Opoziční smlouva: Porovnání verzí
→Externí odkazy: odkaz na pehe.cz nefunční, na webu nenalezeno ani jiné funkční url |
m + odkaz |
||
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 32 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Opoziční smlouva''' (plným názvem ''Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou'') je označení dohody o spolupráci mezi [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a [[Občanská demokratická strana|ODS]] po [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|předčasných sněmovních volbách v roce 1998]]. Aktéry dohody byli tehdejší předsedové obou stran [[Václav Klaus]] (ODS) a [[Miloš Zeman]] (ČSSD). Smlouva zaručila podporu menšinové [[Vláda Miloše Zemana|vládě Miloše Zemana]] po celé funkční období 1998–2002. Smlouva byla později doplněna tzv. '''Tolerančním patentem''' z 26. ledna 2000, který umožnil dohodu ohledně přijetí [[Státní rozpočet České republiky|státního rozpočtu]] a vyústil ve [[Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000|změnu volebního systému do Poslanecké sněmovny]]. |
|||
== Pozadí uzavření spolupráce == |
|||
⚫ | Řada kritiků opoziční smlouvu označovala za [[koalice|koalici]]. Jako bonmot (satiricky) se význam sousloví často vysvětloval tak, že opoziční smlouvě se říká opoziční, protože je „o pozicích“ |
||
Předčasným [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky roku 1998]] předcházela úřednická [[vláda Josefa Tošovského]]. Tu prezident [[Václav Havel]] jmenoval po rozpadu koalice ODS, [[KDU-ČSL]] a [[Občanská demokratická aliance|ODA]] v roce 1997. ''[[Mladá fronta DNES|MF DNES]]'' odhalila existenci tajných švýcarských kont, ze kterých docházelo k nelegálnímu financování ODS. Tehdejší místopředsedové ODS [[Jan Ruml]] a [[Ivan Pilip]] vystoupili s požadavkem na odstoupení Václava Klause z vedení ODS. Ten byl v té době na návštěvě v Sarajevu, proto se této události říká tzv. „Sarajevský atentát“<ref>{{Citace periodika |
|||
| titul = Jak si Zeman a Klaus rozdělili Česko. Před 19 lety vznikla opoziční smlouva |
|||
⚫ | |||
| periodikum = [[Český rozhlas Radiožurnál]] |
|||
| datum = 2017-10-09 |
|||
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/jak-si-zeman-a-klaus-rozdelili-cesko-pred-19-lety-vznikla-opozicni-smlouva-6201059 |
|||
| datum přístupu = 2018-07-11 |
|||
}}</ref>. Klausovi odpůrci byli donuceni k odchodu z ODS a založili si vlastní stranu – Unii svobody (US).<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Doleva, nebo s Klausem. Před 20 lety ČSSD podepsala opoziční smlouvu s ODS |
|||
| periodikum = [[iDNES.cz]] |
|||
| url = https://zpravy.idnes.cz/opozicni-smlouva-20-let-od-vyroci-podpisu-milos-zeman-vaclav-klaus-cssd-ods-1tu-/domaci.aspx?c=A180704_122836_domaci_zaz |
|||
| datum vydání = 2018-07-09 |
|||
| datum přístupu = 2018-07-11 |
|||
}}</ref> |
|||
== Cíle opoziční smlouvy == |
== Cíle opoziční smlouvy == |
||
Volby přinesly v polovině června toho roku následující výsledky: [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (předseda [[Miloš Zeman]]) 32,3 % a 74 mandátů ve dvousetčlenné sněmovně, [[Občanská demokratická strana|ODS]] (předseda [[Václav Klaus]]) 27,7 % a 63 mandátů, [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (předseda [[Miroslav Grebeníček]]) 11 % a 24 křesel, [[KDU-ČSL]] (předseda [[Josef Lux]]) 9 % a 20 mandátů, [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]] (předseda [[Jan Ruml]]) 8,6 % a 19 mandátů. Utvoření centristické koalice vítězné sociální demokracie se dvěma menšími pravostředovými stranami (teoreticky většina 113 křesel z 200) bránila nepřijatelnost osoby sociálnědemokratického lídra Miloše Zemana v očích obou potenciálních partnerů, pravicovou koalici (teoreticky 102 křesel z 200) zase zhatily vážné osobní rozpory mezi vůdci pravicových stran. K jistému překvapení českých i zahraničních pozorovatelů se pak na počátku července 1998 dohodli na spolupráci ČSSD a ODS, ačkoli se před volbami prezentovali jako ostří rivalové a jejich užší spolupráce se zdála vyloučená. |
|||
Vzhledem k povolebnímu rozložení sil zvolili její signatáři nestandardní, nicméně funkční řešení, jak nastalou situaci vyřešit a zabránit jejímu opakování do budoucna. Smlouva v preambuli deklaruje vůli smluvních stran vytvořit v České republice „''stabilní politické prostředí''“ a dát vztahu mezi nimi pevný procedurální rámec. Strany se v rámci opoziční smlouvy zavázaly |
|||
Vzhledem k povolebnímu rozložení sil zvolili její signatáři nestandardní řešení – smlouvu mezi vládní a opoziční stranou, že vládě nevysloví nedůvěru. Strany se v rámci opoziční smlouvy zavázaly: |
|||
* respektovat právo vítězné strany sestavit vládu a formalizovaly postup pro realizaci tohoto respektu (opuštěním poslaneckých lavic při hlasování o důvěře) |
* respektovat právo vítězné strany sestavit vládu a formalizovaly postup pro realizaci tohoto respektu (opuštěním poslaneckých lavic při hlasování o důvěře) |
||
* respektovat právo poražené strany být vládě opozicí |
* respektovat právo poražené strany být vládě opozicí |
||
Řádek 12: | Řádek 25: | ||
* respektovat právo opoziční strany na obsazení míst vedoucích kontrolních orgánů, ve smlouvě jmenovaných |
* respektovat právo opoziční strany na obsazení míst vedoucích kontrolních orgánů, ve smlouvě jmenovaných |
||
* nevyvolat v průběhu volebního období PS hlasování o nedůvěře vládě ani takové hlasování nepodpořit |
* nevyvolat v průběhu volebního období PS hlasování o nedůvěře vládě ani takové hlasování nepodpořit |
||
* předložit takový návrh Ústavy a souvisejících zákonů, které by posílily význam výsledků soutěže politických stran |
* předložit takový návrh Ústavy a [[Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000|souvisejících zákonů, které by posílily význam výsledků soutěže politických stran]] |
||
* konzultovat způsob řešení zahraničně-politických a vnitropolitických otázek před jejich projednáváním v Parlamentu ČR, s přednostním zřetelem na stabilitu, prosperitu a postavení České republiky ve světě |
* konzultovat způsob řešení zahraničně-politických a vnitropolitických otázek před jejich projednáváním v Parlamentu ČR, s přednostním zřetelem na stabilitu, prosperitu a postavení České republiky ve světě |
||
* neúčastnit se jednání a dohod s třetími stranami, vedoucími k oslabení pozic dle opoziční smlouvy |
* neúčastnit se jednání a dohod s třetími stranami, vedoucími k oslabení pozic dle opoziční smlouvy |
||
== Signatáři == |
== Signatáři == |
||
Smlouvu podepsali v Praze |
Smlouvu podepsali v Praze 9. července 1998 v pěti vyhotoveních: |
||
{| cellpadding=0 cellspacing=0 width=100% |
{| cellpadding=0 cellspacing=0 width=100% |
||
|- valign=top |
|- valign=top |
||
Řádek 42: | Řádek 55: | ||
== Citáty == |
== Citáty == |
||
{{Citát|Já jsem byl aktivním účastníkem řešení volebních výsledků v roce 1996 i 1998 a nakonec i 2002. Pořád někdo démonizuje, a já nevím proč, takzvanou opoziční smlouvu, což byl fakticky jen sexy název. To byla pouze [[politická smlouva]], jakých se v politické realitě uzavírají na celém světě desítky.<br />Zapomíná se na to, že první opoziční smlouva byla podepsána v roce 1996. Já jsem u toho seděl a tahal jsem za jiný konec provazu než o dva roky později. Tehdejší [[koalice]] získala ve volbách 99 mandátů a o pár místností vedle jsme s Milošem Zemanem uzavírali opoziční smlouvu za přítomnosti [[Václav Havel|Václava Havla]], který ji fakticky nadiktoval. Zeman dostal křeslo předsedy [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny]]. Nechápu, jak na to někdo pozapomněl už v roce 1998 a zapomíná na to do dneška. Rozdíl byl jenom jediný. V roce 1996 byla tato opoziční smlouva dělána se souhlasem a z iniciativy prezidenta a ve druhém případě to vzniklo za zády prezidenta. Jinak v tom nebyl žádný jiný rozdíl. Dehonestace té druhé chvíle a zamlčování té první je také takovou smutnou historií.|Prezident [[Václav Klaus]] pro týdeník ''[[Euro (časopis)|Euro]]''<ref>[http://neviditelnypes.zpravy.cz/rozhovor-prezident-klaus-pro-tydenik-euro-f2v-/p_politika.asp?c=A060529_184155_p_politika_wag Neviditelný pes, 30. 5. 2006]</ref>}} |
|||
{{Citát|Opoziční smlouva poškodila českou politiku fatálně, na tom se s Václavem Klausem v subjektivních názorech samozřejmě neshodneme. Jeden fakt je ale zcela objektivní- v tomto období začala na obchodech se státem zázračně bohatnout do té doby málo známá společnost Agrofert.|Bývalý politik [[Ivan Pilip]] pro zpravodajský server ''24zprávy.com''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=24zprávy.com, 9. 7. 2018 |url=http://www.24zpravy.com/domaci/opozicni-smlouva-byla-vynikajici-politicky-napad-basni-klauspak-se-ale-ozvali-kalousek-herman-pilip-a-dalsi/208869-zpravy |datum přístupu=2018-07-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180711151947/http://www.24zpravy.com/domaci/opozicni-smlouva-byla-vynikajici-politicky-napad-basni-klauspak-se-ale-ozvali-kalousek-herman-pilip-a-dalsi/208869-zpravy |datum archivace=2018-07-11 |nedostupné=ano }}</ref>}} |
|||
::''(Rozhovor: Prezident Klaus pro týdeník Euro, [[Neviditelný pes]], 30.5.2006 [http://neviditelnypes.zpravy.cz/rozhovor-prezident-klaus-pro-tydenik-euro-f2v-/p_politika.asp?c=A060529_184155_p_politika_wag])'' |
|||
== |
== Kritika == |
||
⚫ | Řada kritiků opoziční smlouvu označovala za [[koalice|koalici]]. Jako [[bonmot]] (satiricky) se význam sousloví často vysvětloval tak, že opoziční smlouvě se říká opoziční, protože je „o pozicích“.<ref>Např. http://www.novinky.cz/archiv/Index/Politika/576.html {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/archiv/Index/Politika/576.html |date=20070812202757 }}</ref> Hanlivě se označovala též jako ''oposmlouva'' (''opo-'' konotuje význam 'opičí', srov. ''[[opočlověk]]''). |
||
=== Související články === |
|||
* [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|volby do PSČP 1998]] |
|||
* [[Změna volebního systému 2000]] |
|||
S opoziční smlouvou je spojena řada kauz.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Aféry opoziční smlouvy |url=http://www.opozicnismlouva.cz/afery-opozicni-smlouvy |datum přístupu=2013-01-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130119082600/http://www.opozicnismlouva.cz/afery-opozicni-smlouvy |datum archivace=2013-01-19 |nedostupné=ano }}</ref> Vláda Miloše Zemana například bez výběrového řízení rozhodla o [[Projekt dálnice D47|výstavbě dálnice D47]]. Výstavbu dálnice později prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad. Ve své zprávě pak uvedl řadu nedostatků, které zakázku prodražily.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=NKÚ zjistil nedostatky související s dokumentací, územní připraveností a se systémem financování realizace výstavby dálnice D47 |url=http://www.nku.cz/cz/media/nku-zjistil-nedostatky-souvisejici-s-dokumentaci--uzemni-pripravenosti-a-se-systemem-financovani-realizace-vystavby-dalnice-d47-id5237/ |datum přístupu=2013-01-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140812042318/http://www.nku.cz/cz/media/nku-zjistil-nedostatky-souvisejici-s-dokumentaci--uzemni-pripravenosti-a-se-systemem-financovani-realizace-vystavby-dalnice-d47-id5237/ |datum archivace=2014-08-12 |nedostupné=ano }}</ref> Mezi další sporné aktivity patřil například plánovaný nákup letounů [[Saab JAS-39 Gripen|JAS-39 Gripen]]. Podle nezávislé organizace [[Transparency International]] mohla vláda jiným řešením ušetřit peníze.<ref>[http://www.transparency.cz/kavalirska-jizda-gripenu-skoncila-ostudou/ Kavalírská jízda na gripenu skončila ostudou]</ref> |
|||
⚫ | |||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* [[Lubomír Kopeček]]: ''Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika 1998 - 2002'', [[Barrister]] 2015, s. 340. {{ISBN|978-80-7485-031-8}}. [https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/1230056] |
|||
* [[Zdeněk Koudelka]]: ''Opoziční smlouva – nový prvek politického systému'', [[Politologický časopis]] 4/1998, s. 462-467. |
* [[Zdeněk Koudelka]]: ''Opoziční smlouva – nový prvek politického systému'', [[Politologický časopis]] 4/1998, s. 462-467. |
||
* [[Erik Tabery]]: ''Vládneme, nerušit – Opoziční smlouva a její dědictví'', [[ |
* [[Erik Tabery]]: ''Vládneme, nerušit – Opoziční smlouva a její dědictví'', [[Nakladatelství Paseka|Paseka]], Praha 2006, {{ISBN|80-7185-446-8}} [https://web.archive.org/web/20050902175344/http://www.paseka.cz/80-7185-446-8.html], [http://www.respekt.cz/blog-clanek.php?fIDBLOGU=724]{{Nedostupný zdroj}} |
||
* [[Václav Žák]]: ''Opoziční smlouva a nulová tolerance'', [[Listy (časopis)|Listy]], [http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=094&clanek=040902] {{Wayback|url=http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=094&clanek=040902 |date=20130826081039 }}, 4/2006 |
|||
* [[Karel Hvížďala]]: ''Profil nového prezidenta: O třech tvářích a bradách Miloše Z.'', Insider, [http://www.denikinsider.cz/profil-noveho-prezidenta-o-trech-tvarich-a-bradach-milose-z/?eid=453] 26.1.2013 |
|||
* [[Jiří Pehe]], [[Václav Žák]]: [http://www.pehe.cz/clanky/2002/prospela-takzvana-opozicni-smlouva-ceske Prospěla takzvaná opoziční smlouva české demokracii?], Literární noviny, 20.5.2002 |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
{{Wikizdroje|Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS}} |
* {{Wikizdroje|dílo=Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS}} |
||
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123147075-vladneme-nerusit/ ''Vládneme, nerušit''] – dokument České televize z roku 2007 |
|||
články, rozhovory: |
|||
* [http://zpravy.idnes.cz/uvazujte-o-velke-koalici-vzkazal-klaus-stranam-fra-/domaci.asp?c=A060428_221540_domaci_ad Uvažujte o velké koalici, vzkázal Klaus stranám], [[IDNES.cz|iDNES]], 29.4.2006 |
|||
{{SOCDEM}} |
|||
* [http://neviditelnypes.zpravy.cz/rozhovor-prezident-klaus-pro-tydenik-euro-f2v-/p_politika.asp?c=A060529_184155_p_politika_wag Rozhovor: Prezident Klaus pro týdeník Euro] (29.5.2006), [[Neviditelný pes]], 30.5.2006 |
|||
{{ODS}} |
|||
* ''[http://www.pehe.cz/Members/redaktor/clanek.2006-07-03.3457144181?p=2 The Pluses of a Non-partisan President]'' (Výhody nestranného prezidenta), Jiří Pehe, 3.7.2006, [[Czech Business Weekly]] |
|||
{{Portály|Politika|Česko}} |
|||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Koalice politických stran v Česku]] |
||
[[Kategorie:Smlouvy]] |
[[Kategorie:Smlouvy]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Politické dějiny Česka]] |
||
[[Kategorie:Historie Sociální demokracie (Česko)]] |
|||
[[Kategorie:ODS]] |
[[Kategorie:ODS]] |
||
[[Kategorie:Václav Klaus]] |
[[Kategorie:Václav Klaus]] |
||
[[Kategorie:1998]] |
[[Kategorie:Vzniklo 1998]] |
Aktuální verze z 20. 2. 2024, 21:24
Opoziční smlouva (plným názvem Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou) je označení dohody o spolupráci mezi ČSSD a ODS po předčasných sněmovních volbách v roce 1998. Aktéry dohody byli tehdejší předsedové obou stran Václav Klaus (ODS) a Miloš Zeman (ČSSD). Smlouva zaručila podporu menšinové vládě Miloše Zemana po celé funkční období 1998–2002. Smlouva byla později doplněna tzv. Tolerančním patentem z 26. ledna 2000, který umožnil dohodu ohledně přijetí státního rozpočtu a vyústil ve změnu volebního systému do Poslanecké sněmovny.
Pozadí uzavření spolupráce[editovat | editovat zdroj]
Předčasným volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky roku 1998 předcházela úřednická vláda Josefa Tošovského. Tu prezident Václav Havel jmenoval po rozpadu koalice ODS, KDU-ČSL a ODA v roce 1997. MF DNES odhalila existenci tajných švýcarských kont, ze kterých docházelo k nelegálnímu financování ODS. Tehdejší místopředsedové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vystoupili s požadavkem na odstoupení Václava Klause z vedení ODS. Ten byl v té době na návštěvě v Sarajevu, proto se této události říká tzv. „Sarajevský atentát“[1]. Klausovi odpůrci byli donuceni k odchodu z ODS a založili si vlastní stranu – Unii svobody (US).[2]
Cíle opoziční smlouvy[editovat | editovat zdroj]
Volby přinesly v polovině června toho roku následující výsledky: ČSSD (předseda Miloš Zeman) 32,3 % a 74 mandátů ve dvousetčlenné sněmovně, ODS (předseda Václav Klaus) 27,7 % a 63 mandátů, KSČM (předseda Miroslav Grebeníček) 11 % a 24 křesel, KDU-ČSL (předseda Josef Lux) 9 % a 20 mandátů, Unie svobody (předseda Jan Ruml) 8,6 % a 19 mandátů. Utvoření centristické koalice vítězné sociální demokracie se dvěma menšími pravostředovými stranami (teoreticky většina 113 křesel z 200) bránila nepřijatelnost osoby sociálnědemokratického lídra Miloše Zemana v očích obou potenciálních partnerů, pravicovou koalici (teoreticky 102 křesel z 200) zase zhatily vážné osobní rozpory mezi vůdci pravicových stran. K jistému překvapení českých i zahraničních pozorovatelů se pak na počátku července 1998 dohodli na spolupráci ČSSD a ODS, ačkoli se před volbami prezentovali jako ostří rivalové a jejich užší spolupráce se zdála vyloučená.
Vzhledem k povolebnímu rozložení sil zvolili její signatáři nestandardní řešení – smlouvu mezi vládní a opoziční stranou, že vládě nevysloví nedůvěru. Strany se v rámci opoziční smlouvy zavázaly:
- respektovat právo vítězné strany sestavit vládu a formalizovaly postup pro realizaci tohoto respektu (opuštěním poslaneckých lavic při hlasování o důvěře)
- respektovat právo poražené strany být vládě opozicí
- respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu ČR
- respektovat právo opoziční strany na obsazení míst vedoucích kontrolních orgánů, ve smlouvě jmenovaných
- nevyvolat v průběhu volebního období PS hlasování o nedůvěře vládě ani takové hlasování nepodpořit
- předložit takový návrh Ústavy a souvisejících zákonů, které by posílily význam výsledků soutěže politických stran
- konzultovat způsob řešení zahraničně-politických a vnitropolitických otázek před jejich projednáváním v Parlamentu ČR, s přednostním zřetelem na stabilitu, prosperitu a postavení České republiky ve světě
- neúčastnit se jednání a dohod s třetími stranami, vedoucími k oslabení pozic dle opoziční smlouvy
Signatáři[editovat | editovat zdroj]
Smlouvu podepsali v Praze 9. července 1998 v pěti vyhotoveních:
Za Českou stranu sociálně demokratickou:
|
Za Občanskou demokratickou stranu:
|
Citáty[editovat | editovat zdroj]
„ | Já jsem byl aktivním účastníkem řešení volebních výsledků v roce 1996 i 1998 a nakonec i 2002. Pořád někdo démonizuje, a já nevím proč, takzvanou opoziční smlouvu, což byl fakticky jen sexy název. To byla pouze politická smlouva, jakých se v politické realitě uzavírají na celém světě desítky. Zapomíná se na to, že první opoziční smlouva byla podepsána v roce 1996. Já jsem u toho seděl a tahal jsem za jiný konec provazu než o dva roky později. Tehdejší koalice získala ve volbách 99 mandátů a o pár místností vedle jsme s Milošem Zemanem uzavírali opoziční smlouvu za přítomnosti Václava Havla, který ji fakticky nadiktoval. Zeman dostal křeslo předsedy Poslanecké sněmovny. Nechápu, jak na to někdo pozapomněl už v roce 1998 a zapomíná na to do dneška. Rozdíl byl jenom jediný. V roce 1996 byla tato opoziční smlouva dělána se souhlasem a z iniciativy prezidenta a ve druhém případě to vzniklo za zády prezidenta. Jinak v tom nebyl žádný jiný rozdíl. Dehonestace té druhé chvíle a zamlčování té první je také takovou smutnou historií. |
“ |
— Prezident Václav Klaus pro týdeník Euro[3] |
„ | Opoziční smlouva poškodila českou politiku fatálně, na tom se s Václavem Klausem v subjektivních názorech samozřejmě neshodneme. Jeden fakt je ale zcela objektivní- v tomto období začala na obchodech se státem zázračně bohatnout do té doby málo známá společnost Agrofert. | “ |
— Bývalý politik Ivan Pilip pro zpravodajský server 24zprávy.com[4] |
Kritika[editovat | editovat zdroj]
Řada kritiků opoziční smlouvu označovala za koalici. Jako bonmot (satiricky) se význam sousloví často vysvětloval tak, že opoziční smlouvě se říká opoziční, protože je „o pozicích“.[5] Hanlivě se označovala též jako oposmlouva (opo- konotuje význam 'opičí', srov. opočlověk).
S opoziční smlouvou je spojena řada kauz.[6] Vláda Miloše Zemana například bez výběrového řízení rozhodla o výstavbě dálnice D47. Výstavbu dálnice později prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad. Ve své zprávě pak uvedl řadu nedostatků, které zakázku prodražily.[7] Mezi další sporné aktivity patřil například plánovaný nákup letounů JAS-39 Gripen. Podle nezávislé organizace Transparency International mohla vláda jiným řešením ušetřit peníze.[8]
Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006 Klaus, tehdy už jako prezident, vyzýval k úvahám o velké koalici.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jak si Zeman a Klaus rozdělili Česko. Před 19 lety vznikla opoziční smlouva. Český rozhlas Radiožurnál. 2017-10-09. Dostupné online [cit. 2018-07-11].
- ↑ Doleva, nebo s Klausem. Před 20 lety ČSSD podepsala opoziční smlouvu s ODS. iDNES.cz [online]. 2018-07-09 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Neviditelný pes, 30. 5. 2006
- ↑ 24zprávy.com, 9. 7. 2018. www.24zpravy.com [online]. [cit. 2018-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-11.
- ↑ Např. http://www.novinky.cz/archiv/Index/Politika/576.html Archivováno 12. 8. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ Aféry opoziční smlouvy. www.opozicnismlouva.cz [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-19.
- ↑ NKÚ zjistil nedostatky související s dokumentací, územní připraveností a se systémem financování realizace výstavby dálnice D47. www.nku.cz [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12.
- ↑ Kavalírská jízda na gripenu skončila ostudou
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lubomír Kopeček: Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika 1998 - 2002, Barrister 2015, s. 340. ISBN 978-80-7485-031-8. [1]
- Zdeněk Koudelka: Opoziční smlouva – nový prvek politického systému, Politologický časopis 4/1998, s. 462-467.
- Erik Tabery: Vládneme, nerušit – Opoziční smlouva a její dědictví, Paseka, Praha 2006, ISBN 80-7185-446-8 [2], [3][nedostupný zdroj]
- Václav Žák: Opoziční smlouva a nulová tolerance, Listy, [4] Archivováno 26. 8. 2013 na Wayback Machine., 4/2006
- Karel Hvížďala: Profil nového prezidenta: O třech tvářích a bradách Miloše Z., Insider, [5] 26.1.2013
- Jiří Pehe, Václav Žák: Prospěla takzvaná opoziční smlouva české demokracii?, Literární noviny, 20.5.2002
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Dílo Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS ve Wikizdrojích
- Vládneme, nerušit – dokument České televize z roku 2007