Přeskočit na obsah

Pantomima: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
úprava pravopisu
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:PANTOMIME-PABLO.jpg|náhled|vpravo|200px|Pantomima: Pablo Zibes]]
[[Soubor:PANTOMIME-PABLO.jpg|náhled|vpravo|200px|Pantomima: Pablo Zibes]]
[[Soubor:Jean + Brigitte Soubeyran Im Zirkus.JPG|náhled|vpravo|200px|Jean a Brigitte [[Soubeyran]]ovi v pantomimě „In the Cirkus“]]
[[Soubor:Jean + Brigitte Soubeyran Im Zirkus.JPG|náhled|vpravo|200px|Jean a Brigitte [[Soubeyran]]ovi v pantomimě „In the Cirkus“]]
'''Pantomima''' (poněkud zastarale '''němohra'''<ref>[[Slovník spisovného jazyka českého]], heslo ''Němohra''</ref>) je [[divadlo|divadelní]] způsob vyjádření pomocí [[mimika|mimiky]] a [[gesto|gestikulace]] bez prvku[[tanec|tance]], to vše bez použití [[hlas]]u. Herci se nazývají [[mim]]ové, ''pantomimové'' (ženy ''pantomimičky'') nebo ''pantomimici/pantomimikové'' (zastarale ''pantomimisté'').<ref>Slovník spisovného jazyka českého, heslo ''Pantomim''</ref> Pantomimické prvky přirozeně obsahují také některá díla z éry [[němý film|němého filmu]], kdy tehdejší [[herec|herci]] také museli řadu věcí vyjadřovat pomocí různých pantomimických [[gesto|gest]] a pohybů.
'''Pantomima''' (poněkud zastarale '''němohra'''<ref>[[Slovník spisovného jazyka českého]], heslo ''Němohra''</ref>) je [[divadlo|divadelní]] způsob vyjádření pomocí [[mimika|mimiky]] a [[gesto|gestikulace]] s prvky [[tanec|tance]], to vše bez použití [[hlas]]u. Herci se nazývají [[mim]]ové, ''pantomimové'' (ženy ''pantomimičky'') nebo ''pantomimici/pantomimikové'' (zastarale ''pantomimisté'').<ref>Slovník spisovného jazyka českého, heslo ''Pantomim''</ref> Pantomimické prvky přirozeně obsahují také některá díla z éry [[němý film|němého filmu]], kdy tehdejší [[herec|herci]] také museli řadu věcí vyjadřovat pomocí různých pantomimických [[gesto|gest]] a pohybů.


Pantomima se stala oblíbenou ve [[Francie|Francii]] koncem 18. století, nejvýznamnějším evropským mimem tohoto období byl (v českém [[Kolín]]ě narozený) [[Jean Gaspard Deburau|Jean Baubtiste Gaspard Deburau]]. Známí čeští mimové jsou například [[Boris Hybner]],<ref name="Encyklopedie Diderot">[[Encyklopedie Diderot]], heslo ''Pantomima''</ref> [[Bolek Polívka]],<ref name="Encyklopedie Diderot"/> [[Ladislav Fialka]], [[Ctibor Turba]] a [[Radim Vizváry]].
Pantomima se stala oblíbenou ve [[Francie|Francii]] koncem 18. století, nejvýznamnějším evropským mimem tohoto období byl (v českém [[Kolín]]ě narozený) [[Jean Gaspard Deburau|Jean Baptiste Gaspard Deburau]]. Známí čeští mimové jsou například [[Boris Hybner]],<ref name="Encyklopedie Diderot">[[Encyklopedie Diderot]], heslo ''Pantomima''</ref> [[Bolek Polívka]],<ref name="Encyklopedie Diderot"/> [[Ladislav Fialka]], [[Ctibor Turba]] a [[Radim Vizváry]].


V současné době pantomima na území [[Česko|České republiky]] prožívá obrození. Po smrti Ladislava Fialky tento divadelní žánr skomíral. Dnes nastupuje „nová“ generace mimů, kteří prezentují takzvanou moderní pantomimu postavenou na klasických mimických prvcích v kombinaci s alternativními divadelními směry (fyzické divadlo, moderní tanec, loutky, práce s dechem a hlasem a jiné.) V současnosti v ČR není stálá scéna mimického divadla, jako tomu bylo za dob Ladislava Fialky ([[Divadlo Na Zábradlí]]). Mimičtí herci inscenují na různých scénách, nebo v industriálních prostorách. Viditelnými představiteli české pantomimy jsou dnes například Vojta Švejda, Radim Vizváry, Tomáš Tomsa Legierski a Mirka Čechová (studenti Ctibora Turby a Borise Hybnera).
V současné době pantomima na území [[Česko|České republiky]] prožívá obrození. Po smrti Ladislava Fialky tento divadelní žánr skomíral. Dnes nastupuje „nová“ generace mimů, kteří prezentují takzvanou moderní pantomimu postavenou na klasických mimických prvcích v kombinaci s alternativními divadelními směry (fyzické divadlo, moderní tanec, loutky, práce s dechem a hlasem a jiné.) V současnosti v ČR není stálá scéna mimického divadla, jako tomu bylo za dob Ladislava Fialky ([[Divadlo Na Zábradlí]]). Mimičtí herci inscenují na různých scénách, nebo v industriálních prostorách. Viditelnými představiteli české pantomimy jsou dnes například Vojta Švejda, Radim Vizváry, Tomáš Tomsa Legierski a Mirka Čechová (studenti Ctibora Turby a Borise Hybnera).

Aktuální verze z 20. 12. 2022, 23:37

Pantomima: Pablo Zibes
Jean a Brigitte Soubeyranovi v pantomimě „In the Cirkus“

Pantomima (poněkud zastarale němohra[1]) je divadelní způsob vyjádření pomocí mimiky a gestikulace s prvky tance, to vše bez použití hlasu. Herci se nazývají mimové, pantomimové (ženy pantomimičky) nebo pantomimici/pantomimikové (zastarale pantomimisté).[2] Pantomimické prvky přirozeně obsahují také některá díla z éry němého filmu, kdy tehdejší herci také museli řadu věcí vyjadřovat pomocí různých pantomimických gest a pohybů.

Pantomima se stala oblíbenou ve Francii koncem 18. století, nejvýznamnějším evropským mimem tohoto období byl (v českém Kolíně narozený) Jean Baptiste Gaspard Deburau. Známí čeští mimové jsou například Boris Hybner,[3] Bolek Polívka,[3] Ladislav Fialka, Ctibor Turba a Radim Vizváry.

V současné době pantomima na území České republiky prožívá obrození. Po smrti Ladislava Fialky tento divadelní žánr skomíral. Dnes nastupuje „nová“ generace mimů, kteří prezentují takzvanou moderní pantomimu postavenou na klasických mimických prvcích v kombinaci s alternativními divadelními směry (fyzické divadlo, moderní tanec, loutky, práce s dechem a hlasem a jiné.) V současnosti v ČR není stálá scéna mimického divadla, jako tomu bylo za dob Ladislava Fialky (Divadlo Na Zábradlí). Mimičtí herci inscenují na různých scénách, nebo v industriálních prostorách. Viditelnými představiteli české pantomimy jsou dnes například Vojta Švejda, Radim Vizváry, Tomáš Tomsa Legierski a Mirka Čechová (studenti Ctibora Turby a Borise Hybnera).

  1. Slovník spisovného jazyka českého, heslo Němohra
  2. Slovník spisovného jazyka českého, heslo Pantomim
  3. a b Encyklopedie Diderot, heslo Pantomima

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Václav Veber: Příběh pantomimy, Hudební fakulta Akademie múzických umění, Praha 2006, ISBN 80-7331-054-6

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]