Vojtěch z Pernštejna: Porovnání verzí
Náhrada obrázku "Fortuna volubilis" obrázkem náhrobku Vojtěch z Pernštejna |
m editace uživatele 46.254.64.200 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Frettiebot značka: rychlé vrácení zpět |
||
(Není zobrazeno 57 mezilehlých verzí od 38 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Infobox - politik
| obrázek = Vojtěch z Pernštejna.JPG
| úřad = [[Nejvyšší zemský hofmistr]] <br> [[České království|Českého království]]
| od = [[25. březen]] [[1527]]
| do = [[17. březen]] [[1534]]
| panovník = [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]]
| předchůdce = Jan z Vartemberka
| nástupce = [[Zdislav Berka z Dubé a Lipé]]
| úřad2 =
| od2 = [[1514]]
}} ▼
| do2 = [[2. březen]] [[1523]]
| pořadí2 =
| panovník2 = [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]], [[Ludvík Jagellonský|Ludvík I.]]
| předchůdce2 = [[Vilém II. z Pernštejna]]
| nástupce2 = [[Karel I. Minsterberský]]
| strana =
| místo narození = [[Moravský Krumlov]] <br> {{Vlajka a název|Markrabství moravské}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br> {{Vlajka a název|České království}}
| choť = 1. (1507) Markéta Kostková z Postupic († 1515) <br> 2. (1516) Johanka Zvířetická z Vartenberka († 1536)
| příbuzní = sestra: [[Bohunka z Pernštejna]] (1485–1549) <br> bratr: [[Jan IV. z Pernštejna]] (1487–1548)
| rodiče = [[Vilém II. z Pernštejna]] (1435–1521) <br> Johanka z Kravař († 1515)
| děti = Ludvík (po 1508 – 24. 2. 1526) <br> [[Bohunka z Pernštejna (* 1517)|Bohunka z Pernštejna]] (1517–1550) <br> [[Anna z Pernštejna (†1556)|Anna z Pernštejna]] (asi 1521 – 1556) <br> Veronika (po 1525–1529)
| sídlo = [[Pardubice (zámek)|Pardubice]]
| zaměstnání = politik
| profese = šlechtic
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| podpis =
'''Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích''' ([[4. duben|4. dubna]] [[1490]]
== Život ==
[[Soubor:Pa zámek inter1.JPG|thumb|Malířská výzdoba sálu pardubického zámku]]▼
[[Soubor:Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna.JPG|thumb|Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna v Pardubicích]]▼
=== V otcových šlépějích ===▼
▲'''Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích''' ([[4. duben]] [[1490]] - [[17. březen]] [[1534]]) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Království českého. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.
Byl nejmladším synem [[Vilém II. z Pernštejna|Viléma II. z Pernštejna]] a Johanky z Liblic. Narodil se 4. dubna [[1490]] na zámku v [[Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce [[1514]] mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně navzdory dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]] s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na [[Hluboká (zámek)|Hluboké]], kterou měli [[Pernštejnové]] v zástavě. Psal se jako „Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké“. Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v [[Čechy|Čechách]] a přesídlil do [[Pardubice|Pardubic]]. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal [[Chlumec nad Cidlinou]], výrazně se zapsal do přestavby zámku a města [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]], které získal od jeho zakladatele [[Jan Černčický|Jana Černčického z Kácova]]. Držel také [[Náchod]], [[Kolín]] a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Za svého života se těšil velké vážnosti, získal přátelství krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] i jeho osobní důvěru. Když v roce [[1526]] vymřela [[Jagellonci|jagellonská]] dynastie, hovořilo se o jeho kandidatuře na trůn, ale nechal se získat pro podporu kandidatury bavorské strany. Přívrženec [[luteránství]]. V roce [[1531]] byl zvolen [[defenzor]]em.
=== Přestavba rodového sídla Pardubice ===▼
▲== V otcových šlépějích ==
Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v [[Pardubice|Pardubicích]]. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra [[Jan IV. z Pernštejna|Jana IV.]] dobudováván v duchu nastupující [[renesance]]. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku [[1532]] vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.
V [[18. století]], při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech
▲== Přestavba rodového sídla Pardubice ==
▲Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v [[Pardubice|Pardubicích]]. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra [[Jan z Pernštejna|Jana]] dobudováván v duchu nastupující [[renesance]]. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.<br />
▲V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech minulého století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odhaleny a restaurovány.
==
▲[[Soubor:Náhrobek Vojtěcha z Pernštejna.JPG|
Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně náhle a bez mužských potomků; pochován byl v pernštejnské hrobce pod nádherným [[mramor]]ovým náhrobkem v [[Kostel svatého Bartoloměje (Pardubice)|kostela sv. Bartoloměje]] v Pardubicích. Jeho majetek zdědil bratr [[Jan IV. z Pernštejna]]. Lidé si jeho smrt spojovali s případem „české [[Alžběta Báthoryová|čachtické paní]]“ [[Kateřina z Komárova|Kateřiny z Komárova]], kterou soudní tribunál pod Vojtěchovým předsednictvím odsoudil za týrání a sadistické vraždění poddaných k (v Čechách krajně neobvyklému) trestu smrti hladem – pan Vojtěch totiž přežil Kateřinu z Komárova o pouhé dva dny. Záhy se tedy vynořily spekulace, že jej vražedkyně „stáhla s sebou“ pryč ze života.
V rámci vzpomínkového „Pernštejnského roku“ byl městskými úřady naplánován [[Antropologie#Fyzická antropologie|antropologický]] průzkum Vojtěchových kosterních pozůstatků, který by mohl odhalit příčinu jeho nenadálé smrti – ovšem z nedostatku financí z akce prozatím sešlo.<ref>[http://www.iipardubice.cz/cti-aktuality.php?id=Ostatky_patrona_mesta_Vojtecha_z_Pernstejna_zustanou_i_nadale_neprozkoumany ''Ostatky patrona města Vojtěcha z Pernštejna zůstanou i nadále neprozkoumány''] {{Wayback|url=http://www.iipardubice.cz/cti-aktuality.php?id=Ostatky_patrona_mesta_Vojtecha_z_Pernstejna_zustanou_i_nadale_neprozkoumany |date=20120630151327 }} – článek z června 2012 na stránkách on-line časopisu Pardubický kaleidoskop</ref>
==
==
<references />
*http://genealogy.euweb.cz/bohemia/pernstein2.html▼
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Vorel | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Vorel | titul = Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy | vydavatel = Rybka Publishers | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 318 | isbn = 80-86182-24-X}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{BDČZ|uuid=fa16bc18-39c9-4600-9e61-0550b631abb4|popisek=Seznam prací o Vojtěchovi z Pernštejna}}
▲* [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/pernstein2.html Genealogie]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Novověk}}
[[Kategorie:Pernštejnové|Vojtěch]]
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:
[[Kategorie:
[[Kategorie:Narození 4. dubna]]
[[Kategorie:Narození v Moravském Krumlově]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1534]]
[[Kategorie:Úmrtí 17. března]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Pohřbení v Pardubicích]]
[[Kategorie:Muži]]
|
Verze z 17. 3. 2024, 20:40
Vojtěch z Pernštejna | |
---|---|
Detail náhrobku Vojtěcha z Pernštejna | |
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království | |
Ve funkci: 25. březen 1527 – 17. březen 1534 | |
Panovník | Ferdinand I. |
Předchůdce | Jan z Vartemberka |
Nástupce | Zdislav Berka z Dubé a Lipé |
Ve funkci: 1514 – 2. březen 1523 | |
Panovník | Vladislav II., Ludvík I. |
Předchůdce | Vilém II. z Pernštejna |
Nástupce | Karel I. Minsterberský |
Narození | 4. dubna 1490 Moravský Krumlov Moravské markrabství |
Úmrtí | 17. března 1534 (ve věku 43 let) Praha České království |
Místo pohřbení | Pardubice |
Choť | 1. (1507) Markéta Kostková z Postupic († 1515) 2. (1516) Johanka Zvířetická z Vartenberka († 1536) |
Rodiče | Vilém II. z Pernštejna (1435–1521) Johanka z Kravař († 1515) |
Děti | Ludvík (po 1508 – 24. 2. 1526) Bohunka z Pernštejna (1517–1550) Anna z Pernštejna (asi 1521 – 1556) Veronika (po 1525–1529) |
Příbuzní | sestra: Bohunka z Pernštejna (1485–1549) bratr: Jan IV. z Pernštejna (1487–1548) |
Sídlo | Pardubice |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Commons | Vojtěch z Pernštejna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích (4. dubna 1490 v Moravském Krumlově – 17. března 1534 v Praze) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Českého království. Pocházel ze starobylého moravského rodu Pernštejnů. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.
Život
V otcových šlépějích
Byl nejmladším synem Viléma II. z Pernštejna a Johanky z Liblic. Narodil se 4. dubna 1490 na zámku v Moravském Krumlově. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce 1514 mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně navzdory dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král Vladislav s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na Hluboké, kterou měli Pernštejnové v zástavě. Psal se jako „Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké“. Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v Čechách a přesídlil do Pardubic. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal Chlumec nad Cidlinou, výrazně se zapsal do přestavby zámku a města Nového Města nad Metují, které získal od jeho zakladatele Jana Černčického z Kácova. Držel také Náchod, Kolín a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků. Za svého života se těšil velké vážnosti, získal přátelství krále Ludvíka Jagellonského i jeho osobní důvěru. Když v roce 1526 vymřela jagellonská dynastie, hovořilo se o jeho kandidatuře na trůn, ale nechal se získat pro podporu kandidatury bavorské strany. Přívrženec luteránství. V roce 1531 byl zvolen defenzorem.
Přestavba rodového sídla Pardubice
Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v Pardubicích. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra Jana IV. dobudováván v duchu nastupující renesance. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.
V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech 20. století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odkryty a restaurovány.
Brzká smrt
Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně náhle a bez mužských potomků; pochován byl v pernštejnské hrobce pod nádherným mramorovým náhrobkem v kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích. Jeho majetek zdědil bratr Jan IV. z Pernštejna. Lidé si jeho smrt spojovali s případem „české čachtické paní“ Kateřiny z Komárova, kterou soudní tribunál pod Vojtěchovým předsednictvím odsoudil za týrání a sadistické vraždění poddaných k (v Čechách krajně neobvyklému) trestu smrti hladem – pan Vojtěch totiž přežil Kateřinu z Komárova o pouhé dva dny. Záhy se tedy vynořily spekulace, že jej vražedkyně „stáhla s sebou“ pryč ze života.
V rámci vzpomínkového „Pernštejnského roku“ byl městskými úřady naplánován antropologický průzkum Vojtěchových kosterních pozůstatků, který by mohl odhalit příčinu jeho nenadálé smrti – ovšem z nedostatku financí z akce prozatím sešlo.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Ostatky patrona města Vojtěcha z Pernštejna zůstanou i nadále neprozkoumány Archivováno 30. 6. 2012 na Wayback Machine. – článek z června 2012 na stránkách on-line časopisu Pardubický kaleidoskop
Literatura
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch z Pernštejna na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Vojtěchovi z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Genealogie