Přeskočit na obsah

Vojtěch z Pernštejna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + 2 kat., příbuz. a drobnosti, -1 foto
m odst. chyby
Řádek 1: Řádek 1:
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Vilém II.. z Pernštejna]]}}
{{Příbuzný|otec|[[Vilém II. z Pernštejna]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Johanka z Liblic]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Johanka z Liblic]]}}
{{Příbuzný|sestra|[[Bohunka z Pernštejna]]}}
{{Příbuzný|sestra|[[Bohunka z Pernštejna]]}}

Verze z 16. 2. 2009, 17:52

Příbuzenstvo
otec Vilém II. z Pernštejna
matka Johanka z Liblic
sestra Bohunka z Pernštejna
bratr Jan IV. z Pernštejna
1. manžeka Markéta Kostková z Postupic
syn Ludvík, *po 1508, †24.2.1526
2. manžeka Johanka z Vartemberka
dcera Bohunka z Pernštejna
dcera Anna z Pernštejna
dcera Veronika, *po 1525, †1529
Malířská výzdoba sálu pardubického zámku
Nástěnná malba "Fortuna volubilis"

Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích (4. duben 1490 - 17. březen 1534) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Království českého. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.

V otcových šlépějích

Byl nejmladším synem Viléma z Pernštejna a Johanky z Libic. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce 1514 mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně oproti dosavadním zvyklostem "postoupil" funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král Vladislav s touto "výměnou v rodině" souhlasil. Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem českých rodových statků, které pak po vzoru otce systematicky dále rozšiřoval, takže patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků.

Přestavba rodového sídla Pardubice

Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v Pardubicích. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra Jana dobudováván v duchu nastupující renesance. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.
V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech minulého století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odhaleny a restaurovány.

Brzký odchod

Vojtěch z Pernštejna zemřel bez potomků a pochován byl v perštýnské hrobce s nádherným mramorovým náhrobkem v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích.


Literatura:

  • Petr Vorel: Páni z Pernštejna Vydalo nakladatelství Rybka Publishers Praha v r. 1999

Externí odkazy