Transrapid: Porovnání verzí
m Robot: oprava pravopisu; kosmetické úpravy |
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| (Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Transrapid.jpg| |
[[Soubor:Transrapid.jpg|náhled|Transrapid TR-08]] |
||
'''Transrapid''' je německý železniční systém technologie [[maglev]]. Ta je známa již od roku [[1934]], kdy ji vymyslel [[Hermann Kemper]]. Plánování systému Transrapid bylo zahájeno v roce 1969, v roce 1987 byla dokončena testovací trať u [[Lathen]]u v německém [[Emsland]]u ([[Dolní Sasko]]). V roce 1993 dosáhl na této trati Transrapid TR-07 rychlosti 450 km/h. V roce 2002 byla otevřena jediná komerční trať v [[ |
'''Transrapid''' je německý železniční systém technologie [[maglev]]. Ta je známa již od roku [[1934]], kdy ji vymyslel [[Hermann Kemper]]. Plánování systému Transrapid bylo zahájeno v roce 1969, v roce 1987 byla dokončena [[Transrapid Versuchsanlage Emsland|testovací trať]] u [[Lathen]]u v německém [[Emsland]]u ([[Dolní Sasko]]). V roce 1993 dosáhl na této trati Transrapid TR-07 rychlosti 450 km/h. V roce 2002 byla otevřena jediná komerční trať v [[Šanghaj]]i ([[Čína]]) mezi městem (stanice Longyang Road) a letištěm (stanice Pudong). Na této trati dosáhl Transrapid SMT v roce 2003 rychlosti 501 km/h. Nejvyšší rychlost v běžném provozu je zde 431 km/h. Transrapid společně vyrábí firmy [[Siemens AG|Siemens]] a [[ThyssenKrupp]]. |
||
== Technika == |
== Technika == |
||
[[Soubor:Magnety.JPG| |
[[Soubor:Magnety.JPG|náhled|Magnety v Transrapidu]] |
||
Synchronní bezdotykový [[lineární motor]] tohoto systému [[magnetická levitace|magnetické levitace]] je používán pro pohon a brzdění. Funguje jako [[elektromotor]], jehož [[stator]] je rozříznutý a natažený pod dráhou. Nosný magnet působí jako [[rotor]]. Uvnitř motorových vinutí vytváří střídavý proud magnetické pole, které bezkontaktně pohybuje vozidlem. Rychlost se dá plynule regulovat změnami frekvence trojfázového střídavého proudu. Když se změní směr síly putujícího magnetického pole, stane se motor generátorem, který vozidlo bezdotykově brzdí. |
|||
Transrapid po ničem nejezdí, vznáší se. Elektronicky řízené nosné magnety jsou nainstalovány na obou stranách podél celého vozidla. Vodící magnety drží vozidlo zboku na dráze. Elektronika zajišťuje, aby vzdálenost 10 mm od tratě zůstávala stále stejná. Ke vznášení potřebuje Transrapid méně energie než jeho klimatizační zařízení. Systém vznášení je zásoben energií z baterií ve vlaku a je tedy na pohonu zcela nezávislý. |
Transrapid po ničem nejezdí, vznáší se. Elektronicky řízené nosné magnety jsou nainstalovány na obou stranách podél celého vozidla. Vodící magnety drží vozidlo zboku na dráze. Elektronika zajišťuje, aby vzdálenost 10 mm od tratě zůstávala stále stejná. Ke vznášení potřebuje Transrapid méně energie než jeho klimatizační zařízení. Systém vznášení je zásoben energií z baterií ve vlaku a je tedy na pohonu zcela nezávislý. Protože u Transrapidu neexistují žádné mechanické ztráty třením, potřebuje jen 5 km dlouhou dráhu, aby zrychlil z klidu na rychlost 300 km/h. |
||
Protože u Transrapidu neexistují žádné mechanické ztráty třením, potřebuje jen 5 km dlouhou dráhu, aby zrychlil z klidu na rychlost 300 km/h. |
|||
== Projekty == |
== Projekty == |
||
=== Berlín |
=== Berlín – Hamburg === |
||
[[Soubor:Maglev june2005.jpg| |
[[Soubor:Maglev june2005.jpg|náhled|Transrapid Shanghai]] |
||
O využití Transrapidu ve [[veřejná doprava|veřejné dopravě]] se poprvé začalo uvažovat v roce 1990, když měla být postavena [[vysokorychlostní trať]] [[Berlín]] – [[Hamburk|Hamburg]]. Transrapid neuspěl, přednost dostaly vlaky [[ |
O využití Transrapidu ve [[veřejná doprava|veřejné dopravě]] se poprvé začalo uvažovat v roce 1990, když měla být postavena [[vysokorychlostní trať]] [[Berlín]] – [[Hamburk|Hamburg]]. Transrapid neuspěl, přednost dostaly vlaky [[Intercity-Express|ICE]]. |
||
=== Šanghaj === |
=== Šanghaj === |
||
První velký úspěch zaznamenal Transrapid v roce 2000. Čínská vláda se rozhodla pro výstavbu tratě magnetické [[Maglev v Šanghaji|rychlodráhy v Šanghaji]]. Trať byla uvedena do provozu v roce [[2004]]. Vlak urazí |
První velký úspěch zaznamenal Transrapid v roce 2000. Čínská vláda se rozhodla pro výstavbu tratě magnetické [[Maglev v Šanghaji|rychlodráhy v Šanghaji]]. Trať byla uvedena do provozu v roce [[2004]]. Vlak urazí 30km vzdálenost mezi centrem města a letištěm během 8 minut a dosáhne maximální rychlosti 431 km/h. |
||
=== Mnichov === |
=== Mnichov === |
||
K výstavbě podobné trati se už schylovalo v [[Mnichov]]ě. Trať měla spojovat mnichovské hlavní nádraží s mezinárodním letištěm. Vzdálenost 37 km měl Transrapid |
K výstavbě podobné trati se už schylovalo v [[Mnichov]]ě. Trať měla spojovat mnichovské hlavní nádraží s mezinárodním letištěm. Vzdálenost 37 km měl Transrapid projet za 10 minut, ale [[27. březen|27. března]] [[2008]] německá vláda projekt pro extrémní cenový nárůst zastavila. Již dříve bavorská vládnoucí strana CSU prezentovala svůj negativní postoj k projektu. Ministr dopravy Wolfgang Tiefensee oznámil ukončení po rozhodujícím střetnutí v [[Berlín]]ě, kde reprezentace firem, které měly trať budovat, oznámily změnu ceny z 1,85 mld. [[Euro|EUR]] na sumu přesahující 3 mld. (4,7 mld. USD).<ref>[http://www.dw-world.de/dw/article/0,2144,3219174,00.html Germany Scraps Transrapid Rail Plans], Deutsche Welle, [[27. březen|27. března]] [[2008]].</ref> |
||
=== |
=== Blízký východ === |
||
| ⚫ | |||
V souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2014 chce [[Brazílie]] vystavět trať mezi [[Rio de Janeiro|Rio de Janeirem]] a [[Sao Paulo|Sao Paulem]]. |
|||
=== Saudská Arábie a „okolí“ === |
|||
| ⚫ | |||
=== Nizozemsko === |
=== Nizozemsko === |
||
Jedním z [[Projekt|projektů]] na tratě transrapid je i síť transrapidu v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], který vznikl na počátku tohoto století, a to v roce [[2001]].<ref>{{Citace periodika |
|||
Nejnovějším navrženým projektem je výstavba tratí v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], kterou by měl plně hradit soukromý investor. |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Návštěva TVE - Transrapid Versuchsanlage Emsland |
|||
| periodikum = ŽelPage.cz |
|||
| datum = 5.5.2006 |
|||
| ročník = 2006 |
|||
| číslo = |
|||
| strany = |
|||
| jazyk = cs |
|||
| url = http://www.zelpage.cz/clanky/navsteva-tve---transrapid-versuchsanlage-emsland |
|||
| datum přístupu = 21.6.2018 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Výhledové projekty pro |
=== Výhledové projekty pro Evropu === |
||
V roce 1990 byla vypracována EU-Studie na případnou výstavbu tratí systému Transrapid ve východní Evropě. Jednalo se o tratě |
V roce 1990 byla vypracována EU-Studie na případnou výstavbu tratí systému Transrapid ve východní Evropě. Jednalo se o tratě: |
||
* [[Berlín]] – [[Varšava]] – [[Moskva]]<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Kurpjuweit |
|||
| jméno = Klaus |
|||
| titul = Jetzt wird der letzte Transrapid versteigert |
|||
| periodikum = Der Tagesspiegel Online |
|||
| datum = 2016-10-25 |
|||
| issn = 1865-2263 |
|||
| jazyk = de-DE |
|||
| url = https://www.tagesspiegel.de/berlin/magnetschwebebahn-berlin-hamburg-jetzt-wird-der-letzte-transrapid-versteigert/14732718.html |
|||
| datum přístupu = 2018-05-24 |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Berlín]] – [[Krakov]] – [[Kyjev]] |
|||
* [[Berlín]] – [[Praha]] – [[Vídeň]] – [[Bratislava]] – [[Budapešť]] – [[Soluň]]. V [[Česko|České republice]] by měly být stanice v [[Děčín|Děčíně]], [[Praha|Praze]] a [[Brno|Brně]].<ref>{{Citace periodika |
|||
| titul = Evropská komise plánuje výstavbu nových tratí pro Transrapid |
|||
| periodikum = ŽelPage.cz |
|||
| jazyk = cs |
|||
| url = http://www.zelpage.cz/zpravy/5525 |
|||
| datum přístupu = 2018-04-22 |
|||
}}</ref> |
|||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
<references/> |
||
== Související články == |
=== Související články === |
||
* [[Maglev]] |
* [[Maglev]] |
||
| Řádek 46: | Řádek 75: | ||
* [[vysokorychlostní trať]] |
* [[vysokorychlostní trať]] |
||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
* [http://www.maglevboard.net International Maglev Board (IMB)] |
* [http://www.maglevboard.net International Maglev Board (IMB)] |
||
| Řádek 55: | Řádek 86: | ||
{{Vysokorychlostní vlaky}} |
{{Vysokorychlostní vlaky}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Magnetické dráhy|*]] |
[[Kategorie:Magnetické dráhy|*]] |
||
[[af:Transrapid]] |
|||
[[ca:Transrapid]] |
|||
[[da:Transrapid]] |
|||
[[de:Transrapid]] |
|||
[[en:Transrapid]] |
|||
[[es:Transrapid]] |
|||
[[fr:Transrapid]] |
|||
[[hr:Transrapid]] |
|||
[[it:Transrapid]] |
|||
[[ja:トランスラピッド]] |
|||
[[ko:트란스라피드]] |
|||
[[ms:Transrapid]] |
|||
[[nl:Transrapid]] |
|||
[[no:Transrapid]] |
|||
[[pl:Transrapid]] |
|||
[[pt:Transrapid]] |
|||
[[ro:Transrapid]] |
|||
[[simple:Transrapid]] |
|||
[[sk:Transrapid]] |
|||
[[sv:Transrapid]] |
|||
Aktuální verze z 27. 5. 2020, 17:40
Transrapid je německý železniční systém technologie maglev. Ta je známa již od roku 1934, kdy ji vymyslel Hermann Kemper. Plánování systému Transrapid bylo zahájeno v roce 1969, v roce 1987 byla dokončena testovací trať u Lathenu v německém Emslandu (Dolní Sasko). V roce 1993 dosáhl na této trati Transrapid TR-07 rychlosti 450 km/h. V roce 2002 byla otevřena jediná komerční trať v Šanghaji (Čína) mezi městem (stanice Longyang Road) a letištěm (stanice Pudong). Na této trati dosáhl Transrapid SMT v roce 2003 rychlosti 501 km/h. Nejvyšší rychlost v běžném provozu je zde 431 km/h. Transrapid společně vyrábí firmy Siemens a ThyssenKrupp.
Technika
[editovat | editovat zdroj]
Synchronní bezdotykový lineární motor tohoto systému magnetické levitace je používán pro pohon a brzdění. Funguje jako elektromotor, jehož stator je rozříznutý a natažený pod dráhou. Nosný magnet působí jako rotor. Uvnitř motorových vinutí vytváří střídavý proud magnetické pole, které bezkontaktně pohybuje vozidlem. Rychlost se dá plynule regulovat změnami frekvence trojfázového střídavého proudu. Když se změní směr síly putujícího magnetického pole, stane se motor generátorem, který vozidlo bezdotykově brzdí.
Transrapid po ničem nejezdí, vznáší se. Elektronicky řízené nosné magnety jsou nainstalovány na obou stranách podél celého vozidla. Vodící magnety drží vozidlo zboku na dráze. Elektronika zajišťuje, aby vzdálenost 10 mm od tratě zůstávala stále stejná. Ke vznášení potřebuje Transrapid méně energie než jeho klimatizační zařízení. Systém vznášení je zásoben energií z baterií ve vlaku a je tedy na pohonu zcela nezávislý. Protože u Transrapidu neexistují žádné mechanické ztráty třením, potřebuje jen 5 km dlouhou dráhu, aby zrychlil z klidu na rychlost 300 km/h.
Projekty
[editovat | editovat zdroj]Berlín – Hamburg
[editovat | editovat zdroj]
O využití Transrapidu ve veřejné dopravě se poprvé začalo uvažovat v roce 1990, když měla být postavena vysokorychlostní trať Berlín – Hamburg. Transrapid neuspěl, přednost dostaly vlaky ICE.
Šanghaj
[editovat | editovat zdroj]První velký úspěch zaznamenal Transrapid v roce 2000. Čínská vláda se rozhodla pro výstavbu tratě magnetické rychlodráhy v Šanghaji. Trať byla uvedena do provozu v roce 2004. Vlak urazí 30km vzdálenost mezi centrem města a letištěm během 8 minut a dosáhne maximální rychlosti 431 km/h.
Mnichov
[editovat | editovat zdroj]K výstavbě podobné trati se už schylovalo v Mnichově. Trať měla spojovat mnichovské hlavní nádraží s mezinárodním letištěm. Vzdálenost 37 km měl Transrapid projet za 10 minut, ale 27. března 2008 německá vláda projekt pro extrémní cenový nárůst zastavila. Již dříve bavorská vládnoucí strana CSU prezentovala svůj negativní postoj k projektu. Ministr dopravy Wolfgang Tiefensee oznámil ukončení po rozhodujícím střetnutí v Berlíně, kde reprezentace firem, které měly trať budovat, oznámily změnu ceny z 1,85 mld. EUR na sumu přesahující 3 mld. (4,7 mld. USD).[1]
Blízký východ
[editovat | editovat zdroj]Uvažuje se také o výstavbě tratě Transrapidu mezi Bahrajnem a Katarem a mezi íránskými městy Teherán a Mašhad.
Nizozemsko
[editovat | editovat zdroj]Jedním z projektů na tratě transrapid je i síť transrapidu v Nizozemsku, který vznikl na počátku tohoto století, a to v roce 2001.[2]
Výhledové projekty pro Evropu
[editovat | editovat zdroj]V roce 1990 byla vypracována EU-Studie na případnou výstavbu tratí systému Transrapid ve východní Evropě. Jednalo se o tratě:
- Berlín – Varšava – Moskva[3]
- Berlín – Krakov – Kyjev
- Berlín – Praha – Vídeň – Bratislava – Budapešť – Soluň. V České republice by měly být stanice v Děčíně, Praze a Brně.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Germany Scraps Transrapid Rail Plans, Deutsche Welle, 27. března 2008.
- ↑ Návštěva TVE - Transrapid Versuchsanlage Emsland. ŽelPage.cz. 5.5.2006, roč. 2006. Dostupné online [cit. 21.6.2018].
- ↑ KURPJUWEIT, Klaus. Jetzt wird der letzte Transrapid versteigert. Der Tagesspiegel Online. 2016-10-25. Dostupné online [cit. 2018-05-24]. ISSN 1865-2263. (německy)
- ↑ Evropská komise plánuje výstavbu nových tratí pro Transrapid. ŽelPage.cz. Dostupné online [cit. 2018-04-22].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Transrapid na Wikimedia Commons
- oficiální stránky Transrapid International
- Magnetický rychlovlak Transrapid
- International Maglev Board (IMB)
