Kamienna Góra: Porovnání verzí
m řádková verze {{Commons}} |
m ib z wd, {{počet obyvatel}} |
||
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - sídlo světa |
{{Infobox - sídlo světa |
||
| jméno = Kamienna Góra |
|||
| zeměpisná šířka = 50.7833333 |
|||
| originální jméno = Kamienna Góra |
|||
| zeměpisná délka = 16.0333333 |
|||
| obrázek = Kamienna Góra fragment rynku.JPG |
|||
| časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]] |
|||
| popisek = |
|||
| pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] |
|||
| vlajka = POL Kamienna Góra flag new.svg |
|||
| název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] |
|||
| znak = POL Kamienna Góra COA new.svg |
|||
| pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] |
|||
| zeměpisná šířka = 50.7833333 |
|||
| název nižšího celku = [[Okres Kamienna Góra|Kamienna Góra]] |
|||
| zeměpisná délka = 16.0333333 |
|||
| pojem celku 3 = [[Gmina]] |
|||
| nadmořská výška = 468 |
|||
| název celku 3 = městská gmina |
|||
| časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]] |
|||
| loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Kamienna Góra |position= right |width= 220 |lat= 50.78 |long= 16.03 |float=center |caption=}} |
|||
| stát = Polsko |
|||
| velikost mapy = 200px |
|||
| pojem vyššího celku = [[vojvodství]] |
|||
| status = město a gmina |
|||
| název vyššího celku = [[Soubor:POL województwo dolnośląskie flag 1.svg|22x20px|border|Dolnoslezské vojvodství]] [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] |
|||
| starosta = Janusz Chodasewicz |
|||
| pojem nižšího celku = okres |
|||
| obecní úřad = pl. Grunwaldzki 1<br />58-400 Kamienna Góra |
|||
| pojem celku 3 = [[gmina]] |
|||
| název celku 3 = městská |
|||
| pojem celku 4 = |
|||
| název celku 4 = |
|||
| administrativní dělení = |
|||
| loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Kamienna Góra |position= right |width= 220 |lat= 50.78 |long= 16.03 |float=center |caption=}} |
|||
| velikost mapy = 200px |
|||
| rozloha = 17,97 |
|||
| počet obyvatel = 21 093<ref name="stat"/> |
|||
| rok = 2008 |
|||
| hustota zalidnění = 1173 |
|||
| etnické složení = |
|||
| náboženské složení = |
|||
| status = |
|||
| starosta = Krzysztof Świątek |
|||
| web = http://www.kamiennagora.pl |
|||
| obecní úřad = pl. Grunwaldzki 1<br />58-400 Kamienna Góra |
|||
| telefonní předvolba = |
|||
| psč = 58-400 |
|||
| typ statistického celku = |
|||
| název statistického celku = |
|||
}} |
}} |
||
'''Kamienna Góra''' (dříve {{ |
'''Kamienna Góra''' (dříve {{Vjazyce2|de|''Landeshut in Schlesien''}}, počeštěně ''Lanžhot'', nyní častěji ''Kamenná Hora'') je město v [[Polsko|polském]] [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]]. Město leží v kotlině řeky [[Bobr (přítok Odry)|Bóbr]] na úpatí [[Vraní hory|Vraních hor]], přibližně 12 km od [[Česko|českých]] hranic. Kamienna Góra je sídlem okresu a žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. |
||
[[Soubor:PL KamGora Rynak.JPG|thumb|left|256px|Městský rynek v zimě]] |
|||
[[Soubor:Bażantarnia w Pszczynie.jpg|thumb|left|Principe Bażantarnia Pszczyna-Poreba]] |
|||
[[Soubor:Kościół pw. śś Apostołów Piotra i Pawła - Aw58 - 4 lutego 2010 r. DSC01006.jpg|thumb|250px|left|Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla]] |
|||
První zmínky pocházejí ze 13. století. Roku [[1760]] se zde odehrála jedna z bitev [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], která skončila [[Habsburská monarchie|rakouským]] vítězstvím. Známým rodákem je [[Carl Gotthard Langhans]] (1732–1808), architekt [[Prusko|pruského]] [[Klasicismus|klasicismu]]. |
|||
Připravil projekt zámku Bažantnice ([http://pl.wikipedia.org/wiki/Ksi%C4%85%C5%BC%C4%99ca_Ba%C5%BCantarnia Książęca Bażantarnia ]) v Pszczyna-Poręba v jižní části Polska. |
|||
Ve městě se zachovalo malebné náměstí a další stavební památky (např. jeden z [[Kostely milosti|kostelů milosti]]). |
|||
* {{Commons|Kamienna Góra}} |
|||
== |
== Historie == |
||
[[Soubor:Kamienna Góra, ruiny zamku - 27 IV 2012 r..JPG|náhled|240px|vlevo|Ruina zámku Grodztwo (2012)]] |
|||
<references /> |
|||
[[Soubor:Schloss Kreppelhof Sammlung Duncker.jpg|240px|náhled|vlevo|Zámek Grodztwo (Kreppelhof) kolem roku 1850]] |
|||
[[Soubor:Kościół pw. śś Apostołów Piotra i Pawła - Aw58 - 4 lutego 2010 r. DSC01006.jpg|náhled|240px|vlevo|Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla]] |
|||
[[Soubor:PL KamGora Rynak.JPG|náhled|256px|Rynek v zimě]] |
|||
[[Soubor:Ratusz, 2 poł. XIX.jpg|náhled|vlevo|240px|Radnice]] |
|||
[[Soubor:Zdj. Andrzej Wolny - 28.11.2008 r..JPG|náhled|vlevo|240px|Židovský hřbitov]] |
|||
První písemné zmínky o osadě pocházejí ze 13. století: roku 1254 ji kníže [[Boleslav II. Lysý|Boleslav II. Lehnický]] daroval benediktinům [[Opatovický klášter|Opatovického kláštera]], kteří se podíleli na kolonizaci hraničního lesnatého území. Roku 1289 kníže Jindřich I. Bradatý vesnici od benediktinů odkoupil a zbudoval na Zámecké hoře kamenný hrad, který dal obci jméno. Roku 1292 obdržela Kamienna Góra [[Městské právo|městská práva]], v letech 1334–1341 dostalo město [[mílové právo]], [[Právo várečné|právo vaření piva]] a obchodu se solí. Za [[Husitské války|husitských válek]] bylo město v letech 1426 a 1446 husity dvakrát vypleněno. V 16. století město prosperovalo díky celní stanici, obchodu a řemeslům, především tkalcovství (plátenictví), na základech hradu byl vystavěn zámek. Od roku 1365 patřilo město k České koruně. Roku 1477 je král [[Vladislav Jagellonský]] postoupil Hanuši Welflovi z Varnsdorfu († 1489), hejtmanovi knížectví kladského. Za třicetileté války (stejně jako ve válkách předchozích a pozdějších) město pro svou strategickou hraniční polohu trpělo zpustošením. |
|||
Hned v první válce o slezské dědictví roku 1742 císařovna [[Marie Terezie]] musela město postoupit pruskému králi. Roku [[1760]] se zde odehrála jedna z bitev [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], nazvaná ''Pruské Thermopyly'', protože skončila dílčím [[Habsburská monarchie|rakouským]] vítězstvím. |
|||
Roku 1869 byla do města přivedena železniční trať [[Železniční trať Trutnov–Sędzisław|Sędzisław–Lubawka]], rozvíjel se tkalcovský a hedvábnický průmysl. Za druhé světové války zde byla dislokována německá továrna na kuličková ložiska a pobočka [[Koncentrační tábor Gross-Rosen|koncentračního tábora Gross-Rosen]]. Město bylo vybombardováno, zámek od té doby zůstal pustý a roku 1964 vyhořel. V květnu 1945 město osvobodil 1. ukrajinský front maršála Koněva společně s 27. pěším plukem [[2. polská armáda|polské armády]]. Německé obyvatelstvo se během roku 1945 vystěhovalo. |
|||
== Památky == |
|||
* Ruiny zámku Grodztwo (Kreppelhof) - zámek při věži středověkého hradu v letech 1565-1560 zbudovali [[Schaffgotschové]], v polovině 18. století jej zbarokizovali noví majitelé z rodu Stolberg-Wernigerode, jimž patřil až do roku 1945; novogotická úprava z poloviny 19. století je zachycena na obraze; roku 1951 byl zámek zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, roku 1964 vyhořel a od té doby stále chátrá |
|||
* Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla – založen roku 1295; trojlodní barokní bazilika s gotickým závěrem z 1. poloviny 16. století |
|||
* Kostel Panny Marie Růžencové – barokní, původně evangelický chrám s bočními emporami, architekt Martin Frantz, jeden z tzv. [[Kostely milosti|kostelů milosti]]; uvnitř pozdně gotický [[oltář]] s reliéfem sv. Anny Samotřetí; nyní katolický |
|||
* Radnice – renesanční z roku 1564, přestavěná v 70. letech 19. století v novorenesančním slohu |
|||
* Rynek – historické náměstí s renesančními a barokními měšťanskými domy |
|||
* Židovský hřbitov – založen v 1. polovině 19. století |
|||
* Železniční nádraží – novogotická budova z roku 1869 |
|||
* Obelisk z roku 1880 – památník protinapoleonské koalice polských a ruských vojsk, která se zde spojila 10. srpna 1813 |
|||
== Rodáci == |
|||
* [[Carl Gotthard Langhans]] (1732–1808), architekt [[Prusko|pruského]] [[Klasicismus|klasicismu]], mj. projektoval bažantnici zámku v hornoslezské [[Pszczyna-Poręba|Pštině]] |
|||
* [[Gottfried Semper]] (1732–1808), architekt, historik a teoretik umění |
|||
== Partnerská města == |
|||
* {{flag|DNK}} [[Ikast]] |
|||
* {{flag|CZE}} [[Trutnov]] |
|||
* {{flag|FRA}} [[Vierzon]] |
|||
* {{flag|DEU}} [[Wolfenbüttel]] |
|||
* {{flag|DEU}} [[Bitterfeld-Wolfen]] |
|||
* {{flag|CZE}} [[Dvůr Králové nad Labem]] |
|||
* {{flag|UKR}} [[Ščirec]] |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
{{Překlad |
{{Překlad |
||
| jazyk = de |
| jazyk = de |
||
Řádek 57: | Řádek 65: | ||
| revize2 = 13475887 |
| revize2 = 13475887 |
||
}} |
}} |
||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
{{pahýl}} |
|||
* ''Dehio - Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen''. Svazek Schlesien. München-Berlin 2005, s. 419–422, ISBN 3-422-03109-X |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Commons|Kamienna Góra}} |
|||
{{Okres Kamienna Góra}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Polsko}} |
{{Portály|Polsko}} |
||
[[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] |
[[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] |
||
[[Kategorie:Gmina Kamienna Góra]] |
|||
[[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] |
|||
[[Kategorie:Svatojakubská cesta v Polsku]] |
Aktuální verze z 21. 11. 2023, 23:27
Kamienna Góra | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°47′ s. š., 16°2′ v. d. |
Nadmořská výška | 468 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | |
Vojvodství | Dolnoslezské |
Okres | Kamienna Góra |
Gmina | městská gmina |
Kamienna Góra | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18,0 km² |
Počet obyvatel | 18 425 (2021) |
Hustota zalidnění | 1 025,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | město a gmina |
Starosta | Janusz Chodasewicz |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | pl. Grunwaldzki 1 58-400 Kamienna Góra |
PSČ | 58-400 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kamienna Góra (dříve německy Landeshut in Schlesien, počeštěně Lanžhot, nyní častěji Kamenná Hora) je město v polském Dolnoslezském vojvodství. Město leží v kotlině řeky Bóbr na úpatí Vraních hor, přibližně 12 km od českých hranic. Kamienna Góra je sídlem okresu a žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemné zmínky o osadě pocházejí ze 13. století: roku 1254 ji kníže Boleslav II. Lehnický daroval benediktinům Opatovického kláštera, kteří se podíleli na kolonizaci hraničního lesnatého území. Roku 1289 kníže Jindřich I. Bradatý vesnici od benediktinů odkoupil a zbudoval na Zámecké hoře kamenný hrad, který dal obci jméno. Roku 1292 obdržela Kamienna Góra městská práva, v letech 1334–1341 dostalo město mílové právo, právo vaření piva a obchodu se solí. Za husitských válek bylo město v letech 1426 a 1446 husity dvakrát vypleněno. V 16. století město prosperovalo díky celní stanici, obchodu a řemeslům, především tkalcovství (plátenictví), na základech hradu byl vystavěn zámek. Od roku 1365 patřilo město k České koruně. Roku 1477 je král Vladislav Jagellonský postoupil Hanuši Welflovi z Varnsdorfu († 1489), hejtmanovi knížectví kladského. Za třicetileté války (stejně jako ve válkách předchozích a pozdějších) město pro svou strategickou hraniční polohu trpělo zpustošením.
Hned v první válce o slezské dědictví roku 1742 císařovna Marie Terezie musela město postoupit pruskému králi. Roku 1760 se zde odehrála jedna z bitev sedmileté války, nazvaná Pruské Thermopyly, protože skončila dílčím rakouským vítězstvím.
Roku 1869 byla do města přivedena železniční trať Sędzisław–Lubawka, rozvíjel se tkalcovský a hedvábnický průmysl. Za druhé světové války zde byla dislokována německá továrna na kuličková ložiska a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Město bylo vybombardováno, zámek od té doby zůstal pustý a roku 1964 vyhořel. V květnu 1945 město osvobodil 1. ukrajinský front maršála Koněva společně s 27. pěším plukem polské armády. Německé obyvatelstvo se během roku 1945 vystěhovalo.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Ruiny zámku Grodztwo (Kreppelhof) - zámek při věži středověkého hradu v letech 1565-1560 zbudovali Schaffgotschové, v polovině 18. století jej zbarokizovali noví majitelé z rodu Stolberg-Wernigerode, jimž patřil až do roku 1945; novogotická úprava z poloviny 19. století je zachycena na obraze; roku 1951 byl zámek zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, roku 1964 vyhořel a od té doby stále chátrá
- Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla – založen roku 1295; trojlodní barokní bazilika s gotickým závěrem z 1. poloviny 16. století
- Kostel Panny Marie Růžencové – barokní, původně evangelický chrám s bočními emporami, architekt Martin Frantz, jeden z tzv. kostelů milosti; uvnitř pozdně gotický oltář s reliéfem sv. Anny Samotřetí; nyní katolický
- Radnice – renesanční z roku 1564, přestavěná v 70. letech 19. století v novorenesančním slohu
- Rynek – historické náměstí s renesančními a barokními měšťanskými domy
- Židovský hřbitov – založen v 1. polovině 19. století
- Železniční nádraží – novogotická budova z roku 1869
- Obelisk z roku 1880 – památník protinapoleonské koalice polských a ruských vojsk, která se zde spojila 10. srpna 1813
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Carl Gotthard Langhans (1732–1808), architekt pruského klasicismu, mj. projektoval bažantnici zámku v hornoslezské Pštině
- Gottfried Semper (1732–1808), architekt, historik a teoretik umění
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kamienna Góra na německé Wikipedii a Kamienna Góra na polské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dehio - Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Svazek Schlesien. München-Berlin 2005, s. 419–422, ISBN 3-422-03109-X
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamienna Góra na Wikimedia Commons
Galerie Kamienna Góra na Wikimedia Commons