Přeskočit na obsah

Rasismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rasizmus)
Na tento článek je přesměrováno heslo Rasista. Možná hledáte: povídku Isaaca Asimova s tímto názvem, viz Segregacionista.
Ukázka rasové segregace. Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939.
Demonstrace proti rasismu v Lublani 19. března 2016

Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě předpokládaných biologických, tzv. rasových rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie a s tzv. sociálním darwinismem.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.[2]

Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin.

Římský básník Claudius Claudianus napsal, že z důvodu zachování civilizace nesmí dojít k sjednocení Římanů s africkými barbary.[3] Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobineau (18161882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. rasy vyšší a nižší. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, kterou nazýval árijskou, nejnižší pak černá. Degenerací nejvyšší rasy je způsoben úpadek lidstva. Obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (17981862). Na myšlenky Arthura de Gobineaua navazuje také kniha Základy XIX. století, jejíž autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (18551927).

Případy rasismu v historii

[editovat | editovat zdroj]

Rasismus se na světě objevoval již před rokem 1500, kdy bylo i otroctví považováno za obvyklé. Hierarchická struktura společnosti zkrátka existuje od pradávna. V 18. století se začalo mluvit o rovnosti a lidé se začali řadit do nových kategorií, tedy podle rasy. Rasismus vznikl na základě pocitu nadřazenosti jedné rasy nad druhou. Nejvíce se projevoval pravděpodobně v USA již od 18. století. Příkladů je ale více[4]

Ku-klux klan

[editovat | editovat zdroj]

Ku-klux klan je hnutí založeno v 19. století v USA. Prosazuje nadřazenost bílé rasy a řadí se pod teroristické skupiny.[5] Jeho působení je rozděleno do více vln, přičemž první vznikla již po Občanské válce v USA a druhá v roce 1915 – ta působí do dnes. Často se projevuje nenávistně i násilně. Kromě rasové nenávisti se vyznačuje i homofobií či nenávistí k postiženým.[6]

Rasová segregace v USA

[editovat | editovat zdroj]

Rasová segregace je proces, kdy je jedna část obyvatel oddělena od druhé na základě etnicity. Jedna skupina obyvatel, která je považována za nadřazenou je zvýhodněna na úkor druhé, „podřazené.“ [7]V USA v historii strádali černoši ku prospěchu bílých obyvatel. Černošští obyvatelé nejprve bojovali s otroctvím a po jeho ukončení se segregací. Rasová segregace začala již začátkem 19. století a byla legální. Černoši byli segregováni ve veřejných prostorách, jako jsou školy, doprava či obchody až skoro do konce 20. století. [8]V boji s rasovou segregací byl klíčový Martin Luther King, který prosadil zrušení segregace v roce 1954.[9]

Holokaustem je označováno období Druhé světové války, konkrétněji od roku 1933 do roku 1945, kdy byli vyvražďováni Židé. V tomto období se také projevil antisemitismus, který je typický pro nacistické Německo. Antisemitismus se projevuje otevřenou nenávistí k lidem židovského původu. Lze ho označit za typ rasismu.[10]

Období holokaustu je spojeno s Adolfem Hitlerem, který byl pro druhou světovou válku a tehdejší Německo klíčový. Zasloužil se o smrt asi 6 milionů židovských obyvatel. Židé byli během holokaustu posíláni do koncentračních táborů, kde buď vyhladověli, zemřeli na vyčerpání nebo skončili v plynových komorách, případně byli zastřeleni.[11] S holokaustem se pojí i vyvražďování politických odpůrců či postižených a homosexuálů, kterých zemřelo asi 5 milionů. Obětí holokaustu je tedy přes 10 milionů. [12]

Apartheid je označení pro politiku rasové segregace v Jižní Africe od 50. do 90. let 20. století. Politika byla oficiální a dělila obyvatelé do tří skupin – bílí, černí a domorodí obyvatelé. Politika apartheidu zvýhodňovala bílou rasu na úkor černošské většiny v Jižní Africe. Politika apartheidu skončila s nástupem Nelsona Mandely do funkce prezidenta. [13]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Výrazy rasismus a rasista jsou podle různých autorů[14][15][16][17][18] především v západoevropských zemích někdy používány nekorektně a zneužívány k onálepkování a očerňování názorových oponentů a potlačení jakékoliv kritiky multikulturalismu a špatných zvyklostí jiných kultur a etnik.

Boj s rasismem

[editovat | editovat zdroj]

Otázka rasismu je ve světě často opomíjená, přitom se s ním řada lidí potýká každým dnem. Rasismus je velkým problémem hlavně v USA, kde často zachází až k policejní brutalitě páchané na občanech černošského původu a dalšímu násilí. Po celém světě vznikají organizace, hnutí a společnosti, které se boji s rasismem věnují. Mimo nejznámější „Black lives matter“ se můžeme setkat třeba s organizací „Stand up for human rights“ a dalšími.[19]

Na kulturním poli se můžeme setkat s různými osvětovými kampaněmi v rámci různých kulturních dnů, v České republice jsou to například

Dny proti rasismu

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dny proti rasismu.

Jedná se o celosvětovou akci, která se v České republice rozšířila díky záštitě Českobratrské církve evangelické, a to zejména aktivitám Mikuláše Vymětala, celocírkevního faráře pro menšiny.[20] Inspirovala se podobnou iniciativou v Německu,[21] na jejímž počátku stál evangelický farář Jürgen Micksch.

Black lives matter

[editovat | editovat zdroj]

Black lives matter je mezinárodní společenské hnutí, které bylo založeno v USA roku 2013. Hnutí se zabývá bojem s rasismem a násilím s ním spojeným. Věnuje se převážně boji s policejní brutalitou, která byla podnětem pro jeho založení.[22] Případů policejní brutality neubývá a hnutí Black lives matter s ní neúnavně bojuje. S každým dalším případem hnutí roste a členů přibývá. Mimo různé demonstrace a aktivistické činy pořádá i vzdělávací programy či sbírky pro podporu obětí. Vnímáno je pozitivně a vliv má celosvětově.[23]

Zákonná opatření v ČR

[editovat | editovat zdroj]

S rasismem se v České republice bojuje i pomocí zákonných opatření. Ilegalita rasismu je vymezena hlavně v Trestním zákoníku, ve třetí hlavě. Také je ale stanovena v mezinárodních smlouvách, které jsou pro ČR jako člena EU ve většině případů závazné.

§ 356
Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist
— Trestní zákoník[24]
  1. DAVID, Roman. Politologie : základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-162-4. Kapitola Levice a pravice, s. 347. 
  2. HEYWOOD, Andrew. Politologické ideologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-137-3. Kapitola Fašismus, s. 236. 
  3. JOHNSON, Paul. Nepřátelé společnosti. [z angličtiny přeložili Věra a Jan Lamperovi]. Vyd. 1. Řevnice : Rozmluvy, c1999. 242 s., s. 29
  4. Racism | Definition, History, Laws, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SINGLETON, Brent D. Sources: The Ku Klux Klan: History, Organization, Language, Influence, and Activities of America’s Most Notorious Secret Society. Reference & User Services Quarterly. 2011-08-04, roč. 47, čís. 1, s. 86–86. Dostupné online [cit. 2022-12-15]. ISSN 1094-9054. DOI 10.5860/rusq.47n1.86.2. (anglicky) 
  6. Ku Klux Klan | Definition & History | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Daniel F. Malan | South African politician | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Stručná historie USA [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  9. EDITORS, History com. A Look Back at Segregation in the United States. HISTORY [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Holokaust. My jsme to nevzdali [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  11. Introduction to the Holocaust: What was the Holocaust?. encyclopedia.ushmm.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Documenting Numbers of Victims of the Holocaust and Nazi Persecution. encyclopedia.ushmm.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Apartheid [online]. 2018-01-28 [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  14. MURRAY, Douglas. Podivná smrt Evropy. Havlíčkův Brod: Leda, 2018. 336 s. ISBN 978-80-7335-562-3. S. 29–33, 38, 56, passim. 
  15. OUŘEDNÍK, Patrik. Antialkorán. Praha: Volvox Globator, 2017. ISBN 978-80-751-1359-7. 
  16. HRONÍK, Jiří. Cenzurou proti nenávisti? Je to jinak, chtějí vás umlčet. Doktor Borovička připomíná, kam to už zašlo v USA. ParlamentníListy.cz [online]. 2020-09-26 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  17. NOSSEL, Suzanne. 'Cancel culture' censorship can be most dangerous for those who promote social justice. NBC News [online]. 2020-08-04 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Drulák: Nezvládnutá migrace a antirasismus rozkládají Francii, generálové to vědí. iDNES.cz [online]. 2021-05-10 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. 
  19. Stand up for Human Rights. www.standup4humanrights.org [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Mezinárodní dny proti rasismu : E-církev.cz
  21. Internationale Wochen gegen Rasismus
  22. Black Lives Matter | Definition, Founders, Goals, History, & Influence | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. HENRY, Carmel. A Brief History of Civil Rights in the United States. library.law.howard.edu [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 356. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]