Oxid hořečnatý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ {{Oxidy II.}} |
odstranění prázdných položek z infoboxu |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
|Teplota tání= 2800 °C |
|Teplota tání= 2800 °C |
||
|Teplota varu= 3600 °C |
|Teplota varu= 3600 °C |
||
|Teplota sublimace= |
|||
|Teplota rozkladu= |
|||
|Teplota změny modifikace= |
|||
|Teplota skelného přechodu= |
|||
|Hustota= 3,55- 3,68 g/cm³ |
|Hustota= 3,55- 3,68 g/cm³ |
||
|Index lomu= |
|||
|Tvrdost=5,5 |
|Tvrdost=5,5 |
||
|Kritická teplota= |
|||
|Kritický tlak= |
|||
|Kritická hustota= |
|||
|pKa= |
|||
|pKb= |
|||
|Rozpustnost= 0,0086 g/100 ml |
|Rozpustnost= 0,0086 g/100 ml |
||
|Rozpustnost polární= |
|||
|Rozpustnost nepolární= |
|||
|Součin rozpustnosti= |
|||
|Teplota hoření= |
|||
|Meze výbušnosti= |
|||
|Relativní permitivita= |
|||
|Tlak páry= |
|||
|Izoelektrický bod= |
|||
|Součinitel elektrické vodivosti= |
|||
|Součinitel tepelné vodivosti= |
|||
|Součinitel elektrického odporu= |
|||
|Součinitel délkové roztažnosti= |
|||
|Součinitel objemové roztažnosti= |
|||
|Měrný elektrický odpor= |
|||
|Ionizační energie= |
|||
|Průměrný výskyt= |
|||
|Struktura=zobrazit |
|Struktura=zobrazit |
||
|Krystalová struktura= kubická, plošně centrovaná |
|Krystalová struktura= kubická, plošně centrovaná |
||
|Hrana mřížky= |
|||
|Koordinační geometrie= |
|||
|Tvar molekuly= |
|||
|Dipólový moment= |
|||
|Termodynamické vlastnosti=zobrazit |
|Termodynamické vlastnosti=zobrazit |
||
|Standardní slučovací entalpie = |
|||
|Entalpie tání= |
|||
|Entalpie varu= |
|||
|Entalpie rozpouštění= |
|||
|Entalpie sublimace= |
|||
|Standardní molární entropie = |
|||
|Standardní slučovací Gibbsova energie= |
|||
|Měrné teplo= |
|||
|Izobarické měrné teplo= |
|||
|Izochorické měrné teplo= |
|||
|Bezpečnost=zobrazit |
|||
|Symboly nebezpečí= |
|||
|R-věty= |
|||
|S-věty= |
|||
|NFPA 704={{NFPA 704 |
|NFPA 704={{NFPA 704 |
||
|Zdraví=1 |
|Zdraví=1 |
||
| Řádek 80: | Řádek 36: | ||
|Reaktivita=0 |
|Reaktivita=0 |
||
|Ostatní rizika=}} |
|Ostatní rizika=}} |
||
|Číslo RTECS= |
|||
|Teplota vznícení= |
|||
}} |
}} |
||
Verze z 4. 3. 2011, 19:18
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Oxid hořečnatý je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál periklas. Jeho empirický vzorec je MgO. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý hygroskopický prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na hydroxid hořečnatý (MgO + H2O → Mg(OH)2). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu. Oxid hořečnatý je spolu se síranem barnatým látkou s nejvyšší odrazivostí (96-98%).[zdroj?!]
Použití
- V medicíně je oxid hořečnatý používán jako antacidum při pálení žáhy a překyselení žaludku. Slouží také jako zdroj hořčíku a laxativum.
- Je používán jako relativně účinné a velmi levné sušidlo na místech, kde je nutné zabránit zvýšené vzdušné vlhkosti.
- Je používán jako elektrický izolant.
- Je používám jako protipožární složka nehořlavých stavebních materiálů.
- Je používán horolezci pro zamezení pocení rukou.[zdroj?]
- Průmyslově se využívá při zpracovávání kůže jako zásada při činění kůží chromany.
Rizika
Inhalace jemného prachu oxidu hořečnatého může způsobit poškození plic.[zdroj?] Může působit dráždivě na sliznice očí a zažívacího traktu.