Přeskočit na obsah

Krtek obecný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 185.3.159.130 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mykhal
značka: rychlé vrácení zpět
doplnění
 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.)
Řádek 20: Řádek 20:
</div>
</div>
}}
}}
'''Krtek obecný''' (''Talpa europaea'', Linné, [[1758]]) je menší černý [[hmyzožravci|hmyzožravec]], vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby – jednak obytné, jednak okružní, ve kterých loví potravu. Při tom tvoří na povrchu typické hromádky zeminy, zvané ''krtinec'' či ''krtina.''
'''Krtek obecný''' (''Talpa europaea'' Linné, 1758) je menší [[hmyzožravci|hmyzožravec]] žijící převážně pod zemí. Při budování chodeb tvoří na povrchu typické hromádky zeminy zvané krtina, lidově krtinec. Je celým vývojem a životem vázán na půdu (je tzv. [[geobiont]]), přičemž je jediným savcem-geobiontem žijícím v ČR.<br>
Dříve česky krt obecný, krtek evropský.<ref name="BL"/>


== Popis ==
== Taxonomie ==
=== Vědecká synonyma ===
Krtek má válcovité tělo, okolo 12&nbsp;cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy a zrak má proto špatný, ale slepý není. Naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst má obvykle tmavě hnědou, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů.
* ''Talpa europea'' Linnaeus, 1758<ref name="BL">Krtek obecný. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2024 [cit. 21. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20535/</ref>


== Rozšíření ==
Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4&nbsp;cm dlouhý.
Je rozšířen ve velké části [[Eurasie|Eurasie]] od Velké Británie až po západní Sibiř. V ČR se vyskytuje na celém území.<ref name="Anděra"/>


== Popis ==
Hloubí dva typy tunelů – těsně pod povrchem v době, kdy pátrá po samičkách. V hloubce 5–20 cm pak tunely, ve kterých žije a skladuje potravu. Délka tunelů může být až několik stovek metrů.<ref>{{Citace periodika
* Hmotnost: 65–120 g
⚫
| příjmení =
* délka: 120–170 mm<ref name="Anděra">ANDĚRA, Miloš. Krtek obecný. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2024 [cit. 21. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20535/</ref>
⚫
| jméno =
[[Soubor:Talpa europaea MHNT pate.jpg|náhled|Dlaň předních končetin]]
⚫
| titul = Seznamte se: krtek, nepřítel zahrádkářů
Krtek má válcovité tělo s hlavou zeširoka nasedající na trup (jako by neměl krk). Hlavu zakončuje protáhlý růžový rypáček, na jehož spodní straně jsou nosní otvory. Oči jsou malé (mají průměr 1 mm), skryté v srsti. Někdy mohou být zcela zakrnělé a přerostlé kůží. Ušní boltce chybějí a vyústění zvukovodů chrání jen kožní záhyb, ovšem sluch krtka je poměrně dobrý. Kůže je nezvykle tlustá (0,4 mm).<ref name="Anděra"/> Nejlépe vyvinutý má čich. Přední končetiny jsou dobře uzpůsobené k hrabání. Jsou svalnaté, odstávající do stran a s lopatkovitě rozšířenou dlaní, s pěti prsty opatřenými drápky. Zadní končetiny jsou menší; tlapka má délku 16–25 mm. Ocas je dlouhý pouhých 20–42&nbsp;mm. Krátkou hustou, jakoby sametovou srst má obvykle černou, šedočernou, někdy tmavě hnědou. Vzácně se vyskytují albíni. (Krtci v ČR mívají boky a hřbet sytě černé, spodinu těla šedočernou a tlapky světle růžové. Albinismus je občasný.<ref name="atlasČR">ANDĚRA, Miloš. ''Atlas fauny České republiky.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2018, s. 290. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.</ref>) Samice jsou obvykle menší než samci.
⚫
| periodikum = Garden Centre - potřeby pro zahrádkáře
⚫
| datum =
⚫
| ročník =
⚫
| číslo =
| strany =
⚫
| url = http://gardencentre.cz/seznamte-se-krtek-nepritel-zahradkaru/
⚫
| datum přístupu = 2017-07-10
}}</ref>


== Stanoviště ==
⚫
Dožívá se 2 až 5 let.
Žije na loukách, v lesích všech typů a intravilánech měst a vesnic,<ref>DUNGEL, Jan a GAISLER, Jiří. ''Atlas savců České a Slovenské republiky.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2002, s. 22. ISBN 80-200-1026-2.</ref> v parcích a zahradách.


== Potrava ==
== Způsob života ==
„Krtek obecný tráví většinu života v podzemí v systému chodeb do 50 cm pod povrchem, zřídka hlouběji.“ Celková délka chodeb „se obvykle pohybuje v rozsahu několika desítek metrů.“<ref name="atlasČR"/>
⚫
Živí se převážně [[bezobratlí|bezobratlými]] živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například [[hmyz]] a jeho larvy, [[ještěrkovití|ještěrky]], ale dokonce i [[žáby]] a [[myši]]. [[Žížaly]] ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, co sám váží.
Buduje jednak obytné chodby, jednak okružní, ve kterých loví potravu. Při tom tvoří na povrchu typické hromádky zeminy (krtiny). V době, kdy pátrá po samičkách, buduje mělčí chodby.


== Rozmnožování ==
=== Rozmnožování ===
Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat<ref name="Savci">{{Citace monografie
Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat.<ref name="Savci">{{Citace monografie
| příjmení = Hanzák
| příjmení = Hanzák
| příjmení2 =
| příjmení2 =
Řádek 58: Řádek 56:
| strany = 65
| strany = 65
| isbn =
| isbn =
}}</ref>. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.
}}</ref> Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za tři týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po třech týdnech sama loví. Pohlavně dospívají ve druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.

⚫
Dožívá se dvou až pěti let.

=== Potrava ===
⚫
Živí se převážně [[bezobratlí|bezobratlými]] živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je rypáčkem. Jeho potravou jsou především [[žížaly]], dále [[plži]], různí [[členovci]] včetně [[hmyz]]u a jeho [[Larva|larev]], [[Nymfa (biologie)|nymf]] a [[Kukla|kukel]]. Žížaly ochromené kousnutím do nervového centra může skladovat. Denně spotřebuje více potravy, než je polovina jeho hmotnosti.

== Predace ==
Mezi predátory krtka obecného patří [[lasice]], [[liška]], [[sovy]] a jiní draví ptáci.

== Ochrana ==
V České republice je krtek obecný chráněný na úrovni obecné ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon chrání všechna volně žijící zvířata a zakazuje jejich bezdůvodné usmrcení nebo mučení.<ref>Je krtek chráněný? Jak ho legálně zlikvidovat? In: ''Potápníček.cz'' [online]. 26.1.2024 [cit. 21. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.potapnicek.cz/blog/je-krtek-chraneny-a-jak-ho-zlikvidovat/</ref> Při správném výkladu zákona hrozí za usmrcení krtka pokuta od veterinární správy až do výše 50 000 korun. P. Stýblo uvádí, že aby usmrcení krtka bylo legální, musel by ho usmrtit „veterinář pomocí smrtící injekce“. Nebo by v zákoně musel být určen způsob usmrcení a přesně vymezeny jeho oprávněné důvody. „Rozrytí trávníku nebo záhonu by k nim ale zcela určitě nepatřilo.“<ref name="zák114/1992">mce [ČERMÁKOVÁ, Martina] a STÝBLO, Petr. Můžete krtka na své zahradě zabít, aniž byste porušili zákon? In: ''iDnes.cz'' [online]. 3. dubna 2013 [cit. 23. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/krtek-vyhnani-za-zahrady-zabiti.A130402_134515_hobby-zahrada_mce</ref> V souvislosti s krtkem bychom neměli uvažovat, mluvit ani psát o likvidaci, ale o vypuzení, zaplašení z místa, kde nám vadí.

== Krtek v zahradě a na trávníku ==
Čím krtek prospívá a čím může škodit? Při hloubení chodeb může uvolnit nebo poškodit kořínky ([[kořen]]y třetího řádu) stromků, takže se jim po určitou dobu hůře čerpají živiny a voda. Protože však kořínky neožírá, ale naopak likviduje [[Larva|larvy]] ([[Ponrava|ponravy]], [[Kovaříkovití|drátovce]]), které je ožírat mohou, nebo které poškozují brambory, řepu a jinou zeleninu, a za život jich spotřebuje stovky, je vlastně užitečný.<ref>{{Citace periodika
⚫
| příjmení =
⚫
| jméno =
⚫
| titul = Seznamte se: krtek, nepřítel zahrádkářů
⚫
| periodikum = Garden Centre
| datum = 4. července 2017
⚫
| ročník =
⚫
| číslo =
⚫
| strany =
⚫
| url = http://gardencentre.cz/seznamte-se-krtek-nepritel-zahradkaru/
⚫
| datum přístupu = 23. 4. 2024
}}</ref><ref name="boj">{{Citace periodika
| titul = Boj s krtkem
| periodikum = Garden Centre
| datum = 11. července 2017
| url = http://nohelgarden.pb.cz/boj-s-krtkem/
| datum přístupu = 23. 4. 2024
}}</ref> Půdě krtek prospívá i tím, že ji provzdušňuje a že pozitivně ovlivňuje vodní půdní režim.

K odpuzování krtka se i preventivně používají různé elektrické a solární plašiče a odpuzovače. Vibrace odpuzují také [[Hlodavci|hlodavce]], například hryzce (živí se především kořínky a [[hlíza]]mi) a [[hraboš]]e (živí se různými částmi rostlin: zelenými částmi, kořeny, oddenky, cibulkami, kůrou mladých stromků). Pokud se krtek již vyskytuje, lze kromě zmíněných plašičů použít také chemické odpuzovače – granulované, práškové, tekuté.<ref name="boj"/>


== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
Soubor:Taupe MHNT.OST.1997.45.jpg|Kostra
Soubor:7 Baby Mole Rehabbers.jpg|Mláďata
Soubor:Talpa europaea (Freising, Deutschland) 5.jpg|Krtek v krtině
Soubor:Taupinières - Mole-hills.jpg|Krtince
Soubor:Taupinières - Mole-hills.jpg|Krtiny
Soubor:Fox eating mole.jpg|Liška s uloveným krtkem
Soubor:Taupe MHNT.OST.1997.45.jpg|Kostra krtka obecného
</gallery>

'''Potrava krtka obecného'''
<gallery>
Soubor:Melolontha-melolontha-5011.jpg|larvy [[chroust obecný|chrousta obecného]] čili ponravy
Soubor:Engerling (Melolontha melolontha).jpg|
Soubor:Amphimallon solstitiale grubs.jpg|larvy [[chroustek letní|chroustka letního]]
Soubor:Meikever pop onderzijde (Melolontha melolontha).jpg|kukly chrousta obecného
Soubor:Agriotes-lineatus-011.jpg|larvy kovaříků (drátovci); zde larva kovaříka obilního
Soubor:Nižbor, Pod Čerchovem, plzák na cestě.JPG|[[Plzák španělský|plzáci ukrytí v půdě]]
</gallery>
</gallery>


Řádek 72: Řádek 116:
<references />
<references />


=== Literatura ===
* [[Miloš Anděra|ANDĚRA, Miloš]]. ''Atlas fauny České republiky.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
* ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. ''Poznáváme naše savce.'' 2., přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. ISBN 80-86817-08-3.
* ČESKO. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992, o ochraně přírody a krajiny. ''Sbírka zákonů ČR.'' 1992, částka 28, s. 666–692. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114
* [[Jan Dungel|DUNGEL, Jan]] a [[Jiří Gaisler|GAISLER, Jiří]]. ''Atlas savců České a Slovenské republiky.'' 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 150 s. ISBN 80-200-1026-2.
* HANZÁK, Jan. ''Naši savci.'' 1. vyd. Ilustrovali Dagmar Černá a Vratislav Mazák. Praha: Albatros, 1970. 347 s. Oko, sv. 26.
* mce [ČERMÁKOVÁ, Martina] a STÝBLO, Petr. Můžete krtka na své zahradě zabít, aniž byste porušili zákon? In: ''iDnes.cz'' [online]. 3. dubna 2013 [cit. 23. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/krtek-vyhnani-za-zahrady-zabiti.A130402_134515_hobby-zahrada_mce

=== Související články ===
* [[Edafon]]
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [https://cz.hecht.cz/blog/zahrada/jak-se-zbavit-krtku-a-hrabosu-v-zahrade Jak se zbavit krtků a hrabošů v zahradě?] 08. 07. 2021, autor: PST
* [https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/plasic-na-krtka-z-plastove-lahve.A150717_094055_hobby-mazlicci_bma Hodinový manžel předvede nejlevnější řešení, jak ze zahrady vyhnat krtka] 19. července 2015 autor: Marek Burza (bma)
* [https://www.ireceptar.cz/zahrada/krtek-zahrada-pet-lahev-30000220.html plašič z PET lahve]
* [https://www.ireceptar.cz/zahrada/dratovci-larvy-kovariku-poskozuji-zeleninu-jak-jim-v-tom-zabranit.html Drátovci, larvy kovaříků, poškozují zeleninu. Jak jim v tom zabránit?] 27. 4. 2011 autor: Josef Gall
* {{Commonscat|Talpa europaea}}
* {{Commonscat|Talpa europaea}}
* {{Commons|Talpa europaea}}
* {{Commons|Talpa europaea}}

Aktuální verze z 23. 4. 2024, 23:16

Jak číst taxoboxKrtek obecný
alternativní popis obrázku chybí
Krtek obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhmyzožravci (Eulipotyphla)
Čeleďkrtkovití (Talpidae)
Rodkrtek (Talpa)
Binomické jméno
Talpa europaea
L., 1758
Rozšíření krtka obecného
Rozšíření krtka obecného
Rozšíření krtka obecného
      celoroční výskyt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krtek obecný (Talpa europaea Linné, 1758) je menší hmyzožravec žijící převážně pod zemí. Při budování chodeb tvoří na povrchu typické hromádky zeminy zvané krtina, lidově krtinec. Je celým vývojem a životem vázán na půdu (je tzv. geobiont), přičemž je jediným savcem-geobiontem žijícím v ČR.
Dříve česky krt obecný, krtek evropský.[2]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Vědecká synonyma

[editovat | editovat zdroj]
  • Talpa europea Linnaeus, 1758[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířen ve velké části Eurasie od Velké Británie až po západní Sibiř. V ČR se vyskytuje na celém území.[3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]
  • Hmotnost: 65–120 g
  • délka: 120–170 mm[3]
Dlaň předních končetin

Krtek má válcovité tělo s hlavou zeširoka nasedající na trup (jako by neměl krk). Hlavu zakončuje protáhlý růžový rypáček, na jehož spodní straně jsou nosní otvory. Oči jsou malé (mají průměr 1 mm), skryté v srsti. Někdy mohou být zcela zakrnělé a přerostlé kůží. Ušní boltce chybějí a vyústění zvukovodů chrání jen kožní záhyb, ovšem sluch krtka je poměrně dobrý. Kůže je nezvykle tlustá (0,4 mm).[3] Nejlépe vyvinutý má čich. Přední končetiny jsou dobře uzpůsobené k hrabání. Jsou svalnaté, odstávající do stran a s lopatkovitě rozšířenou dlaní, s pěti prsty opatřenými drápky. Zadní končetiny jsou menší; tlapka má délku 16–25 mm. Ocas je dlouhý pouhých 20–42 mm. Krátkou hustou, jakoby sametovou srst má obvykle černou, šedočernou, někdy tmavě hnědou. Vzácně se vyskytují albíni. (Krtci v ČR mívají boky a hřbet sytě černé, spodinu těla šedočernou a tlapky světle růžové. Albinismus je občasný.[4]) Samice jsou obvykle menší než samci.

Stanoviště

[editovat | editovat zdroj]

Žije na loukách, v lesích všech typů a intravilánech měst a vesnic,[5] v parcích a zahradách.

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]

„Krtek obecný tráví většinu života v podzemí v systému chodeb do 50 cm pod povrchem, zřídka hlouběji.“ Celková délka chodeb „se obvykle pohybuje v rozsahu několika desítek metrů.“[4] Buduje jednak obytné chodby, jednak okružní, ve kterých loví potravu. Při tom tvoří na povrchu typické hromádky zeminy (krtiny). V době, kdy pátrá po samičkách, buduje mělčí chodby.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat.[6] Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za tři týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po třech týdnech sama loví. Pohlavně dospívají ve druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.

Dožívá se dvou až pěti let.

Potrava

[editovat | editovat zdroj]

Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je rypáčkem. Jeho potravou jsou především žížaly, dále plži, různí členovci včetně hmyzu a jeho larev, nymf a kukel. Žížaly ochromené kousnutím do nervového centra může skladovat. Denně spotřebuje více potravy, než je polovina jeho hmotnosti.

Predace

[editovat | editovat zdroj]

Mezi predátory krtka obecného patří lasice, liška, sovy a jiní draví ptáci.

Ochrana

[editovat | editovat zdroj]

V České republice je krtek obecný chráněný na úrovni obecné ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon chrání všechna volně žijící zvířata a zakazuje jejich bezdůvodné usmrcení nebo mučení.[7] Při správném výkladu zákona hrozí za usmrcení krtka pokuta od veterinární správy až do výše 50 000 korun. P. Stýblo uvádí, že aby usmrcení krtka bylo legální, musel by ho usmrtit „veterinář pomocí smrtící injekce“. Nebo by v zákoně musel být určen způsob usmrcení a přesně vymezeny jeho oprávněné důvody. „Rozrytí trávníku nebo záhonu by k nim ale zcela určitě nepatřilo.“[8] V souvislosti s krtkem bychom neměli uvažovat, mluvit ani psát o likvidaci, ale o vypuzení, zaplašení z místa, kde nám vadí.

Krtek v zahradě a na trávníku

[editovat | editovat zdroj]

Čím krtek prospívá a čím může škodit? Při hloubení chodeb může uvolnit nebo poškodit kořínky (kořeny třetího řádu) stromků, takže se jim po určitou dobu hůře čerpají živiny a voda. Protože však kořínky neožírá, ale naopak likviduje larvy (ponravy, drátovce), které je ožírat mohou, nebo které poškozují brambory, řepu a jinou zeleninu, a za život jich spotřebuje stovky, je vlastně užitečný.[9][10] Půdě krtek prospívá i tím, že ji provzdušňuje a že pozitivně ovlivňuje vodní půdní režim.

K odpuzování krtka se i preventivně používají různé elektrické a solární plašiče a odpuzovače. Vibrace odpuzují také hlodavce, například hryzce (živí se především kořínky a hlízami) a hraboše (živí se různými částmi rostlin: zelenými částmi, kořeny, oddenky, cibulkami, kůrou mladých stromků). Pokud se krtek již vyskytuje, lze kromě zmíněných plašičů použít také chemické odpuzovače – granulované, práškové, tekuté.[10]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Mláďata
    Mláďata
  • Krtek v krtině
    Krtek v krtině
  • Krtiny
    Krtiny
  • Liška s uloveným krtkem
    Liška s uloveným krtkem
  • Kostra krtka obecného
    Kostra krtka obecného

Potrava krtka obecného

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Mole na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b Krtek obecný. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2024 [cit. 21. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20535/
  3. ↑ a b c ANDĚRA, Miloš. Krtek obecný. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2024 [cit. 21. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20535/
  4. ↑ a b ANDĚRA, Miloš. Atlas fauny České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2018, s. 290. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
  5. ↑ DUNGEL, Jan a GAISLER, Jiří. Atlas savců České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002, s. 22. ISBN 80-200-1026-2.
  6. ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Krtek obecný, s. 65. 
  7. ↑ Je krtek chráněný? Jak ho legálně zlikvidovat? In: Potápníček.cz [online]. 26.1.2024 [cit. 21. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.potapnicek.cz/blog/je-krtek-chraneny-a-jak-ho-zlikvidovat/
  8. ↑ mce [ČERMÁKOVÁ, Martina] a STÝBLO, Petr. Můžete krtka na své zahradě zabít, aniž byste porušili zákon? In: iDnes.cz [online]. 3. dubna 2013 [cit. 23. 4. 2024]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/krtek-vyhnani-za-zahrady-zabiti.A130402_134515_hobby-zahrada_mce
  9. ↑ Seznamte se: krtek, nepřítel zahrádkářů. Garden Centre. 4. července 2017. Dostupné online [cit. 23. 4. 2024]. 
  10. ↑ a b Boj s krtkem. Garden Centre. 11. července 2017. Dostupné online [cit. 23. 4. 2024]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krtek_obecný&oldid=23851580“