Přeskočit na obsah

Tramvajová doprava v Île-de-France

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tramvajová doprava v Île-de-France
Citadis 402 na lince T3a u univerzitního kampusu
Citadis 402 na lince T3a u univerzitního kampusu
StátFrancieFrancie Francie
MěstoPaříž a Île-de-France
DopravceRATP, SNCF, Keolis, Transkeo
Součást IDSÎle-de-France Mobilités
Dřívější provoz1855–1938
Zahájení provozu6. července 1992
Trakceelektrická
Infrastruktura
Provozní délka tratí186,6 km (2024)
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napětí750 V ss
Počet zastávek278 (2024)
Provoz
Počet linek14
Počet cestujících361 mil./rok (2023)
Mapa sítě
Schéma tramvajových tratí v Île-de-France
Schéma tramvajových tratí v Île-de-France
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správce veřejné dopravy Île-de-France Mobilités organizuje, koordinuje a financuje ve francouzském regionu Île-de-France tramvajovou dopravu na 14 linkách. Částečně tak navazuje na předchozí provozování tramvajové dopravy v Paříži v letech 1855–1957. V polovině roku 2024 je v provozu 14 linek a délka sítě činí 186,6 km s 278 zastávkami. Provozovatelem linek jsou společnosti RATP, SNCF, Keolis a Transkeo.

Původní tramvajová síť

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1855 a 1938 existovala v Paříži rozsáhlá tramvajová síť, která zajišťovala dopravu v centru i na periferiích města. První tramvajové vozy ve městě byly tažené koňmi, později se objevily parní tramvaje, plynové a pneumatické. Ač už bylo zřejmé, že nejvýhodnější pohon je elektrický, město se dlouho bránilo vrchnímu vedení, zejména v centru. Od roku 1892 začaly jezdit akumulátorové tramvaje a roku 1898 konečně elektrická tramvaj s napájením vrchní trolejí, ovšem jen mimo centrum. Přes centrum města musely přejíždět na akumulátorový pohon. Roku 1900 provozovalo 13 různých společností 108 tramvajových linek o celkové délce 814 km. Roku 1921 vznikla společnost STCRP, která všechny společnosti vykoupila a podřídila centrálnímu vedení. Síť i vozový park byl modernizován a částečně sjednocen a v roce 1925 zahrnovala síť 122 linek v celkové délce 1111 km. Provoz zajišťovalo 2 298 motorových a 928 vlečných vozů, umístěných a udržovaných ve 41 depech a dílnách, které za rok přepravily 720 milionů cestujících.

V letech 1891–1924 byla v provozu jedna linka kabelové tramvaje. Od roku 1900 musela tramvajová doprava čelit konkurenci metra a od roku 1906 i autobusů. Roku 1929 městská rada rozhodla, že se nákladný a nepružný tramvajový provoz nahradí autobusy. Svou roli sehrál rostoucí automobilový provoz, kterému tramvaje překážely, i zájmy automobilového průmyslu. V letech 1930-1936 byla skutečně tramvajová doprava zrušena, s jedinou výjimkou předměstské trati do Versailles, zrušené až roku 1957.

Návrat tramvají

[editovat | editovat zdroj]

K obnovení provozu došlo až roku 1992, ačkoliv na území samotné Paříže se tramvaje vrátily jen okrajově, neboť naprostá většina současné sítě se nachází v regionu Île-de-France. První linka, označovaná jako T1, byla zprovozněna na severním předměstí Saint-Denis. O dalších pět let později se objevila další linka, T2. V roce 2006 přibyly linky T3a, T3b a T4, v roce 2013 linky T5 a T7 a o rok později také linky T6 a T8. Linka T9 zahájila provoz v dubnu roku 2021 a linka T10 v červnu roku 2023. S návratem tramvají do centra Paříže se nepočítá.

V roce 2017 byl zahájen provoz na první ze tří plánovaných tras systému Tram Express. Linka s označením T11 spojuje Épinay-sur-Seine a Le Bourget. Druhá expresní linka s označením T13 začala vozit cestující v červenci 2022 mezi městy Saint-Germain-en-Laye a Saint-Cyr. Třetí expresní linka s označením T12 zahájila provoz mezi Massy-Palaiseau a Évry-Courcouronnes na konci roku 2023.

Linka Trasa Obrázek Rok
otevření
Poslední
prodloužení
Délka Počet
zastávek
Dopravce Poznámka
Asnières-Quatre Routes — Gare de Noisy-le-Sec
1992 2019 17,9 km 37 RATP
Pont de Bezons — Porte de Versailles
1997 2012 17,9 km 24 RATP
Pont du GariglianoPorte de Vincennes
2006 2012 12,4 km 25 RATP Maršálská tramvaj jih
Porte de VincennesPorte Dauphine
2012 2024 17,5 km 33 RATP Maršálská tramvaj sever
Aulnay-sous-Bois / Hôpital de Montfermeil — Bondy
2006 2020 13,3 km 20 SNCF Vlakotramvaj
Marché de Saint-Denis — Garges-Sarcelles
2013 2013 6,6 km 16 RATP Tramvaj na pneumatikách
Châtillon - Montrouge — Viroflay-Rive-Droite
2014 2016 14 km 21 RATP Tramvaj na pneumatikách
Villejuif - Louis AragonAthis-Mons - Porte de l'Essonne
2013 2013 11,2 km 18 RATP
Saint-Denis - Porte de Paris — Villetaneuse-Université / Épinay-Orgemont
2014 2014 8,46 km 17 RATP
Porte de Choisy — Orly-Gaston Viens
2021 2021 10,3 km 19 Keolis
Antony - La Croix de Berny — Clamart - Jardin Parisien
2023 2023 6,8 km 13 RATP
Épinay-sur-SeineLe Bourget
2017 2017 11 km 7 Transkeo Tram Express
Vlakotramvaj
Massy-Palaiseau — Évry-Courcouronnes
2023 2023 20 km 16 Transkeo Tram Express
Vlakotramvaj
Saint-Germain-en-LayeSaint-Cyr
2022 2022 18,8 km 12 Transkeo Tram Express
Vlakotramvaj

Na všech tratích jsou nasazena kloubová, nízkopodlažní vozidla. První generací moderních pařížských tramvají jsou tříčlánkové vozy Alstom TFS (Tramway français standard) z roku 1992, které vozí cestující na lince T1. Na linkách T2, T7 a T8 jezdí pětičlánkové tramvaje Alstom Citadis 302 dvou generací. Sedmičlánkové vozy Alstom Citadis 402 obsluhují linky T3a a T3b, novější verze Citadis 405 linku T9 i T10. Na linkách T5 a T6 jezdí tramvaje na pneumatikách značky Translohr s jednou středovou vodicí kolejí. Linka T4 je obsluhována vlakotramvajemi Siemens Avanto a Alstom Citadis Dualis, které jezdí i na expresních linkách T11, T12 a T13.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tramway d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]