Přeskočit na obsah

Oxid hořečnatý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 724 001 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
verze 20319599 uživatele 37.221.249.96 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 16: Řádek 16:
| teplota tání = 2 800 °C
| teplota tání = 2 800 °C
| teplota varu = 3 600 °C
| teplota varu = 3 600 °C
| hustota = 3,576&nbsp;g/cm³ <br /> 3,55-3,68&nbsp;g/cm³ (''makrokrystalický'')
| hustota = 3,576&nbsp;g/cm³ <br /> 3,55–3,68&nbsp;g/cm³ (''makrokrystalický'')
| tvrdost = 5,5 (''makrokrystalický'')
| tvrdost = 5,5 (''makrokrystalický'')
| rozpustnost = 0,000&nbsp;62&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 0,008&nbsp;6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')
| rozpustnost = 0,000&nbsp;62&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 0,008&nbsp;6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')
Řádek 22: Řádek 22:
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 1,736
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 1,736
| relativní permitivita = 8,2
| relativní permitivita = 8,2
| měrná magnetická susceptibilita = -2,522×10<sup>−6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup>
| měrná magnetická susceptibilita = −2,522×10<sup>−6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>−1</sup>
| součinitel tepelné vodivosti = 36,7&nbsp;Wm<sup>-1</sup>K<sup>-1</sup> (''37,8&nbsp;°C'')<br /> 31,8&nbsp;Wm<sup>-1</sup>K<sup>-1</sup> (''93,3&nbsp;°C'')<br /> 27,7&nbsp;Wm<sup>-1</sup>K<sup>-1</sup> (''149&nbsp;°C'')<br /> '''makrokrystalický'''<br />46,2&nbsp;Wm<sup>-1</sup>K<sup>-1</sup> (''37,8&nbsp;°C'')<br /> 38,9&nbsp;Wm<sup>-1</sup>K<sup>-1</sup> (''93,3&nbsp;°C'')<br /> 33,7&nbsp;Wm<sup>-1</sup>K<sup>-1</sup> (''149&nbsp;°C'')
| součinitel tepelné vodivosti = 36,7&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''37,8&nbsp;°C'')<br /> 31,8&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''93,3&nbsp;°C'')<br /> 27,7&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''149&nbsp;°C'')<br /> '''makrokrystalický'''<br />46,2&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''37,8&nbsp;°C'')<br /> 38,9&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''93,3&nbsp;°C'')<br /> 33,7&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''149&nbsp;°C'')
| krystalová struktura = kubická plošně centrovaná (''makrokrystalický'')
| krystalová struktura = kubická plošně centrovaná (''makrokrystalický'')
| hrana mřížky = '''makrokrystalický'''<br /> a= 421,2&nbsp;pm
| hrana mřížky = '''makrokrystalický'''<br /> a= 421,2&nbsp;pm
| standardní slučovací entalpie = -598,26&nbsp;kJ/mol<br /> -601,99&nbsp;kJ/mol (''makrokrystalický'')
| standardní slučovací entalpie = −598,26&nbsp;kJ/mol<br /> −601,99&nbsp;kJ/mol (''makrokrystalický'')
| standardní molární entropie = 27,9&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup><br /> 27,0&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup> (''makrokrystalický'')
| standardní molární entropie = 27,9&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup><br /> 27,0&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup> (''makrokrystalický'')
| standardní slučovací Gibbsova energie = -566,24&nbsp;kJ/mol<br /> -569,71&nbsp;kJ/mol (''makrokrystalický'')
| standardní slučovací Gibbsova energie = −566,24&nbsp;kJ/mol<br /> −569,71&nbsp;kJ/mol (''makrokrystalický'')
| izobarické měrné teplo = 0,935&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup><br /> 0,922&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> (''makrokrystalický'')
| izobarické měrné teplo = 0,935&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup><br /> 0,922&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup> (''makrokrystalický'')
| R-věty = {{R|36}}, {{R|37}}, {{R|38}}
| R-věty = {{R|36}}, {{R|37}}, {{R|38}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| NFPA 704 = {{NFPA 704
Řádek 38: Řádek 38:
}}
}}
}}
}}
'''Oxid hořečnatý''' je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál [[periklas]]. Jeho empirický vzorec je [[hořčík|Mg]][[kyslík|O]]. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý [[hygroskopie|hygroskopický]] prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na [[hydroxid hořečnatý]] (MgO + H<sub>2</sub>O → Mg(OH)<sub>2</sub>). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se [[síran barnatý|síranem barnatým]] látkou s nejvyšší [[odrazivost]]í (96-98%).{{Fakt/dne|20101108141549}}
'''Oxid hořečnatý''' je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál [[periklas]]. Jeho empirický vzorec je [[hořčík|Mg]][[kyslík|O]]. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý [[hygroskopie|hygroskopický]] prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na [[hydroxid hořečnatý]] (MgO + H<sub>2</sub>O → Mg(OH)<sub>2</sub>). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se [[síran barnatý|síranem barnatým]] látkou s nejvyšší [[odrazivost]]í (96–98%).{{Fakt/dne|20101108141549}}


== Použití ==
== Použití ==


* V medicíně je oxid hořečnatý používán jako [[antacidum]] při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a [[laxativum]].
* V medicíně je oxid hořečnatý používán jako [[antacida|antacidum]] při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a [[laxativum]].
* Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
* Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
* Je používán jako [[elektrický izolant]].
* Je používán jako [[elektrický izolant]].
Řádek 48: Řádek 48:
* Je používán sportovci (atlety, horolezci, gymnasty, vzpěrači) pro zamezení pocení rukou.
* Je používán sportovci (atlety, horolezci, gymnasty, vzpěrači) pro zamezení pocení rukou.
* Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží [[chromany]].
* Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží [[chromany]].
* Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např. Prolux Arktik (Primalex Polar používá [[síran barnatý]] = BaSO4)).
* Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např. Prolux Arktik (Primalex Polar používá [[síran barnatý]] - BaSO<sub>4</sub>)).


== Rizika ==
== Rizika ==
Řádek 57: Řádek 57:
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}


== Externí odkazy ==
{{Pahýl}}
* {{Commonscat}}


{{Oxidy II.}}
{{Oxidy II.}}
{{Anorganické soli hořečnaté}}
{{Anorganické soli hořečnaté}}

{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


Aktuální verze z 7. 8. 2021, 06:26

oxid hořečnatý
Obecné
Systematický názevoxid hořečnatý
Triviální názevpálená magnézie
Anglický názevMagnesium oxide
Německý názevMagnesiumoxid
Sumární vzorecMgO
Vzhledbílý krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1309-48-4
PubChem14792
SMILES[Mg](=O)
Číslo RTECSOM3850000
Vlastnosti
Molární hmotnost40,304 g/mol
Teplota tání2 800 °C
Teplota varu3 600 °C
Hustota3,576 g/cm³
3,55–3,68 g/cm³ (makrokrystalický)
Index lomunD= 1,736
Tvrdost5,5 (makrokrystalický)
Rozpustnost ve vodě0,000 62 g/100 ml (0 °C)
0,008 6 g/100 ml (30 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		kyseliny
Relativní permitivita εr8,2
Součinitel tepelné vodivosti36,7 Wm−1K−1 (37,8 °C)
31,8 Wm−1K−1 (93,3 °C)
27,7 Wm−1K−1 (149 °C)
makrokrystalický
46,2 Wm−1K−1 (37,8 °C)
38,9 Wm−1K−1 (93,3 °C)
33,7 Wm−1K−1 (149 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−2,522×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturakubická plošně centrovaná (makrokrystalický)
Hrana krystalové mřížkymakrokrystalický
a= 421,2 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−598,26 kJ/mol
−601,99 kJ/mol (makrokrystalický)
Standardní molární entropie S°27,9 JK−1mol−1
27,0 JK−1mol−1 (makrokrystalický)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−566,24 kJ/mol
−569,71 kJ/mol (makrokrystalický)
Izobarické měrné teplo cp0,935 JK−1g−1
0,922 JK−1g−1 (makrokrystalický)
Bezpečnost
R-větyR36, R37, R38
NFPA 704
0
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid hořečnatý je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál periklas. Jeho empirický vzorec je MgO. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý hygroskopický prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na hydroxid hořečnatý (MgO + H2O → Mg(OH)2). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se síranem barnatým látkou s nejvyšší odrazivostí (96–98%).[zdroj⁠?!]

Použití

[editovat | editovat zdroj]
  • V medicíně je oxid hořečnatý používán jako antacidum při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a laxativum.
  • Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
  • Je používán jako elektrický izolant.
  • Je používám ve stavebnictví jako součást hořečnatých pojiv (zejména tzv. Sorelova cementu) s protipožárním účinkem.
  • Je používán sportovci (atlety, horolezci, gymnasty, vzpěrači) pro zamezení pocení rukou.
  • Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží chromany.
  • Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např. Prolux Arktik (Primalex Polar používá síran barnatý - BaSO4)).

Rizika

[editovat | editovat zdroj]

Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození plic.[zdroj?] Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Anorganické soli hořečnaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan hořečnatý (Mg(OCl)2) • Chlorečnan hořečnatý (Mg(ClO3)2) • Chloristan hořečnatý (Mg(ClO4)2) • Bromičnan hořečnatý (Mg(BrO3)2) • Bromistan hořečnatý (Mg(BrO4)2) • Jodičnan hořečnatý (Mg(IO3)2) • Jodistan hořečnatý (Mg(IO4)2) • Dijodistan hořečnatý (Mg2I2O9) • Siřičitan hořečnatý (MgSO3) • Hydrogensiřičitan hořečnatý (Mg(HSO3)2) • Síran hořečnatý (MgSO4) • Hydrogensíran hořečnatý (Mg(HSO4)2) • Seleničitan hořečnatý (MgSeO3) • Hydrogenseleničitan hořečnatý (Mg(HSeO3)2) • Selenan hořečnatý (MgSeO4) • Telluričitan hořečnatý (MgTeO3) • Telluran hořečnatý (MgTeO4) • Dusitan hořečnatý (Mg(NO2)2) • Dusičnan hořečnatý (Mg(NO3)2) • Fosfornan hořečnatý (Mg(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan hořečnatý (MgHPO3) • Dihydrogenfosforečnan hořečnatý (Mg(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan hořečnatý (MgHPO4) • Fosforečnan hořečnatý (Mg3(PO4)2) • Difosforečnan hořečnatý (Mg2P2O7) • Arsenitan hořečnatý (Mg(AsO2)2) • Arseničnan hořečnatý (Mg3(AsO4)2) • Tantaličnan hořečnatý (Mg(TaO3)2) • Hydrogenuhličitan hořečnatý (Mg(HCO3)2) • Uhličitan hořečnatý (MgCO3) • Šťavelan hořečnatý (Mg(CO2)2) • Křemičitan hořečnatý (Mg2SiO4) • Trikřemičitan hořečnatý (Mg2Si3O8) • Boritan hořečnatý (Mg3(BO3)2) • Manganistan hořečnatý (Mg(MnO4)2) • Chromitan hořečnatý (Mg(CrO2)2) • Chroman hořečnatý (MgCrO4) • Dichroman hořečnatý (MgCr2O7) • Molybdenan hořečnatý (MgMoO4) • Wolframan hořečnatý (MgWO4) • Vanadičnan hořečnatý (Mg(VO3)2) • Titaničitan hořečnatý (MgTiO3) • Hlinitan hořečnatý (Mg(AlO2)2) • Heptahlinitan dodekahořečnatý • Diuranan hořečnatý (MgU2O7)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Jiné
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oxid_hořečnatý&oldid=20321001“