Vícerozměrný integrál: Porovnání verzí
prvotní verze značka: odkazy na rozcestníky |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Vícerozměrný integrál je různý pojem od [[vícenásobný integrál]], tedy od postupné integrace po složkách, neboť vícenásobné integrály mohou existovat i pro neintegrovatelné funkce.{{Poznámka|Příkladem budiž funkce<math>f(x,y) = \frac{x^2-y^2}{(x^2+y^2)^2}</math>. Její dvojnásobné integrály <math display=>\int_{x=0}^1\left(\int_{y=0}^1 f(x,y)\,\text{d}y\right)\,\text{d}x = \frac{\pi}{4}</math> a <math display=>\int_{y=0}^1\left(\int_{x=0}^1 f(x,y)\,\text{d}x\right)\,\text{d}y=-\frac{\pi}{4}</math>jsou různé. A tedy tato funkce není intgrovatelná.<ref>herbar funkci</ref>}} |
Vícerozměrný integrál je různý pojem od [[vícenásobný integrál]], tedy od postupné integrace po složkách, neboť vícenásobné integrály mohou existovat i pro neintegrovatelné funkce.{{Poznámka|Příkladem budiž funkce<math>f(x,y) = \frac{x^2-y^2}{(x^2+y^2)^2}</math>. Její dvojnásobné integrály <math display=>\int_{x=0}^1\left(\int_{y=0}^1 f(x,y)\,\text{d}y\right)\,\text{d}x = \frac{\pi}{4}</math> a <math display=>\int_{y=0}^1\left(\int_{x=0}^1 f(x,y)\,\text{d}x\right)\,\text{d}y=-\frac{\pi}{4}</math>jsou různé. A tedy tato funkce není intgrovatelná.<ref>herbar funkci</ref>}} |
||
Vícerozměrný integrál se často vyčísluje pomocí [[Fubiniova věta|Fubiniovy věty]] a [[substituce souřadnic]]. |
Vícerozměrný integrál se často vyčísluje pomocí [[Fubiniova věta|Fubiniovy věty]] a [[substituce souřadnic]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| autor = Jan Čepička, Petr Girg, Petr Nečesal, Josef Polák |
|||
| titul = Herbář funkcí |
|||
| url = https://mi21.vsb.cz/sites/mi21.vsb.cz/files/unit/herbar_funkci.pdf |
|||
| vydavatel = VŠB TUO |
|||
| místo = Ostrava |
|||
| datum vydání = 2011 |
|||
| datum přístupu = 2022-10-11 |
|||
}}</ref> |
|||
== Definice == |
== Definice == |
Verze z 10. 11. 2022, 23:01
Vícerozměrný integrál je a určitý integrál reálné funkce více proměnných na dané množině. Zapisuje se , kde funkce se nazývá integrand a je daná vhodná množina.[1] Tento zápis se často zkracuje na
Vícerozměrný integrál je různý pojem od vícenásobný integrál, tedy od postupné integrace po složkách, neboť vícenásobné integrály mohou existovat i pro neintegrovatelné funkce.[pozn. 1]
Vícerozměrný integrál se často vyčísluje pomocí Fubiniovy věty a substituce souřadnic.[3]
Definice
Motivace
Často je nutno udělat součet hodnot nějaké funkce na vícerozměrné množině. Například objem nějakého tělesa, hmotnost tělesa s nekonstantní hustotou, energii nějakého pole. Takovým součtem je právě vícerozměrný integrál.
Dvojný integrál na obdélníku
Pro mějme funkci .
Rozdělíme-li každý z intervalů na konečnou množinu disjunktních podintervalů , získáme dělení n-rozměrného intervalu na systém intervalů , pro které platí .
(n+1)-rozměrný objem pod n-rozměrnou plochou (grafem funkce ) na intervalu můžeme aproximovat Riemannovým součtemː
- ,
kdeXk jje prvek intervalu Ik and σ(Ik) je míra intervalu Ik (tedy součin délek jednotlivých jednorozměrných intervalů ) .
Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná, jestliže existuje konečná limita přes všechny možné dělení intervalu I na podintervaly míry maximálně δ:
.[4]
Jestliže je f is Riemannovsky integrovatelná, tak S se nazývá (vícerozměrný) Riemannův integral funkce f na intervalu I a píše se
- .
Na měřitelné množině
Buď funkce omezená na neprázdné měřitelné množině . Řekneme, že funkce je na množině (Riemannovsky) integrovatelná, je-li funkce definovaná předpisem integrovatelná na nějakém uzavřeném vícerozměrném intervalu takovém, že .
Vícenásobným (Riemannovým) integrálem funkce na množině pak rozumíme číslo .
Pro prázdnou množinu definujeme pro každou funkci .
Speciální případy
V případě, že , tak se nazývá dvojný integrál funkce f na M, dále pro je trojný integrál funkce f na M.
Vlastnosti
Aplikace
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Multiple integral na anglické Wikipedii.
- ↑ MATEMATICKÁ ANALÝZA pro FIT [online]. Brno: VUT [cit. 2022-10-11]. S. 145. Dostupné online.
- ↑ herbar funkci
- ↑ Jan Čepička, Petr Girg, Petr Nečesal, Josef Polák. Herbář funkcí [online]. Ostrava: VŠB TUO, 2011 [cit. 2022-10-11]. Dostupné online.
- ↑ RUDIN, Walter. Principles of Mathematical Analysis. 3rd. vyd. [s.l.]: McGraw–Hill (Walter Rudin Student Series in Advanced Mathematics). Dostupné online. ISBN 978-0-07-054235-8.