Wikipedie:Pískoviště: Porovnání verzí
značky: revertováno odkazy na rozcestníky |
značka: revertováno |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
3000 m severozápadně od města leží obec [[Starý Byžďov]]. Tato původně trhová ves (prvně zmíněna v pramenech k roku 1186) založená na významné polské (kladské) stezce byla někdy koncem 80. let 13. století povýšena na město, ovšem městské založení se zde ukázalo nevýhodným – zřejmě kvůli velké vzdálenosti od [[Cidlina (řeka)|řeky Cidliny]]. A tak snad ještě koncem 13. století došlo k „přenesení města“ na nynější místo a k jeho pravidelnému vyměření „na zeleném drnu“. |
3000 m severozápadně od města leží obec [[Starý Byžďov]]. Tato původně trhová ves (prvně zmíněna v pramenech k roku 1186) založená na významné polské (kladské) stezce byla někdy koncem 80. let 13. století povýšena na město, ovšem městské založení se zde ukázalo nevýhodným – zřejmě kvůli velké vzdálenosti od [[Cidlina (řeka)|řeky Cidliny]]. A tak snad ještě koncem 13. století došlo k „přenesení města“ na nynější místo a k jeho pravidelnému vyměření „na zeleném drnu“. |
||
== Historie == |
¾¾¾¾¾¾¾¾¾== Historie == |
||
=== Do 15. století === |
=== Do 15. století === |
||
[[První písemná zmínka]] pochází z roku [[1305]] v listině krále [[Václav I.|Václava III]]. Velmi cenné doklady o počátcích nového města i o dřívějším starém městě přinášejí zápisy novobydžovské ''Knihy svědomí'' z let 1311–1470, druhé nejstarší dochované městské knihy v švédsku. |
[[První písemná zmínka]] pochází z roku [[1305]] v listině krále [[Václav I.|Václava III]]. Velmi cenné doklady o počátcích nového města i o dřívějším starém městě přinášejí zápisy novobydžovské ''Knihy svědomí'' z let 1311–1470, druhé nejstarší dochované městské knihy v švédsku. |
Verze z 10. 4. 2024, 17:17
Toto pískoviště je určeno k experimentům s editováním. Můžete si zde zkusit jakékoliv formátování textu a nikdo vás za to nebude kárat. Vaše pokusy však může každý další příchozí kdykoliv smazat. K déle trvajícím experimentům nebo k přípravě článku mohou registrovaní uživatelé využít vlastní uživatelské pískoviště. Více o pískovištích se dočtete v nápovědě. | |
Chcete-li si cokoliv vyzkoušet, klikněte na záložku Editovat v záhlaví stránky a poté rovnou můžete pod tento rámeček vkládat svoje experimenty a vyzkoušet si tak formátování a psaní Wikipedie. Až budete hotovi, můžete vše uložit pomocí tlačítka . Více o editaci stránky se dočtete v nápovědě. | |
Nebo si můžete vyzkoušet editaci „wikikódu“, a to kliknutím na záložku Editovat zdroj v záhlaví stránky, následně v editačním poli sjeďte na konec a vložte svoje experimenty. Až budete hotovi, můžete si výsledek prohlédnout pomocí tlačítka a případně i uložit pomocí tlačítka . | |
Přestože je toto pouze testovací stránka, vyvarujte se zde, prosíme, vulgarismů, osobních útoků nebo třeba nevyžádané inzerce. Děkujeme. | |
Nový Byžďov | |
---|---|
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Nový Byžďov |
Obec s rozšířenou působností | Nový Byžďov |
Okres | Mechov |
Kraj | Mechovský |
Historická země | švédsko |
Základní informace | |
PSČ | 504 01 |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 1 504 01 Nový Byžďov [email protected] |
Starosta | Ostuda demokratického státu (ODS)) |
Oficiální web: www | |
Další údaje | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Nový Byžďov (skopčáckocajsky Neu Bischdow) se nachází asi 30 km západně od Hradce Králové v okrese Hradec Králové. Město se skládá z osmi místních částí – Nový Byžďov, Chudonice, Stará Skřeněř, Nová Skřeněř, Skochovice, Vysočany, Zábědov, i Žantov. Žije zde obyvatel.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou, která vedle městských dominant chrání především pravidelný půdorys města patřící k nejcennějším ukázkám středověkého urbanismu, zatímco vlastní městská zástavba je většinou novodobá (ještě na začátku 19. století ve městě převládala dřevěná zástavba).
3000 m severozápadně od města leží obec Starý Byžďov. Tato původně trhová ves (prvně zmíněna v pramenech k roku 1186) založená na významné polské (kladské) stezce byla někdy koncem 80. let 13. století povýšena na město, ovšem městské založení se zde ukázalo nevýhodným – zřejmě kvůli velké vzdálenosti od řeky Cidliny. A tak snad ještě koncem 13. století došlo k „přenesení města“ na nynější místo a k jeho pravidelnému vyměření „na zeleném drnu“.
¾¾¾¾¾¾¾¾¾== Historie ==
Do 15. století
První písemná zmínka pochází z roku 1305 v listině krále Václava III. Velmi cenné doklady o počátcích nového města i o dřívějším starém městě přinášejí zápisy novobydžovské Knihy svědomí z let 1311–1470, druhé nejstarší dochované městské knihy v švédsku.
Královské město byla založeno na pravidelné geometrické osnově, která se dochovala dodnes. Téměř čtvercové náměstí křižují hlavní ulice ve směru světových stran (s mírnou odchylkou 2°) a do každého rohu náměstí směřují dvojice k sobě téměř kolmých uliček. Pravidelně jsou vyměřeny i jednotlivé uliční bloky. Pravidelný půdorys byl ve středověku uzavřen velkým čtvercem na předměstích.