STS-63: Porovnání verzí
m Robot automaticky nahradil text: (-{{[Cc]ommons\|Category: +{{commonscat|) |
m linkfix značka: editor wikitextu 2017 |
||
| (Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox |
{{Infobox - kosmická expedice |
||
| cospar = 1995-004A |
|||
compar = | |
|||
| katalog = |
|||
| název = STS-63 |
|||
| znak = Sts-63-patch.png |
|||
| loď = [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] |
|||
| ⚫ | |||
inklinace = 51,6° | |
|||
| start a přistání podinfobox = {{Infobox - kosmická expedice/start a přistání |
|||
perigeum = 275 km | |
|||
| ⚫ | |||
apogeum = 342 km | |
|||
| ⚫ | |||
doba oběhu = 92,3 minut | |
|||
| ⚫ | |||
posádka = 6 | |
|||
| ⚫ | |||
oběhy = ? | |
|||
| místo přistání = [[Kennedyho vesmírné středisko]] |
|||
vzdálenost = 4 816 454 km | |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
popis = | |
|||
předcházející = [[STS-66]]| |
|||
| ⚫ | |||
}} |
}} |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| popisek = Zleva sedí Vossová, Collinsová, Wetherbee, Titov, stojí Harris a Foale |
|||
| ⚫ | '''STS-63''' byla mise [[Spojené státy |
||
| parametry dráhy = |
|||
{{Kosmické těleso-parametr|[[Apsida (astronomie)|Perigeum]]|275 km}} |
|||
{{Kosmické těleso-parametr|[[Apsida (astronomie)|Apogeum]]|342 km}} |
|||
{{Kosmické těleso-parametr|Doba oběhu|92,3 min}} |
|||
{{Kosmické těleso-parametr|[[Sklon dráhy]]|51,6°}} |
|||
{{Kosmické těleso-parametr|Prolétnutá vzdálenost|4 816 454 km}} |
|||
| předchozí = [[STS-66]] |
|||
| ⚫ | |||
}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | '''STS-63''' byla mise [[Spojené státy americké|amerického]] [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Discovery (raketoplán)|Discovery]]. Cílem letu byly vědecké experimenty v [[mikrogravitace|mikrogravitační]] laboratoři [[Spacehab|Spacehab-3]] a přiblížení se (ovšem ne spojení) raketoplánu k ruské [[kosmická stanice|kosmické stanici]] [[Mir]]. Tato mise měla být přípravou na následující lety amerických raketoplánů k Miru. Zároveň to byla první mise, při které letěla ve funkci [[pilot]]a (resp. druhého pilota) žena - [[Eileen Collinsová]]. |
||
== Posádka == |
== Posádka == |
||
* {{flagicon|USA}} [[James Wetherbee|James D. Wetherbee]] (3) |
* {{flagicon|USA}} [[James Wetherbee|James D. Wetherbee]] (3) – [[Funkce kosmonautů v posádkách#Velitel|velitel]] |
||
* {{flagicon|USA}} [[Eileen Collinsová|Eileen M. Collinsová]] (1) |
* {{flagicon|USA}} [[Eileen Collinsová|Eileen M. Collinsová]] (1) – [[Funkce kosmonautů v posádkách#Pilot|pilot]] |
||
* {{flagicon|USA}} [[Bernard Harris|Bernard A. Harris, Jr.]] (2) |
* {{flagicon|USA}} [[Bernard Harris|Bernard A. Harris, Jr.]] (2) – [[Funkce kosmonautů v posádkách#Letový specialista|letový specialista]] 1 |
||
* {{flagicon|USA}} [[ |
* {{flagicon|USA}} [[Michael Foale|C. Michael Foale]] (3) – letový specialista 2 |
||
* {{flagicon|USA}} [[Janice Vossová|Janice E. Vossová]] (2) |
* {{flagicon|USA}} [[Janice Vossová|Janice E. Vossová]] (2) – letový specialista 3 |
||
* {{flagicon|RUS}} [[Vladimir Titov|Vladimir G. Titov]] (4) |
* {{flagicon|RUS}} [[Vladimir Titov|Vladimir G. Titov]] (4) – letový specialista 4 |
||
{{Malé|V závorkách je uvedený |
{{Malé|V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.}} |
||
== Přípravy na start == |
== Přípravy na start == |
||
Po své předcházející misi [[STS-64]], která skončila přistáním na [[Edwards AFB]] byl [[družicový stupeň raketoplánu|orbiter]] Discovery převezen pomocí letadla [[Boeing 747|Boeing 747-SCA]] z [[Kalifornia|Kalifornie]] zpět na [[Florida|Floridu]]. V [[Kennedyho vesmírné středisko|Kennedyho vesmírném středisku]] parkoval v hale č. 2 hangáru [[Orbiter Processing Facility|OPF]], kde se podrobil poletovým prověrkám a odstrojení. [[21. listopad]]u [[1994]] technici začali montovat trojici motorů [[Space Shuttle Main Engine|SSME]] a o týden později vyměnili jeden z motorků RCS a jedno [[hydraulické čerpadlo]]. [[29. listopad]]u byl do nákladového prostoru Discovery vložen jeho náklad: modul Spacehab a autonomní [[umělá družice|družice]] [[Spartan 204]]. |
Po své předcházející misi [[STS-64]], která skončila přistáním na [[Edwards AFB]] byl [[družicový stupeň raketoplánu|orbiter]] Discovery převezen pomocí letadla [[Boeing 747|Boeing 747-SCA]] z [[Kalifornia|Kalifornie]] zpět na [[Florida|Floridu]]. V [[Kennedyho vesmírné středisko|Kennedyho vesmírném středisku]] parkoval v hale č. 2 hangáru [[Orbiter Processing Facility|OPF]], kde se podrobil poletovým prověrkám a odstrojení. [[21. listopad]]u [[1994]] technici začali montovat trojici motorů [[Space Shuttle Main Engine|SSME]] a o týden později vyměnili jeden z motorků RCS a jedno [[hydraulické čerpadlo]]. [[29. listopad]]u byl do nákladového prostoru Discovery vložen jeho náklad: modul Spacehab a autonomní [[umělá družice|družice]] [[Spartan 204]]. |
||
[[5. leden|5. ledna]] 1995 převezli technici orbiter Discovery do haly [[Vehicle Assembly Building|VAB]]. Tam na něho na mobilním vypouštěcím zařízení [[MLP]] čekala sestava složená z [[Space Shuttle External Tank|hlavní palivové nádrže ET]] a [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|startovacích motorů SRB]]. Následující den byl Discovery připojen k nádrži ET. Jeho odvoz na startovací komplex se zdržel o 24 hodin kvůli poklesu [[tlak]]u okysličovadla jednoho z motorů RCS. Sestava se proto dostala na rampu až [[10. ledna]] ve 20:00 EST. Zkušební odpočítávání TCDT (''{{Cizojazyčně|en|Terminal Countdown Demonstration Test}}'') probíhalo [[18. leden|18.]] až [[19. leden|19. ledna]] souběžně s výměnou vadného dílu čerpadla APU č. 2. Skutečné odpočítávání začalo [[29. únor]]a ve stavu |
[[5. leden|5. ledna]] 1995 převezli technici orbiter Discovery do haly [[Vehicle Assembly Building|VAB]]. Tam na něho na mobilním vypouštěcím zařízení [[MLP]] čekala sestava složená z [[Space Shuttle External Tank|hlavní palivové nádrže ET]] a [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|startovacích motorů SRB]]. Následující den byl Discovery připojen k nádrži ET. Jeho odvoz na startovací komplex se zdržel o 24 hodin kvůli poklesu [[tlak]]u okysličovadla jednoho z motorů RCS. Sestava se proto dostala na rampu až [[10. leden|10. ledna]] ve 20:00 EST. Zkušební odpočítávání TCDT (''{{Cizojazyčně|en|Terminal Countdown Demonstration Test}}'') probíhalo [[18. leden|18.]] až [[19. leden|19. ledna]] souběžně s výměnou vadného dílu čerpadla APU č. 2. Skutečné odpočítávání začalo [[29. únor]]a ve stavu T-43 hodin. V čase T-11 hodin bylo plánované přerušení odpočítávání prodlouženo, protože inerciální [[navigace|navigační]] plošina IMU 2 neprošla testy a bylo potřeba ji vyměnit. |
||
Další průběh odpočítávání byl bezproblémový, a proto [[3. únor]]a 1995 v čase 05:22:04 UT raketoplán Discovery odstartoval na svoji dvacátou misi. |
Další průběh odpočítávání byl bezproblémový, a proto [[3. únor]]a 1995 v čase 05:22:04 UT raketoplán Discovery odstartoval na svoji dvacátou misi. |
||
== Průběh letu == |
== Průběh letu == |
||
V T + 125 sekund byly od nádrže ET odhozeny motory SRB, které se při dopadu na hladinu [[ |
V T + 125 sekund byly od nádrže ET odhozeny motory SRB, které se při dopadu na hladinu [[Atlantský oceán|Atlantiku]] mírně poškodily. V čase T +511,1 sekund došlo k vypnutí motorů SSME (manévr MECO) a raketoplán se pohyboval po [[suborbitální dráha|suborbitální dráze]]. Za chvíli byl 143 sekundovým zážehem motorů OMS úspěšně naveden na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]]. V průběhu motorického letu však selhal jeden z motorků RCS a začaly unikat pohonné hmoty. Tento fakt mohl vážně ohrozit plánované přiblížení ke stanici Mir. Po dokončení manévru OMS-2 nařídilo [[středisko řízení vesmírných letů|řídící středisko]] veliteli Discovery, aby natočil raketoplán do polohy, ve které bude na vadnou trysku svítit [[Slunce]] a ohřívat ji. To mělo pomoci odstranit netěsnosti ventilů. Rychlost úniku pohonných hmot se skutečně snížila. |
||
Uvnitř Spacehabu mezitím specialisté mise rozběhli 20 [[experiment]]ů. Kromě jiného také vyzkoušeli dálkový manipulátor [[Remote Manipulator System|RMS]] a televizní [[kamera|kamerou]] umístěnou na jeho konci zkontrolovali nákladový prostor. [[4. únor]]a vypustili z nákladového prostoru prostřednictvím pružinového mechanismu kalibrační [[umělá družice|družici]] ODERACS. Později byla vypuštěna družice Spartan 204 a po šesti hodinách práce byla opět zachycena. Raketoplán Discovery se postupně přibližoval k Miru [[rychlost]]í 350 km za oběh. Při zkušebním zážehu motorů RCS se objevila netěsnost u další trysky, což se řídící středisko znovu rozhodlo vyřešit natočením této trysky na Slunce a zároveň uzavřením přívodu okysličovadla k poškozené trysce. Únik paliva však pokračoval a ruští odborníci se obávali, že unikající látky, především [[oxid dusičitý]], by mohly poškodit citlivý povrch [[solární panel|solárních panelů]] Miru. Na palubě Discovery mezitím pokračovaly pozorování a experimenty. Večer pilot upravil dráhu na výšku 365-375 km, kvůli čemuž se raketoplán přibližoval ke stanici jen rychlostí 144 km za oběh. [[6. únor]]a v čase 14:16 a 15:02 UT proběhly další dva manévry, které opět snížily rychlost přibližování k Miru. 15:25 UT dostala posádka povolení přiblížit se k ruské stanici na původně plánovanou vzdálenost, avšak s uzavřeným rozvodem poslední problémové trysky. V 16:37 UT bylo tedy zahájeno závěrečné přibližování. |
Uvnitř Spacehabu mezitím specialisté mise rozběhli 20 [[experiment]]ů. Kromě jiného také vyzkoušeli dálkový manipulátor [[Remote Manipulator System|RMS]] a televizní [[kamera|kamerou]] umístěnou na jeho konci zkontrolovali nákladový prostor. [[4. únor]]a vypustili z nákladového prostoru prostřednictvím pružinového mechanismu kalibrační [[umělá družice|družici]] ODERACS. Později byla vypuštěna družice Spartan 204 a po šesti hodinách práce byla opět zachycena. Raketoplán Discovery se postupně přibližoval k Miru [[rychlost]]í 350 km za oběh. Při zkušebním zážehu motorů RCS se objevila netěsnost u další trysky, což se řídící středisko znovu rozhodlo vyřešit natočením této trysky na Slunce a zároveň uzavřením přívodu okysličovadla k poškozené trysce. Únik paliva však pokračoval a ruští odborníci se obávali, že unikající látky, především [[oxid dusičitý]], by mohly poškodit citlivý povrch [[solární panel|solárních panelů]] Miru. Na palubě Discovery mezitím pokračovaly pozorování a experimenty. Večer pilot upravil dráhu na výšku 365-375 km, kvůli čemuž se raketoplán přibližoval ke stanici jen rychlostí 144 km za oběh. [[6. únor]]a v čase 14:16 a 15:02 UT proběhly další dva manévry, které opět snížily rychlost přibližování k Miru. 15:25 UT dostala posádka povolení přiblížit se k ruské stanici na původně plánovanou vzdálenost, avšak s uzavřeným rozvodem poslední problémové trysky. V 16:37 UT bylo tedy zahájeno závěrečné přibližování. |
||
[[ |
[[Soubor:Cosmonaut_Polyakov_Watches_Discovery's_Rendezvous_With_Mir_-_GPN-2002-000078.jpg|náhled|[[Kosmonaut]] [[Valerij Poljakov]] si z paluby Miru prohlíží raketoplán Discovery během jeho přiblížení]] |
||
=== Přiblížení k Miru === |
=== Přiblížení k Miru === |
||
V čase 17:30 UT posádka Miru natočila stanici tak, aby spojovací uzel mířil do směru letu raketoplánu. Piloti Discovery přešli na ruční řízení a v 18:16 UT činila vzdálenost Discovery od Miru 120 metrů. Po vyrovnání rychlosti obou strojů Wetherbee za asistence Collinsové zmenšoval vzdálenost až po hranici 30 metrů, kdy byly zapojeny dva [[laser]]ové dálkometry a rychlometry. Discovery dále pokračoval v přibližování stále menší rychlostí až se nakonec v 19:20 UT vůči Miru úplně zastavil. Jeho vzdálenost od [[vesmírná stanice|stanice]] byla 11,3 metru. Svým otevřeným nákladovým prostorem mířil přímo proti spojovacímu uzlu na modulu [[Kristall]]. Let v těsné formaci trval přibližně 10 minut, potom se raketoplán opět vzdálil na 120 metrů a obletěl stanici. Ve 21:13 UT raketoplán začal přecházet na samostatnou oběžnou dráhu. |
V čase 17:30 UT posádka Miru natočila stanici tak, aby spojovací uzel mířil do směru letu raketoplánu. Piloti Discovery přešli na ruční řízení a v 18:16 UT činila vzdálenost Discovery od Miru 120 metrů. Po vyrovnání rychlosti obou strojů Wetherbee za asistence Collinsové zmenšoval vzdálenost až po hranici 30 metrů, kdy byly zapojeny dva [[laser]]ové dálkometry a rychlometry. Discovery dále pokračoval v přibližování stále menší rychlostí až se nakonec v 19:20 UT vůči Miru úplně zastavil. Jeho vzdálenost od [[vesmírná stanice|stanice]] byla 11,3 metru. Svým otevřeným nákladovým prostorem mířil přímo proti spojovacímu uzlu na modulu [[Kristall]]. Let v těsné formaci trval přibližně 10 minut, potom se raketoplán opět vzdálil na 120 metrů a obletěl stanici. Ve 21:13 UT raketoplán začal přecházet na samostatnou oběžnou dráhu. |
||
[[7. únor]]a posádka opět vypustila družici Spartan, která zahájila výzkum [[mezihvězdná hmota|mezihvězdného plynu]]. Následující dny na palubě Spacehabu pokračovaly experimenty. [[9. únor]]a byl Spartan opět zachycen. Krátce po 12:00 UT Harris a Foale [[Výstup do vesmíru|vystoupili do otevřeného prostoru]], aby odzkoušeli nově upravené [[skafandr |
[[7. únor]]a posádka opět vypustila družici Spartan, která zahájila výzkum [[mezihvězdná hmota|mezihvězdného plynu]]. Následující dny na palubě Spacehabu pokračovaly experimenty. [[9. únor]]a byl Spartan opět zachycen. Krátce po 12:00 UT Harris a Foale [[Výstup do vesmíru|vystoupili do otevřeného prostoru]], aby odzkoušeli nově upravené [[skafandr]]y. Harris také vyzkoušel manipulaci s družicí Spartan v [[stav beztíže|beztížném stavu]]. Výstup ukončili v čase 16:30 UT a trval 4 hodiny 39 minut. |
||
[[11. únor]]a zahájila posádka přípravy na přistání. V čase 08:04 UT byl uzavřen nákladový prostor, v 10:44 UT proběhl přistávací manévr pomocí motorů OMS. Raketoplán přistál na dráze 15 [[Shuttle Landing Facility]] na Kennedyho vesmírném středisku. Hlavní podvozek dosedl na dráhu v 11:50:19 UT, přední v 11:50:33 a orbiter se zastavil v 11:51:39 UT. |
[[11. únor]]a zahájila posádka přípravy na přistání. V čase 08:04 UT byl uzavřen nákladový prostor, v 10:44 UT proběhl přistávací manévr pomocí motorů OMS. Raketoplán přistál na dráze 15 [[Shuttle Landing Facility]] na Kennedyho vesmírném středisku. Hlavní podvozek dosedl na dráhu v 11:50:19 UT, přední v 11:50:33 a orbiter se zastavil v 11:51:39 UT. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
| ⚫ | |||
* {{cs}} [http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-63/index.htm STS-63 v MEK: STS-63 / SPARTAN 204 / SPACEHAB-3 SETKÁNÍ NA DRÁZE] |
* {{cs}} [http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-63/index.htm STS-63 v MEK: STS-63 / SPARTAN 204 / SPACEHAB-3 SETKÁNÍ NA DRÁZE] |
||
* {{en}} [http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/missions/sts-63/mission-sts-63.html NASA mission summary] |
* {{en}} [http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/missions/sts-63/mission-sts-63.html NASA mission summary] {{Wayback|url=http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/missions/sts-63/mission-sts-63.html |date=20090320085830 }} |
||
* {{en}} [http://www.nss.org/resources/library/shuttlevideos/shuttle67.htm STS-63 Video Highlights] |
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20150102140254/http://www.nss.org/resources/library/shuttlevideos/shuttle67.htm STS-63 Video Highlights] |
||
=== |
=== Reference === |
||
{{překlad|sk|STS-63|1747185}} |
{{překlad|sk|STS-63|1747185}} |
||
{{Raketoplán Discovery}} |
{{Raketoplán Discovery}} |
||
| ⚫ | |||
{{DEFAULTSORT:STS-063}} |
|||
[[Kategorie:Mise Space Shuttle]] |
[[Kategorie:Mise Space Shuttle]] |
||
[[Kategorie:Kosmonautika v roce 1995]] |
|||
[[da:STS-63]] |
|||
[[de:STS-63]] |
|||
[[en:STS-63]] |
|||
[[fr:STS-63]] |
|||
[[it:STS-63]] |
|||
[[nl:STS-63]] |
|||
[[nn:STS-63]] |
|||
[[pl:STS-63]] |
|||
[[pt:STS-63]] |
|||
[[sk:STS-63]] |
|||
[[sv:STS-63]] |
|||
[[zh:STS-63]] |
|||
Aktuální verze z 27. 11. 2022, 00:24
| STS-63 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o expedici | |
| Loď | Discovery |
| COSPAR | 1995-004A |
| Trvání | 8 dní, 6 hodin, 29 minut, 36 sekund |
| Datum startu | 3. února 1995 05:22:04 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
| Vzletová rampa | 39B |
| Datum přistání | 11. února 1995 11:51:40 UTC |
| Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
| Parametry dráhy | |
| Perigeum | 275 km |
| Apogeum | 342 km |
| Doba oběhu | 92,3 min |
| Sklon dráhy | 51,6° |
| Prolétnutá vzdálenost | 4 816 454 km |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva sedí Vossová, Collinsová, Wetherbee, Titov, stojí Harris a Foale | |
| Navigace | |
Předchozí STS-66 Následující STS-67 | |
STS-63 byla mise amerického raketoplánu Discovery. Cílem letu byly vědecké experimenty v mikrogravitační laboratoři Spacehab-3 a přiblížení se (ovšem ne spojení) raketoplánu k ruské kosmické stanici Mir. Tato mise měla být přípravou na následující lety amerických raketoplánů k Miru. Zároveň to byla první mise, při které letěla ve funkci pilota (resp. druhého pilota) žena - Eileen Collinsová.
Posádka
[editovat | editovat zdroj]James D. Wetherbee (3) – velitel
Vladimir G. Titov (4) – letový specialista 4
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Přípravy na start
[editovat | editovat zdroj]Po své předcházející misi STS-64, která skončila přistáním na Edwards AFB byl orbiter Discovery převezen pomocí letadla Boeing 747-SCA z Kalifornie zpět na Floridu. V Kennedyho vesmírném středisku parkoval v hale č. 2 hangáru OPF, kde se podrobil poletovým prověrkám a odstrojení. 21. listopadu 1994 technici začali montovat trojici motorů SSME a o týden později vyměnili jeden z motorků RCS a jedno hydraulické čerpadlo. 29. listopadu byl do nákladového prostoru Discovery vložen jeho náklad: modul Spacehab a autonomní družice Spartan 204.
5. ledna 1995 převezli technici orbiter Discovery do haly VAB. Tam na něho na mobilním vypouštěcím zařízení MLP čekala sestava složená z hlavní palivové nádrže ET a startovacích motorů SRB. Následující den byl Discovery připojen k nádrži ET. Jeho odvoz na startovací komplex se zdržel o 24 hodin kvůli poklesu tlaku okysličovadla jednoho z motorů RCS. Sestava se proto dostala na rampu až 10. ledna ve 20:00 EST. Zkušební odpočítávání TCDT (Terminal Countdown Demonstration Test) probíhalo 18. až 19. ledna souběžně s výměnou vadného dílu čerpadla APU č. 2. Skutečné odpočítávání začalo 29. února ve stavu T-43 hodin. V čase T-11 hodin bylo plánované přerušení odpočítávání prodlouženo, protože inerciální navigační plošina IMU 2 neprošla testy a bylo potřeba ji vyměnit.
Další průběh odpočítávání byl bezproblémový, a proto 3. února 1995 v čase 05:22:04 UT raketoplán Discovery odstartoval na svoji dvacátou misi.
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]V T + 125 sekund byly od nádrže ET odhozeny motory SRB, které se při dopadu na hladinu Atlantiku mírně poškodily. V čase T +511,1 sekund došlo k vypnutí motorů SSME (manévr MECO) a raketoplán se pohyboval po suborbitální dráze. Za chvíli byl 143 sekundovým zážehem motorů OMS úspěšně naveden na oběžnou dráhu. V průběhu motorického letu však selhal jeden z motorků RCS a začaly unikat pohonné hmoty. Tento fakt mohl vážně ohrozit plánované přiblížení ke stanici Mir. Po dokončení manévru OMS-2 nařídilo řídící středisko veliteli Discovery, aby natočil raketoplán do polohy, ve které bude na vadnou trysku svítit Slunce a ohřívat ji. To mělo pomoci odstranit netěsnosti ventilů. Rychlost úniku pohonných hmot se skutečně snížila.
Uvnitř Spacehabu mezitím specialisté mise rozběhli 20 experimentů. Kromě jiného také vyzkoušeli dálkový manipulátor RMS a televizní kamerou umístěnou na jeho konci zkontrolovali nákladový prostor. 4. února vypustili z nákladového prostoru prostřednictvím pružinového mechanismu kalibrační družici ODERACS. Později byla vypuštěna družice Spartan 204 a po šesti hodinách práce byla opět zachycena. Raketoplán Discovery se postupně přibližoval k Miru rychlostí 350 km za oběh. Při zkušebním zážehu motorů RCS se objevila netěsnost u další trysky, což se řídící středisko znovu rozhodlo vyřešit natočením této trysky na Slunce a zároveň uzavřením přívodu okysličovadla k poškozené trysce. Únik paliva však pokračoval a ruští odborníci se obávali, že unikající látky, především oxid dusičitý, by mohly poškodit citlivý povrch solárních panelů Miru. Na palubě Discovery mezitím pokračovaly pozorování a experimenty. Večer pilot upravil dráhu na výšku 365-375 km, kvůli čemuž se raketoplán přibližoval ke stanici jen rychlostí 144 km za oběh. 6. února v čase 14:16 a 15:02 UT proběhly další dva manévry, které opět snížily rychlost přibližování k Miru. 15:25 UT dostala posádka povolení přiblížit se k ruské stanici na původně plánovanou vzdálenost, avšak s uzavřeným rozvodem poslední problémové trysky. V 16:37 UT bylo tedy zahájeno závěrečné přibližování.
Přiblížení k Miru
[editovat | editovat zdroj]V čase 17:30 UT posádka Miru natočila stanici tak, aby spojovací uzel mířil do směru letu raketoplánu. Piloti Discovery přešli na ruční řízení a v 18:16 UT činila vzdálenost Discovery od Miru 120 metrů. Po vyrovnání rychlosti obou strojů Wetherbee za asistence Collinsové zmenšoval vzdálenost až po hranici 30 metrů, kdy byly zapojeny dva laserové dálkometry a rychlometry. Discovery dále pokračoval v přibližování stále menší rychlostí až se nakonec v 19:20 UT vůči Miru úplně zastavil. Jeho vzdálenost od stanice byla 11,3 metru. Svým otevřeným nákladovým prostorem mířil přímo proti spojovacímu uzlu na modulu Kristall. Let v těsné formaci trval přibližně 10 minut, potom se raketoplán opět vzdálil na 120 metrů a obletěl stanici. Ve 21:13 UT raketoplán začal přecházet na samostatnou oběžnou dráhu.
7. února posádka opět vypustila družici Spartan, která zahájila výzkum mezihvězdného plynu. Následující dny na palubě Spacehabu pokračovaly experimenty. 9. února byl Spartan opět zachycen. Krátce po 12:00 UT Harris a Foale vystoupili do otevřeného prostoru, aby odzkoušeli nově upravené skafandry. Harris také vyzkoušel manipulaci s družicí Spartan v beztížném stavu. Výstup ukončili v čase 16:30 UT a trval 4 hodiny 39 minut.
11. února zahájila posádka přípravy na přistání. V čase 08:04 UT byl uzavřen nákladový prostor, v 10:44 UT proběhl přistávací manévr pomocí motorů OMS. Raketoplán přistál na dráze 15 Shuttle Landing Facility na Kennedyho vesmírném středisku. Hlavní podvozek dosedl na dráhu v 11:50:19 UT, přední v 11:50:33 a orbiter se zastavil v 11:51:39 UT.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-63 na Wikimedia Commons
- (česky) STS-63 v MEK: STS-63 / SPARTAN 204 / SPACEHAB-3 SETKÁNÍ NA DRÁZE
- (anglicky) NASA mission summary Archivováno 20. 3. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky) STS-63 Video Highlights
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-63 na slovenské Wikipedii.