Kulturní dědictví: Porovnání verzí
Funkce návrhy obrázků: Přidán 1 obrázek. |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.3 |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
* společenské zvyklosti, tradice, zvyky |
* společenské zvyklosti, tradice, zvyky |
||
* vědomosti a zkušenosti |
* vědomosti a zkušenosti |
||
* dovednosti v tradičních řemeslech<ref>Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví (č. 39/2009 Sb.) [http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/Koncepce-a-jine-ustavujici-dokumenty/umluva.pdf Dostupné online]</ref> |
* dovednosti v tradičních řemeslech<ref>Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví (č. 39/2009 Sb.) [http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/Koncepce-a-jine-ustavujici-dokumenty/umluva.pdf Dostupné online] {{Wayback|url=http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/Koncepce-a-jine-ustavujici-dokumenty/umluva.pdf |date=20200625020347 }}</ref> |
||
Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, sochařství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika či sklářství), nebo také literární díla, oblečení, vynálezy či pokrmy. |
Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, sochařství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika či sklářství), nebo také literární díla, oblečení, vynálezy či pokrmy. |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
# Historické jádro [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] |
# Historické jádro [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] |
||
# Historické jádro [[Telč]]e |
# Historické jádro [[Telč]]e |
||
# [[Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]] na Zelené hoře ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] |
# [[Soubor:Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou) (07).jpg|náhled|Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou ]][[Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]] na Zelené hoře ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] |
||
# Historické jádro [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s [[Chrám Svaté Barbory|chrámem svaté Barbory]] a [[kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci]] |
# Historické jádro [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s [[Chrám Svaté Barbory|chrámem svaté Barbory]] a [[kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci]] |
||
# [[Lednicko-valtický areál]] |
# [[Lednicko-valtický areál]] |
Aktuální verze z 15. 4. 2023, 16:27
Kulturní dědictví je souhrn kulturních statků světa nebo některé společnosti či kultury. Je nedílnou součástí kultury a důležitou, v některých případech jedinečnou součástí kulturního života lidské společnosti. Lze je definovat jako konfiguraci kulturních prvků, … jež jsou jako trvalé kolektivní vlastnictví a všeobecně sdílený výsledek materiální a duchovní činnosti členů určité kultury předávány následujícím pokolením jako specifický typ dědictví.[1]
Jednodušeji řečeno, kulturní dědictví je vše, co člověk v minulosti vytvořil a co mělo vliv na rozvoj kultury a vykazuje to jistou kulturní a památkovou hodnotu.[2]
Termín héritage (francouzsky „dědictví“) pro kulturní statky razil na konci 18. století Henri-Baptiste Grégoire (biskup v Blois).
Rozdělení kulturního dědictví
[editovat | editovat zdroj]Kulturní dědictví můžeme rozdělit na materiální a nemateriální. Nemateriální zahrnuje vše, co nemá hmotnou podstatu, předává se z generace na generaci a může se měnit v závislosti na vnějším prostředí. Řadíme sem:
- myšlenky, rčení, přísloví, citáty
- interpretační umění (např. hudba)
- společenské zvyklosti, tradice, zvyky
- vědomosti a zkušenosti
- dovednosti v tradičních řemeslech[3]
Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, sochařství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika či sklářství), nebo také literární díla, oblečení, vynálezy či pokrmy.
Kulturní dědictví lze rozdělit i následovně:
- památníky (architektonická, sochařská či malířská díla mající výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy)
- skupiny budov (mající z důvodu své architektury či umístění v krajině výjimečnou hodnotu, z hlediska dějin, umění či vědy)
- lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů).[4]
Nejvýznamnější památky kulturního dědictví se zařazují na seznam světového dědictví UNESCO. V České republice to jsou tyto:
- Historické jádro Prahy
- Historické jádro Českého Krumlova
- Historické jádro Telče
- Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou
- Historické jádro Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci
- Lednicko-valtický areál
- Holašovice
- Zahrady a zámek v Kroměříži
- Zámek v Litomyšli
- Sloup nejsvětější trojice v Olomouci
- Vila Tugendhat v Brně
- Třebíčská židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa
Dále jsou památky na území České republiky chráněny těmito vyhlášeními:
Kulturní dědictví nám zpřístupňují různé kulturní zařízení a akce, nejčastěji to jsou muzea, galerie nebo divadla.
Význam kulturního dědictví
[editovat | editovat zdroj]Kulturní dědictví má pro nás několik základních významů.
- Význam historický, vzdělávací, kdy kulturní památky odkazují na minulost, historii a vývoj kultury
- Význam společenský, kdy kultura a kulturní dědictví hraje významnou úlohu v našem životě (každý si občas zajde do divadla nebo do muzea);
- Význam kultivační, kdy kultura včetně kulturního dědictví přispívá k osobnostnímu rozvoji člověka
- Význam identifikační, kdy určuje specifický ráz jednotlivých prostředí a tím i národní identitu
- Význam ekonomický, kdy kulturní dědictví je zdrojem příjmů a to především díky cestovnímu ruchu
- Význam reprezentativní, kdy prokazuje přínos dané společnosti (např. v podobě marketingového využití, či tvorby pracovních míst) kdy reprezentuje její prostředí a dostává zpětnou vazbu v podobě respektu a porozumění
- Význam integrační, kdy pomáhá jedincům začlenit se do společnosti.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Patočka J., Heřmanová E. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. 1. vydání. Praha: ASPI, 2008. 199 s. ISBN 978-80-7357-347-8
- ↑ Horák P., Nejedlý V. Základní pojmy v péči o kulturní dědictví. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013. 52 s. ISBN 978-80-7395-717-9
- ↑ Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví (č. 39/2009 Sb.) Dostupné online Archivováno 25. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Kučová V. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. 1. Vydání. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009. 199 s. ISBN 978-80-87104-52-1
- ↑ Beneš J. Základy muzeologie. 1. vydání. Opava: Open education & Sciences, 1997. 179 s. ISBN 80-901974-3-4
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Světové dědictví (Česko)
- Seznam národních kulturních památek České republiky
- Seznam kulturních památek České republiky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kulturní dědictví na Wikimedia Commons