teplotě asi 723 °C při normálním tlaku. Ferit α je při této teplotě nasycený při koncentraci uhlíku 0,022 hm. %.<ref name="IronCarbon-3">[[#IronCarbon|''Iron-Carbon Phase Diagram'']], str. 3</ref>. Při ochlazování oceli se rozpustnost uhlíku v alfa železe ještě zmenšuje a při teplotě 20 °C je obsah uhlíku řádově 10<sup>−7</sup> %, tedy zanedbatelný. Přebytečný uhlík se při ochlazování z feritu vylučuje jako terciární [[cementit]] Fe<sub>3</sub>C. Krystaly feritu jsou světlé, za studena měkké a tvárné, těmito vlastnostmi se vyznačují i oceli s větším podílem feritu (nízkouhlíkové oceli). |
||
Ferit je feromagnetický při teplotách nižších než 769 °C.<ref name="StrojTech-57">[[#StrojTech|Hluchý et al.]], str. 57</ref> Právě tato složka dodává oceli a litině jejich magnetické vlastnosti. Při zvýšení teploty dojde k přeměně na paramagnetický [[ferit β]]. Nad teplotou A<sub>c3</sub> 912 °C se mění krystalová mřížka z železa z prostorově středěné na plošně středěnou mřížku [[austenit]]u. Nad peritektickou teplotou 1394 °C se austenit transformuje opět na ferit, který se označuje jako [[ferit δ]] a který má stejnou strukturu jako ferit α.<ref name="IronCarbon-3"/> |
Ferit je feromagnetický při teplotách nižších než 769 °C.<ref name="StrojTech-57">[[#StrojTech|Hluchý et al.]], str. 57</ref> Právě tato složka dodává oceli a litině jejich magnetické vlastnosti. Při zvýšení teploty dojde k přeměně na paramagnetický [[ferit β]]. Nad teplotou A<sub>c3</sub> 912 °C se mění krystalová mřížka z železa z prostorově středěné na plošně středěnou mřížku [[austenit]]u. Nad peritektickou teplotou 1394 °C se austenit transformuje opět na ferit, který se označuje jako [[ferit δ]] a který má stejnou strukturu jako ferit α.<ref name="IronCarbon-3"/> |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
* {{Citace elektronické monografie | titul = 7. Slitiny železa a uhlíku | url = http://ime.fme.vutbr.cz/files/Studijni%20opory/nomd/slitiny%20zeleza%20a%20uhliku.doc | vydavatel = [[VUT]], Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství | datum vydání = 2003-01-24 | datum přístupu = 2011-07-15 | počet stran = 9 | url archivu = https://web.archive.org/web/20090206134955/http://ime.fme.vutbr.cz/files/Studijni%20opory/nomd/slitiny%20zeleza%20a%20uhliku.doc | datum archivace = 2009-02-06 | nedostupné = ano }} |
* {{Citace elektronické monografie | titul = 7. Slitiny železa a uhlíku | url = http://ime.fme.vutbr.cz/files/Studijni%20opory/nomd/slitiny%20zeleza%20a%20uhliku.doc | vydavatel = [[VUT]], Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství | datum vydání = 2003-01-24 | datum přístupu = 2011-07-15 | počet stran = 9 | url archivu = https://web.archive.org/web/20090206134955/http://ime.fme.vutbr.cz/files/Studijni%20opory/nomd/slitiny%20zeleza%20a%20uhliku.doc | datum archivace = 2009-02-06 | nedostupné = ano }} |
||
* {{Citace elektronické monografie | titul = Iron-Carbon Phase Diagram (a review) see Callister Chapter 9 | url = http://web.utk.edu/~prack/MSE%20300/FeC.pdf | vydavatel = University of Tennessee, Dept. of Materials Science and Engineering | jazyk = angličtina | datum vydání = 2004-05-28 | datum přístupu = 2011-07-15 | počet stran = 34 | ref = IronCarbon | poznámka = [reference viz ''Iron-Carbon Phase Diagram''] | url archivu = https://web.archive.org/web/20110926201836/http://web.utk.edu/~prack/MSE%20300/FeC.pdf | nedostupné = ano }} |
|||
* {{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Iron-Carbon Phase Diagram (a review) see Callister Chapter 9 |
|||
| url = http://web.utk.edu/~prack/MSE%20300/FeC.pdf | vydavatel = University of Tennessee, Dept. of Materials Science and Engineering | jazyk = angličtina |
|||
| datum vydání = 2004-05-28 | datum přístupu = 2011-07-15 | počet stran = 34 | ref = IronCarbon| poznámka = [reference viz ''Iron-Carbon Phase Diagram'']}} |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
| Řádek 37: | Řádek 34: | ||
* [[martenzit]] |
* [[martenzit]] |
||
* [[bainit]] |
* [[bainit]] |
||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Ocel]] |
[[Kategorie:Ocel]] |
||
Aktuální verze z 4. 4. 2024, 08:40
Ferit α nebo alfa ferit je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe α s krychlovou prostorově středěnou krystalovou mřížkou (BCC). V základní krystalové buňce feritu, kde je 8 atomů železa umístěných v rozích krychle, může být jeden atom uhlíku umístěn uprostřed. Maximální koncentrace uhlíku ve feritu je 0,022 hm. %.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Ferit α je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa. To znamená, že atomy uhlíku se nacházejí v meziatomových prostorách krystalové mřížky železa α. Rozpustnost uhlíku v alfa železe je funkcí teploty (při konstantním tlaku). Nejvyšší rozpustnost uhlíku je při eutektoidní teplotě, což je teplota eutektoid polymorfní přeměny oceli – odpovídá teplotě asi 723 °C při normálním tlaku. Ferit α je při této teplotě nasycený při koncentraci uhlíku 0,022 hm. %.[1]. Při ochlazování oceli se rozpustnost uhlíku v alfa železe ještě zmenšuje a při teplotě 20 °C je obsah uhlíku řádově 10−7 %, tedy zanedbatelný. Přebytečný uhlík se při ochlazování z feritu vylučuje jako terciární cementit Fe3C. Krystaly feritu jsou světlé, za studena měkké a tvárné, těmito vlastnostmi se vyznačují i oceli s větším podílem feritu (nízkouhlíkové oceli).
Ferit je feromagnetický při teplotách nižších než 769 °C.[2] Právě tato složka dodává oceli a litině jejich magnetické vlastnosti. Při zvýšení teploty dojde k přeměně na paramagnetický ferit β. Nad teplotou Ac3 912 °C se mění krystalová mřížka z železa z prostorově středěné na plošně středěnou mřížku austenitu. Nad peritektickou teplotou 1394 °C se austenit transformuje opět na ferit, který se označuje jako ferit δ a který má stejnou strukturu jako ferit α.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfa ferit na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Iron-Carbon Phase Diagram, str. 3
- ↑ Hluchý et al., str. 57
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HLUCHÝ, Miroslav; MODRÁČEK, Oldřich; PAŇÁK, Rudolf, 2002. Strojírenská technologie. Lektoři Dr. Otakar Bothe a Ing. Ladislav Němec. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Scientia. 173 s. ISBN 80-7183-265-0. [reference viz Hluchý et al.].
- PACAL, Bohumil; DOLEŽAL, Pavel. Struktura slitin stabilní soustavy železo – uhlík (Fe – C) [online]. VUT, Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství, 2006-11-20 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- 7. Slitiny železa a uhlíku [online]. VUT, Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství, 2003-01-24 [cit. 2011-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-06.
- Iron-Carbon Phase Diagram (a review) see Callister Chapter 9 [online]. University of Tennessee, Dept. of Materials Science and Engineering, 2004-05-28 [cit. 2011-07-15]. [reference viz Iron-Carbon Phase Diagram]. Dostupné v archivu. (angličtina)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferit α na Wikimedia Commons
