Přeskočit na obsah

Ženský okruh ITF

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Logo okruhu ITF

Ženský okruh ITF (anglicky ITF Women's Circuit, oficiálně ITF World Tennis Tour) je celosvětový okruh profesionálních tenisových turnajů žen organizovaný Mezinárodní tenisovou federací (ITF). Představuje nižší úroveň ženského profesionálního tenisu. Částečné bodové začlenění do hodnocení žebříčku WTA umožňuje mladým tenistkám postup do vyšších úrovní – okruhů WTA 125WTA Tour, které jsou organizovány Ženskou tenisovou asociací (WTA).

Na počátku sezóny 2019 došlo k reformě a přejmenování okruhu na ITF World Tennis Tour, rovněž tak vzniku samostatného žebříčku ITF. Body do klasifikace WTA byly v roce 2019 připsány turnajům s dotací 25–100 tisíc dolarů. Naopak z událostí s rozpočtem 15 tisíc dolarů se body začaly přičítat do žebříčku ITF.[1] V roce 2020 pak byly do klasifikace ITF započítávány pouze body z druhého kola kvalifikace a finálové výhry v ní u turnajů s dotací 15–25 tisíc dolarů.

Každou sezónu je po celém světě hráno několik set turnajů okruhu ITF v soutěžích ženské dvouhry a čtyřhry. Trvají jeden týden a liší se rozpočtem 15, 25, 40, 60, 80 a 100 000 dolarů.

V mužské části profesionálního tenisu existuje mužský okruh ITF (15 a 25 000 dolarů), jakožto třetí a nejnižší úroveň zahrnuje také turnaje Futures. Druhá a střední kvalitativní etáž mužského tenisu je pak organizována Asociací profesionálních tenistů (ATP) ve formě okruhu ATP Challenger Tour (50 až 150 000 dolarů), který odpovídá turnajům ženského okruhu ITF s větším rozpočtem.

Hongkonžanky Eudice Chongová s Katherine Ipovou s trofejemi ze čtyřhry 10tisícového turnaje ITF v hongkongském Victoria Parku, červenec 2016

Mezinárodní tenisová federace přijala, vedle Ženské tenisové asociace, odpovědnost za organizaci celosvětového okruhu žen v roce 1984. Do té doby byly turnaje pořádány Evropskou tenisovou asociací a Americkým tenisovým svazem. V sezóně 1983 se hrálo 26 turnajů na evropském kontinentu, 14 ve Spojených státech a tři další události v Austrálii s dotací 10 tisíc dolarů. Celkový rozpočet ročníku činil 340 tisíc dolarů.[2]

Hlavním cílem bylo vytvoření jednotných pravidel pro turnaje ve všech pořadatelských státech, což se ukázalo jako nesnadný úkol. Během roku 1985 pokračovalo hledání shody a způsobů komunikace s Ženskou tenisovou asociací. Výsledkem byl premiérový ročník okruhu ITF konaný v sezóně 1986. Dotace jednotlivých událostí činila 5–50 tisíc dolarů. Grandslamový Wimbledon přispěl do začátku částkou 100 tisíc liber, když si uvědomoval potřebu okruhu jako základny rozvoje tenisových talentů. V roce 1986 se k wimbledonské podpoře přidaly i French OpenUS Open, se zřízením podpůrného fondu Grand Slam Trust Fund. Prostřednictvím tohoto fondu vznikla v závěru roku 1986 první 12týdenní série turnajů v Jižní Americe. Asie se připojila pořadatelstvím 14týdenní turnajové šňůry dotované 115 tisíci dolary. Na konci sezóny 1986 bylo již do kalendáře okruhu začleněno 108 turnajů s celkovým rozpočtem 1 075 000 dolarů.[2]

V sezóně 2019 byl okruh oficiálně přejmenován na ITF World Tennis Tour, jakožto zastřešující projekt pro profesionální okruh ITF dospělých a juniorský okruh, s cílem umožnit juniorkám rychlejší přechod do ženského tenisu. Od března 2017 měl plán nové podoby okruhu přechodný název ITF Transition Tour. Jednou z příčin oddělení bodově provázaných okruhů ATP a ITF byl nárůst profesionálek a korupce při obchodování se zápasy. Zreformovaný okruh ITF přinesl tenistkám nižší finanční náklady, vyšší efektivitu rozdělování prize money, nárůst počtu turnajů a zvýšení lokálního charakteru pořadatelství.[3][4][5]

Kategorie, body a prize money

[editovat | editovat zdroj]

Za postup do příslušného kola konkrétního turnaje, který je definován kategorií, získá tenistka předem stanovený počet bodů. S rebrandingem okruhu ITF na přelomu let 2018/2019 se začaly od sezóny 2019 kategorie označovat písmenem „W“ (W – women, ženy) a hodnotou dotace – W15 u dotace 15 tisíc dolarů až W100 u dotace 100 tisíc dolarů.[6] V sezóně 2023 došlo u kategorií k rozvolnění shody názvu s částkou dotace, kdy byl např. turnaj W75 dotován 60 tisíci dolary, W50 částkou 40 tisíc dolarů a v ročníku 2024 turnaj W35 financován 25 tisíci dolary.

K sezóně 2014 bylo organizováno kolem 400 turnajů v 60 státech světa[7] a v roce 2016 se odehrálo již 572 turnajů, v jejichž rámci dosáhla nejvyššího počtu osmi titulů Němka Katharina Hobgarská.

Do sezóny 2016 činily rozpočty turnajů 10, 15, 25, 50, 75 a 100 tisíc dolarů. V sezóně 2017 došlo ke změně některých kategorií a turnaje začaly být hrány s celkovou dotací 15, 25, 60, 80 a 100 tisíc dolarů. V roce 2023 vznikla jednoletá kategorie turnajů dotovaných 40 tisíci dolary,[8] kterou v sezóně 2024 nahradila kategorie 35tisícových turnajů. Celkové odměny hráčkám dosáhly v roce 2023 částky 16,5 milionu dolarů, což znamenalo meziroční nárůst o 10 %.[8] Některé z kategorií zajišťují hráčkám ubytování, tzv. Hospitality (+H).

Hospitality

[editovat | editovat zdroj]

Turnaj nabízející tzv. Hospitality musí splňovat konkrétní minimální nároky vycházející z požadavků Mezinárodní tenisové federace. Každá hráčka hlavní soutěže dvouhry má nárok na pokoj s lůžkem, a to minimálně v počtu čtyř noclehů, ne dříve než den před zahájením hlavní soutěže, dále v průběhu turnaje a to až do dne následujícího po vyřazení. Každá hráčka hlavní soutěže čtyřhry má nárok na pokoj v den sign-in, minimálně na dva noclehy, dále pak v průběhu turnaje a to až do noci ve dni, kdy odehrála poslední zápas. Kvalifikantkám postupujícím do hlavní soutěže jsou poskytnuty stejné podmínky.[9]

ITF Women’s World Tennis Tour 2024

[editovat | editovat zdroj]

Namísto kategorie W40 v roce 2024 vznikla kategorie turnajů dotovaných 35 tisíci dolary. Kategorie W80 a W60 byly nahrazeny již dříve existujícími úrovněmi W75 a W50. Do žebříčku WTA jsou započítávány body ze všech kategorií s rozpočtem 15–100 tisíc dolarů.

ITF Women's World Tennis Tour 2024[10]
↓kategorie / fáze→ vítězky finalistky semifinalistky čtvrtfinalistky 16 v kole 32 v kole 64 v kole QV Q3 Q2 Q1
W100 (48D, 32Q) 100 65 39 21 12 7 1 5 3
W100 (32D, 32/24Q) 100 65 39 21 12 1 5 3
W100 (16Č) 100 65 39 21 1
W75 (48D, 32Q) 75 49 29 16 9 5 1 3 2
W75 (32D, 32/24Q) 75 49 29 16 9 1 3 2
W75 (16Č) 75 49 29 16 1
W50 (48D, 32Q) 50 33 20 11 6 3 1 2 1
W50 (32D, 32/24Q) 50 33 20 11 6 1 2 1
W50 (16Č) 50 33 20 11 1
W35 (48D, 32Q) 35 23 14 8 4 2 1 1
W35 (32D, 32/24Q) 35 23 14 8 4 1
W35 (32D, 48/64Q) 35 23 14 8 4 1
W35 (16Č) 35 23 14 8 1
W15 (32D, 32/24Q) 15 10 6 3 1
W15 (32D, 48/64Q) 15 10 6 3 1
W15 (16Č) 15 10 6 1
QV – vítězka kvalifikace, Q1–2 – 1. a 2. kolo kvalifikace, (xD/Č/Q) – „x“ počet hráček v soutěži dvouhry/čtyřhry/kvalifikace; H – turnaj hráčkám zajišťuje ubytování (Hospitality)

Nejvíce singlových titulů podle sezón

[editovat | editovat zdroj]
Li Na
Denisa Allertová
Brenda Fruhvirtová
Nejvíce singlových titulů podle sezón[11]
Sezóna tenistka titulů
2000 Čína Li Na (CHN) 8
2001 Kazachstán Irina Seljutinová (KAZ) 7
2002 Německo Sandra Klöselová (GER) 5
2003 Portoriko Kristina Brandiová (PUR) 7
2004 Indie Sania Mirzaová (IND)
Česko Hana Šromová (CZE)
6
2005 Francie Kristina Barroisová (FRA)
Itálie Romina Oprandiová (ITA)
7
2006 Argentina Jorgelina Craverová (ARG)
Argentina Betina Jozamiová (ARG)
Bosna a Hercegovina Sandra Martinovićová (BIH)
Německo Anne Schäferová (GER)
5
2007 Estonsko Maret Aniová (EST)
Brazílie Teliana Pereirová (BRA)
Čína Čang Šuaj (CHN)
5
2008 Rakousko Patricia Mayrová (AUT)
Slovinsko Maša Zecová Peškiričová (SLO)
5
2009 Argentina Mailen Aurouxová (ARG)
Indonésie Aju-Fani Damajantiová (INA)
Argentina María Irigoyenová (ARG)
Nový Zéland Sacha Jonesová (NZL)
5
2010 Rumunsko Mădălina Gojneaová (ROU) 6
2011 Austrálie Casey Dellacquová (AUS) 7
2012 Turecko Basak Eraydinová (TUR)
Chorvatsko Ana Savićová (CRO)
Španělsko María Teresa Torró-Florová (ESP)
7
2013 Maďarsko Réka Luca Janiová (HUN) 8
2014 Česko Denisa Allertová (CZE)
Španělsko Laura Pous Tiová (ESP)
Rumunsko Patricia Maria Țigová (ROU)
7
2015 Bulharsko Isabella Šinikovová (BUL) 8
2016 Německo Katharina Hobgarská (GER) 8
2017 Rumunsko Mihaela Buzărnescuová (ROU) 7
2018 Chile Fernanda Britová (CHI) 9
2019 Nizozemsko Arantxa Rusová (NED) 10
2020 Brazílie Beatriz Haddad Maiová (BRA)
Čína Čeng Čchin-wen (CHN)
4
2021 Lotyšsko Darja Semenistajová (LAT) 7
2022 Česko Brenda Fruhvirtová (CZE) 8
2023 Česko Brenda Fruhvirtová (CZE)
Austrálie Arina Rodionovová (AUS)
7

Kategorie a body do roku 2023

[editovat | editovat zdroj]
Body na okruhu ITF Women's World Tennis Tour 2023[12]
↓kategorie / fáze→ vítězky finalistky semifinalistky čtvrtfinalistky 16 v kole 32 v kole 64 v kole QV Q3 Q2 Q1
W100 (48Č, 32Q) 140 85 50 25 13 7 1 6 4
W100 (32Č, 32/24Q) 140 85 50 25 13 1 6 4
W100 (16Č) 140 85 50 25 1
W80 (48Č, 32Q) 115 70 42 21 10 6 1 5 3
W80 (32Č, 32/24Q) 115 70 42 21 10 1 5 3
W80 (16Č) 115 70 42 21 1
W60+H (48Č, 32Q) 100 60 36 18 9 5 1 5 3
W60+H (32Č, 32/24Q) 100 60 36 18 9 1 5 3
W60+H (32Č, 48/64Q) 100 60 36 18 9 1 5 3
W60+H (16Č) 100 60 36 18 1
W60 (48Č, 32Q) 80 48 29 15 8 5 1 5 3
W60 (32Č, 32/24Q) 80 48 29 15 8 1 5 3
W60 (16Č) 80 48 29 15 1
W40/W40+H (48Č, 32Q) 70 42 25 13 7 4 1 4 2
W40/W40+H (32Č, 32/24Q) 70 42 25 13 7 1 4 2
W40/W40+H (16Č) 70 42 25 13
W25+H (48Č, 32Q) 60 36 22 11 6 3 1 2
W25+H (32Č, 32/24Q) 60 36 22 11 6 1 2
W25+H (32Č, 48/64Q) 60 36 22 11 6 1 2
W25+H (16Č) 60 36 22 11 1
W25 (48Č, 32Q) 50 30 18 9 5 3 1 1
W25 (32Č, 32/24Q) 50 30 18 9 5 1
W25 (32Č, 48/64Q) 50 30 18 9 5 1
W25 (16Č) 50 30 18 9 1
W15/W15+H (32Č, 32/24Q) 10 6 4 2 1
W15/W15+H (32Č, 48/64Q) 10 6 4 2 1
W15/W15+H (16Č) 10 6 4 1
QV – vítězka kvalifikace, Q1–2 – 1. a 2. kolo kvalifikace, (xD/Č/Q) – „x“ počet hráček v soutěži dvouhry/čtyřhry/kvalifikace; H – turnaj hráčkám zajišťuje ubytování (Hospitality)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ITF Women's Circuit na anglické Wikipedii.

  1. Tour Info: ITF World Tennis Tour [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2019 [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-25. 
  2. a b ITF Women's Circuit: Women's History [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-16. (anglicky) 
  3. ITF World Tennis Tour [online]. www.itftennis.com. Dostupné online. 
  4. VOJKŮVKA, Jan. ITF World Tennis Tour: Revoluce, která má snížit počet profesionálů a bojovat s korupcí [online]. Tenisový svět, 2018-10-19 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. 
  5. ITF Points Tables [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2019 [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-25. 
  6. What is the ITF World Tennis Tour?. www.itftennis.com [online]. ITF, 2022-03-25 [cit. 2024-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-06. (anglicky) 
  7. ITF Women's Circuit: Overview [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2014-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-16. (anglicky) 
  8. a b ITF announces Q1 2023 World Tennis Tour calendar. ITF [online]. 2022-12-08 [cit. 2023-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky) 
  9. 2013 ITF Organisational Requirements: 17. Hotels / Accommodation / Hospitality [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2013 [cit. 2014-05-14]. S. 13–14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-10. 
  10. 2024 MEN’S AND WOMEN’S ITF WORLD TENNIS TOUR REGULATIONS [PDF]. ITF, 2023-12-13 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Women's Pro Circuit - leading title winners per year [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-03. 
  12. 2023 WOMEN’S AND MEN’S ITF WORLD TENNIS TOUR REGULATIONS | Summary of Key Rule Changes. S. 6. ITF [PDF]. 2023-01-05 [cit. 2023-03-03]. S. 6. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]