Slitina: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 85.163.49.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 37.188.233.213 značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Slitina''' je tavením vzniklá směs [[Kovy|kovu]] s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného [[roztok]]u. |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
ICA |
|||
* ''Binární'' – dvě složky |
* ''Binární'' – dvě složky |
||
* ''Ternární'' – tři složky |
* ''Ternární'' – tři složky |
||
Verze z 6. 2. 2019, 13:34
Slitina je tavením vzniklá směs kovu s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného roztoku.
Podle počtu složek se slitiny dělí na:
- Binární – dvě složky
- Ternární – tři složky
- Kvartérní – čtyři složky
Na rozdíl od čistých kovů nemá většina slitin ostrý bod tání. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs kapalné a pevné fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají eutektika.
Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského zpracovávání kovů. Cílené přidávání prvků se nazývá legování; příkladem může být výroba oceli vhodných vlastností pro různá použití, kde se k základnímu železu přidává mangan pro tvrdost, chrom pro odolnost vůči korozi, molybden pro vyšší tvarovou stálost za vysokých teplot.
Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami lépe elektricky a tepelně vodivé, ale měkké, tvárné a málo pevné. Aby např. lana vedení vysokého napětí, která jsou zhotovována z málo pevného hliníku, vydržela svou vlastní tíhu, opatřují se ocelovým nosným jádrem.
Nejznámější slitiny
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu slitina na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo slitina ve Wikislovníku
