Přeskočit na obsah

Smrk (Moravskoslezské Beskydy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smrk
Smrk a Malý Smrk – pohled z Butořanky
Smrk a Malý Smrk – pohled z Butořanky

Vrchol1277[1] m n. m.
Prominence592 m ↓ sedlo pod Konečnou[2]
Izolace6,8 km → Lysá hora
SeznamyTisícovky v Česku #71
Ultratisícovky #27
Nejprominentnější hory CZ #7
Hory Moravskoslezských Beskyd
Poznámka2. nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříMoravskoslezské Beskydy / Radhošťská hornatina / Radhošťský hřbet / Smrčský hřbet
Souřadnice
Smrk
Smrk
Horninagodulský pískovec a břidlice
PovodíOstraviceOdra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Masív hory Smrk a rameno přehrady Šance-Řečice
Bučací vodopády v úbočí Smrku

Smrk (také Velký Smrk; německy Smrk-Berg) je po Lysé hoře druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Leží mezi obcemi Ostravice a Čeladná, ze kterých je vrchol Smrku přístupný po značených turistických cestách. V jeho masívu najdeme i několik menších vrcholů: Malý Smrk (1174 m – v podstatě druhý vrchol, 1 km VSV od hlavního vrcholu), Smrček a Malý Smrček. V horních částech masívu nejsou žádné horské chaty a hotely. Na nejvyšším bodě je uložena vrcholová kniha.

V kotli Bučacího potoka, v nadmořské výšce cca 800 m se nachází Bučací vodopády, jedny z největších kaskádových vodopádů v této části Karpat. Dva hlavní měří společně asi 10 m, celková výška asi 40 m. Celé široké okolí vodopádů je od roku 2004 přírodní rezervací o rozloze 35 ha přístupnou po turisticky neznačené lesní cestě. Dalšími přírodními rezervacemi v masivu Smrku jsou přírodní rezervace Smrk, Malý Smrk, Studenčany a na jižním okraji přírodní rezervace V Podolánkách. Rezervace vznikly v letech 19962004 a největší z nich je přírodní rezervace Smrk. Ve většině převládají smrkové lesy s příměsí buků a jedlí, místy jeřáb a javor. Běžnými bylinami jsou bika a třtina chloupkatá, z trvalejších rostlin kapradiny a brusnice borůvky. Navzdory přísné ochraně patří masív Smrku k atraktivním borůvkářským oblastem Beskyd. Vrcholové části hory v minulosti vážně poškodily imise a převládá na nich mrtvý, postupně se obnovující les. Nedaleko vrcholu se nachází mrazový srub.

Lidové pomníky

[editovat | editovat zdroj]

V dobách normalizace vznikly na hřebeni Smrku lidové pomníčky studenta Jana Palacha a zpěváka Johna Lennona: místo setkávání tehdejšího beskydského a podbeskydského disentu. V roce 2004 ke dvěma předešlým přibyl i kamenný pomník věnovaný památce hokejisty a hokejového trenéra Ivana Hlinky. Na Smrku má v místě kde zemřel pamětní desku Josef Bierský.

Necelý 1 km JJZ od hlavního vrcholu, přímo na červeně značené cestě, se na hřbetnici nachází nízká vyvýšenina, kterou autoři projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska pojmenovali Smrk - J vrchol (1248 m, souřadnice 49°30′6″ s. š., 18°21′54″ v. d.).[3] Na starších mapách II. a III. vojenského mapování se označoval jako Smrk nad Kořenem, resp. Smrk nad Studenčany.

Dne 25. ledna 2006 spadla na Smrku lavina a obětí se stal lyžař. Stala se první zaznamenanou lavinou v Beskydech s tragickými následky.[4]

Na Smrk vede několik značených turistických cest:

červená turistická značka červená, hlavní trasa na Smrk z Ostravice (autobusová a vlaková zastávka, parkoviště) na Čeladnou (autobusová a vlaková zastávka, parkoviště) a naopak

modrá turistická značka modrá, z Bobku na Bílé, kolem kostela na Bílé, (autobusová zastávka, parkoviště) na Velký potok na Starých Hamrech (autobusová zastávka, parkoviště) až k rozcestí Pod Malý Smrkem

žlutá turistická značka žlutá, z přehrady Šance-Řečice na Starých Hamrech (parkoviště) k rozcestí Sedlo Smrku skalami Na Růžanci

PLčerná turistická značka neznačená asfaltová a lesní cesta, od mostu přes Bučací potok (parkoviště) k rozcesti Nad Holubčankou kolem Bučacích vodopádů

  1. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. 
  2. Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  3. Smrk - J vrchol na Tisicovky.cz
  4. Web Horské služby : Parametry laviny. www.horskasluzba.cz [online]. [cit. 2007-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-10. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]