Ostrava: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
rv |
||
Řádek 240: | Řádek 240: | ||
[[Soubor:Jan Prokeš.jpg|thumb|[[Jan Prokeš (politik)|Jan Prokeš]]]] |
[[Soubor:Jan Prokeš.jpg|thumb|[[Jan Prokeš (politik)|Jan Prokeš]]]] |
||
{{Viz též|Seznam představitelů Ostravy}} |
{{Viz též|Seznam představitelů Ostravy}} |
||
Až do roku [[1945]] stál v čele města [[starosta]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku [[1969]] byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také [[primátor]]em. Pouze tento titul se pak používá od roku [[1990]] až do současnosti. |
Až do roku [[1945]] stál v čele města [[starosta]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku [[1969]] byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také [[primátor]]em. Pouze tento titul se pak používá od roku [[1990]] až do současnosti. |
||
Ze starostů [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]] je nutno zmínit [[Hermann Zwierzina|Hermanna Zwierzinu]], jejího prvního starostu, a [[Johann Ulrich|Johanna Ulricha]], který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl [[Jan Prokeš (politik)|Jan Prokeš]], který podpořil velkorysou výstavbu města a provedl rozsáhlou modernizaci infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před [[Nová radnice (Ostrava)|Novou radnicí]]. Speciální zásluhu má protektorátní starosta [[Emil Beier]], který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek. |
|||
Z poválečných starostů zasluhuje pozornost [[Zdeněk Kupka]], který se [[1. červenec|1. července]] [[1969]] stal první primátorem města Ostravy, či [[Evžen Tošenovský]], který byl primátorem zvolen na tři funkční období po sobě a posléze se stal prvním hejtmanem [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]]. |
Z poválečných starostů zasluhuje pozornost [[Zdeněk Kupka]], který se [[1. červenec|1. července]] [[1969]] stal první primátorem města Ostravy, či [[Evžen Tošenovský]], který byl primátorem zvolen na tři funkční období po sobě a posléze se stal prvním hejtmanem [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]]. |
||
Řádek 248: | Řádek 250: | ||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
[[Soubor:Ostrava, pohled z Nové radnice 3.jpg|thumb|right|Pohled na znak města vysázený před Novou radnicí]] |
|||
{{viz též|Tramvajová doprava v Ostravě|Trolejbusová doprava v Ostravě|Městská autobusová doprava v Ostravě}} |
{{viz též|Tramvajová doprava v Ostravě|Trolejbusová doprava v Ostravě|Městská autobusová doprava v Ostravě}} |
||
[[Soubor:Ostrava, Nová Ves, vodárna, Varia LF2.jpg|thumb|vlevo|Ostravské tramvaje v tradičních barvách na zastávce Nová ves Vodárna|189x189px]] |
|||
V Ostravě začaly '''[[tramvaj]]e''' jezdit v roce [[1894]], kdy byl zahájen provoz [[parní tramvaj]]e. Postupně rozšiřující se síť byla v roce [[1901]] elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku|úzkorozchodných drah]] mezi Ostravou, [[Karviná|Karvinou]] a [[Bohumín]]em. V roce [[1934]] byla elektrifikována dráha ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], kterou provozovalo [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo]]. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do ''Dopravního podniku města Ostravy''. Za [[socialismus|socialismu]] byly stavěny [[Tramvajová dráha|tratě]] do [[sídliště|sídlišť]] ([[Poruba (Ostrava)|Poruba]]) a k továrnám ([[Nová huť]]). Po převratu v roce [[1989]] byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél ''Místecké ulice.'' V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice. |
V Ostravě začaly '''[[tramvaj]]e''' jezdit v roce [[1894]], kdy byl zahájen provoz [[parní tramvaj]]e. Postupně rozšiřující se síť byla v roce [[1901]] elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku|úzkorozchodných drah]] mezi Ostravou, [[Karviná|Karvinou]] a [[Bohumín]]em. V roce [[1934]] byla elektrifikována dráha ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], kterou provozovalo [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo]]. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do ''Dopravního podniku města Ostravy''. Za [[socialismus|socialismu]] byly stavěny [[Tramvajová dráha|tratě]] do [[sídliště|sídlišť]] ([[Poruba (Ostrava)|Poruba]]) a k továrnám ([[Nová huť]]). Po převratu v roce [[1989]] byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél ''Místecké ulice.'' V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice. |
||
Řádek 464: | Řádek 466: | ||
== Známí rodáci == |
== Známí rodáci == |
||
[[Soubor:Jaromir Nohavica in Brno March 9th 2010.jpg|thumb|[[Jaromír Nohavica]]]] |
[[Soubor:Jaromir Nohavica in Brno March 9th 2010.jpg|thumb|[[Jaromír Nohavica]]]] |
||
[[File:Radim Uzel (20. Podzimní knižní veletrh).JPG|thumb|[[Radim Uzel]]]] |
|||
* [[Jehuda Bacon]] – izraelský malíř českého původu |
* [[Jehuda Bacon]] – izraelský malíř českého původu |
||
* [[Jan Balabán]] – spisovatel (žil zde od dětství) |
* [[Jan Balabán]] – spisovatel (žil zde od dětství) |
Verze z 4. 2. 2015, 10:40
Šablona:Infobox statutární město Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární a krajské město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava je počtem obyvatel a rozlohou třetí největší město v České republice, druhé největší město na Moravě a největší město v českém Slezsku. Ostrava je rovněž významným univerzitním a průmyslovým městem.
Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice v geomorfologickém celku Ostravská pánev. Délka místních komunikací činí 828 km. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije asi 300 tisíc obyvatel.[1] Hustota zalidnění je 1 500 obyvatel na km².[2] Ostrava, sídlo Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je třetím největším městem Česka. Ostravská aglomerace, tvořená obcemi Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald a Rychvald,[3] má téměř 500 tisíc obyvatel[1] a je tedy po pražské aglomeraci druhou největší v republice. Širší metropolitní oblast Ostravy pak v roce 2009 čítala (podle Eurostatu) 1,1 milionu obyvatel.[4] Ostravsko je také součástí hornoslezské metropolitní oblasti o populaci 5,3 milionu obyvatel.
Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze [5]v budově biskupství na Kostelním náměstí u kostela svatého Václava. Na území Ostravy se nachází čtyři městské památkové zóny.[6] V Ostravě se taktéž nachází Generální konzulát Polské republiky.
Znak a logo
Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. O původu znaku nejsou žádné zaručené informace. Jistě se ví jen to, že jeho nejstarší vyobrazení je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[7]
Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.[8]
Historie
Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[9][10] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky.
Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.
Významné historické události v datech
- 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
- 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1205?–1281)
- před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
- 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
- 1763: objev uhlí (údolí Burňa)
- 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
- 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
- 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
- 1922: založen SK Slezská Ostrava
- 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava
- 1928: založen SSK Vítkovice
- 1930: postavena Nová radnice
- 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě
- 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou číslo 123/1947 Sb.
- 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
- 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
- 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)
- 1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
- 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
- 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy
- 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě
- 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce
Obyvatelstvo
-
Věková struktura obyvatel obce Ostrava roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Ostrava roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Ostrava roku 2011
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
---|---|---|---|---|---|---|
6 881 | 13 448 | 19 243 | 30 116 | 36 754 | 113 709 | 125 304 |
1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|
183 662 | 234 222 | 278 656 | 322 073 | 327 371 | 316 744 | 302 456 |
Geografie
Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.
Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:
Vratislav (~170 km) | Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km) | Kielce (~200 km), Radom (~270 km) | ||
Praha (~270 km) | Krakov (~120 km) | |||
Ostrava | ||||
Brno (~140 km) | Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km) | Košice (~270 km) |
Členění města
V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.
Vlajka | Městský obvod | Části | Katastrální území |
---|---|---|---|
Hošťálkovice | Hošťálkovice | ||
Hrabová | Hrabová | ||
Krásné Pole | Krásné Pole | ||
Lhotka | Lhotka u Ostravy | ||
Mariánské Hory a Hulváky | Hulváky, Mariánské Hory | Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky | |
Martinov | Martinov ve Slezsku | ||
Michálkovice | Michálkovice | ||
Moravská Ostrava a Přívoz | Moravská Ostrava, Přívoz | Moravská Ostrava, Přívoz | |
Nová Bělá | Nová Bělá | ||
Nová Ves | Nová Ves u Ostravy | ||
Ostrava-Jih | Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh | Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou | |
Petřkovice | Petřkovice u Ostravy | ||
Plesná | Nová Plesná, Stará Plesná | ||
Polanka nad Odrou | Polanka nad Odrou | ||
Poruba | Poruba, Poruba-sever | ||
Proskovice | Proskovice | ||
Pustkovec | Pustkovec | ||
Radvanice a Bartovice | Bartovice, Radvanice | Bartovice, Radvanice | |
Slezská Ostrava | Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava | Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava | |
Stará Bělá | Stará Bělá | ||
Svinov | Svinov | ||
Třebovice | Třebovice ve Slezsku | ||
Vítkovice | Vítkovice, Zábřeh-VŽ |
Představitelé Ostravy
Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.
Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a provedl rozsáhlou modernizaci infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.
Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal první primátorem města Ostravy, či Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen na tři funkční období po sobě a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje.
Instituce
Justiční instituce reprezentuje Krajský soud v Ostravě, jehož působnost se vztahuje na území celého původního Severomoravského kraje, a Okresní soud v Ostravě, ten ale nepůsobí v celém okrese Ostrava-město, jeho působnost je vymezena jen územím města. K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství, kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Doprava
V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.
Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.
Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.[12]
Poblíž Ostravy se ve vzdálenosti asi 20 km od centra města nachází Letiště Leoše Janáčka Ostrava (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Přímo v Ostravě se nenachází žádné letiště.
Životní prostředí
Vzhledem k vysoké koncentraci těžkého průmyslu má město dlouhodobě značně znečištěné životní prostředí, zvláště ovzduší. Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle měření Českého hydrometeorologického ústavu k nejzamořenějším oblastem České republiky.[13] Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V roce 2005 překračovalo znečištění prachem přípustný denní limit po 160 dní roku.[14]
Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo, které se nacházejí poblíž části Fifejdy. Ty sice měly být zlikvidovány do konce roku 2010, vláda však i přes nesouhlas města a kraje schválila prodloužení akce o jeden rok. V té době by laguny měly být odtěženy a na jejich místě by měla začít rekultivace, která potrvá zřejmě až do roku 2018. Cena za likvidaci a rekultivaci přesáhne tři miliardy korun.[15][16]
Vliv znečištění na zdraví
Program Ostrava, který sledoval dětskou populaci Ostravě-Bartovicích do věku 6 let nalezla zvýšené množství případů astmatu, alergií a akutních respiračních onemocnění. Podle studie má znečištění nezanedbatelný vliv na imunitu, významná oxidační poškození, vznik aterosklerózy, nádorových onemocnění, cukrovky a Alzheimerovy choroby. Podle studie je hlavním zdrojem znečištění ocelárna ArcelorMittal Ostrava, která způsobuje nadlimitní koncentraci benzo[a]pyrenu v ovzduší.[17] Špatnou situaci ovzduší Ostravska měla přímo na svém výjezdním zasedání v Ostravě řešit vláda Jana Fischera,[18] avšak kvůli podpisu smlouvy o jaderném odzbrojení mezi Ruskem a USA bylo toto zasedání přesunuto na jiný termín.[19] Krajský úřad připravil plány pro zlepšení situace, které chce vládě předat na jejím zasedání v novém termínu.[20]
Kultura a umění
V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadlo bez bariér.
Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava. V Ostravě - Plesné tradičně probíhá folklórní festival Májová Plesná[22]a Mezinárodní sochařské sympozium [23], jehož produkty dnes zdobí nejen plesenský parčík, ale i některá místa v centru (např. kostel svatého Václava), Porubě či třeba v Třebovicích.
V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.
V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015. Tento titul však získala Plzeň.[24]
Muzea
- Citerárium – muzeum se sbírkou citer
- Hasičské muzeum města Ostravy
- Hornické muzeum OKD Landek
- Muzeum Mlejn – Mlýny na Ostravsku a okolí
- Keltičkova kovárna – stálá expozice kovářských a hornických exponátů
- NKP Důl Michal
- Ostravské muzeum
Sakrální památky
- Evangelický Kristův kostel
- Kostel svaté Anny (Ostrava)
- Kostel svatého Bartoloměje (Ostrava)
- Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Ostrava)
- Kostel svatého Jana Nepomuckého (Ostrava)
- Kostel svatého Josefa (Slezská Ostrava)
- Kostel svatého Josefa (Moravská Ostrava)
- Kostel svaté Kateřiny (Ostrava)
- Kostel Krista Krále (Ostrava)
- Kostel svatého Mikuláše (Ostrava)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ostrava-Michálkovice)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Třebovice)
- Kostel Navštívení Panny Marie (Ostrava)
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Radvanice)
- Kostel Panny Marie Královny (Ostrava)
- Kostel Panny Marie, královny posvátného růžence
- Kostel svatého Pavla (Ostrava)
- Katedrála Božského Spasitele
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Přívoze
- Kostel svatého Václava
Turistické cíle
- Černá louka Ostravské výstaviště
- Dolní oblast Vítkovice
- Halda Ema
- Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
- Masarykovo náměstí v centru
- Nová radnice
- Oblouk, Sluneční hodiny a Hlavní třída v Porubě
- Ostravská Galerie
- Ostravské hradby
- Pohádkový orloj v Ostravě
- Pohádkový sklep strašidel
- Slezskoostravský hrad
- Stodolní ulice
- Svět miniatur Miniuni
- Slezskoostravská radnice
- Stará hvězdárna v centru
- Trojhalí na Karolíně
- Vítkovická hudební škola od Bohuslava Fuchse
- Zoologická zahrada Ostrava
Ostravské vily
- Liskova vila
- Ředitelská vila Vítkovických železáren
- Vila Julia Eisnera
- Vila Hanse Ulricha
- Vila Karla Urbánka
- Vila Hanse Krause
- Vila Oldřicha Špačka
- Vila Františka Grossmanna
- Vila Paula Hawlika
Mládež
V rámci Ostravy funguje Parlament dětí a mládeže města Ostravy, který sdružuje zástupce ostravských škol z řad mládeže, umožňuje jim výměnu názorů a nabádá ostravskou mládež k aktivnímu využití volného času (formou vlastních akcí i akcí svých partnerů). Partnery parlamentu jsou např. Magistrát města Ostravy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Dětská tisková agentura, Středisko volného času Korunka či Amnesty International. Členská základna se pohybuje okolo 50 členů, parlament vede pětičlenná rada. Své zástupce parlament vysílá na krajská setkání a má i dva poslance v Národním parlamentu dětí a mládeže České republiky. Založen byl 27. dubna 2007 na Nové radnici pod záštitou ostravského primátora Petra Kajnara.
Školství
Střední školy
- 1st International School of Ostrava
- Biskupské gymnázium v Ostravě
- EDUCAnet – Soukromé gymnázium Ostrava
- Gymnázium Hladnov
- Gymnázium Olgy Havlové
- Gymnázium Ostrava-Hrabůvka
- Gymnázium Ostrava-Zábřeh
- Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě
- Jazykové gymnázium Pavla Tigrida
- Matiční gymnázium Ostrava
- Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální Ostrava-Mariánské Hory
- Obchodní akademie Ostrava-Poruba
- Soukromá obchodní akademie v Ostravě
- Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových
- Střední odborná škola dopravní a Střední odborné učiliště Ostrava-Vítkovice
- Střední odborná škola waldorfská Ostrava
- Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Ostrava
- Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium
- Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice
- Střední průmyslová škola stavební Ostrava
- Střední škola elektrotechnická Ostrava
- Střední škola Ostrava-Kunčice
- Střední škola prof. Zdeňka Matějčka
- Střední škola služeb a podnikání Ostrava-Poruba
- Střední škola společného stravování Ostrava-Hrabůvka
- Střední škola stavební a dřevozpracující Ostrava
- Střední škola teleinformatiky Ostrava
- Střední umělecká škola Ostrava
- Střední zahradnická škola Ostrava
- Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ostrava
- Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium
- Wichterlovo gymnázium
Vyšší odborné školy
- AHOL - Vyšší odborná škola
- Vyšší odborná škola sociální
- Vyšší odborná škola Jana Ámose Komenského
- Vyšší odborná škola zdravotnická
Vysoké školy
- Hornoslezská vysoká škola obchodní, Zahraniční fakulta v Ostravě[25]
- Newport International University, externí pracoviště Ostrava[26]
- Ostravská univerzita v Ostravě
- Panevropská vysoká škola, pracoviště Ostrava
- Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
- Vysoká škola podnikání
Sport v Ostravě
Ostrava nabízí velké množství sportovního vyžití a zároveň se zde koná mnoho významných sportovních událostí, díky toho Ostrava získala titul Evropské město sportu 2014.[27]
Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
- 1986: MS v odbíjené žen
- 1987: MS ve vzpírání
- 1990: MS v házené mužů
- 1992: ME v kulturistice
- 1993: MS juniorů v ledním hokeji
- 2001: ME ve volejbale mužů
- 2003:
- ME ve futsale
- MS juniorů v krasobruslení
- 2004:
- ME ve futsale
- MS juniorů v latinsko-amerických tancích
- MS v ledním hokeji
- 2005:
- ME ve futsale
- MS v latinsko-amerických tancích
- 2006:
- ME v soutěži teamgym
- MS v kulturistice mužů
- 2007:
- první kolo světové skupiny Davis Cupu
- MS mládeže do 17 let v atletice
- 2008: MS ve florbale mužů – základní skupiny
- 2009: MS ve freestyle motokrosu
- 2009: ME U20 v rugby – skupina B
- 2010: MS v basketbalu žen
- 2011: ME v atletice do 23 let
- 2013: MS ve florbale žen
- 2015: MS v ledním hokeji
Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.
V Ostravě sídlí týmy FC Baník Ostrava (fotbal), HC Vítkovice Steel (lední hokej), NH Ostrava (basketbal), 1. SC WOOW Vítkovice a Remedicum Ostrava (florbal), Arrows Ostrava (baseball a softball) a VK Ostrava (volejbal).
Partnerská města
Známí rodáci
- Jehuda Bacon – izraelský malíř českého původu
- Jan Balabán – spisovatel (žil zde od dětství)
- Pavla Beretová – herečka Národního divadla v Praze
- Beno Blachut – operní pěvec
- Vlastimil Brodský – herec
- Slávka Budínová – herečka
- Bořivoj Čelovský – historik
- Oldřich Daněk – dramatik
- Miloš Dodo Doležal – kytarista, zpěvák
- Miroslav Etzler – herec
- Tomáš Etzler – novinář
- Karel Fiala – herec
- Ota Filip – spisovatel
- Anna Friedlová-Kanczuská – architektka, urbanistka
- Tomáš Galásek – fotbalista
- Petr Hruška – básník, scenárista
- Ilja Hurník – hudební skladatel
- Igor Chmela – herec Divadla na Zábradlí
- Martin Chodúr – zpěvák, vítěz 1. Česko-Slovenské Superstar
- Věra Chytilová – režisérka
- Eva Jakoubková – herečka
- Liana Janáčková – architektka, starostka městské části, senátorka
- Radim Jančura – podnikatel
- Marek Jankulovski – fotbalista
- Valentin Bernard Jestřábský – římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel
- Zdeněk Jirotka – spisovatel
- Zuzana Kajnarová Říčařová – herečka
- Martina Kociánová – televizní moderátorka
- Přemysl Kokeš - architekt
- Irena Korbelářová - historička, archivářka, proděkanka, profesorka
- Richard Krajčo – herec a zpěvák
- Marta Ondráčková - herečka a moderátorka
- Ivan Lendl – tenista
- Mario Lička – fotbalista
- Artur London – politik a publicista
- Otmar Mácha – hudební dramaturg
- Karel Müller - archivář, historik, heraldik, ředitel Zemského archivu v Opavě
- Jaromír Nohavica – písničkář
- Elly Oehlerová - architektka
- Karel Reisz – filmový režisér
- Marie Rottrová – zpěvačka
- Petr Němec - zpěvák
- Šlomo Rozen – izraelský politik a ministr
- Jiří Rusnok – býv. předseda vlády, člen Bankovní rady ČNB
- Jan Světlík – podnikatel
- Jaromír Šindel – hokejista
- Radim Uzel – sexuolog
- Hana Zagorová – zpěvačka
- Lubomír Zaorálek – ministr zahraničních věcí
- Vilém Závada – básník
- Rudolf Zuber - kněz, historik, archivář, knihovník
Literatura
- JANČÍK, Petr a kol. Atlas ostravského ovzduší. Ostrava : VŠB-TU, 2013 ISBN 978-80-248-3006-3
- Petr Bezruč - Slezské písně (Báseň Ostrava aj.)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenépocet obyvatel
není určen žádný text - ↑ https://www.ostrava.cz/cs/o-meste
- ↑ Vyhláška č. 561/2006 Sb.
- ↑ Urban Audit: City Profiles - Ostrava [online]. Eurostat, 2004 [cit. 2011-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.google.cz/maps/place/Biskupstv%C3%AD+ostravsko-opavsk%C3%A9/@49.835503,18.295019,17z/data=!3m1!4b1!4m2!3m1!1s0x4713e331f3278ca5:0x2f1319c7c6077eb8
- ↑ Charakteristika okresu Ostrava-město, ČSÚ Ostrava, czso.cz
- ↑ Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
- ↑ Ostrava má nové logo, ostrava.cz
- ↑ Představujeme město: Ostrava
- ↑ Ostrava 2015: Věděli jste, že…
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54.
- ↑ Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe, mmr.cz
- ↑ Pavel Baroch: Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy, Aktualne.cz, 30. září 2009
- ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
- ↑ Ropné laguny na Ostravsku zatím nebudu zlikvidovány, ČT24, 19. března 2010
- ↑ Sanace ostravských ropných lagun se zdrží o tři roky, Rádio Impuls, 23. března 2010
- ↑ Dominika Patrovská: Vítězem disciplíny o "nejvyšší znečištění vzduchu" je Ostrava-Bartovice, ekolist.cz, 12. listopadu 2009
- ↑ Na špinavé ovzduší si přijede posvítit sám premiér, Moravskoslezský deník, 10. března 2010
- ↑ Obama a Medveděv zhatili Fischerovi návštěvu Ostravy, Moravskoslezský deník, 2. dubna 2010
- ↑ Město chce žalovat vědce kvůli výzkumu vlivu ovzduší, Moravskoslezský deník, 13. dubna 2010
- ↑ Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS – Technické památky a atraktivity http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/rr_ms_12.doc
- ↑ http://www.krasnaostrava.cz/majova-plesna/
- ↑ http://www.novinky.cz/vase-zpravy/moravskoslezsky-kraj/ostrava-mesto/376-5747-dvoutydenni-socharske-sympozium-zahajili-v-ostrave-plesne.html
- ↑ Plzeň porazila Ostravu a je Evropským městem kultury
- ↑ http://www.gwsh.pl/cz/ [online].
- ↑ http://www.newportu.cz/historie.htm [online].
- ↑ Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu [online]. Dostupné online.
Související články
- Slezská metropolitní oblast (území PR a ČR s centry v Katowicích a v Ostravě)
- Okresní soud v Ostravě
- Ostravsko
- Ostravsko-karvinská uhelná pánev
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Ostrava ve Wikislovníku
- Kategorie Ostrava ve Wikizprávách
- Ostrava na Facebooku
- Ostrava 2015
- Mapový server statutárního města Ostravy
- Ostravaci – fotky Ostravy
- Ostravan.cz Web o kultuře.
- Ostravský informační servis Informace o městě, kultuře a dopravě. Prodej suvenýrů, vstupenek a map.