Vok I. z Kravař: Porovnání verzí
m reference |
malé úpravy a doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
moravského |
moravského |
||
}} |
}} |
||
'''Vok I. z Kravař''' byl moravský šlechtic z rodu [[páni z Kravař|pánů z Kravař]]. |
'''Vok I. z Kravař''' byl [[Česká šlechta|moravský šlechtic]] z rodu [[páni z Kravař|pánů z Kravař]]. |
||
== Život == |
|||
Starší literatura uvádí, že praotcem rodu Kravařů je Drslav z rodu [[ |
Starší literatura uvádí, že praotcem rodu Kravařů je Drslav z rodu [[Benešovici|Benešoviců]], který měl syna Voka. Novodobí autoři historických publikací však píší, že Vok, syn Drslavův a Vok z Benešova a Kravař byly dvě rozdílné osoby. Ve starší literatuře se též mylně slučuje Vok z Benešova a Kravař a Vok I. z Kravař v jednu historickou osobu. Staří i noví autoři se však shodují v tom, že otce Voka I. z Kravař nelze bezpečně historicky doložit, protože rodiče tohoto šlechtice se nikde neuvádějí. Zdá se však, že otcem Voka I. z Kravař (1300–1329) byl Vok z Kravař a Benešova (1274–1283) z rodu [[Benešovici|Benešoviců]]. |
||
V každém případě je Vok I. z Kravař prvním historicky doložitelným členem rodu [[páni z Kravař|pánů z Kravař]]. První písemná zmínka o něm pochází z 31. března [[1300]], kdy se uvádí jako krakovsko-sandoměřský hejtman. V roce 1303 je uveden na královské listině a zdá se, že již tehdy byl spjat s nejvyššími místy českého království. Roku [[1308]] uzavřel Vok z Kravař smlouvu s Ekkonem, mistrem [[ |
V každém případě je Vok I. z Kravař prvním historicky doložitelným členem rodu [[páni z Kravař|pánů z Kravař]]. První písemná zmínka o něm pochází z 31. března [[1300]], kdy se uvádí jako krakovsko-sandoměřský hejtman. V roce 1303 je uveden na královské listině a zdá se, že již tehdy byl spjat s nejvyššími místy českého království. Roku [[1308]] uzavřel Vok z Kravař smlouvu s Ekkonem, mistrem [[Řád templářů|templářského řádu]], na pronájem městečka [[Vsetín]] s hradem [[Klenov (hrad)|Freundsbergem]] na 31 let. Po korunovaci [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] českým králem se stal Vok u Kravař jeho straníkem a prokazoval mu svoje služby. Roku [[1312]] podnikl [[Jan Lucemburský]] trestnou výpravu proti odbojným šlechticům na Moravě, při kterém byl mimo jiné konfiskován majetek [[Friduš z Linavy|Friduše z Linavy]], mezi který patřil hrad [[Plumlov (zámek)|Plumlov]], [[Starý Plumlov|Drahuš]] a [[Helfštýn|Helfštejn]] a k nim náležející panství. Tento majetek získal před rokem [[1325]] právě Vok z Kravař. Vok získal též rozsáhlý majetek kolem [[Nový Jičín|Nového Jičína]]. Roku [[1316]] je Vok z Kravař uváděn jako podkomoří českého království. Za své zásluhy také získal město [[Fulnek]]. 27. března roku [[1323]] koupil v [[Olomouc]]i dům a od roku [[1324]] se uvádí jako [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komorník]] olomoucké cúdy. Poslední písemná zmínka o Vokovi pochází z 20. listopadu [[1327]]. V tomto období zřejmě došlo k rozdělení Vokova majetku. Ten se jako nebožtík uvádí v březnu roku [[1329]]. |
||
Vok I. z Kravař byl minimálně dvakrát ženat, ovšem o jeho manželkách se nezachovaly žádné zprávy. Zanechal po sobě čtyři syny. Nejstarším byl [[Vok II. z Kravař]], který byl zakladatelem plumlovsko-strážnické větve rodu. Dalším synem byl Beneš I. z Kravař, který se dal na dráhu duchovního a je uváděn v roce [[1337]] jako kanovník pražský a v roce [[1355]] jako kanovník olomoucký a boleslavský. Dalším synem byl [[Ješek z Kravař]], nejvyšší komorník olomoucké cúdy v letech [[1329]]–[[1368]]. Nejmladším synem byl [[Drslav z Kravař]], který byl zakladatelem fulnecko-jičínské větve rodu pánů z Kravař. |
Vok I. z Kravař byl minimálně dvakrát ženat, ovšem o jeho manželkách se nezachovaly žádné zprávy. Zanechal po sobě čtyři syny. Nejstarším byl [[Vok II. z Kravař]], který byl zakladatelem plumlovsko-strážnické větve rodu. Dalším synem byl Beneš I. z Kravař, který se dal na dráhu duchovního a je uváděn v roce [[1337]] jako kanovník pražský a v roce [[1355]] jako kanovník olomoucký a boleslavský. Dalším synem byl [[Ješek z Kravař]], nejvyšší komorník olomoucké cúdy v letech [[1329]]–[[1368]]. Nejmladším synem byl [[Drslav z Kravař]], který byl zakladatelem fulnecko-jičínské větve rodu pánů z Kravař. |
||
Aktuální verze z 17. 3. 2023, 12:37
| Vok I. z Kravař | |
|---|---|
 První Vok z Kravař - fiktivní podobizna z Paprockého Zrcadla Markrabství
moravského | |
| Děti | Vok II. z Kravař Ješek z Kravař Drslav z Kravař Beneš I. z Kravař |
| Rodiče | Drslav z Benesova[1] a NN[1] |
| Příbuzní | Beneš z Kravař a Strážnice a Kateřina z Kravař[1] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vok I. z Kravař byl moravský šlechtic z rodu pánů z Kravař.
Život[editovat | editovat zdroj]
Starší literatura uvádí, že praotcem rodu Kravařů je Drslav z rodu Benešoviců, který měl syna Voka. Novodobí autoři historických publikací však píší, že Vok, syn Drslavův a Vok z Benešova a Kravař byly dvě rozdílné osoby. Ve starší literatuře se též mylně slučuje Vok z Benešova a Kravař a Vok I. z Kravař v jednu historickou osobu. Staří i noví autoři se však shodují v tom, že otce Voka I. z Kravař nelze bezpečně historicky doložit, protože rodiče tohoto šlechtice se nikde neuvádějí. Zdá se však, že otcem Voka I. z Kravař (1300–1329) byl Vok z Kravař a Benešova (1274–1283) z rodu Benešoviců.
V každém případě je Vok I. z Kravař prvním historicky doložitelným členem rodu pánů z Kravař. První písemná zmínka o něm pochází z 31. března 1300, kdy se uvádí jako krakovsko-sandoměřský hejtman. V roce 1303 je uveden na královské listině a zdá se, že již tehdy byl spjat s nejvyššími místy českého království. Roku 1308 uzavřel Vok z Kravař smlouvu s Ekkonem, mistrem templářského řádu, na pronájem městečka Vsetín s hradem Freundsbergem na 31 let. Po korunovaci Jana Lucemburského českým králem se stal Vok u Kravař jeho straníkem a prokazoval mu svoje služby. Roku 1312 podnikl Jan Lucemburský trestnou výpravu proti odbojným šlechticům na Moravě, při kterém byl mimo jiné konfiskován majetek Friduše z Linavy, mezi který patřil hrad Plumlov, Drahuš a Helfštejn a k nim náležející panství. Tento majetek získal před rokem 1325 právě Vok z Kravař. Vok získal též rozsáhlý majetek kolem Nového Jičína. Roku 1316 je Vok z Kravař uváděn jako podkomoří českého království. Za své zásluhy také získal město Fulnek. 27. března roku 1323 koupil v Olomouci dům a od roku 1324 se uvádí jako nejvyšší komorník olomoucké cúdy. Poslední písemná zmínka o Vokovi pochází z 20. listopadu 1327. V tomto období zřejmě došlo k rozdělení Vokova majetku. Ten se jako nebožtík uvádí v březnu roku 1329.
Vok I. z Kravař byl minimálně dvakrát ženat, ovšem o jeho manželkách se nezachovaly žádné zprávy. Zanechal po sobě čtyři syny. Nejstarším byl Vok II. z Kravař, který byl zakladatelem plumlovsko-strážnické větve rodu. Dalším synem byl Beneš I. z Kravař, který se dal na dráhu duchovního a je uváděn v roce 1337 jako kanovník pražský a v roce 1355 jako kanovník olomoucký a boleslavský. Dalším synem byl Ješek z Kravař, nejvyšší komorník olomoucké cúdy v letech 1329–1368. Nejmladším synem byl Drslav z Kravař, který byl zakladatelem fulnecko-jičínské větve rodu pánů z Kravař.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN 80-7106-682-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vok I. z Kravař na Wikimedia Commons
