Vojtěch z Pernštejna: Porovnání verzí

Vojtěch z Pernštejna
Vojtěch z Pernštejna
	Detail náhrobku Vojtěcha z Pernštejna
Nejvyšší zemský hofmistr ; Českého království
	Ve funkci:; 25. březen 1527 – 17. březen 1534
Panovník	Ferdinand I.
Předchůdce	Jan z Vartemberka
Nástupce	Zdislav Berka z Dubé a Lipé
	Ve funkci:; 1514 – 2. březen 1523
Panovník	Vladislav II., Ludvík I.
Předchůdce	Vilém II. z Pernštejna
Nástupce	Karel I. Minsterberský
Narození	4. dubna 1490 nebo 1490; Moravský Krumlov ; Moravské markrabství
Úmrtí	17. března 1534 nebo 1534 (ve věku 43–44 let); Praha ; České království
Místo pohřbení	Pardubice
Choť	1. (1507) Markéta Kostková z Postupic († 1515) ; 2. (1516) Johanka Zvířetická z Vartenberka († 1536)
Rodiče	Vilém II. z Pernštejna (1435–1521) ; Johanka z Kravař († 1515)
Děti	Ludvík (po 1508 – 24. 2. 1526) ; Bohunka z Pernštejna (1517–1550) ; Anna z Pernštejna (asi 1521 – 1556) ; Veronika (po 1525–1529)
Příbuzní	sestra: Bohunka z Pernštejna (1485–1549) ; bratr: Jan IV. z Pernštejna (1487–1548)
Sídlo	Pardubice
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Commons	Vojtěch z Pernštejna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 17. 3. 2024, 20:40

Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích (4. dubna 1490 v Moravském Krumlově – 17. března 1534 v Praze) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Českého království. Pocházel ze starobylého moravského rodu Pernštejnů. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.

Život[editovat | editovat zdroj]

V otcových šlépějích[editovat | editovat zdroj]

Byl nejmladším synem Viléma II. z Pernštejna a Johanky z Liblic. Narodil se 4. dubna 1490 na zámku v Moravském Krumlově. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce 1514 mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně navzdory dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král Vladislav s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na Hluboké, kterou měli Pernštejnové v zástavě. Psal se jako „Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké“. Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v Čechách a přesídlil do Pardubic. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal Chlumec nad Cidlinou, výrazně se zapsal do přestavby zámku a města Nového Města nad Metují, které získal od jeho zakladatele Jana Černčického z Kácova. Držel také Náchod, Kolín a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků. Za svého života se těšil velké vážnosti, získal přátelství krále Ludvíka Jagellonského i jeho osobní důvěru. Když v roce 1526 vymřela jagellonská dynastie, hovořilo se o jeho kandidatuře na trůn, ale nechal se získat pro podporu kandidatury bavorské strany. Přívrženec luteránství. V roce 1531 byl zvolen defenzorem.

Přestavba rodového sídla Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Malířská výzdoba sálu pardubického zámku

Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v Pardubicích. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra Jana IV. dobudováván v duchu nastupující renesance. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.

V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech 20. století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odkryty a restaurovány.

Brzká smrt[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna v Pardubicích

Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně náhle a bez mužských potomků; pochován byl v pernštejnské hrobce pod nádherným mramorovým náhrobkem v kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích. Jeho majetek zdědil bratr Jan IV. z Pernštejna. Lidé si jeho smrt spojovali s případem „české čachtické paní“ Kateřiny z Komárova, kterou soudní tribunál pod Vojtěchovým předsednictvím odsoudil za týrání a sadistické vraždění poddaných k (v Čechách krajně neobvyklému) trestu smrti hladem – pan Vojtěch totiž přežil Kateřinu z Komárova o pouhé dva dny. Záhy se tedy vynořily spekulace, že jej vražedkyně „stáhla s sebou“ pryč ze života.

V rámci vzpomínkového „Pernštejnského roku“ byl městskými úřady naplánován antropologický průzkum Vojtěchových kosterních pozůstatků, který by mohl odhalit příčinu jeho nenadálé smrti – ovšem z nedostatku financí z akce prozatím sešlo.^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Ostatky patrona města Vojtěcha z Pernštejna zůstanou i nadále neprozkoumány Archivováno 30. 6. 2012 na Wayback Machine. – článek z června 2012 na stránkách on-line časopisu Pardubický kaleidoskop

Literatura[editovat | editovat zdroj]

VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch z Pernštejna na Wikimedia Commons
Seznam prací o Vojtěchovi z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Genealogie

[1] Ostatky patrona města Vojtěcha z Pernštejna zůstanou i nadále neprozkoumány Archivováno 30. 6. 2012 na Wayback Machine. – článek z června 2012 na stránkách on-line časopisu Pardubický kaleidoskop

[1]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = Vojtěch z Pernštejna.JPG
 | popisek = Detail náhrobku Vojtěcha z Pernštejna
-| úřad = [[Nejvyšší hofmistr]] [[České království|Českého království]]
+| úřad = [[Nejvyšší zemský hofmistr]] <br> [[České království|Českého království]]
 | od = [[25. březen]] [[1527]]
 | do = [[17. březen]] [[1534]]
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 | nástupce2 = [[Karel I. Minsterberský]]
 | strana =
-| datum narození = {{Datum narození|1490|4|4}}
+| místo narození = [[Moravský Krumlov]] <br> {{Vlajka a název|Markrabství moravské}}
-| místo narození = [[Moravský Krumlov]] <br> {{Vlajka a název|České království}}
+| místo úmrtí = [[Praha]] <br> {{Vlajka a název|České království}}
-| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1534|3|17|1490|4|4}}
-| místo úmrtí = [[Praha]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
-| národnost =
 | choť = 1. (1507) Markéta Kostková z Postupic (†&nbsp;1515) <br> 2. (1516) Johanka Zvířetická z Vartenberka (†&nbsp;1536)
 | příbuzní = sestra: [[Bohunka z Pernštejna]] (1485–1549) <br> bratr: [[Jan IV. z Pernštejna]] (1487–1548)
@@ Řádek 31: / Řádek 28: @@
 | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
 | podpis =
-| ocenění =
-| poznámky =
-| alma mater =
 }}
 '''Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích''' ([[4. duben|4. dubna]] [[1490]] v [[Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]] – [[17. březen|17. března]] [[1534]] v [[Praha|Praze]]) byl významným českým magnátem a [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] Českého království. Pocházel ze starobylého [[Morava|moravského]] rodu [[Pernštejnové|Pernštejnů]]. Ve východních a jižních [[Čechy|Čechách]] vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.
+== Život ==
-== V otcových šlépějích ==
-Byl nejmladším synem [[Vilém II. z Pernštejna|Viléma II. z Pernštejna]] a Johanky z Kravař. Narodil se 4. dubna [[1490]] na zámku v [[Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce [[1514]] mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně navzdory dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]] s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na [[Zámek Hluboká|Hluboké]], kterou měli [[Pernštejnové]] v zástavě. Psal se jako "Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké." Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v [[Čechy|Čechách]] a přesídlil do [[Pardubice|Pardubic]]. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal [[Chlumec nad Cidlinou]], výrazně se zapsal do přestavby zámku a města [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]], které získal od jeho zakladatele [[Jan Černčický|Jana Černčického z Kácova]]. Držel také [[Náchod]], [[Kolín]] a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Za svého života se těšil velké vážnosti, získal přátelství krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] i jeho osobní důvěru. Když v roce [[1526]] vymřela [[Jagellonci|jagellonská]] dynastie, hovořilo se o jeho kandidatuře na trůn, ale nechal se získat pro podporu kandidatury bavorské strany.  Přívrženec [[luteránství]]. V roce [[1531]] byl zvolen [[defenzor]]em.
+=== V otcových šlépějích ===
-== Přestavba rodového sídla Pardubice ==
+Byl nejmladším synem [[Vilém II. z Pernštejna|Viléma II. z Pernštejna]] a Johanky z Liblic. Narodil se 4. dubna [[1490]] na zámku v [[Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce [[1514]] mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně navzdory dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]] s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na [[Hluboká (zámek)|Hluboké]], kterou měli [[Pernštejnové]] v zástavě. Psal se jako „Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké“. Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v [[Čechy|Čechách]] a přesídlil do [[Pardubice|Pardubic]]. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal [[Chlumec nad Cidlinou]], výrazně se zapsal do přestavby zámku a města [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]], které získal od jeho zakladatele [[Jan Černčický|Jana Černčického z Kácova]]. Držel také [[Náchod]], [[Kolín]] a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Za svého života se těšil velké vážnosti, získal přátelství krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] i jeho osobní důvěru. Když v roce [[1526]] vymřela [[Jagellonci|jagellonská]] dynastie, hovořilo se o jeho kandidatuře na trůn, ale nechal se získat pro podporu kandidatury bavorské strany. Přívrženec [[luteránství]]. V roce [[1531]] byl zvolen [[defenzor]]em.
+=== Přestavba rodového sídla Pardubice ===
 [[Soubor:Pa zámek inter1.JPG|náhled|vlevo|Malířská výzdoba sálu pardubického zámku]]
 Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v [[Pardubice|Pardubicích]]. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra [[Jan IV. z Pernštejna|Jana IV.]] dobudováván v duchu nastupující [[renesance]]. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku [[1532]] vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.
-V [[18. století]], při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech minulého století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odhaleny a restaurovány.
+V [[18. století]], při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech 20. století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odkryty a restaurovány.
-== Brzký odchod ==
+=== Brzká smrt ===
 [[Soubor:Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna.JPG|náhled|vlevo|Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna v Pardubicích]]
 Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně náhle a bez mužských potomků; pochován byl v pernštejnské hrobce pod nádherným [[mramor]]ovým náhrobkem v [[Kostel svatého Bartoloměje (Pardubice)|kostela sv. Bartoloměje]] v Pardubicích. Jeho majetek zdědil bratr [[Jan IV. z Pernštejna]]. Lidé si jeho smrt spojovali s případem „české [[Alžběta Báthoryová|čachtické paní]]“ [[Kateřina z Komárova|Kateřiny z Komárova]], kterou soudní tribunál pod Vojtěchovým předsednictvím odsoudil za týrání a sadistické vraždění poddaných k (v Čechách krajně neobvyklému) trestu smrti hladem – pan Vojtěch totiž přežil Kateřinu z Komárova o pouhé dva dny. Záhy se tedy vynořily spekulace, že jej vražedkyně „stáhla s sebou“ pryč ze života.
@@ Řádek 53: / Řádek 49: @@
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 <references />
@@ Řádek 61: / Řádek 58: @@
 === Externí odkazy ===
 * {{Commonscat}}
+* {{BDČZ|uuid=fa16bc18-39c9-4600-9e61-0550b631abb4|popisek=Seznam prací o Vojtěchovi z Pernštejna}}
 * [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/pernstein2.html Genealogie]
 {{Autoritní data}}
 {{Portály|Česko|Lidé|Novověk}}
 [[Kategorie:Pernštejnové|Vojtěch]]
 [[Kategorie:Čeští šlechtici]]
 [[Kategorie:Moravští šlechtici]]
 [[Kategorie:Čeští hofmistři]]
-[[Kategorie:Pohřbení v Pardubicích]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1490]]
 [[Kategorie:Narození 4. dubna]]
-[[Kategorie:Narození 1490]]
 [[Kategorie:Narození v Moravském Krumlově]]
+[[Kategorie:Úmrtí v roce 1534]]
 [[Kategorie:Úmrtí 17. března]]
-[[Kategorie:Úmrtí 1534]]
 [[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
+[[Kategorie:Pohřbení v Pardubicích]]
 [[Kategorie:Muži]]