Oxid hořečnatý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Použití: + barvy |
verze 20319599 uživatele 37.221.249.96 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox |
{{Infobox - chemická sloučenina |
||
| |
| název = oxid hořečnatý |
||
| |
| obrázek = Magnesium oxide.jpg |
||
| velikost obrázku = 200px |
|||
| |
| systematický název = oxid hořečnatý |
||
| ⚫ | |||
| |
| triviální název = pálená magnézie |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| německý název = Magnesiumoxid |
|||
|Vzhled=bílý krystalický prášek |
|||
| ⚫ | |||
| vzhled = bílý [[krystal]]ický prášek |
|||
| |
| číslo CAS = 1309-48-4 |
||
|SMILES=[Mg](=O) |
| SMILES = [Mg](=O) |
||
|PubChem= 14792 |
| PubChem = 14792 |
||
| |
| číslo RTECS = OM3850000 |
||
| |
| molární hmotnost = 40,304 g/mol |
||
| |
| teplota tání = 2 800 °C |
||
| |
| teplota varu = 3 600 °C |
||
| |
| hustota = 3,576 g/cm³ <br /> 3,55–3,68 g/cm³ (''makrokrystalický'') |
||
| |
| tvrdost = 5,5 (''makrokrystalický'') |
||
| |
| rozpustnost = 0,000 62 g/100 ml (''0 °C'')<br /> 0,008 6 g/100 ml (''30 °C'') |
||
| |
| rozpustnost polární = [[kyseliny]] |
||
| |
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 1,736 |
||
| |
| relativní permitivita = 8,2 |
||
| |
| měrná magnetická susceptibilita = −2,522×10<sup>−6</sup> cm<sup>3</sup>g<sup>−1</sup> |
||
| |
| součinitel tepelné vodivosti = 36,7 Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''37,8 °C'')<br /> 31,8 Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''93,3 °C'')<br /> 27,7 Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''149 °C'')<br /> '''makrokrystalický'''<br />46,2 Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''37,8 °C'')<br /> 38,9 Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''93,3 °C'')<br /> 33,7 Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''149 °C'') |
||
| krystalová struktura = kubická plošně centrovaná (''makrokrystalický'') |
|||
| ⚫ | |||
|Struktura=zobrazit |
|||
| |
| standardní slučovací entalpie = −598,26 kJ/mol<br /> −601,99 kJ/mol (''makrokrystalický'') |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
|Termodynamické vlastnosti=zobrazit |
|||
| ⚫ | |||
|Standardní slučovací entalpie = -598,26 kJ/mol<br /> -601,99 kJ/mol (''makrokrystalický'') |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| zdraví = 1 |
|||
| ⚫ | |||
| hořlavost = 0 |
|||
| ⚫ | |||
| reaktivita = 0 |
|||
| ostatní rizika = |
|||
|Bezpečnost=zobrazit |
|||
}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
|Zdraví=1 |
|||
|Hořlavost=0 |
|||
|Reaktivita=0 |
|||
|Ostatní rizika=}} |
|||
}} |
}} |
||
| ⚫ | '''Oxid hořečnatý''' je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál [[periklas]]. Jeho empirický vzorec je [[hořčík|Mg]][[kyslík|O]]. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý [[hygroskopie|hygroskopický]] prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na [[hydroxid hořečnatý]] (MgO + H<sub>2</sub>O → Mg(OH)<sub>2</sub>). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se [[síran barnatý|síranem barnatým]] látkou s nejvyšší [[odrazivost]]í (96–98%).{{Fakt/dne|20101108141549}} |
||
| ⚫ | '''Oxid hořečnatý''' je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál [[periklas]]. Jeho empirický vzorec je [[hořčík|Mg]][[kyslík|O]]. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý [[ |
||
== Použití == |
== Použití == |
||
* V medicíně je oxid hořečnatý používán jako [[antacidum]] při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a [[laxativum]]. |
* V medicíně je oxid hořečnatý používán jako [[antacida|antacidum]] při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a [[laxativum]]. |
||
* Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti. |
* Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti. |
||
* Je používán jako [[elektrický izolant]]. |
* Je používán jako [[elektrický izolant]]. |
||
* Je používám ve stavebnictví jako součást hořečnatých pojiv (zejména tzv. [[Sorelův cement|Sorelova cementu]]) s protipožárním účinkem. |
|||
* Je používám jako protipožární složka nehořlavých stavebních materiálů. |
|||
* Je používán horolezci pro zamezení pocení rukou. |
* Je používán sportovci (atlety, horolezci, gymnasty, vzpěrači) pro zamezení pocení rukou. |
||
* Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží [[chromany]]. |
* Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží [[chromany]]. |
||
* Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např.Primalex Polar). |
* Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např. Prolux Arktik (Primalex Polar používá [[síran barnatý]] - BaSO<sub>4</sub>)). |
||
== Rizika == |
== Rizika == |
||
Inhalace |
Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození [[plíce|plic]].{{Doplňte zdroj}} Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} |
||
== Externí odkazy == |
|||
{{Pahýl}} |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Oxidy II.}} |
{{Oxidy II.}} |
||
{{Anorganické soli hořečnaté}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Antacida]] |
[[Kategorie:Antacida]] |
||
[[Kategorie:Oxidy|Hořečnatý]] |
[[Kategorie:Oxidy|Hořečnatý]] |
||
[[Kategorie:Hořečnaté sloučeniny]] |
[[Kategorie:Hořečnaté sloučeniny]] |
||
[[ca:Òxid de magnesi]] |
|||
[[da:Magnesiumoxid]] |
|||
[[de:Magnesiumoxid]] |
|||
[[en:Magnesium oxide]] |
|||
[[fa:منیزیم اکسید]] |
|||
[[fr:Oxyde de magnésium]] |
|||
[[hu:Magnézium-oxid]] |
|||
[[it:Ossido di magnesio]] |
|||
[[ja:酸化マグネシウム]] |
|||
[[ko:산화 마그네슘]] |
|||
[[nl:Magnesiumoxide]] |
|||
[[nn:Magnesiumoksid]] |
|||
[[no:Magnesiumoksid]] |
|||
[[pl:Tlenek magnezu]] |
|||
[[pt:Óxido de magnésio]] |
|||
[[qu:Qunta]] |
|||
[[ru:Оксид магния]] |
|||
[[simple:Magnesium oxide]] |
|||
[[sk:Oxid horečnatý]] |
|||
[[sl:Magnezijev oksid]] |
|||
[[sr:Магнезијум оксид]] |
|||
[[sv:Magnesiumoxid]] |
|||
[[uk:Оксид магнію]] |
|||
[[vi:Magiê ôxít]] |
|||
[[zh:氧化镁]] |
|||
Aktuální verze z 7. 8. 2021, 06:26
| oxid hořečnatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | oxid hořečnatý |
| Triviální název | pálená magnézie |
| Anglický název | Magnesium oxide |
| Německý název | Magnesiumoxid |
| Sumární vzorec | MgO |
| Vzhled | bílý krystalický prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1309-48-4 |
| PubChem | 14792 |
| SMILES | [Mg](=O) |
| Číslo RTECS | OM3850000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 40,304 g/mol |
| Teplota tání | 2 800 °C |
| Teplota varu | 3 600 °C |
| Hustota | 3,576 g/cm³ 3,55–3,68 g/cm³ (makrokrystalický) |
| Index lomu | nD= 1,736 |
| Tvrdost | 5,5 (makrokrystalický) |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 62 g/100 ml (0 °C) 0,008 6 g/100 ml (30 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | kyseliny |
| Relativní permitivita εr | 8,2 |
| Součinitel tepelné vodivosti | 36,7 Wm−1K−1 (37,8 °C) 31,8 Wm−1K−1 (93,3 °C) 27,7 Wm−1K−1 (149 °C) makrokrystalický 46,2 Wm−1K−1 (37,8 °C) 38,9 Wm−1K−1 (93,3 °C) 33,7 Wm−1K−1 (149 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −2,522×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kubická plošně centrovaná (makrokrystalický) |
| Hrana krystalové mřížky | makrokrystalický a= 421,2 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −598,26 kJ/mol −601,99 kJ/mol (makrokrystalický) |
| Standardní molární entropie S° | 27,9 JK−1mol−1 27,0 JK−1mol−1 (makrokrystalický) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −566,24 kJ/mol −569,71 kJ/mol (makrokrystalický) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,935 JK−1g−1 0,922 JK−1g−1 (makrokrystalický) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R36, R37, R38 |
| NFPA 704 |  0
1
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid hořečnatý je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál periklas. Jeho empirický vzorec je MgO. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý hygroskopický prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na hydroxid hořečnatý (MgO + H2O → Mg(OH)2). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se síranem barnatým látkou s nejvyšší odrazivostí (96–98%).[zdroj?!]
Použití
[editovat | editovat zdroj]- V medicíně je oxid hořečnatý používán jako antacidum při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a laxativum.
- Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
- Je používán jako elektrický izolant.
- Je používám ve stavebnictví jako součást hořečnatých pojiv (zejména tzv. Sorelova cementu) s protipožárním účinkem.
- Je používán sportovci (atlety, horolezci, gymnasty, vzpěrači) pro zamezení pocení rukou.
- Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží chromany.
- Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např. Prolux Arktik (Primalex Polar používá síran barnatý - BaSO4)).
Rizika
[editovat | editovat zdroj]Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození plic.[zdroj?] Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu oxid hořečnatý na Wikimedia Commons
