Přeskočit na obsah

Vlastimil Hoferek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Petr811 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Petr811 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 24: Řádek 24:
S atletikou začínal v [[Trenčín]]ě pod vedením trenéra Gibaly, v roce 1959 pokračoval v [[Poruba (Ostrava)|Porubě]] u trenéra Františka Klusala a v roce 1964 přešel do [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovic]] k Rudolfu Chovancovi. Během vojny v letech 1966-1967 působil v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]], odkud se vrátil zpět do Vítkovic a jejichž barvy hájil až do roku 1974.
S atletikou začínal v [[Trenčín]]ě pod vedením trenéra Gibaly, v roce 1959 pokračoval v [[Poruba (Ostrava)|Porubě]] u trenéra Františka Klusala a v roce 1964 přešel do [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovic]] k Rudolfu Chovancovi. Během vojny v letech 1966-1967 působil v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]], odkud se vrátil zpět do Vítkovic a jejichž barvy hájil až do roku 1974.


V roce 1972 přešel k trenérovi Oto Svrškovi, pod jehož vedením dosáhl největších úspěchů. V roce 1973 získal titul halového mistra Československa v národním rekordu 7,7 s, což mu zajistilo účast na [[Halové mistrovství Evropy v atletice|halovém mistrovství Evropy]] a zvítězil na [[Československá univerziáda|Československé univerziádě]] v univerzitním rekordu 14,2 s. V roce 1974 mu unikla obhajoba halového mistra Československa jen díky kolizi s fotoreportérem <ref>Deník Československý sport ze dne 25. února 1974</ref> a do finále halového mistrovství Evropy mu chyběla pouha setina sekundy. Na [[Mistrovství Evropy v atletice 1974|mistrovství Evropy]] v Římě doběhl na desátém místě v čase 13,89 s. V tomto roce se také dělil o 26.-34. příčku světových tabulek.<ref>Měsičník Atletika z únoru 1975</ref>
V roce 1972 přešel k trenérovi Oto Svrškovi, pod jehož vedením dosáhl největších úspěchů. V roce 1973 získal titul halového mistra Československa v národním rekordu 7,7 s, což mu zajistilo účast na [[Halové mistrovství Evropy v atletice|halovém mistrovství Evropy]] a zvítězil na [[Československá univerziáda|Československé univerziádě]] v univerzitním rekordu 14,2 s. V roce 1974 mu unikla obhajoba halového mistra Československa jen díky kolizi s fotoreportérem <ref>Deník Československý sport ze dne 25. února 1974</ref> a do finále halového mistrovství Evropy mu chyběla pouha setina sekundy. Na [[Mistrovství Evropy v atletice 1974|mistrovství Evropy]] v Římě doběhl na desátém místě v čase 13,89 s. V tomto roce se také dělil o 26.-34. příčku světových tabulek.


Pro rok 1975 byl zařazen do přípravy na [[Letní olympijské hry 1976|letní olympijské hry v Montrealu]].<ref>Deník Mladá fronta ze dne 20. prosince 1974</ref> Ve stejném roce přestoupil do Třince poté, co Vítkovice sestoupily z první ligy. V roce 1976 po vleklých zraněních ukončil aktivní kariéru.
Pro rok 1975 byl zařazen do přípravy na [[Letní olympijské hry 1976|letní olympijské hry v Montrealu]].<ref>Deník Mladá fronta ze dne 20. prosince 1974</ref> Ve stejném roce přestoupil do Třince poté, co Vítkovice sestoupily z první ligy. V roce 1976 po vleklých zraněních ukončil aktivní kariéru.
Řádek 35: Řádek 35:
* 1974, halové mistrovství Evropy v Göteborgu, 9. na 60 m př. - 8,02 s
* 1974, halové mistrovství Evropy v Göteborgu, 9. na 60 m př. - 8,02 s
* 1974, mistrovství Evropy v Římě, 10. na 110 m př. - 13,89 s
* 1974, mistrovství Evropy v Římě, 10. na 110 m př. - 13,89 s
* 1974, 26.-34. ve světových tabulkách v běhu na 110 m př. - 13,7 s
* 1974, 26.-34. ve světových tabulkách v běhu na 110 m př. - 13,7 s<ref>Měsičník Atletika z únoru 1975</ref>


== Osobní rekordy ==
== Osobní rekordy ==

Verze z 21. 10. 2016, 18:20

Vlastimil Hoferek
Narození6. listopadu 1946 Ostrava
Ostrava
PovoláníAtlet
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
[[Soubor:
Československá univerziáda 1973, Banská Bystrice
|100px|Vlastimil Hoferek]]

Vlastimil Hoferek

Mistrovství Československa v atletice
stříbro Banská Bystrice 1973 110 m př., 14,0 s
bronz Praha 1974 110 m př., 13,8 s
Halové mistrovství Československa
stříbro Jablonec nad Nisou 1972 50 m př., 6,8 s
zlato Jablonec nad Nisou 1973 60 m př., 7,7 s (NR)
stříbro Jablonec nad Nisou 1974 60 m př., 7,7 s (NR)
Československá Univerziáda
zlato Banská Bystrice 1973 110 m př., 14,2

Vlastimil Hoferek (* 6. listopadu 1946 Ostrava) je bývalý československý reprezentant v běhu na 110 a 60 metrů překážek, účastník čtyř mezistátních utkání, světové univerziády, dvou halových mistrovství Evropy v atletice, mistrovství Evropy v atletice v Římě, československý rekordman v běhu na 60 metrů překážek (7,7 s) a halový mistr Československa v roce 1973.

S atletikou začínal v Trenčíně pod vedením trenéra Gibaly, v roce 1959 pokračoval v Porubě u trenéra Františka Klusala a v roce 1964 přešel do Vítkovic k Rudolfu Chovancovi. Během vojny v letech 1966-1967 působil v Banské Bystrici, odkud se vrátil zpět do Vítkovic a jejichž barvy hájil až do roku 1974.

V roce 1972 přešel k trenérovi Oto Svrškovi, pod jehož vedením dosáhl největších úspěchů. V roce 1973 získal titul halového mistra Československa v národním rekordu 7,7 s, což mu zajistilo účast na halovém mistrovství Evropy a zvítězil na Československé univerziádě v univerzitním rekordu 14,2 s. V roce 1974 mu unikla obhajoba halového mistra Československa jen díky kolizi s fotoreportérem [1] a do finále halového mistrovství Evropy mu chyběla pouha setina sekundy. Na mistrovství Evropy v Římě doběhl na desátém místě v čase 13,89 s. V tomto roce se také dělil o 26.-34. příčku světových tabulek.

Pro rok 1975 byl zařazen do přípravy na letní olympijské hry v Montrealu.[2] Ve stejném roce přestoupil do Třince poté, co Vítkovice sestoupily z první ligy. V roce 1976 po vleklých zraněních ukončil aktivní kariéru.

Po ukončení aktivní kariéry v roce 1976 se dále ve svém volném čase věnoval atletice a sportu. V období let 1976-1991 trénoval mládežnické kategorie od mladších žáků až po dorostence. Od roku 1982 dodnes je předsedou Krajského atletického svazu Moravskoslezského kraje. V letech 1990-1992 pracoval jako předseda metodické komise a člen VV ČAS. Dodnes působí jako rozhodčí I. třídy od žákovských soutěží až po mezinárodní úroveň. V současné době je členem dozorčí rady pro Centrum individuálních sportů Ostrava.

Úspěchy

  • 1973, halové mistrovství Evropy v Rotterdamu, 11. na 60 m př. - 8,01 s
  • 1973, světová univerziáda v Moskvě, semifinále na 110 m př. - 14,51 s
  • 1974, halové mistrovství Evropy v Göteborgu, 9. na 60 m př. - 8,02 s
  • 1974, mistrovství Evropy v Římě, 10. na 110 m př. - 13,89 s
  • 1974, 26.-34. ve světových tabulkách v běhu na 110 m př. - 13,7 s[3]

Osobní rekordy

  • 100 m - 10,5 s
  • 200 m - 21,4 s
  • 110 m př. - 13,7 s (elektronicky 13,89 s)
  • 60 m př. - 7,7 s (NR) (elektronicky 7,96 s)

Literatura

  • Malá encyklopedie atletiky - Jan Jirka, Jan Popper a kolektiv, Praha Olympia 1990, 1. vydání
  • Kdo byl kdo v české atletice - Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4

Externí odkazy

Reference

  1. Deník Československý sport ze dne 25. února 1974
  2. Deník Mladá fronta ze dne 20. prosince 1974
  3. Měsičník Atletika z únoru 1975