Přeskočit na obsah

Prostěsdělovací styl: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie za použití AWB
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 13 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Prostěsdělovací (hororový) styl'''<ref>https://is.muni.cz/el/1441/podzim2017/CJ3BP_JPoJ/um/9_prednaska/souhrn_11.pdf</ref> je [[funkční styl|styl]] běžné každodenní [[dorozumívání|komunikace]] – (např. v rodině, mezi přáteli, ve škole, v zaměstnání apod.). Základní potřeba tohoto stylu je dorozumění. Vyznačuje se běžnou slovní zásobou, jednoduchou větnou stavbou a kompozicí. Podává informace a citové, hodnotící postoje k nejrůznějším tématům všedního života. Projevy jsou doprovázeny [[Gestikulace|gestikulací]], [[Mimika|mimikou]].
'''Prostěsdělovací (hovorový) styl''' je [[funkční styl|styl]] běžné každodenní [[dorozumívání|komunikace]] – (např. v rodině, mezi přáteli, ve škole, v zaměstnání apod.). Základní potřeba tohoto stylu je dorozumění. Vyznačuje se běžnou slovní zásobou, jednoduchou větnou stavbou a kompozicí. Podává informace, někdy citové a hodnotící postoje k nejrůznějším tématům všedního života. Mluvené projevy jsou doprovázeny [[Gestikulace|gestikulací]], [[Mimika|mimikou]], pro písemné je charakteristiká úspornost ve vyjadřování.


Prostěsdělovací styl se tak liší od ostatních stylů komunikace, což jsou [[Publicistický styl|styly publicistický]], [[Odborný styl|odborný]], [[Administrativní styl|administrativní]], [[Umělecký styl|umělecký]] a [[Řečnický styl|řečnický]]. Nověji se uvádí styl esejistický, na pomezí mezi stylem odborným a uměleckým.<ref name="cechova"></ref>
== Informační útvary ==
* '''útvary oznamovací''' – vyhláška, zpráva, inzerát, blahopřání, telegram, plakát, tel. rozhovor
* '''útvary heslové''' – formuláře (tiskopisy, dotazníky, poukázky), testy
* '''útvary dokumentární''' – smlouva, stvrzenka, zápis, protokol jednání, rezoluce, životopis


== Znaky ==
== Historie ==
Terminologie, podle které byly pojmenovány styly se vyvíjela. [[František Trávníček]] užíval výraz ''sloh'' a jednotlivé slohy nazýval ''odborný'' (vědecký a praktický), ''novinářský'', ''řečnický'', ''úřední'', ''společenský'' (v zásadě ekvivalent prostěsdělovacího stylu) a umělecký.<ref>{{Citace monografie
* forma psaná i mluvená
| příjmení1 = Trávníček
* účel informativní (informace ze všech oblastí - kulturní, sportovní, ekonomická, atd.)
| jméno1 = František
* slohově jednoduché, bez zvláštního zpracování
| titul = O jazykovém slohu
* většinou ustálená forma, výrazy, postupy = snadná orientace
| url = https://ndk.cz/view/uuid:c5c84c80-90a8-11e2-9a08-005056827e52?page=uuid:5f884820-f882-11e2-9439-005056825209
* spontánnost, soukromost, dialogičnost
| vydavatel = SPN
| místo = Praha
| rok = 1953
| kapitola = Druhy spisovných slohů
| strany = 46–50
| jazyk = dostupné online po registraci
}}</ref>
== Charakteristika ==
Pro prostěsdělovací styl jsou charakteristické zejména následující znaky:<ref name="muzikova">{{Citace monografie
| příjmení1 = Mužíková
| jméno1 = Olga
| titul = Odmaturuj z českého jazyka
| url = https://ndk.cz/view/uuid:dd870150-4e64-11ea-a9e6-005056827e51?page=uuid:06ff3c1b-230d-43e6-843e-1038721c6f8c
| vydavatel = Didaktis
| místo = Brno
| rok = 2002
| kapitola = 10. Prostěsdělovací styl
| strany = 75–77
| isbn = 80-86285-36-7
| poznámka = dostupné online po registraci
}}</ref>
* Často se vyjadřuje [[Hovorová čeština|hovorovým jazykem]], někdy i [[nářečí]]m, případně [[Obecná čeština|obecnou češtinou]]; chybí v něm knižní výrazy nebo výrazy zastaralé
* Odchyluje se v [[Fonologie|hláskosloví]], [[tvarosloví]] apod. od spisovné češtiny (např. koncovka ''–ma'' u všech rodů – ''oknama''
* Má jednoduchou větnou stavbu


V porovnání se styly uměleckým a odborným považuje jazykověda styl prostěsdělovací za nižší.<ref name="cechova">{{Citace monografie
== Forma písemná ==
| příjmení1 = Čechová
* oznámení
| jméno1 = Marie
* zpráva
| titul = Jazyk a kultura vyjadřování
* hlášení
| url = https://ndk.cz/view/uuid:2fb2c3a0-f14c-11e3-a2c6-005056827e51?page=uuid:bf8b15f0-0447-11e4-9806-005056825209
* pozvánka
| vydavatel = ISV
* anketa
| rok = 1995
* testy
| kapitola = Druhy stylu
* chat, e–mail, SMS
| strany = 362, 363
| isbn = 80-85866-12-9
| poznámka = dostupné online po registraci
}}</ref>


== Forma mluvená ==
== Formy ==
Nejtypičtější formou prostěsdělovacího stylu je mluvený [[dialog]], případně veřejná vystoupení prezentovaná např. ve formě přípitku, příspěvku do diskuse apod.<ref name="muzikova"></ref>
* telefonní styk
* přivítání
* představování
* omluvy
* vyjadřování soustrasti
* referát
* diskuse


Prostěsdělovací styl může mít i písemnou formu, která se blíží stylu administrativnímu. Může se jednat o různé zprávy, formuláře, inzeráty apod., pro které je charakteristická úspornost vyjadřování, často větami bez sloves a s ustálenými frázemi. Je též častý ve [[SMS|zprávách SMS]] nebo v [[Chat|internetových chatech]].
== Související články ==

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[kolokvializmus]] – hovorový výraz
* [[kolokvializmus]] – hovorový výraz
* [[administrativní styl]]
* [[administrativní styl]]
Řádek 39: Řádek 65:
* [[umělecký styl]]
* [[umělecký styl]]



== Reference ==
{{Autoritní data}}
<references />


{{Portály|Literatura}}
{{Portály|Literatura}}

[[Kategorie:Literatura]]
[[Kategorie:Literatura]]
[[Kategorie:Stylistika]]
[[Kategorie:Stylistika]]

Aktuální verze z 9. 6. 2023, 09:34

Prostěsdělovací (hovorový) styl je styl běžné každodenní komunikace – (např. v rodině, mezi přáteli, ve škole, v zaměstnání apod.). Základní potřeba tohoto stylu je dorozumění. Vyznačuje se běžnou slovní zásobou, jednoduchou větnou stavbou a kompozicí. Podává informace, někdy citové a hodnotící postoje k nejrůznějším tématům všedního života. Mluvené projevy jsou doprovázeny gestikulací, mimikou, pro písemné je charakteristiká úspornost ve vyjadřování.

Prostěsdělovací styl se tak liší od ostatních stylů komunikace, což jsou styly publicistický, odborný, administrativní, umělecký a řečnický. Nověji se uvádí styl esejistický, na pomezí mezi stylem odborným a uměleckým.[1]

Terminologie, podle které byly pojmenovány styly se vyvíjela. František Trávníček užíval výraz sloh a jednotlivé slohy nazýval odborný (vědecký a praktický), novinářský, řečnický, úřední, společenský (v zásadě ekvivalent prostěsdělovacího stylu) a umělecký.[2]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Pro prostěsdělovací styl jsou charakteristické zejména následující znaky:[3]

V porovnání se styly uměleckým a odborným považuje jazykověda styl prostěsdělovací za nižší.[1]

Nejtypičtější formou prostěsdělovacího stylu je mluvený dialog, případně veřejná vystoupení prezentovaná např. ve formě přípitku, příspěvku do diskuse apod.[3]

Prostěsdělovací styl může mít i písemnou formu, která se blíží stylu administrativnímu. Může se jednat o různé zprávy, formuláře, inzeráty apod., pro které je charakteristická úspornost vyjadřování, často větami bez sloves a s ustálenými frázemi. Je též častý ve zprávách SMS nebo v internetových chatech.

  1. a b ČECHOVÁ, Marie. Jazyk a kultura vyjadřování. [s.l.]: ISV, 1995. Dostupné online. ISBN 80-85866-12-9. Kapitola Druhy stylu, s. 362, 363. Dostupné online po registraci. 
  2. TRÁVNÍČEK, František. O jazykovém slohu. Praha: SPN, 1953. Dostupné online. Kapitola Druhy spisovných slohů, s. 46–50. (dostupné online po registraci) 
  3. a b MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. Dostupné online. ISBN 80-86285-36-7. Kapitola 10. Prostěsdělovací styl, s. 75–77. Dostupné online po registraci. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]