Vojtěch z Pernštejna: Porovnání verzí
m manželka |
interwiki |
||
| Řádek 48: | Řádek 48: | ||
[[Kategorie:Narození 1490]] |
[[Kategorie:Narození 1490]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1534]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1534]] |
||
[[de:Vojtěch von Pernstein]] |
|||
Verze z 25. 4. 2010, 11:26
| otec | Vilém II. z Pernštejna |
|---|---|
| matka | Johanka z Liblic |
| sestra | Bohunka z Pernštejna |
| bratr | Jan IV. z Pernštejna |
| 1. manželka | Markéta Kostková z Postupic |
| syn | Ludvík, *po 1508, †24.2.1526 |
| 2. manželka | Johanka z Vartemberka |
| dcera | Bohunka z Pernštejna |
| dcera | Anna z Pernštejna |
| dcera | Veronika, *po 1525, †1529 |
Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích (4. duben 1490 - 17. březen 1534) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Království českého. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.
V otcových šlépějích
Byl nejmladším synem Viléma z Pernštejna a Johanky z Libic. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce 1514 mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně oproti dosavadním zvyklostem "postoupil" funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král Vladislav s touto "výměnou v rodině" souhlasil. Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem českých rodových statků, které pak po vzoru otce systematicky dále rozšiřoval, takže patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků.
Přestavba rodového sídla Pardubice
Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v Pardubicích. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra Jana dobudováván v duchu nastupující renesance. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.
V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech minulého století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odhaleny a restaurovány.
Brzký odchod
Vojtěch z Pernštejna zemřel bez potomků a pochován byl v pernštejnské hrobce s nádherným mramorovým náhrobkem v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích.
Literatura
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.