Přeskočit na obsah

Josef Palivec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava referencí
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 9: Řádek 9:
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1975|1|30|1886|10|7}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1975|1|30|1886|10|7}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| choť = * Stéphanie Guerzoni 1. manželka
| choť =
* Stéphanie Guerzoni 1. manželka
* [[Helena Čapková]] 2. manželka
* [[Helena Čapková]] 2. manželka
| příbuzní = * [[Josef Čapek]] švagr
| příbuzní =
* [[Josef Čapek]] švagr
* [[Karel Čapek]] švagr
* [[Karel Čapek]] švagr
}}
}}

'''Josef Palivec''' ([[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1886]] Švabín, dnes součást [[Zbiroh]]a – [[30. leden|30.&nbsp;ledna]] [[1975]] [[Praha]]) byl československý [[diplomat]], český [[básník]], esejista, [[překladatel]] z [[Francouzština|francouzštiny]], [[Španělština|španělštiny]] a [[Angličtina|angličtiny]] ([[Paul Valéry]], [[Stéphane Mallarmé]], [[Luis de Góngora y Argote]], [[Samuel Taylor Coleridge]]).
'''Josef Palivec''' ([[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1886]] Švabín, dnes součást [[Zbiroh]]a – [[30. leden|30.&nbsp;ledna]] [[1975]] [[Praha]]) byl československý [[diplomat]], český [[básník]], esejista, [[překladatel]] z [[Francouzština|francouzštiny]], [[Španělština|španělštiny]] a [[Angličtina|angličtiny]] ([[Paul Valéry]], [[Stéphane Mallarmé]], [[Luis de Góngora y Argote]], [[Samuel Taylor Coleridge]]).


Řádek 36: Řádek 37:
</ref> Bratr [[Václav Palivec]] byl mecenáš, mezi jiným při příležitosti sňatku [[Karel Čapek|Karla Čapka]] a [[Olga Scheinpflugová|Olgy Scheinpflugové]] (26.8.1935) jim věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž (dnešní [[Památník Karla Čapka]]).<ref>[http://www.capek-karel-pamatnik.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200013&id=14282&p1=1010 Pamatník Karla Čapka:''Život Karla Čapka'']</ref>
</ref> Bratr [[Václav Palivec]] byl mecenáš, mezi jiným při příležitosti sňatku [[Karel Čapek|Karla Čapka]] a [[Olga Scheinpflugová|Olgy Scheinpflugové]] (26.8.1935) jim věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž (dnešní [[Památník Karla Čapka]]).<ref>[http://www.capek-karel-pamatnik.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200013&id=14282&p1=1010 Pamatník Karla Čapka:''Život Karla Čapka'']</ref>
Josef Palivec studoval v [[Rokycany|Rokycan]]ech, Plzni a Praze. Půl roku dělal písaře [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslavu Vrchlickému]], působil v redakcích novin a časopisů. V roce 1914 byl těžce raněn na srbské frontě. Po externím studiu maturoval roku 1918 na vinohradském reálném gymnáziu. V roce 1919 byl ministerstvem zahraničí vyslán do Ženevy a pak až do roku 1930 pracoval v Paříži. Na čs. vyslanectví pečoval o kulturní propagaci [[První československá republika|ČSR]].<ref>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1093 Josef Palivec, in: Slovník české literatury po roce 1945]</ref> Rytíř [[Řád čestné legie|Řádu čestné legie]] ([[1928]]).
Josef Palivec studoval v [[Rokycany|Rokycanech]], Plzni a Praze. Půl roku dělal písaře [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslavu Vrchlickému]], působil v redakcích novin a časopisů. V roce 1914 byl těžce raněn na srbské frontě. Po externím studiu maturoval roku 1918 na vinohradském reálném gymnáziu. V roce 1919 byl ministerstvem zahraničí vyslán do Ženevy a pak až do roku 1930 pracoval v Paříži. Na čs. vyslanectví pečoval o kulturní propagaci [[První československá republika|ČSR]].<ref>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1093 Josef Palivec, in: Slovník české literatury po roce 1945]</ref> Rytíř [[Řád čestné legie|Řádu čestné legie]] ([[1928]]).


Po rozvodu svého prvního manželství s francouzskou malířkou Stéphanií Guerzoniovou se roku 1930 stal druhým manželem [[Helena Čapková|Heleny Čapkové]]. V roce 1936 obhájil na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] doktorát práv.<ref>[http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1406262209417789/373/?lang=cs Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Josef Palivec]</ref> Za okupace působil na ministerstvu školství, byl zapojen do protifašistického odboje. V lednu 1945 uvězněn, po osvobození krátce na ministerstvu zahraničí. V prosinci 1949 byl Josef Palivec zatčen a o dva roky později odsouzen za posílání informací do zahraničí, vězněn do roku 1959. V roce 1969 byl rehabilitován, ale roku 1971 byl osvobozující rozsudek opět zrušen.
Po rozvodu svého prvního manželství s francouzskou malířkou Stéphanií Guerzoniovou se roku 1930 stal druhým manželem [[Helena Čapková|Heleny Čapkové]]. V roce 1936 obhájil na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] doktorát práv.<ref>[http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1406262209417789/373/?lang=cs Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Josef Palivec]</ref> Za okupace působil na ministerstvu školství, byl zapojen do protifašistického odboje. V lednu 1945 uvězněn, po osvobození krátce na ministerstvu zahraničí. V prosinci 1949 byl Josef Palivec zatčen a o dva roky později odsouzen za posílání informací do zahraničí, vězněn do roku 1959. V roce 1969 byl rehabilitován, ale roku 1971 byl osvobozující rozsudek opět zrušen.
Řádek 52: Řádek 53:


=== Souborné vydání ===
=== Souborné vydání ===
* ''Básně, eseje, překlady'', editor Jiří Rambousek, [[Praha]], [[Torst]], [[1993]], ISBN 80-85639-11-4
* ''Básně, eseje, překlady'', editor Jiří Rambousek, [[Praha]], [[Torst]], [[1993]], {{ISBN|80-85639-11-4}}
* ''Prózy, listy z vězení, pozdravy přátel'', editor Jiří Rambousek, [[Praha]], [[Torst]], [[1996]], ISBN 80-85639-87-4
* ''Prózy, listy z vězení, pozdravy přátel'', editor Jiří Rambousek, [[Praha]], [[Torst]], [[1996]], {{ISBN|80-85639-87-4}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 66: Řádek 67:
* {{Citace monografie | příjmení = Hanuš | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Hanuš (historik)
* {{Citace monografie | příjmení = Hanuš | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Hanuš (historik)
| titul = Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 308 | isbn = 80-7325-029-2}}
| titul = Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 308 | isbn = 80-7325-029-2}}
* Jiří Rambousek: ''Nechci být básníkem nasnadě'', doslov ke knize ''Josef Palivec, básně, eseje, překlady'', [[Praha]], [[Torst]], [[1993]], ISBN 80-85639-11-4
* Jiří Rambousek: ''Nechci být básníkem nasnadě'', doslov ke knize ''Josef Palivec, básně, eseje, překlady'', [[Praha]], [[Torst]], [[1993]], {{ISBN|80-85639-11-4}}
* [[Přemysl Blažíček]]: heslo ''Josef Palivec'', in: ''Lexikon české literatury'', díl 3, svazek II, [[Praha]], [[Academia]], [[2000]], ISBN 80-200-0708-3
* [[Přemysl Blažíček]]: heslo ''Josef Palivec'', in: ''Lexikon české literatury'', díl 3, svazek II, [[Praha]], [[Academia]], [[2000]], {{ISBN|80-200-0708-3}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 7. 6. 2020, 20:37

JUDr. Josef Palivec
Josef Palivec
Josef Palivec
Narození7. října 1886
Švabín (dnes součást Zbiroha)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. ledna 1975 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípřekladatel, básník, spisovatel a diplomat
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Tématapřeklad, česká literatura a diplomacie
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka
Manžel(ka)
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Palivec (7. října 1886 Švabín, dnes součást Zbiroha30. ledna 1975 Praha) byl československý diplomat, český básník, esejista, překladatel z francouzštiny, španělštiny a angličtiny (Paul Valéry, Stéphane Mallarmé, Luis de Góngora y Argote, Samuel Taylor Coleridge).

Život

Josef Palivec se narodil vrchnímu kočímu u Colloredo-Mansfeldů Josefu Palivcovi a manželce Marii, rozené Muchové (vzdálené příbuzné Alfonse Muchy[p 1])[1] Bratr Václav Palivec byl mecenáš, mezi jiným při příležitosti sňatku Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové (26.8.1935) jim věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž (dnešní Památník Karla Čapka).[2]

Josef Palivec studoval v Rokycanech, Plzni a Praze. Půl roku dělal písaře Jaroslavu Vrchlickému, působil v redakcích novin a časopisů. V roce 1914 byl těžce raněn na srbské frontě. Po externím studiu maturoval roku 1918 na vinohradském reálném gymnáziu. V roce 1919 byl ministerstvem zahraničí vyslán do Ženevy a pak až do roku 1930 pracoval v Paříži. Na čs. vyslanectví pečoval o kulturní propagaci ČSR.[3] Rytíř Řádu čestné legie (1928).

Po rozvodu svého prvního manželství s francouzskou malířkou Stéphanií Guerzoniovou se roku 1930 stal druhým manželem Heleny Čapkové. V roce 1936 obhájil na Univerzitě Karlově doktorát práv.[4] Za okupace působil na ministerstvu školství, byl zapojen do protifašistického odboje. V lednu 1945 uvězněn, po osvobození krátce na ministerstvu zahraničí. V prosinci 1949 byl Josef Palivec zatčen a o dva roky později odsouzen za posílání informací do zahraničí, vězněn do roku 1959. V roce 1969 byl rehabilitován, ale roku 1971 byl osvobozující rozsudek opět zrušen.

Překládal z francouzštiny Paula Valéryho, a také Coleridge a Góngoru a též české básníky do francouzštiny, psal vlastní poezii a prózu. V roce 1992 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.

Citát

V životě měl jsem hromadu dobrých známých, dost kamarádů, ale jen tři životní přátele. Poslední a nejstarší z nich byl básník Josef Palivec… Ještě před válkou napsal knihu uhrančivě krásných veršů a přeložil Valéryho básně. Jeho překlady jsou téměř tak dokonalé jako originál. Říkám-li téměř, pak to, co jim chybí, je rozdíl mezi francouzštinou a češtinou. Čeština je přece jen zcela jiná řeč. Ale překladům to příliš nevadí.
— Jaroslav Seifert[5]

Spisy

Básně

  • Pečetní prsten, 1941
  • Naslouchání, 1942
  • Síta, 1943 – obsahuje předešlé dvě sbírky a báseň Spáč

Souborné vydání

Odkazy

Poznámky

  1. Marie Muchová pocházela dle matričního záznamu z Babic na Moravě - pravděpodobně u Třebíče; Alfons Mucha se narodil v Ivančicích.

Reference

  1. OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Josef Palivec, s. 766-770. 
  2. Pamatník Karla Čapka:Život Karla Čapka
  3. Josef Palivec, in: Slovník české literatury po roce 1945
  4. Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Josef Palivec
  5. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 495

Literatura

Externí odkazy