Transrapid: Porovnání verzí
m robot přidal: hr:Transrapid |
→Projekty: slovosled |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
K výstavbě podobné trati se schyluje v [[Mnichov]]ě. Trať má spojovat mnichovské hlavní nádraží s mezinárodním letištěm. Vzdálenost 37 km by měl Transrapid projet za 10 minut.<br /> |
K výstavbě podobné trati se schyluje v [[Mnichov]]ě. Trať má spojovat mnichovské hlavní nádraží s mezinárodním letištěm. Vzdálenost 37 km by měl Transrapid projet za 10 minut.<br /> |
||
Uvažuje se také o výstavbě tratě Transrapidu mezi [[Bahrajn]]em a [[Katar]]em a mezi [[Írán|íránskými]] městy [[Teherán]] a [[Mašhad]].<br /> |
Uvažuje se také o výstavbě tratě Transrapidu mezi [[Bahrajn]]em a [[Katar]]em a mezi [[Írán|íránskými]] městy [[Teherán]] a [[Mašhad]].<br /> |
||
Nejnovějším navrženým projektem je výstavba tratí v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], kterou by měl plně hradit soukromý |
Nejnovějším navrženým projektem je výstavba tratí v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], kterou by měl plně hradit soukromý investor.<br /> |
||
V roce 1990 byla vypracována EU-Studie na případnou výstavbu tratí systému Transrapid ve východní Evropě. Jednalo se o tratě [[Berlín]] - [[Varšava]] - [[Moskva]], [[Berlín]] - [[Krakow]] - [[Kyjev]] a [[Berlín]] - [[Praha]] - [[Vídeň]] - [[Budapešť]] - [[Soluň]]. V [[Česko|České Republice]] měly být zastávky v [[Praha|Praze]], [[Pardubice|Pardubicích]] a [[Brno|Brně]]. |
V roce 1990 byla vypracována EU-Studie na případnou výstavbu tratí systému Transrapid ve východní Evropě. Jednalo se o tratě [[Berlín]] - [[Varšava]] - [[Moskva]], [[Berlín]] - [[Krakow]] - [[Kyjev]] a [[Berlín]] - [[Praha]] - [[Vídeň]] - [[Budapešť]] - [[Soluň]]. V [[Česko|České Republice]] měly být zastávky v [[Praha|Praze]], [[Pardubice|Pardubicích]] a [[Brno|Brně]]. |
||
Verze z 9. 12. 2007, 22:43
Transrapid je německý železniční systém technologie maglev. Ta je známa již od roku 1934, kdy ji vymyslel Hermann Kemper. Plánování systému Transrapid bylo zahájeno v roce 1969, v roce 1987 byla dokončena testovací trať u Lathenu v německém Emslandu (Dolní Sasko). V roce 1993 dosáhl na této trati Transrapid TR-07 rychlosti 450 km/h. V roce 2002 byla otevřena jediná komerční trať v Shanghai (Čína) mezi městem (stanice Longyang Road) a letištěm (stanice Pudong). Na této trati dosáhl Transrapid SMT v roce 2003 rychlosti 501 km/h. Nejvyšší rychlost v běžném provozu je zde 431 km/h. Transrapid společně vyrábí firmy Siemens a ThyssenKrupp.
Technika
Synchonní bezdotykový lineání motor tohoto systému magnetické levitace je používán pro pohon a brzdění. Funguje jako elektromotor, jehož stator je rozříznutý a natažený pod dráhou. Nosný magnet působí jako rotor. Uvnitř motorových vinutí vytváří střídavý proud magnetické pole, které bezkontaktně pohybuje vozidlem. Rychlost se dá plynule regulovat změnami frekvence trojfázového střídavého proudu. Když se změní směr síly putujícího magnetického pole, stane se motor generátorem, který vozidlo bezdotykově brzdí.
Transrapid po ničem nejezdí, vznáší se. Elektronicky řízené nosné magnety jsou nainstalovány na obou stranách podél celého vozidla. Vodící magnety drží vozidlo zboku na dráze. Elektronika zajišťuje, aby vzdálenost 10 mm od tratě zůstávala stále stejná. Ke vznášení potřebuje Transrapid méně energie než jeho klimatizační zařízení. Systém vznášení je zásoben energií z baterií ve vlaku a je tedy na pohonu zcela nezávislý.
Protože u Transrapidu neexistují žádné mechanické ztráty třením, potřebuje jen 5 km dlouhou dráhu, aby zrychlil z klidu na rychlost 300 km/h.
Projekty
O využití Transrapidu ve veřejné dopravě se poprvé začalo uvažovat v roce 1990, když měla být postavena vysokorychlostní trať Berlín – Hamburg. Transrapid neuspěl, přednost dostaly vlaky ICE.
První velký úspěch zaznamenal Transrapid v roce 2000. Čínská vláda se rozhodla pro výstavbu tratě magnetické rychlodráhy v Shanghai. Trať byla uvedena do provozu v roce 2002. Vlak urazí 30 km vzdálenost mezi centrem města a letištěm během 10 minut a dosáhne maximální rychlosti 431 km/h.
K výstavbě podobné trati se schyluje v Mnichově. Trať má spojovat mnichovské hlavní nádraží s mezinárodním letištěm. Vzdálenost 37 km by měl Transrapid projet za 10 minut.
Uvažuje se také o výstavbě tratě Transrapidu mezi Bahrajnem a Katarem a mezi íránskými městy Teherán a Mašhad.
Nejnovějším navrženým projektem je výstavba tratí v Nizozemsku, kterou by měl plně hradit soukromý investor.
V roce 1990 byla vypracována EU-Studie na případnou výstavbu tratí systému Transrapid ve východní Evropě. Jednalo se o tratě Berlín - Varšava - Moskva, Berlín - Krakow - Kyjev a Berlín - Praha - Vídeň - Budapešť - Soluň. V České Republice měly být zastávky v Praze, Pardubicích a Brně.