Přeskočit na obsah

Oxid hořečnatý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m rozšíření
verze 20319599 uživatele 37.221.249.96 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 42 mezilehlých verzí od 24 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
|Název=oxid hořečnatý
| název = oxid hořečnatý
|Obrázek=[[Soubor:Magnesium oxide.jpg|200px]]
| obrázek = Magnesium oxide.jpg
| velikost obrázku = 200px
|Systematický název= oxid hořečnatý
|Triviální název=
| systematický název = oxid hořečnatý
| triviální název = pálená magnézie
|Ostatní názvy=
|Latinský název=
| anglický název = Magnesium oxide
|Anglický název=Magnesium oxide
| německý název = Magnesiumoxid
| sumární vzorec = MgO
|Německý název=Magnesiumoxid
| vzhled = bílý [[krystal]]ický prášek
|Funkční vzorec=MgO
| číslo CAS = 1309-48-4
|Sumární vzorec=MgO
| SMILES = [Mg](=O)
|Vzhled=bílý krystalický prášek
| PubChem = 14792

| číslo RTECS = OM3850000
|Číslo CAS=1309-48-4
| molární hmotnost = 40,304 g/mol
|Číslo EINECS=
| teplota tání = 2 800 °C
|PubChem=
| teplota varu = 3 600 °C
|ChEBI=
| hustota = 3,576&nbsp;g/cm³ <br /> 3,55–3,68&nbsp;g/cm³ (''makrokrystalický'')
|SMILES=[Mg](=O)
| tvrdost = 5,5 (''makrokrystalický'')
|InChI=
| rozpustnost = 0,000&nbsp;62&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 0,008&nbsp;6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')

| rozpustnost polární = [[kyseliny]]
|Molární hmotnost= 40,304 g/mol
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>= 1,736
|Teplota tání= 2800&nbsp;°C
| relativní permitivita = 8,2
|Teplota varu= 3600&nbsp;°C
| měrná magnetická susceptibilita = −2,522×10<sup>−6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>−1</sup>
|Teplota sublimace=
| součinitel tepelné vodivosti = 36,7&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''37,8&nbsp;°C'')<br /> 31,8&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''93,3&nbsp;°C'')<br /> 27,7&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''149&nbsp;°C'')<br /> '''makrokrystalický'''<br />46,2&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''37,8&nbsp;°C'')<br /> 38,9&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''93,3&nbsp;°C'')<br /> 33,7&nbsp;Wm<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup> (''149&nbsp;°C'')
|Teplota rozkladu=
| krystalová struktura = kubická plošně centrovaná (''makrokrystalický'')
|Teplota změny modifikace=
| hrana mřížky = '''makrokrystalický'''<br /> a= 421,2&nbsp;pm
|Teplota skelného přechodu=
| standardní slučovací entalpie = −598,26&nbsp;kJ/mol<br /> −601,99&nbsp;kJ/mol (''makrokrystalický'')
|Hustota= 3,55- 3,68 g/cm³
| standardní molární entropie = 27,9&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup><br /> 27,0&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup> (''makrokrystalický'')
|Index lomu=
| standardní slučovací Gibbsova energie = −566,24&nbsp;kJ/mol<br /> −569,71&nbsp;kJ/mol (''makrokrystalický'')
|Tvrdost=5,5
| izobarické měrné teplo = 0,935&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup><br /> 0,922&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup> (''makrokrystalický'')
|Kritická teplota=
| R-věty = {{R|36}}, {{R|37}}, {{R|38}}
|Kritický tlak=
| NFPA 704 = {{NFPA 704
|Kritická hustota=
| zdraví = 1
|pKa=
| hořlavost = 0
|pKb=
| reaktivita = 0
|Rozpustnost= 0,0086 g/100 ml
| ostatní rizika =
|Rozpustnost polární=
}}
|Rozpustnost nepolární=
|Součin rozpustnosti=
|Teplota hoření=
|Meze výbušnosti=
|Relativní permitivita=
|Tlak páry=
|Izoelektrický bod=
|Součinitel elektrické vodivosti=
|Součinitel tepelné vodivosti=
|Součinitel elektrického odporu=
|Součinitel délkové roztažnosti=
|Součinitel objemové roztažnosti=
|Měrný elektrický odpor=
|Ionizační energie=
|Průměrný výskyt=


|Struktura=zobrazit
|Krystalová struktura= kubická, plošně centrovaná
|Hrana mřížky=
|Koordinační geometrie=
|Tvar molekuly=
|Dipólový moment=

|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
|Standardní slučovací entalpie =
|Entalpie tání=
|Entalpie varu=
|Entalpie rozpouštění=
|Entalpie sublimace=
|Standardní molární entropie =
|Standardní slučovací Gibbsova energie=
|Měrné teplo=
|Izobarické měrné teplo=
|Izochorické měrné teplo=
|Bezpečnost=zobrazit
|Symboly nebezpečí=
|R-věty=
|S-věty=
|NFPA 704={{NFPA 704
|Zdraví=1
|Hořlavost=0
|Reaktivita=0
|Ostatní rizika=}}
|Číslo RTECS=
|Teplota vznícení=
}}
}}
'''Oxid hořečnatý''' je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál [[periklas]]. Jeho empirický vzorec je [[hořčík|Mg]][[kyslík|O]]. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý [[hygroskopie|hygroskopický]] prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na [[hydroxid hořečnatý]] (MgO + H<sub>2</sub>O → Mg(OH)<sub>2</sub>). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se [[síran barnatý|síranem barnatým]] látkou s nejvyšší [[odrazivost]]í (96–98%).{{Fakt/dne|20101108141549}}



'''Oxid hořečnatý''' je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál [[periklas]]. Jeho empirický vzorec je [[hořčík|Mg]][[kyslík|O]]. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý [[hygroskopicita|hygroskopický]] prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na [[hydroxid hořečnatý]] (MgO + H<sub>2</sub>O → Mg(OH)<sub>2</sub>). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se [[síran barnatý|síranem barnatým]] látkou s nejvyšší [[odrazivost]]í (96-98%)


== Použití ==
== Použití ==


* V medicíně je oxid hořečnatý používán jako [[antacidum]] při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a [[laxativum]].
* V medicíně je oxid hořečnatý používán jako [[antacida|antacidum]] při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a [[laxativum]].

* Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
* Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
* Je používán jako [[elektrický izolant]].
* Je používám ve stavebnictví jako součást hořečnatých pojiv (zejména tzv. [[Sorelův cement|Sorelova cementu]]) s protipožárním účinkem.
* Je používán sportovci (atlety, horolezci, gymnasty, vzpěrači) pro zamezení pocení rukou.
* Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží [[chromany]].
* Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např. Prolux Arktik (Primalex Polar používá [[síran barnatý]] - BaSO<sub>4</sub>)).


== Rizika ==
* Je používán jako elektrický izolant.
Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození [[plíce|plic]].{{Doplňte zdroj}} Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu.


== Literatura ==
* Je používám jako protipožární složka nehořlavých stavebních materiálů.


* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
* Je používán horolezci pro zamezení pocení rukou.


== Externí odkazy ==
* Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží [[chroman]]y.
* {{Commonscat}}


{{Oxidy II.}}
{{Anorganické soli hořečnaté}}


{{Autoritní data}}
== Rizika ==
Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození plic. Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu.

{{Pahýl - anorganika}}


[[Kategorie:Antacida]]
[[Kategorie:Antacida]]
[[Kategorie:Oxidy|Hořečnatý]]
[[Kategorie:Oxidy|Hořečnatý]]
[[Kategorie:Hořečnaté sloučeniny]]
[[Kategorie:Hořečnaté sloučeniny]]

[[ca:Òxid de magnesi]]
[[da:Magnesiumoxid]]
[[de:Magnesiumoxid]]
[[en:Magnesium oxide]]
[[fr:Oxyde de magnésium]]
[[hu:Magnézium-oxid]]
[[it:Ossido di magnesio]]
[[ja:酸化マグネシウム]]
[[nl:Magnesiumoxide]]
[[nn:Magnesiumoksid]]
[[no:Magnesiumoksid]]
[[pl:Tlenek magnezu]]
[[pt:Óxido de magnésio]]
[[qu:Qunta]]
[[ru:Оксид магния]]
[[simple:Magnesium oxide]]
[[sk:Oxid horečnatý]]
[[sl:Magnezijev oksid]]
[[sr:Магнезијум оксид]]
[[sv:Magnesiumoxid]]
[[uk:Оксид магнію]]
[[vi:Ôxít magiê]]
[[zh:氧化镁]]

Aktuální verze z 7. 8. 2021, 06:26

oxid hořečnatý
Obecné
Systematický názevoxid hořečnatý
Triviální názevpálená magnézie
Anglický názevMagnesium oxide
Německý názevMagnesiumoxid
Sumární vzorecMgO
Vzhledbílý krystalický prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1309-48-4
PubChem14792
SMILES[Mg](=O)
Číslo RTECSOM3850000
Vlastnosti
Molární hmotnost40,304 g/mol
Teplota tání2 800 °C
Teplota varu3 600 °C
Hustota3,576 g/cm³
3,55–3,68 g/cm³ (makrokrystalický)
Index lomunD= 1,736
Tvrdost5,5 (makrokrystalický)
Rozpustnost ve vodě0,000 62 g/100 ml (0 °C)
0,008 6 g/100 ml (30 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		kyseliny
Relativní permitivita εr8,2
Součinitel tepelné vodivosti36,7 Wm−1K−1 (37,8 °C)
31,8 Wm−1K−1 (93,3 °C)
27,7 Wm−1K−1 (149 °C)
makrokrystalický
46,2 Wm−1K−1 (37,8 °C)
38,9 Wm−1K−1 (93,3 °C)
33,7 Wm−1K−1 (149 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−2,522×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturakubická plošně centrovaná (makrokrystalický)
Hrana krystalové mřížkymakrokrystalický
a= 421,2 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−598,26 kJ/mol
−601,99 kJ/mol (makrokrystalický)
Standardní molární entropie S°27,9 JK−1mol−1
27,0 JK−1mol−1 (makrokrystalický)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−566,24 kJ/mol
−569,71 kJ/mol (makrokrystalický)
Izobarické měrné teplo cp0,935 JK−1g−1
0,922 JK−1g−1 (makrokrystalický)
Bezpečnost
R-větyR36, R37, R38
NFPA 704
0
1
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid hořečnatý je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál periklas. Jeho empirický vzorec je MgO. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý hygroskopický prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na hydroxid hořečnatý (MgO + H2O → Mg(OH)2). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se síranem barnatým látkou s nejvyšší odrazivostí (96–98%).[zdroj⁠?!]

Použití

[editovat | editovat zdroj]
  • V medicíně je oxid hořečnatý používán jako antacidum při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a laxativum.
  • Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
  • Je používán jako elektrický izolant.
  • Je používám ve stavebnictví jako součást hořečnatých pojiv (zejména tzv. Sorelova cementu) s protipožárním účinkem.
  • Je používán sportovci (atlety, horolezci, gymnasty, vzpěrači) pro zamezení pocení rukou.
  • Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží chromany.
  • Používá se pro výrobu nátěrových hmot, zejména těch s žádanou vysokou bělostí (v ČR typicky např. Prolux Arktik (Primalex Polar používá síran barnatý - BaSO4)).

Rizika

[editovat | editovat zdroj]

Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození plic.[zdroj?] Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Anorganické soli hořečnaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan hořečnatý (Mg(OCl)2) • Chlorečnan hořečnatý (Mg(ClO3)2) • Chloristan hořečnatý (Mg(ClO4)2) • Bromičnan hořečnatý (Mg(BrO3)2) • Bromistan hořečnatý (Mg(BrO4)2) • Jodičnan hořečnatý (Mg(IO3)2) • Jodistan hořečnatý (Mg(IO4)2) • Dijodistan hořečnatý (Mg2I2O9) • Siřičitan hořečnatý (MgSO3) • Hydrogensiřičitan hořečnatý (Mg(HSO3)2) • Síran hořečnatý (MgSO4) • Hydrogensíran hořečnatý (Mg(HSO4)2) • Seleničitan hořečnatý (MgSeO3) • Hydrogenseleničitan hořečnatý (Mg(HSeO3)2) • Selenan hořečnatý (MgSeO4) • Telluričitan hořečnatý (MgTeO3) • Telluran hořečnatý (MgTeO4) • Dusitan hořečnatý (Mg(NO2)2) • Dusičnan hořečnatý (Mg(NO3)2) • Fosfornan hořečnatý (Mg(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan hořečnatý (MgHPO3) • Dihydrogenfosforečnan hořečnatý (Mg(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan hořečnatý (MgHPO4) • Fosforečnan hořečnatý (Mg3(PO4)2) • Difosforečnan hořečnatý (Mg2P2O7) • Arsenitan hořečnatý (Mg(AsO2)2) • Arseničnan hořečnatý (Mg3(AsO4)2) • Tantaličnan hořečnatý (Mg(TaO3)2) • Hydrogenuhličitan hořečnatý (Mg(HCO3)2) • Uhličitan hořečnatý (MgCO3) • Šťavelan hořečnatý (Mg(CO2)2) • Křemičitan hořečnatý (Mg2SiO4) • Trikřemičitan hořečnatý (Mg2Si3O8) • Boritan hořečnatý (Mg3(BO3)2) • Manganistan hořečnatý (Mg(MnO4)2) • Chromitan hořečnatý (Mg(CrO2)2) • Chroman hořečnatý (MgCrO4) • Dichroman hořečnatý (MgCr2O7) • Molybdenan hořečnatý (MgMoO4) • Wolframan hořečnatý (MgWO4) • Vanadičnan hořečnatý (Mg(VO3)2) • Titaničitan hořečnatý (MgTiO3) • Hlinitan hořečnatý (Mg(AlO2)2) • Heptahlinitan dodekahořečnatý • Diuranan hořečnatý (MgU2O7)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Jiné
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oxid_hořečnatý&oldid=20321001“