Kostel svatého Mikuláše (Staré Město): Porovnání verzí
m posun |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Možná hledáte|další vrcholné dílo stejného architekta, [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)]], případně bratislavský [[chrám svatého Mikuláše (Staré Mesto)]]}} |
{{Možná hledáte|další vrcholné dílo stejného architekta, [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)]], případně bratislavský [[chrám svatého Mikuláše (Staré Mesto)]]}} |
||
{{infobox - kostel |
|||
{{Infobox - sakrální budova |
|||
| název = Kostel svatého Mikuláše v Praze na Starém Městě |
| název = Kostel svatého Mikuláše v Praze na Starém Městě |
||
| šířka_infoboxu = |
|||
| obrázek = Prague (5350712219).jpg |
| obrázek = Prague (5350712219).jpg |
||
| velikost obrázku = 280px |
| velikost obrázku = 280px |
||
| popisek = Kostel svatého Mikuláše v Praze na Starém Městě |
| popisek = Kostel svatého Mikuláše v Praze na Starém Městě |
||
⚫ | |||
| náboženství = [[křesťanství]] |
|||
⚫ | |||
| ritus = |
|||
⚫ | |||
| náb_podcelek1_název =církev |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
| náb_podcelek2_název =provincie |
|||
| stát podcelek1 název = kraj |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
| náb_podcelek3_název =diecéze |
|||
⚫ | |||
| náb_podcelek4_název =vikariát |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
| stát_podcelek1_název = kraj |
|||
⚫ | |||
| obec = [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] |
| obec = [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] |
||
| zeměpisná šířka = 50.0877778 |
| zeměpisná šířka = 50.0877778 |
||
| zeměpisná délka = 14.42 |
| zeměpisná délka = 14.42 |
||
⚫ | |||
| datum_posvěcení = |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
| užívání = |
|||
| architektura = [[Barokní architektura|baroko]] |
|||
⚫ | |||
| sloh = [[Gotická architektura|pozdní gotika]], [[Barokní architektura|baroko]] |
| sloh = [[Gotická architektura|pozdní gotika]], [[Barokní architektura|baroko]] |
||
| |
| architektonický typ =Jednolodní kostel |
||
| datum založení = před [[1273]] (první zmínka o bazilice) |
| datum založení = před [[1273]] (první zmínka o bazilice) |
||
| datum dokončení = 1732–1737 |
| datum dokončení = 1732–1737 |
||
⚫ | |||
| specifikace = |
|||
| kapacita = |
|||
| délka = |
|||
| šířka = |
|||
| výška = |
|||
| orientace_název = |
|||
| orientace = |
|||
⚫ | |||
| adresa = Staroměstské náměstí, Praha 1 |
| adresa = Staroměstské náměstí, Praha 1 |
||
| web = |
|||
| commonscat = Church of St Nicholas of Old Town in Prague |
| commonscat = Church of St Nicholas of Old Town in Prague |
||
| portál = Praha |
|||
| portál obrázek = Prague_CoA_CZ.svg |
|||
}} |
}} |
||
Verze z 17. 5. 2018, 17:06
Kostel svatého Mikuláše v Praze na Starém Městě | |
---|---|
Kostel svatého Mikuláše v Praze na Starém Městě | |
Místo | |
Stát | Česko |
kraj | Hlavní město Praha |
Obec | Staré Město |
Souřadnice | 50°5′16″ s. š., 14°25′12″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | československá husitská |
Provincie | česká |
Diecéze | Pražská diecéze Církve československé husitské |
Vikariát | Praha-město-západ |
Status | filiální kostel |
Současný majitel | Praha |
Zasvěcení | svatý Mikuláš |
Architektonický popis | |
Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
Stavební sloh | pozdní gotika, baroko |
Typ stavby | Jednolodní kostel |
Výstavba | před 1273 (první zmínka o bazilice)–1732–1737 |
Další informace | |
Adresa | Staroměstské náměstí, Praha 1 |
Ulice | Staroměstské náměstí a Pařížská |
Oficiální web | Oficiální web |
Kód památky | 38203/1-32 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše se nachází v Praze na Staroměstském náměstí. Byl postaven v barokním slohu v letech 1732–1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
Historie
Dnešní kostel byl postaven na místě vyhořelého gotického farního kostela, který je zmiňován k roku 1273. Byla to bazilika v západním průčelí uzavřená hranolovou věží krytou jehlancovou stříškou, k níž přiléhala budova fary a farní školy, jak je vidět na dobových vyobrazeních z let 1606–1645. Kostel sv. Mikuláše tvořil protiváhu kostelu Matky Boží před Týnem stojícímu diagonálně přes Staroměstské náměstí. Z původní stavby se dochovalo jen několik stavebních prvků zabudovaných v dnešním sklepení. Za panování krále Václava IV. se stal jedním z husitských, či lépe reformačních, center. Je spojen se jmény Jana Milíče z Kroměříže a Matěje z Janova.
Roku 1635 získali gotickou baziliku montserratští benediktini, mniši přišlí z Emauzského kláštera (Na Slovanech). Přistavěli k němu nejprve kvadraturu kláštera. Mezi lety 1730 a 1739 byl podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera zbudován dnešní kostel a po jeho západní straně budova prelatury.
Za panování císaře Josefa II. byla část kostelního vybavení zrekvírována, včetně zvonů. Podle pověsti byl jeden z nich věnován obci Dolany (okres Plzeň-sever). Socha sv. Jana Nepomuckého byla přenesena na most do Přeštic, odkud se zřítila v osmdesátých letech 20. století do řeky. Byla rekonstruována a přenesena do Lapidária Národního muzea.
- Pravoslavná církev
Jelikož pravoslavná církev v českých zemích neměla vlastní svatostánek, sloužil kostel v letech 1870–1914 českým, ale především ruským pravoslavným věřícím. Pravoslavným duchovním správcem, a zároveň prvním knězem novodobé pravoslavné církve v českých zemích se stal Nikolaj Nikolajevič Ryžkov. Později byl správcem v Praze působící představený Ruské pravoslavné církve pro západní Evropu, metropolita Jevlogij, jenž učinil vikářem a představeným chrámu pověřeným duchovní správou, nově přišedšího biskupa Sergije a později též jeho pomocníka archimandritu Isaakije.
Poté, co pravoslavná církev získala do užívání své nové kostely Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a také chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech, byl staroměstský kostel dočasně využíván jako posádkový kostel či skladiště. Prelatura a klášterní budovy byly zbořeny při asanaci staré Prahy do roku 1908.
- Církev československá husitská
2. ledna roku 1920 byla v kostele vyhlášena nová Církev československá husitská, jejímž prvním biskupem se stal dr. Karel Farský. Tuto událost připomíná také pamětní deska v interiéru chrámu. Církev v kostele působí dodnes.
Interiér chrámu
V interiéru kostela stojí za pozornost varhany a nástropní fresky zobrazující životy světců sv. Mikuláše, sv. Benedikta a motivy ze Starého zákona. V letech 1735–1736 je vytvořil bavorský malíř Kosma Damián Assam. Hlavní oltář z umělého mramoru pochází z roku 1737. Štukovou výzdobu kostela provedl Bernardo Spinetti, sochařskou výzdobu vstupního průčelí a interiéru obstaral Antonín Braun.
Hlavní panikadilo (chrámový lustr) tvaru carské koruny se zavěšeným čtyřstranným křišťálovým křížem věnoval roku 1880 místní pravoslavné církvi ruský car Alexandr II.[1] Lustr o hmotnosti 1400 kg pochází z harrachovských skláren.[2]
Reference
Literatura
- Líbal, D. a Muk, J.: Staré město pražské - architektonický a urbanistický vývoj, Praha, 1996
- Poche, E.: Prahou krok za krokem, Praha, 1958
- Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy , Díl I. Staré Město a Josefov. Praha 1999.
Související články
- Kostel svatého Mikuláše jiné kostely téhož zasvěcení
- Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana) jiný významný pražský kostel téhož zasvěcení