Přeskočit na obsah

Reussové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: en, et, fr, it, ko, no, zh změnil: de
port.
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
[[Soubor:Wappen Deutsches Reich - Fürstentum Reuß jüngere Linie.png|thumb|Velký znak Knížectví Reuss a zároveň velký znak rodu]]
| jméno = Reussové / Reußové
'''Reussové''' ({{vjazyce2|de|''Haus Reuss/Reuß''}}, ''rúsové'') je německý starobylý [[šlechta|šlechtický]] rod, původem z [[Durynsko|Durynska]]. Za zakladatele rodu je považován hrabě [[Egbert I. z Weidy]] (†1122), hrabě z Gleisbergu. jeho synové [[Egbert II. z Weidy|Egbert II.]] a [[Jindřich I. z Weidy|Jindřich I.]] již vládly také jako hrabata z Reussu. Vnuky [[Jindřich I. z Weidy|Jindřich I.]] se rod poprvé rozdělil do jednotlivých větví: [[Weida]] (vymřela 1535), [[Gera]] (vymřela 1550), [[Plavno]]. Tyto větve (především Reuss-Gera) se dále rozdělovali a vymírali.
| znak = Plauen Scheibler101.jpg
| velikost znaku = 150px
| popisek = Základní znak Reussů ([[Plavenští z Plavna|Plavenských z Plavna]]) z let 1450 - 1580
| země = {{Vlajka a název|Durynsko}}
| mateřská dynastie = [[Plavenští z Plavna]]
| tituly = [[Hrabě|hrabata]], [[Kníže|knížata]]
| zakladatel = [[Egbert I. z Weidy]]
| mýtický zakladatel =
| rok založení = [[12. století]]
| konec vlády =
| meč =
| přeslice =
| poslední vládce =
| současná hlava =
| větve rodu =
}}
[[Soubor:Wappen Deutsches Reich - Fürstentum Reuß jüngere Linie.png|náhled|Velký znak Knížectví Reuss a zároveň velký znak rodu]]
'''Reussové''' ({{Vjazyce2|de|''Haus Reuss/Reuß''}}, ''Rúsové'') je německý starobylý [[šlechta|šlechtický]] rod, původem z [[Durynsko|Durynska]].


== Historie ==
Za zakladatele rodu je považován hrabě [[Egbert I. z Weidy]] (†1122), hrabě z Gleisbergu. Jeho synové [[Egbert II. z Weidy|Egbert II.]] a [[Jindřich I. z Weidy|Jindřich I.]] již vládli také jako hrabata z Reussu. Vnuky [[Jindřich I. z Weidy|Jindřicha I.]] se rod poprvé rozdělil do jednotlivých větví: [[Weida]] (vymřela 1535), [[Gera]] (vymřela 1550), [[Plavno]]. Tyto větve (především Reuss-Gera) se dále rozdělovaly a vymíraly.

== Linie rodu ==
V roce [[1564]] uskutečnili synové hraběte Jindřicha XIII. hlavní rozdělení celého rodu. Otcovské území si rozdělili takto:
V roce [[1564]] uskutečnili synové hraběte Jindřicha XIII. hlavní rozdělení celého rodu. Otcovské území si rozdělili takto:
* Starší linie - území na dolním [[Greiz]]u, získal Jindřich XIV. a jeho potomci
* Starší linie - území na dolním [[Greiz]]u, získal Jindřich XIV. a jeho potomci
* Prostření linie - území ma horním [[Greiz]]u, získal Jindřich XV. a jeho potomci
* Prostřední linie - území ma horním [[Greiz]]u, získal Jindřich XV. a jeho potomci
* Mladší linie - území Reuss-[[Gera]], získal Jindřich XVI. a jeho potomci
* Mladší linie - území Reuss-[[Gera]], získal Jindřich XVI. a jeho potomci


Když prostřední linie Reussů vymřela v roce [[1616]], obě zbývající linie si rozdělili její území. Jak starší (Burg, Reuss-Greiz (Reuss-Dolní Greiz, Reuss-Horní Greiz) tak mladší (Reuss-Gera, Reuss-Schleiz (Reuss mladší linie, Reuss-Schleiz-Köstritz), Reuss-Lobenstein) linie se od té doby opět několikrát rozdělili.
Když prostřední linie Reussů vymřela v roce [[1616]], obě zbývající linie si rozdělili její území. Jak starší (Burg, Reuss-Greiz (Reuss-Dolní Greiz, Reuss-Horní Greiz) tak mladší (Reuss-Gera, Reuss-Schleiz (Reuss mladší linie, Reuss-Schleiz-Köstritz), Reuss-Lobenstein) linie se od té doby opět několikrát rozdělily.


V roce [[1778]] spojil hrabě Jindřich XI. (ze starší linie ''Reuss-Horní Greiz'') území na dolní a horním toku [[Greiz]]u a vytvoři ltak knížectví Reuss starší linie. Naopak v roce [[1806]] byla ostatní zbylá území Reussů spojena pod vládou knížete Jindřicha XLII. do knížectví Reuss mladší linie (Reuss-Schleiz).
V roce [[1778]] spojil hrabě Jindřich XI. (ze starší linie ''Reuss-Horní Greiz'') území na dolním a horním toku [[Greiz]]u a vytvořil tak knížectví Reuss starší linie. Naopak v roce [[1806]] byla ostatní zbylá území Reussů spojena pod vládou knížete Jindřicha XLII. do knížectví Reuss mladší linie (Reuss-Schleiz).


Obě zbylá reusská knížectví vstoupila v roce [[1815]] do [[Německý spolek|Německého spolku]]. Poté v roce [[1866]] do [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]] a nakonec se stali v roce [[1871]] spolkovými zeměmi [[Německé císařství|Německého císařství]]. V roce [[1918]] byli obě místní knížata svržena a jejich země spojeny jako republika. Ta se nakonec v roce [[1920]] stala součástní nové spolkové země [[Durynsko]].
Obě zbylá reusská knížectví vstoupila v roce [[1815]] do [[Německý spolek|Německého spolku]]. Poté v roce [[1866]] do [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]] a nakonec se stala v roce [[1871]] spolkovými zeměmi [[Německé císařství|Německého císařství]]. V roce [[1918]] byla obě místní knížata svržena a jejich země spojeny jako republika. Ta se nakonec v roce [[1920]] stala součástí nové spolkové země [[Durynsko]].


Starí linie Reussů vymřela v roce [[1927]] posledním knížetem Jinřichem XXIV. V ženské linii pak jeho sestrou Idou v roce [[1977]]. Nárok přešel na mladší linii Reussů, která ale ve vládnoucí linii vymřela v roce [[1945]] a nárok pak přešel na (ještě) mladší linii a současnou hlavu rodu [[Jindřich IV. z Köstritzu|Jindřicha IV. z Köstritzu]]. Pojmy starší a mladší linie Reussů se od vymření starší z nich v roce [[1927]] nepoužívají a rod je brán jednotný.
Starší linie Reussů vymřela v roce [[1927]] posledním knížetem Jindřichem XXIV. V ženské linii pak jeho sestrou Idou v roce [[1977]]. Nárok přešel na mladší linii Reussů, která ale ve vládnoucí linii vymřela v roce [[1945]] a nárok pak přešel na (ještě) mladší linii a současnou hlavu rodu [[Jindřich IV. z Köstritzu|Jindřicha IV. z Kestřic]]. Pojmy starší a mladší linie Reussů se od vymření starší z nich v roce [[1927]] nepoužívají a rod je brán jako jednotný.


V reusském rodě od konce [[12. století]] přežívá tradice, že všichni mužští členové rodu nesou jméno [[Jindřich]] (což je unikát).<ref>[http://www.alesmatura.websnadno.cz/rodokmeny.html alesmatura.cz/rodokmeny]</ref>
V reusském rodě od konce [[12. století]] přežívá tradice, že všichni mužští členové rodu nesou jméno [[Jindřich]] (což je unikát).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=alesmatura.cz/rodokmeny |url=http://www.alesmatura.websnadno.cz/rodokmeny.html |datum přístupu=2010-07-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100623190902/http://www.alesmatura.websnadno.cz/rodokmeny.html |datum archivace=2010-06-23 |nedostupné=ano }}</ref>

== Reference ==
<references />


== Související články ==
== Související články ==
{{Commonscat|House of Reuss}}
* [[Seznam reusských panovníků]]
* [[Seznam reusských panovníků]]
* [[Reuss (země)]]
* [[Reuss (země)]]
Řádek 26: Řádek 50:
* [[Schwarzburgové]] - další durynský starobylý rod
* [[Schwarzburgové]] - další durynský starobylý rod


== Reference ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|House of Reuss}}
<references/>

{{pahýl - šlechtický rod}}
{{Pahýl}}


{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Reussové]]
{{Portály|Historie|Německo}}


[[Kategorie:Reussové| ]]
[[de:Fürstenhaus Reuß]]
[[en:Reuss (state)]]
[[et:Reuss]]
[[fr:Maison de Reuss]]
[[it:Reuss (Principato)]]
[[ko:로이스]]
[[nl:Huis Reuss]]
[[no:Reuss]]
[[zh:罗伊斯统治者列表]]

Aktuální verze z 12. 12. 2022, 12:07

Reussové / Reußové
Základní znak Reussů (Plavenských z Plavna) z let 1450 - 1580
ZeměDurynskoDurynsko Durynsko
Mateřská dynastiePlavenští z Plavna
Titulyhrabata, knížata
ZakladatelEgbert I. z Weidy
Rok založení12. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Velký znak Knížectví Reuss a zároveň velký znak rodu

Reussové (německy Haus Reuss/Reuß, Rúsové) je německý starobylý šlechtický rod, původem z Durynska.

Za zakladatele rodu je považován hrabě Egbert I. z Weidy (†1122), hrabě z Gleisbergu. Jeho synové Egbert II. a Jindřich I. již vládli také jako hrabata z Reussu. Vnuky Jindřicha I. se rod poprvé rozdělil do jednotlivých větví: Weida (vymřela 1535), Gera (vymřela 1550), Plavno. Tyto větve (především Reuss-Gera) se dále rozdělovaly a vymíraly.

Linie rodu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1564 uskutečnili synové hraběte Jindřicha XIII. hlavní rozdělení celého rodu. Otcovské území si rozdělili takto:

  • Starší linie - území na dolním Greizu, získal Jindřich XIV. a jeho potomci
  • Prostřední linie - území ma horním Greizu, získal Jindřich XV. a jeho potomci
  • Mladší linie - území Reuss-Gera, získal Jindřich XVI. a jeho potomci

Když prostřední linie Reussů vymřela v roce 1616, obě zbývající linie si rozdělili její území. Jak starší (Burg, Reuss-Greiz (Reuss-Dolní Greiz, Reuss-Horní Greiz) tak mladší (Reuss-Gera, Reuss-Schleiz (Reuss mladší linie, Reuss-Schleiz-Köstritz), Reuss-Lobenstein) linie se od té doby opět několikrát rozdělily.

V roce 1778 spojil hrabě Jindřich XI. (ze starší linie Reuss-Horní Greiz) území na dolním a horním toku Greizu a vytvořil tak knížectví Reuss starší linie. Naopak v roce 1806 byla ostatní zbylá území Reussů spojena pod vládou knížete Jindřicha XLII. do knížectví Reuss mladší linie (Reuss-Schleiz).

Obě zbylá reusská knížectví vstoupila v roce 1815 do Německého spolku. Poté v roce 1866 do Severoněmeckého spolku a nakonec se stala v roce 1871 spolkovými zeměmi Německého císařství. V roce 1918 byla obě místní knížata svržena a jejich země spojeny jako republika. Ta se nakonec v roce 1920 stala součástí nové spolkové země Durynsko.

Starší linie Reussů vymřela v roce 1927 posledním knížetem Jindřichem XXIV. V ženské linii pak jeho sestrou Idou v roce 1977. Nárok přešel na mladší linii Reussů, která ale ve vládnoucí linii vymřela v roce 1945 a nárok pak přešel na (ještě) mladší linii a současnou hlavu rodu Jindřicha IV. z Kestřic. Pojmy starší a mladší linie Reussů se od vymření starší z nich v roce 1927 nepoužívají a rod je brán jako jednotný.

V reusském rodě od konce 12. století přežívá tradice, že všichni mužští členové rodu nesou jméno Jindřich (což je unikát).[1]

  1. alesmatura.cz/rodokmeny. www.alesmatura.websnadno.cz [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-23. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]