Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
imho kvalitnější fotka |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| název_budovy = Kostel svatého Jakuba Většího |
| název_budovy = Kostel svatého Jakuba Většího |
||
| šířka_infoboxu = |
| šířka_infoboxu = |
||
| obrázek = |
| obrázek = Kostel Svateho Jakuba Brno 2010 02.JPG |
||
| obrázek_velikost = 300px |
| obrázek_velikost = 300px |
||
| obrázek_popis = |
| obrázek_popis = |
||
Verze z 27. 2. 2010, 14:03
Šablona:Infobox sakrální budova
Kostel svatého Jakuba je pozdně gotický trojlodní kostel nacházející se na Jakubském náměstí v brněnské čtvrti Brno střed, jehož historie sahá až do počátku 13. století.[1] V roce 1995 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.[1] V kostele se nachází hrobka slavného obránce Brna Louise Raduita de Souchese. Na stropě kostela se nachází řada cechovních znaků, erby šlechtických rodů i několik monogramů.
Historie
V době svého založení byl kostel určen hlavně pro německé obyvatelstvo, které se usadilo kolem dnešní Běhounské ulice. Založení kostela se předpokládá v období, které je vymezeno vládou Vladislava Jindřicha, tedy mezi roky 1201 - 1222.[1] Roku 1340 byla ve sklepě vedlejšího domu, jenž kostelu před smrtí odkázal místní vikář, zřízena kostnice.[1] V této době je kolem kostela doložen hřbitov, který byl v následujících deseti letech letech postupně rozšířen.[2] V letech 1368 - 1405 vzniklo kolem kostela několik kaplí (Božího těla, Sv. Mořice a Sv. Voršily), což vytvořilo zvláštní urbanistický komplex.[3]
Stavba
Stavba kostela, v podobě, v jaké jej s určitými změnami známe až dodnes, začala již před husitskými válkami, přičemž ale stavba pokročila pouze k postavení chórové části, pilířů a obvodových zdí. Od roku 1502 začal na stavbě kostela pracovat stavitel Anton Pilgram, který založil severní loď s portálem. Zastřešení bylo provedeno patrně ještě před rokem 1530. Stavba kostelní věže započala ve 20. letech 16. století, v roce 1592 byla A. Gabrim zvýšena o část s hodinami a dokončení provedl Šimon Tauch, který na věž nasadil renesanční helmici.[1] Výška věže je 92 metrů. Během třicetileté války nebyl kostel nijak poškozen a nevznikla tedy nutnost kostel přestavovat - díky čemuž zůstala zachována jeho, převážně pozdně gotická, podoba.[4]
Hřbitov, který se kolem kostela nacházel, byl kolem roku 1784 zrušen a spolu s ním postupně zanikl i komplex výše zmíněných kaplí. Do kostela bylo následně přemístěno několik náhrobních kamenů, přičemž v současnosti je jich zde šest. Kostel nebyl dotčen ani barokizací. V roce 1878 prošel kostel necitlivě provedenou regotizací. V letech 1900 - 1901 vznikla u kostela novogotická fara navržená Aloisem Prastorfem a Germanem Wanderleym.
Fotogalerie
-
Interiér kostela, pohled k východu
-
Pohled k západu v popředí kazatelna s gotickým zábradlím schodiště
-
Severní předsíň (A. Pilgram, po 1502)
-
Drolerie zvaná Nehaňba na jižní fasádě věže kostela
-
Gotická plastika Ukřižovaný z konce 13. století
-
Socha sv. Salvátora (pol. 15. stol.)
-
Mramorová gotická křtitelnice z 20. let. 16. stol.
-
Poloplastika Ukřižování (1519)
-
Kazatelna s reliéfy z roku 1684
-
Chórové lavice z doby kolem roku 1700
-
Náhrobek Ludvíka Raduita de Souches (1727)
-
Varhany
Související články
Literatura
SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.
Reference
- ↑ a b c d KUČA, Karel. Praha: Nakladatelství Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 288,289.
- ↑ KUČA, K., Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Nakladatelství Baset, Praha, 2000
- ↑ KUČA, K., Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Nakladatelství Baset, Praha, 2000
- ↑ KUČA, K., Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Nakladatelství Baset, Praha, 2000