Bázeň Boží: Porovnání verzí
m robot přidal: tl:Takot sa Diyos |
m →Původ a význam: Typo |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Bázeň Boží''' označuje |
'''Bázeň Boží''' označuje v [[Bible|biblických]] náboženstvích respekt a hlubokou úctu, která je přísně vyhrazena jedinému [[Bůh|Bohu]]. Je to zároveň označení pro jeden z [[Dary Ducha svatého|darů Ducha svatého]].<ref>http://www.iencyklopedie.cz/bazen-bozi/</ref><ref>http://katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1831</ref> Biblický citát „Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem“, [[latina|latinsky]] '''Initium sapientiae timor Domini''', se vyskytuje v literatuře, na nápisech, ve výtvarném umění a je také mottem několika vysokých škol. |
||
== Původ |
== Původ a význam == |
||
Spojení „bázeň Boží“ („bázeň před Hospodinem“, „bát se Hospodina“ a podobně) navazuje na prastaré přesvědčení, že základem moudrého života a jednání musí být přiměřené sebehodnocení člověka. Jakožto konečná, omezená bytost se člověk musí bránit sklonu k pyšnému a svévolnému jednání, jak to vyjadřují různá přísloví, například české „Pýcha předchází pád“ nebo staré řecké „Sytost – pýcha – pád“ ([[řečtina|řec]]. ''koros – hybris – até''). |
|||
V biblické „literatuře moudrosti“ (mladší, zčásti řecká část [[Starý zákon|Starého zákona]]) je tato myšlenka rozšířena o přesvědčení, že |
|||
=== Kazatel === |
|||
* „Všechna moudrost je od Hospodina a je s ním navěky“ (Sír 1,1), takže člověk ji přijímá jako dar. |
|||
V knize [[Kazatel]] ve Starém zákoně se píše: ''"Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí"'' (Kaz 12, 13). |
|||
* „Bázeň před Hospodinem je slávou a chloubou, přináší veselí a věnčí jásotem. Bázeň před Hospodinem oblažuje srdce, dává veselí, radost a dlouhý věk.“ (Sír 1,11-12) Nepadá tedy na člověka jako úzkost, ale naopak ho osvobozuje a zbavuje strachu z pověrečných mocností a dokonce i smrti: „tomu, kdo se bojí Boha, bude dobře v poslední chvíli, bude požehnán v den svého skonání“ (Sír 1,13) |
|||
Respekt vůči Bohu má člověka upamatovávat na to, aby nepřestupoval Boží přikázání (nehřešil). |
|||
* V souvislosti s biblickým [[monoteismus|monoteismem]] je ale naopak člověku zakázáno prokazovat takovou úctu komukoli a čemukoli jinému kromě jediného Boha. (Ex 20,4nn) |
|||
Izrael také přesně ví, jak má tuto „bázeň Boží“ vyjadřovat, jak podle ní jednat: to je shrnuto v [[Desatero přikázání|Desateru přikázání]] – a kdo podle nich jedná, nemusí se už ničeho bát. Biblická [[Kniha Kazatel]] proto shrnuje: „Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí“ (Kaz 12, 13). Z tohoto přesvědčení pak vyplývá zdánlivě paradoxní jednání zbožných židů i křesťanů, kteří se na jedné straně ochotně podřizovali veřejným autoritám a na druhé neústupné odmítali například prokazovat římským vladařům božské pocty. |
|||
=== Initium sapientiae timor Domini === |
|||
Initium sapientiae timor Domini, česky ''Počátkem moudrosti jest bázeň Boží'' (Slovník cizojazyčných slov, Klenot 1922, s. 154)(bázeň před Hospodinem, dosl. strach z Pána) je citát, který se vyskytuje na několika místech Bible: |
|||
Toto základní rozlišení mezi bezpodmínečnou úctou a poslušností vůči jedinému Bohu a omezenou poslušností vůči všem lidským autoritám převzala i další biblická náboženství – [[křesťanství]] i [[islám]]. Bylo však daleko daleko obtížnější, když se tato náboženství prosadila a i vladaři a panovníci se stali křesťany či muslimy. Křesťanství tak v celých svých dějinách váhalo mezi tendencí pokládat i světskou moc za výraz vůle Boží (viz například už Mt 22,15-21; J 19,11; Ř 13,1 aj., později zejména u [[Martin Luther|M. Luthera]], [[Thomas Hobbes|T. Hobbese]] nebo [[Immanuel Kant|I. Kanta]]) a naopak kritickým postojem k veřejné moci a autoritě, jak ji hájil například [[Augustinus]] („O obci Boží“), [[Tomáš Akvinský]] názorem, že tyranii dokonce není dovoleno poslouchat,<ref>Tomáš Akvinský, ''Summa theologica'' II.1.96.4 </ref> stejně jako množství heretických hnutí ve středověku i v novověku. Dědictvím tohoto přesvědčení, které je i dnes předmětem sporů, je například i článek 23 [[Listina základních práv a svobod|Listina základních práv a svobod]] ČR o „právu na odpor“. |
|||
=== Sirachovec === |
|||
1 kapitola knihy Sirachovcovy: |
|||
== Biblická místa == |
|||
:1 Všechna moudrost je od Hospodina a je s ním navěky. |
|||
V bibli se spojení „bázeň Boží“ v různých formulacích objevuje na mnoha místech, například: |
|||
:(...) |
|||
* [[Genesis]] 20,11, kde znamená právo, právní řád |
|||
:11 Bázeň před Hospodinem je slávou a chloubou, přináší veselí a věnčí jásotem. |
|||
⚫ | |||
:12 Bázeň před Hospodinem oblažuje srdce, dává veselí, radost a dlouhý věk. |
|||
⚫ | |||
:13 tomu, kdo se bojí Boha, bude dobře v poslední chvíli, bude požehnán v den svého skonání. |
|||
⚫ | |||
:14 ''Bázeň před Hospodinem je počátek moudrosti.'' Věrným byla darována již v matčině lůně. |
|||
* [[Kniha Jób]] 15,4: "Ty sám porušuješ bázeň Boží, rozjímat před Bohem znemožňuješ." |
|||
* [[Kniha Sírachovec]] 1,1-14.21 |
|||
⚫ | |||
== V současné teologii == |
|||
⚫ | Teolog [[Wolfhart Pannenberg]] popisuje bázeň Boží následujícím způsobem: ''"Bát se Boha znamená uznávat jej v jeho svrchovanosti a moci, jako Tvůrce, na kterém v každém okamžiku závisí náš život, a jako soudce, před nímž nezůstane nic skryto."''<ref>Wolfhart Pannenberg: ''Systematische Theologie'', Bd. 3, S. 216, Göttingen 1993, ISBN 3-525-52190-1</ref> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Motta vysokých škol == |
== Motta vysokých škol == |
||
Tento citát, Initium sapientiae |
Tento citát, ''Initium sapientiae timor Domini'' (angl. ''Fear of the Lord is the beginning of wisdom''), je také mottem několika vysokých škol: |
||
* University of Aberdeen (Skotsko, VB) |
* University of Aberdeen (Skotsko, VB) |
||
* Concordia University College of Alberta (Kanada) - luteránská vysoká škola |
* Concordia University College of Alberta (Kanada) - luteránská vysoká škola |
||
==Odkazy== |
|||
⚫ | |||
== Principium sapientiae timor Domini == |
|||
===Související články=== |
|||
* [[Judaismus]] |
|||
Velmi podobná formulace se nachází i v knize Přísloví (Př 9, 10): |
|||
* [[Křesťanství]] |
|||
⚫ | |||
* [[Monoteismus]] |
|||
* latinsky: ''Principium sapientiae timor Domini et scientia sanctorum prudentia.'' ([[Vulgáta]]) |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
*[http://www.teologicketexty.cz/casopis/2005-4/Pece-o-dusi-bazen-Bozi-svetlo-svetla.html R. Palouš: Péče o duši – bázeň Boží] |
|||
⚫ | Teolog [[Wolfhart Pannenberg]] popisuje bázeň Boží následujícím způsobem: ''"Bát se Boha znamená uznávat jej v jeho svrchovanosti a moci, jako Tvůrce, na kterém v každém okamžiku závisí náš život, a jako soudce, před nímž nezůstane nic skryto."''<ref>Wolfhart Pannenberg: ''Systematische Theologie'', Bd. 3, S. 216, Göttingen 1993, ISBN 3-525-52190-1</ref> |
||
===Literatura=== |
|||
* Sokol, J., ''Člověk a náboženství''. Praha: Portál 2004, kap. 7. |
|||
== Kritika == |
|||
⚫ | |||
Často je kritizováno, že náboženství se snaží budovat obraz strachu, který odporuje svébytnému životu a vede k životu provázenému strachem. |
|||
⚫ | |||
<references/> |
<references/> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Překlad|de|Gottesfurcht|52934919 }} |
{{Překlad|de|Gottesfurcht|52934919 }} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Teologie]] |
|||
[[Kategorie:Bible]] |
[[Kategorie:Bible]] |
||
[[Kategorie:Motta]] |
[[Kategorie:Motta]] |
Verze z 17. 6. 2009, 11:24
Bázeň Boží označuje v biblických náboženstvích respekt a hlubokou úctu, která je přísně vyhrazena jedinému Bohu. Je to zároveň označení pro jeden z darů Ducha svatého.[1][2] Biblický citát „Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem“, latinsky Initium sapientiae timor Domini, se vyskytuje v literatuře, na nápisech, ve výtvarném umění a je také mottem několika vysokých škol.
Původ a význam
Spojení „bázeň Boží“ („bázeň před Hospodinem“, „bát se Hospodina“ a podobně) navazuje na prastaré přesvědčení, že základem moudrého života a jednání musí být přiměřené sebehodnocení člověka. Jakožto konečná, omezená bytost se člověk musí bránit sklonu k pyšnému a svévolnému jednání, jak to vyjadřují různá přísloví, například české „Pýcha předchází pád“ nebo staré řecké „Sytost – pýcha – pád“ (řec. koros – hybris – até).
V biblické „literatuře moudrosti“ (mladší, zčásti řecká část Starého zákona) je tato myšlenka rozšířena o přesvědčení, že
- „Všechna moudrost je od Hospodina a je s ním navěky“ (Sír 1,1), takže člověk ji přijímá jako dar.
- „Bázeň před Hospodinem je slávou a chloubou, přináší veselí a věnčí jásotem. Bázeň před Hospodinem oblažuje srdce, dává veselí, radost a dlouhý věk.“ (Sír 1,11-12) Nepadá tedy na člověka jako úzkost, ale naopak ho osvobozuje a zbavuje strachu z pověrečných mocností a dokonce i smrti: „tomu, kdo se bojí Boha, bude dobře v poslední chvíli, bude požehnán v den svého skonání“ (Sír 1,13)
- V souvislosti s biblickým monoteismem je ale naopak člověku zakázáno prokazovat takovou úctu komukoli a čemukoli jinému kromě jediného Boha. (Ex 20,4nn)
Izrael také přesně ví, jak má tuto „bázeň Boží“ vyjadřovat, jak podle ní jednat: to je shrnuto v Desateru přikázání – a kdo podle nich jedná, nemusí se už ničeho bát. Biblická Kniha Kazatel proto shrnuje: „Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí“ (Kaz 12, 13). Z tohoto přesvědčení pak vyplývá zdánlivě paradoxní jednání zbožných židů i křesťanů, kteří se na jedné straně ochotně podřizovali veřejným autoritám a na druhé neústupné odmítali například prokazovat římským vladařům božské pocty.
Toto základní rozlišení mezi bezpodmínečnou úctou a poslušností vůči jedinému Bohu a omezenou poslušností vůči všem lidským autoritám převzala i další biblická náboženství – křesťanství i islám. Bylo však daleko daleko obtížnější, když se tato náboženství prosadila a i vladaři a panovníci se stali křesťany či muslimy. Křesťanství tak v celých svých dějinách váhalo mezi tendencí pokládat i světskou moc za výraz vůle Boží (viz například už Mt 22,15-21; J 19,11; Ř 13,1 aj., později zejména u M. Luthera, T. Hobbese nebo I. Kanta) a naopak kritickým postojem k veřejné moci a autoritě, jak ji hájil například Augustinus („O obci Boží“), Tomáš Akvinský názorem, že tyranii dokonce není dovoleno poslouchat,[3] stejně jako množství heretických hnutí ve středověku i v novověku. Dědictvím tohoto přesvědčení, které je i dnes předmětem sporů, je například i článek 23 Listina základních práv a svobod ČR o „právu na odpor“.
Biblická místa
V bibli se spojení „bázeň Boží“ v různých formulacích objevuje na mnoha místech, například:
- Genesis 20,11, kde znamená právo, právní řád
- Žalm 111, 10:
- Počátek moudrosti jest bázeň Hospodina; rozumu výborného nabývají všickni, kteříž činí ty věci; chvála jeho zůstává na věky. (Bible kralická)
- Počátek moudrosti je bát se Hospodina, velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy! (ČEP)[4]
- Kniha Jób 15,4: "Ty sám porušuješ bázeň Boží, rozjímat před Bohem znemožňuješ."
- Kniha Sírachovec 1,1-14.21
- Kniha přísloví 9,10: Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.[5]
V současné teologii
Teolog Wolfhart Pannenberg popisuje bázeň Boží následujícím způsobem: "Bát se Boha znamená uznávat jej v jeho svrchovanosti a moci, jako Tvůrce, na kterém v každém okamžiku závisí náš život, a jako soudce, před nímž nezůstane nic skryto."[6]
Motta vysokých škol
Tento citát, Initium sapientiae timor Domini (angl. Fear of the Lord is the beginning of wisdom), je také mottem několika vysokých škol:
- University of Aberdeen (Skotsko, VB)
- Concordia University College of Alberta (Kanada) - luteránská vysoká škola
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Bázeň Boží na webu komunity Taizé (dostupné anglicky, německy a v dalších devíti jazycích, čeština chybí)
- R. Palouš: Péče o duši – bázeň Boží
Literatura
- Sokol, J., Člověk a náboženství. Praha: Portál 2004, kap. 7.
Reference
- ↑ http://www.iencyklopedie.cz/bazen-bozi/
- ↑ http://katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1831
- ↑ Tomáš Akvinský, Summa theologica II.1.96.4
- ↑ Nový zákon a přísloví, str. 522
- ↑ Nový zákon a přísloví, str. 560
- ↑ Wolfhart Pannenberg: Systematische Theologie, Bd. 3, S. 216, Göttingen 1993, ISBN 3-525-52190-1
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gottesfurcht na německé Wikipedii.